|
|
Był jeszcze jeden wymiar zainteresowania NATO ze strony Kanady. Członkostwo w organizacji transatlantyckiej dawało jej większą swobodę w stosunkach z jej czasami onieśmielającym południowym sąsiadem. Dyplomaci kanadyjscy wierzyli, że Sojusz Atlantycki może stać się przeciwwagą dla USA.
|
|
|
There was still another dimension to Canada's interest in NATO. Membership in a transatlantic entity would give it more breathing space in dealing with its sometimes intimidating southern neighbour. Canadian diplomats believed that the Atlantic Alliance could become a countervailing force against the United States. The farther the Atlantic community moved toward political and economic union the more the influence of France and the United Kingdom would restrain the power of the United States. At the same time, Canada was concerned that a United States that was too closely tied to Europe would be at the expense of the role it should play in the wider international arena. This schizophrenic view of the United States made Canada a fitting candidate for membership on the Committee of Wise Men, particularly when its stated purpose was to advance the goals that country has sought from the inception of NATO.
|
|
|
Il y avait une autre dimension encore à l'intérêt du Canada pour l'OTAN. L'adhésion à une entité transatlantique lui apporterait une plus grande marge de manouvre face à un voisin méridional parfois intimidant. Les diplomates canadiens pensaient que l'Alliance atlantique pourrait servir de contrepoids face aux États-Unis. Plus la communauté atlantique progresserait sur la voie de l'union économique et politique, plus l'influence de la France et du Royaume-Uni restreindrait la puissance des États-Unis. Parallèlement, le Canada redoutait que l'établissement de liens trop étroits entre les États-Unis et l'Europe nuisît au rôle qu'il espérait jouer sur la scène internationale au sens large. Cette attitude schizophrénique face aux États-Unis faisait du Canada un candidat idéal pour une participation au Comité des Trois, d'autant que le but déclaré de celui-ci consistait à promouvoir les objectifs recherchés par les Canadiens depuis les débuts de l'OTAN.
|
|
|
Das kanadische Interesse an der NATO wies noch eine weitere Dimension auf. Die Mitgliedschaft in einem transatlantischen Bündnis würde Kanada im Umgang mit seinem südlichen Nachbarn und dessen gelegentlichen Einschüchterungsversuchen einen größeren Handlungsspielraum ermöglichen. Kanadische Diplomaten meinten, das atlantische Bündnis könne sich zu einem Gegengewicht gegen die Vereinigten Staaten entwickeln. Je weiter sich die atlantische Staatengemeinschaft in Richtung auf eine politische und wirtschaftliche Union bewege, desto deutlicher würde der Einfluss Frankreichs und des Vereinigten Königreichs die Macht der Vereinigten Staaten begrenzen. Zugleich befürchtete Kanada, eine zu enge Verbindung zwischen den Vereinigten Staaten und Europa könne auf Kosten der Rolle gehen, die sein Nachbar auf der übergreifenden internationalen Bühne zu spielen habe. Durch diese schizophrene Sicht der Vereinigten Staaten wurde Kanada zu einem geeigneten Kandidaten für die Mitgliedschaft im Ausschuss der "drei Weisen", insbesondere da der ausdrückliche Zweck des Ausschusses darin bestand, genau die Ziele zu fördern, für die sich Kanada schon seit den ersten Anfängen der NATO eingesetzt hatte.
|
|
|
Canadá gozaba de una mejor situación. Estados Unidos deseaba su inclusión como prueba de que la Alianza era verdaderamente "atlántica" y no un eufemismo para una Unión Occidental ampliada. Canadá, con una población de sólo 16 millones de habitantes, era una potencia intermedia por su tamaño, y de mayor importancia aún considerando sus recursos. Tenía mucho que ofrecer a la Alianza igual que lo tuvo para los Aliados durante la Segunda Guerra Mundial. Los diplomáticos canadienses desempeñaron un papel destacado durante la redacción del Tratado de Washington en 1948. Pero siempre existió algún tipo de ambivalencia en su relación con su gran vecino del sur. En 1948 la delegación canadiense mantuvo una postura sobre los aspectos no militares de la alianza transatlántica que Estados Unidos no compartía. Cualquiera que fuera la forma final que adoptara esta relación, los canadienses creían que la OTAN debía ser algo más que una simple alianza militar, de ahí su insistencia respecto al Artículo 2 del Tratado de Washington que compromete a los firmantes a desarrollar relaciones internacionales pacíficas y amistosas y a eliminar los conflictos económicos, que el Secretario de Estado norteamericano Dean Acheson aceptó a regañadientes. Los canadienses no estaban seguros de que una OTAN liderada por EEUU pusiera suficiente énfasis en los vínculos económicos y culturales necesarios para unir a la comunidad atlántica.
|
|
|
C'era ancora un altro aspetto nella NATO che interessava il Canada. L'adesione ad un'entità transatlantica gli avrebbe consentito un po' più di margine di manovra nei confronti del suo vicino meridionale, che a volte lo intimidiva. La diplomazia canadese riteneva che l'Alleanza Atlantica potesse divenire una forza riequilibratrice nei confronti degli Stati Uniti. Quanto più la comunità atlantica si fosse mossa verso l'unione politica ed economica tanto più l'influenza della Francia e del Regno Unito avrebbe frenato il potere degli Stati Uniti. Allo stesso tempo, il Canada era preoccupato dal fatto che degli Stati Uniti troppo strettamente legati all'Europa, lo sarebbero stati a detrimento del ruolo che avrebbero dovuto svolgere nella più vasta arena internazionale. Questo modo schizofrenico di considerare gli Stati Uniti rese il Canada un candidato adeguato al Comitato dei Saggi, specie quando il suo scopo dichiarato divenne quello di sostenere gli obiettivi che il paese aveva individuato sin dall'inizio della NATO.
|
|
|
O interesse do Canadá na OTAN ainda se revestia de outra dimensão. A adesão a uma entidade transatlântica dar-lhe-ia mais espaço para respirar, ao lidar com o seu vizinho ao sul, por vezes, intimidante. Os diplomatas canadianos acreditavam que a Aliança Atlântica poderia tornar-se uma força de contrapeso contra os Estados Unidos. Quanto mais forte a união política e económica da comunidade atlântica, maior a influência da França e do Reino Unido sobre o poder dos Estados Unidos. Simultaneamente, o Canadá estava preocupado com o facto de um posicionamento de proximidade excessiva dos Estados Unidos relativamente à Europa poder vir a prejudicar o papel que deveria desempenhar na arena internacional mais vasta. Este ponto de vista esquizofrénico relativamente aos Estados Unidos fez com que o Canadá fosse um candidato apropriado ao Comité de Sábios, em particular uma vez que o objectivo do Comité era fazer progredir os objectivos que aquele país ambicionava desde a concepção da OTAN.
|
|
|
ما زال هناك بعد آخر لاهتمام كندا بالانضمام إلى منظمة حلف الناتو. ويتمثل هذا البعد تحديداً في قناعتها بأن عضويتها بالمنظومة الأطلسية تعزز من قدرتها على التعامل مع جارتها الجنوبية التي سبق أن تعمدت إخافتها عسكرياً في بعض الأحيان. فقد أعرب بعض الدبلوماسيين الكنديين عن اعتقادهم بإمكانية تحول حلف شمالي الأطلسي إلى إطار تعاوني قادر على كبح جماح الولايات المتحدة، لأن مسيرة المنظومة الأطلسية نحو تنسيق ـ وربما توحيد ـ سياساتها واقتصاداتها كفيلة بتعزيز نفوذ فرنسا والمملكة المتحدة؛ الأمر الذي يحدّ من النفوذ الأمريكي الواسع داخل المنظومة. في الوقت نفسه، كانت كندا قلقة من أن تُطوّر الولايات المتحدة علاقاتها الوثيقة أصلاً مع بعض الدول الأوروبية الصغيرة، وذلك على حساب الدور الذي كانت تُفضل أن تلعبه داخل حلف الناتو. هذا الارتياب الكندي من نوايا الولايات المتحدة هو الذي جعل من كندا مرشّحاً مناسباً لعضوية "لجنة الحكماء الثلاثة"، خصوصاً أنها عللت استعدادها للانضمام إلى هذه اللجنة برغبتها في تحقيق الأهداف التي طالما كانت تنشدها منذ تأسيس منظمة حلف شمالي الأطلسي.
|
|
|
Επίσης υπήρχε και άλλη μια διάσταση στο ενδιαφέρον του Καναδά για το ΝΑΤΟ. Η ιδιότητα του μέλους σε μια διατλαντική οντότητα θα του έδινε μεγαλύτερη άνεση στο να ασχοληθεί με τον μερικές φορές απειλητικό νότιο γείτονα του. Οι Καναδοί διπλωμάτες πίστευαν ότι η Ατλαντική Συμμαχία θα γίνει μια αντισταθμιστική δύναμη απέναντι στις Ηνωμένες Πολιτείες. Όσο περισσότερο μετακινιόταν η Ατλαντική κοινότητα προς την πολιτική και οικονομική ένωση τόσο περισσότερο η επιρροή της Γαλλίας και της Βρετανίας θα περιόριζε την ισχύ των Ηνωμένων Πολιτειών. Την ίδια εποχή, ο Καναδάς ανησυχούσε ότι όντας οι Ηνωμένες Πολιτείες υπερβολικά συνδεδεμένες με την Ευρώπη αυτό θα ήταν σε βάρος του ρόλου που θα έπρεπε να παίξουν στην ευρύτερη διεθνή αρένα. Αυτή η σχιζοφρενική άποψη για τις Ηνωμένες Πολιτείες έκαναν τον Καναδά κατάλληλο υποψήφιο για να συμμετάσχει στην Επιτροπή των Σοφών, ειδικά όταν ο σκοπός της όπως είχε δηλωθεί ήταν το να προωθήσει τους στόχους τους οποίους επεδίωκε το εν λόγω κράτος από τότε ξεκίνησε το ΝΑΤΟ.
|
|
|
Има и друго измерение на канадския интерес в НАТО. Членството в една трансатлантическа общност би дало на страната повече възможности да се справя с понякога заплашителната си южна съседка. Канадските дипломати смятат, че Атлантическият алианс може да се превърне в противотежест на Съединените щати. Колкото по-скоро атлантическата общност достигне до политически и икономически съюз, толкова повече влиянието на Франция и Великобритания ще ограничи могъществото на Съединените щати. Същевременно Канада се притеснява, че ако САЩ се обвържат прекалено тясно с Европа, това ще ограничи ролята им на широката международна арена. Тъкмо поради това шизофренично виждане за Съединените щати Канада се оказва подходяща за Комитета на мъдрите мъже, още повече, че основната му задача е да постигне целите, за които страната се бори от замислянето на НАТО.
|
|
|
Zájem Kanady o NATO měl ještě jednu dimenzi. Členství v transatlantické organizaci by Kanadě dalo více volného prostoru při jednáních s svým někdy zastrašujícím jižním sousedem. Kanadští diplomaté věřili, že Aliance by se mohla stát jakousi vyrovnávací silou proti USA. Čím více by se atlantické společenství blížilo politické a ekonomické unii, tím více by vliv Francie a Velké Británie omezoval moc USA. Kanada se však zároveň obávala, že USA mající příliš úzké vazby na Evropu by nemohly plnit roli, která se od nich očekávala na široké mezinárodní scéně. Díky tomuto schizofrennímu pohledu na USA byla Kanada vhodným kandidátem na členství ve Výboru moudrých, zvláště když smyslem bylo pokročit v záležitostech, o jejichž vyřešení se Kanada snaží od založení NATO.
|
|
|
Der var endnu en dimension i Canadas interesse i NATO. Medlemskab i en transatlantisk enhed ville give det større pusterum, når det skulle håndtere sin nabo mod syd, som af og til var temmelig faretruende. Ifølge canadiske diplomater kunne den atlantiske Alliancen blive en modvægt mod USA. Jo længere det atlantiske fællesskab bevægede sig i retning af politisk og økonomisk union, jo mere kunne den franske og britiske indflydelse lægge begrænsninger på USA's magt. Samtidig var Canada bekymret over, at et USA, som var for tæt forbundet med Europa ville blive på bekostning af den rolle, som det ville spille på den bredere internationale scene. Dette skizofrene syn på USA gjorde Canada til en passende kandidat til medlemskab af vismandskomiteen - navnlig når dets erklærede mål var at fremme de mål, som Canada havde søgt at fremme lige fra NATO's grundlæggelse.
|
|
|
Kanada huvil NATO vastu oli veel üks mõõde. Liikmesus transatlantilises organisatsioonis andnuks talle rohkem hingamisruumi suhtluses lõunanaabriga, kes teda vahetevahel heidutas. Kanada diplomaadid uskusid, et Atlandi alliansist võiks saada vastukaal Ameerika Ühendriikidele. Mida enam Atlandi ühendus liikunuks poliitilise ja majandusliku liidu poole, seda enam pidanuks USA võimu kammitsema Prantsusmaa ja Ühendkuningriigi mõju. Samal ajal oli Kanada mures, et kui USA end liiga tihedalt Euroopaga seob, toimub see rolli arvel, mida ta peaks etendama laiemal rahvusvahelisel areenil. See skisofreeniline ettekujutus Ühendriikidest tegi Kanadast sobiva kandidaadi nn tarkade komitee liikmeks, seda enam, et komitee kavatses edendada eesmärke, mida Kanada oli taotlenud NATO loomisest saadik.
|
|
|
Kanada NATO iránti érdeklődésének volt még egy másik dimenziója is. A transz-atlanti szervezetben való tagság több teret adhatott számára a sokszor félelmet keltő déli szomszéddal szemben. A kanadai diplomaták úgy hitték, hogy az Atlanti Szövetségből kilehet egy, az Egyesült Államokkal szemben is megálló erő. Minél előrébb halad az atlanti közösség a politikai és gazdasági unió felé, annál inkább tudja majd Franciaország és az Egyesült Királyság befolyása által visszafogni az Egyesült Államok erejét. Ugyanakkor Kanadát zavarta, hogy egy az Európához túlontúl kötődő Egyesült Államokkal, csökkenne annak szerepvállalása a szélesebb nemzetközi színtéren. Az Egyesült Államokkal kapcsolatos ilyen skizofrén álláspont miatt volt Kanada ideális jelölt a Bölcsek Bizottságában való részvételre különösen akkor, amikor vállalt célja az volt, hogy előrevigye a NATO megszületésétől keresett célokat.
|
|
|
Buvo ir dar kita Kanados dėmesio NATO organizacijai dimensija. Narystė transatlantinėje institucijoje leistų jai kiek lengviau kvėpuoti bendraujant su savo kartais grėsminga pietine kaimyne. Kanados diplomatai tikėjo, kad dalyvavimas Atlanto aljanse suteiktų šaliai pusiausvyros galios prieš Jungtines Amerikos Valstijas. Kuo labiau Atlanto bendruomenė linktų į politinę ir ekonominę sąjungą, tuo stipriau Jungtinių Amerikos Valstijų galią apribotų Prancūzijos ir Jungtinės Karalystės įtaka. Tuo pat metu Kanadai rūpėjo ir tai, kad Jungtinėms Amerikos Valstijoms siekiant perdaug glaudžių santykių su Europa nukentėtų tas vaidmuo, kurį jos turėtų atlikti platesnėje tarptautinėje arenoje. Dėl tokio šizofreniško požiūrio į Jungtines Amerikos Valstijas Kanada ir buvo tinkama kandidatė į Išminčių komitetą, tuo labiau, kad jo paskirtis ir buvo kaip tik tas tikslas, kurio ši šalis siekė nuo pat NATO susikūrimo pradžios.
|
|
|
Mai exista încă o dimensiune a interesului Canadei pentru NATO. Apartenenţa la entitatea transatlantică i-ar fi oferit un spaţiu de manevră mai mare în relaţia cu vecinul de la sud, care era intimidant uneori. Diplomaţii canadieni credeau că Alianţa Atlantică putea deveni o forţă de echilibru în privinţa Statelor Unite. Cu cât comunitatea atlantică s-ar fi îndreptat mai mult spre o uniune politică şi economică, cu atât mai mult influenţa Franţei şi a Marii Britanii ar fi limitat puterea Statelor Unite. În acelaşi timp, Canada era îngrijorată de faptul că o prea strânsă legătură între SUA şi Europa ar fi putut afecta rolul pe care ar fi trebuit să-l joace pe scena internaţională mai largă. Această viziune schizofrenică despre Statele Unite a făcut din Canada un candidat corespunzător pentru includerea în Comitetul Înţelepţilor, în special deoarece scopul său declarat era să asigure progresul în realizarea obiectivelor pe care şi le fixase încă de la înfiinţarea NATO.
|
|
|
Существовал и еще один аспект в заинтересованности Канады в НАТО. Членство в трансатлантической структуре дало бы ей некоторую свободу действий в отношениях со своим иногда устрашающим южным соседом. Канадские дипломаты считали, что Североатлантический союз мог бы стать противовесом США. Чем больше атлантическое сообщество продвигалось бы к политическому и экономическому союзу, тем больше влияние Великобритании и Франции ограничивало бы власть США. В тоже время Канаду беспокоило то, что если США будут слишком тесно привязаны к Европе, то это может сказываться на той роли, которую они должны играть на широкой международной арене. Такое шизофреничное представление Канады о США сделало ее подходящим кандидатом на членство в «Комитете волхвов», особенно с учетом того, что поставленная ему задача состояла в том, чтобы продвигать цели, к которым Канада стремилась со времени создания НАТО.
|
|
|
Kanada bola vo viac závideniahodnej situácii. Spojené štáty ju prizvali ako dôkaz toho, že Aliancia je skutočne „atlantickou” a nielen eufemizmom pre rozšírenú Západnú úniu. S počtom 16 miliónov obyvateľov bola Kanada mocnosťou strednej veľkosti, avšak určite s vyšším významom čo sa týka zdrojov. Aliancii mohla ponúknuť veľa, podobne ako Spojencom počas druhej svetovej vojny. Kanadskí diplomati hrali dôležitú úlohu pri príprave Washingtonskej zmluvy v roku 1948. Vždy však existovali rozpory ohľadom vzťahu Kanady s jej väčším susedom. Kanadská delegácia zaujala v roku 1948 postoj k nevojenským aspektom transatlantickej aliancie, ktorý nebol v súlade s postojom Spojených štátov. Bez ohľadu na to, akou formou sa nakoniec vzťah vyvíjal, Kanaďania mali pocit, že NATO by malo byť viac, ako len vojenská aliancia. Práve preto Kanada trvala na článku 2 Washingtonskej zmluvy, ktorý zaväzoval signatárov, aby rozvíjali mierové a priateľské vzťahy a eliminovali ekonomické konflikty, čo len s nevôľou podpísal minister zahraničných vecí USA Dean Acheson. Kanaďania neboli celkom presvedčení, že NATO pod vedením USA bude klásť dôraz práve na hospodárske a kultúrne zväzky, potrebné ako tmel v rámci Atlantického spoločenstva.
|
|
|
Zanimanje Kanade za Nato pa je imelo še eno razsežnost. Članstvo v čezatlantski povezavi bi ji dalo več manevrskega prostora pri urejanju odnosov z včasih strah zbujajočo južno sosedo. Kanadski diplomati so menili, da bi atlantsko zavezništvo lahko postalo protiutež Združenim državam. Bolj kot bi se atlantska skupnost približevala politični in gospodarski uniji, bolj bi vpliv Francije in Združenega kraljestva omejil moč Združenih držav. Obenem je Kanado skrbelo, da bi šlo pretesno povezovanje Združenih držav z Evropo na račun vloge, ki bi jo le-te morale odigrati na širšem mednarodnem prizorišču. Zaradi tega shizofrenega pogleda na Združene države je bila Kanada primerna kandidatka za članstvo v Odboru modrecev, zlasti zato, ker je bil njegov namen razvijati cilje, za katere si je ta država prizadevala od same ustanovitve Nata.
|
|
|
Kanada daha iyi bir konumdaydı. ABD, İttifak’ın sadece genişletilmiş bir Batı Birliği değil de gerçekten bir Atlantik ittifakı olduğunu kanıtlamak için Kanada ile flört ediyordu. 16 milyon nüfusu ile Kanada orta çapta bir kuvvet oluşturuyordu; kaynak açısından ise daha büyük bir kuvvetti. İkinci Dünya Savaşı sırasında müttefiklere destek sağladığı gibi şimdi de İttifak’a sunabileceği çok şey vardı. Kanadalı diplomatlar 1948’de Washington Antlaşmasının kaleme alınmasında önemli bir rol oynadılar. Ancak Kanada’nın güney komşusu ile ilişkilerinde her zaman bir belirsizlik vardı. 1948’de Kanada delegasyonu bir transatlantik ittifakın askeri olmayan boyutları üzerinde ABD’den farklı bir yaklaşımı savunuyordu. İlişki daha sonra ne şekil almış olursa olsun, Kanadalılar NATO’nun sadece bir askeri ittifak olmaması gerektiği kanısındaydılar. Kanada’nın Washington Antlaşmasının imza sahibi tarafların barışçıl ve dostane uluslararası ilişkiler geliştirmelerini ve ekonomik çatışmaları ortadan kaldırmalarını taahhüt eden 2. Maddesi üzerinde ısrar etmesinin temel nedeni buydu. Amerikan Dışişleri Bakanı Dean Acheson da istemeyerek de olsa onayını vermişti. Kanadalılar ABD liderliğindeki bir NATO’nun Atlantik toplumunun bütünleşebilmesi için şart olan ekonomik ve kültürel bağları vurgulayacağını pek sanmıyorlardı.
|
|
|
Kanādas interesei piedalīties NATO bija vēl viena dimensija. Dalība transatlantiskajā organizācijā dotu tai plašākas iespējas, kārtojot attiecības ar dažkārt draudīgo dienvidu kaimiņu. Kanādas diplomāti uzskatīja, ka Atlantijas alianse varētu kļūt par ASV līdzsvarojošu pretsvaru. Jo tālāk Atlantijas sabiedrība virzīsies pretim politiskai un ekonomiskai savienībai, jo lielāka būs Francijas un Apvienotās Karalistes ietekme, kas ierobežos ASV varu. Tajā pat laikā Kanāda raizējās, ka, ja ASV būs pārāk cieši saistītas ar Eiropu, tas notiks uz tās iespējami plašākas starptautiskas lomas rēķina. Šāds šizofrēnisks Kanādas uzskats par ASV padarīja Kanādu par piemērotu kandidātu, lai to ietvertu Triju gudro komitejā, it īpaši tad, kad tās pasludinātais mērķis bija virzīt tos ideālus, ko valsts bija vēlējusies sasniegt jau no pirmajām NATO izveides dienām.
|
