|
|
It is likely that the then newly founded residences Nové Hrady (New Castles), Rožmberk (Rosenberg), Třeboň and Krumlov fell into the rank of domains of the Vítek family, while Krumlov would have been their fourth castle in the rank.
|
|
|
Die Wirklichkeit weicht jedoch von der Legende einigermaßen ab. Witigo kam nach Südböhmen nicht im 6., sondern im 12. Jahrhundert, und zwar nicht aus dem italienischen Geschlecht Ursini, sondern aus dem Gefolge des böhmischen Fürsten aus dem Geschlecht der Přemysliden. Im Jahre 1173 wird z. B. Witigo als Gesandter zu Kaiser Friedrich Barbarossa erwähnt. 1179 ließ sich Witigo wahrscheinlich in Südböhmen nieder. Von seinem Einfluß zeugt u. a. auch die Tatsache, daß seine Besitzungen nicht dem sog. Heimfallrecht unterlagen, was bedeutete, daß nach seinem Tode der Besitz nicht an den Přemysliden-Fürsten zurückfiel. Witigo durfte über seinen Besitz frei verfügen und so teilte er ihn in Wirklichkeit nur zwischen seine vier Söhne auf - Jindřich z Hradce (Heinrich von Neuhaus), Witigo II. dem Älteren - Vorgänger des Geschlechtes der Herren von Krumlov, Witigo III. dem Jüngeren - Begründer des Rosenberger Geschlechtes und Witigo IV. Zu den Besitzungen der Witigonen gehörten in der Zeit wahrscheinlich auch die neu gegründeten Sitze Nové Hrady, Rožmberk (Rosenberg), Třeboň und Krumlov, das bereits ihre vierte Burg sein sollte. Dieser bedeutende historische Augenblick ist auf dem Bild von der Teilung der Rosen festgehalten, das zur Zeit ein Bestandteil der Besichtigungstrasse des Schlosses Český Krumlov ist.
|
|
|
Skutečnost se však od legendy poněkud odlišuje. Vítek nepřišel do jižních Čech v 6., nýbrž ve 12. století, a to nikoliv z italského rodu Ursini, ale z družiny českého knížete z rodu Přemyslovců. V roce 1173 je zmiňován Vítek z Prčice jako vyslanec k císaři Friedrichu Barbarossovi a roku 1179 se pak patrně usadil v jižních Čechách. O jeho vlivu svědčí i ta skutečnost, že jeho državy nepodléhaly tzv. právu odúmrti, což znamenalo, že po jeho smrti majetek nepřipadl zpět přemyslovskému knížeti. Vítek směl se svým majetkem volně disponovat, a tak ho rozdělil ve skutečnosti mezi čtyři své syny - Jindřicha z Hradce, Vítka II. staršího - předchůdce rodu pánů z Krumlova, Vítka III. mladšího - zakladatele rožmberského rodu a Vítka IV. . Mezi vítkovské državy se patrně v té době řadila nově založená sídla Nové Hrady, Rožmberk, Třeboň a Krumlov, který měl být jejich v pořadí již čtvrtým hradem. Tento významný historický okamžik je zachycen na obraze "Dělení růží", který je v současnosti součástí prohlídkové trasy zámku Český Krumlov.
|
