|
Ekonomik açıdan ise, deniz seviyesinin yükselmesi sahil balıkçılığının, turizm ve tatil endüstrisinin çökmesine, tarım arazilerinin kaybına ve limanlarda hasara yol açabilir ki bu da uluslararası ticareti etkileyebilir ve çatışma noktalarının sınırları aşarak yayılmasına neden olabilir.
|
|
The second dimension is coastal vulnerability. Given that over a third of the world’s population lives in coastal zones, within 100 km of the shore, climate change, in particular rising sea levels could be catastrophic for human settlements, particularly considering inundation and shoreline erosion, freshwater shortages and disease outbreaks. In the case of small island developing states for instance, sea-level rise presents perhaps the ultimate security threat, jeopardizing the very existence of small low-lying countries. In economic terms, implications of sea-level rise could include the collapse of coastal fisheries and the tourism and recreation industries, and the loss of vital agricultural land and damage to critical ports, which could interfere with international trade, causing spill over cross-boundary flashpoints.
|
|
أما البعد الثاني فهو عرضة المناطق الساحلية للخطر فبالنظر إلى أن أكثر من ثلث سكان العالم يعيشون في مناطق ساحلية – في نطاق مائة كيلومتر من الساحل – فيمكن أن يصبح التغير المناخي وبالتحديد ارتفاع مستوى سطح البحر كارثياً بالنسبة إلى الاستيطان البشري وخاصة بما يتعلق بغمر وتآكل الخطوط الساحلية ونقص مياه الشرب وتفشي الأوبئة في حالة الدول النامية المتواجدة على جزر صغيرة ربما يمثل ارتفاع مستوى سطح البحر التهديد الأمني الأكثر خطورة الذي يهدد وجود تلك الدول الصغيرة نفسه الموجودة على مستويات منخفضة. وبالنسبة إلى الاقتصاد يمكن أن تشمل النتائج السلبية لارتفاع مستوى سطح البحر انهيار صناعات صيد الأسماك والترفيه والسياحة الساحلية بالإضافة إلى خسارة أراض زراعية مهمة والتسبب بأضرار لموانئ مهمة مما يمكن أن يؤثر على التجارة العالمية مسبباً زيادة حدة احتدام الغضب بين جميع الأطراف المعنية.
|
|
Druhou dimenzí je zranitelnost pobřežních regionů. Vzhledem k tomu, že více než třetina obyvatelstva světa žije v pobřežních regionech, do 100 km od pobřeží, klimatické změny, zvláště stoupání mořské hladiny, mohou být katastrofické pro osídlená místa, zejména co se týká záplav a eroze pobřeží, nedostatku pitné vody a epidemií různých chorob. Například stoupání mořské hladiny okolo malých rozvojových ostrovních států patrně znamená poslední varování vystavující v nebezpečí samotnou existenci malých nízkopoložených států. Ekonomicky vyjádřeno, důsledky stoupání mořské hladiny mohou vyvolat jednak zhroucení pobřežního rybářství, turismu a souvisejících průmyslových odvětví, jednak ztráty plodné zemědělské půdy a pokles provozu důležitých přístavů ke škodě mezinárodního obchodu, z důvodu záplav přeshraničních území.
|
|
Druhou dimenziou je zraniteľnosť pobrežných regiónov. Vzhľadom na to, že viac než tretina obyvateľstva sveta žije v pobrežných regiónoch, do 100 km od pobrežia, klimatické zmeny, zvlášť stúpanie morskej hladiny, môžu byť katastrofické pre osídlené miesta, hlavne čo sa týka záplav a erózie pobrežia, nedostatku pitnej vody a epidémií rôznych chorôb. Napríklad stúpanie morskej hladiny okolo malých rozvojových ostrovných štátov zrejme znamená posledné varovanie vystavujúce do nebezpečenstva samotnú existenciu malých nízkopoložených štátov. Ekonomicky vyjadrené, dôsledky stúpania morskej hladiny môžu vyvolať jednak zrútenie pobrežného rybárstva, turizmu a súvisiacich priemyslových odvetví, jednak straty plodnej poľnohospodárskej pôdy a pokles prevádzky dôležitých prístavov na škodu medzinárodného obchodu, z dôvodu záplav cezhraničných území.
|
|
Druga razsežnost je ranljivost obale. Glede na to, da več kot tretjina svetovnega prebivalstva živi na obalnem območju, v 100-kilometrskem obalnem pasu, bi imele podnebne spremembe, zlasti pa naraščanje vodne gladine, katastrofalne posledice za naselja, predvsem če pomislimo na poplave, erozijo obalne črte, pomanjkanje pitne vode in izbruhe bolezni. Za majhne otoške države v razvoju na primer bi narasla morska gladina morda pomenila največjo možno varnostno grožnjo, ki bi ogrozila sam obstoj malih nižinskih držav. Gospodarsko gledano bi lahko naraščanje morske gladine pomenilo tudi zlom obalnega ribištva, turistične in prostočasne industrije ter vitalnih kmetijskih površin, poškodovalo pa bi tudi najpomembnejša pristanišča, kar bi lahko vplivalo na mednarodno trgovino ter povzročilo razširjanje kriznih žarišč preko meja.
|
|
Otrā dimensija ir piekrastes neaizsargātība. Ņemot vērā to, ka vairāk kā trešdaļa pasaules iedzīvotāju dzīvo piekrastes zonās, līdz 100 km attālumā no krasta, klimata pārmaiņas, it īpaši jūras līmeņa celšanās, varētu izraisīt katastrofālas sekas iedzīvotāju apmetnēm, izraisot plūdus un krasta līnijas eroziju, saldūdens trūkumu un slimību uzliesmojumus. Mazām jaunattīstības valstīm, kas atrodas uz salām, jūras līmeņa celšanās, iespējams, ir pats galējais drauds nacionālajai drošībai, jo tas apdraud pašu mazās valsts eksistenci, ja tās stāvoklis pret jūras līmeni ir zems. Ekonomiskā ziņā jūras līmeņa celšanās varētu nozīmēt piekrastes zivsaimniecības, tūrisma un atpūtas industrijas sabrukumu, svarīgu lauksaimniecības zemju zaudēšanu un nozīmīgu ostu bojājumus, kas varētu ietekmēt starptautisko tirdzniecību un, blakus efekta formā, arī valstu attiecības pārrobežu kontekstā.
|