gsi – -Translation – Keybot Dictionary

Spacer TTN Translation Network TTN TTN Login Deutsch Français Spacer Help
Source Languages Target Languages
Keybot 14 Results  www.tksoft.com
  Faculty of Arts MU  
However, the factor solution for the clinical and the non-clinical samples differed. In the clinical sample, the internal consistency of the Total Score was alpha = 0,933, the Total Score correlated rs = 0,80 with GSI SCL-90 and rs = -0,51 with RSES.
Cíle. Cílem této studie bylo adaptovat zahraniční dotazník CORE-OM do českého prostředí a ověřit jeho psychometrické vlastnosti. Soubor a metoda. Testovou baterii zahrnující CORE-OM, RSES a SCL-90 vyplnilo 375 pacientů hospitalizovaných na čtyřech klinických pracovištích (klinický vzorek). První dva nástroje vyplnilo také 233 respondentů z běžné populace (neklinický vzorek). Analýza. Struktura dotazníku byla zjišťována pomocí explorační faktorové analýzy, souběžná validita prostřednictvím korelace s nástroji SCL-90 a RSES a vnitřní konzistence pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Rozdíl mezi klinickým a neklinickým výběrem byl testován Mann-Whitneyovým testem a citlivost ke změně pomocí Wilcoxonova znaménkového testu. Výsledky. Faktorová struktura dotazníku byla tvořena dvěma faktory, faktorová řešení pro klinický a neklinický výběr se však lišila. Pro klinický výběr dosahovala vnitřní konzistence celkového skóru hodnoty alfa = 0,933, korelace celkového skóru s GSI SCL-90 nabývala hodnoty rs = 0,80 a s RSES rs = -0,51. Dotazník dobře rozlišoval mezi klinickým a neklinickým výběrem. U celkového skóru dosahoval hraniční skór hodnoty c = 1,349 a index spolehlivé změny RCI = 0,445. Citlivost k terapeutické změně byla adekvátní (r ~ -0,35 až -0,50 pro různá klinická pracoviště). Limity studie. Data byla získána příležitostným výběrem a nezahrnovala klienty ambulantních pracovišť ani respondenty s psychotickým onemocněním. Testování citlivosti ke změně bylo založeno pouze na sebeposuzovacích metodách.
  Faculty of Arts MU  
The potential effect of the reproductive investment of the host, measured by gonad mass and gonado-somatic index (GSI), on the parasite infection was tested against the prediction that, during periods of high reproductive investment (beginning of the breeding period or forming gonads after breeding), fish are more susceptible to parasite infection.
Parazitická fauna mřenky mramorované (Barbatula barbatula) bola študovaná mesačne od mája do decembra 2001. Štyri druhy parazitov boli zaznamenané: Gyrodactylus spp. (Monogenea), Tylodelphys clavata (Digenea), Proteocephalus sagittus (Cestoda), a Raphidascaris acus (Nematoda). Zmeny v sezónnej dynamike parazitárnej infekcie boli sledované v priebehu 8 mesiacov. Potenciálny efekt reprodukčnej investície hostiteľa, meranej hmotnosťou gonád a gonad-somatickým indexom (GSI), na parazitickú infekciu bol testovaný podľa predpokladu, že v období vyššej reprodukčnej investície (začiatok rozmnožovania alebo novoformovanie gonád po reprodukcii), sú rybi jedinci viac citliví k parazitárnej infekcii. Testované boli aj rozdiely v parazitickom zatažení medzi pohlaviami. Sezónne rozdiely v infekcii boli pozorované u všetkých študovaných parazitov. Hodnoty GSI ukazovali na akumuláciu energie v prereprodukčnej perióde a na začiatku rozmnožovania, pokles v priebehu rozmnožovania, a zvyšovanie v postreprodukčnej perióde. Podobný vzťah bol zaznamenaný pre parazitickú abundanciu, tj. výrazný alebo mierny nárast na jar a/alebo v jeseň a pokles v priebehu leta (júl a august). Pozitívne korelácie medzi abundanciou Gyrodactylus spp. a R. acus a oboma hmotnosťou gonád a GSI boli nájdené u samíc po korekcii efektu hmotnosti tela. Výsledky naznačujú, že samice mřenky mramorované sú viac citlivé k parazitárnej infekcii v období vyššej reprodukčnej investície. Hlavný faktor determinujúci infekciu T. clavata bola veľkosť ryby. Abundancia P. sagittus pozitívne korelovala s GSI v celkovej vzorke rýb bez efektu pohlavia a hmotnosti.
  Faculty of Arts MU  
The potential effect of the reproductive investment of the host, measured by gonad mass and gonado-somatic index (GSI), on the parasite infection was tested against the prediction that, during periods of high reproductive investment (beginning of the breeding period or forming gonads after breeding), fish are more susceptible to parasite infection.
Parazitická fauna mřenky mramorované (Barbatula barbatula) bola študovaná mesačne od mája do decembra 2001. Štyri druhy parazitov boli zaznamenané: Gyrodactylus spp. (Monogenea), Tylodelphys clavata (Digenea), Proteocephalus sagittus (Cestoda), a Raphidascaris acus (Nematoda). Zmeny v sezónnej dynamike parazitárnej infekcie boli sledované v priebehu 8 mesiacov. Potenciálny efekt reprodukčnej investície hostiteľa, meranej hmotnosťou gonád a gonad-somatickým indexom (GSI), na parazitickú infekciu bol testovaný podľa predpokladu, že v období vyššej reprodukčnej investície (začiatok rozmnožovania alebo novoformovanie gonád po reprodukcii), sú rybi jedinci viac citliví k parazitárnej infekcii. Testované boli aj rozdiely v parazitickom zatažení medzi pohlaviami. Sezónne rozdiely v infekcii boli pozorované u všetkých študovaných parazitov. Hodnoty GSI ukazovali na akumuláciu energie v prereprodukčnej perióde a na začiatku rozmnožovania, pokles v priebehu rozmnožovania, a zvyšovanie v postreprodukčnej perióde. Podobný vzťah bol zaznamenaný pre parazitickú abundanciu, tj. výrazný alebo mierny nárast na jar a/alebo v jeseň a pokles v priebehu leta (júl a august). Pozitívne korelácie medzi abundanciou Gyrodactylus spp. a R. acus a oboma hmotnosťou gonád a GSI boli nájdené u samíc po korekcii efektu hmotnosti tela. Výsledky naznačujú, že samice mřenky mramorované sú viac citlivé k parazitárnej infekcii v období vyššej reprodukčnej investície. Hlavný faktor determinujúci infekciu T. clavata bola veľkosť ryby. Abundancia P. sagittus pozitívne korelovala s GSI v celkovej vzorke rýb bez efektu pohlavia a hmotnosti.
  Faculty of Arts MU  
Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI).
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení.
  Faculty of Arts MU  
Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI).
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení.
  Faculty of Arts MU  
Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI).
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení.
  Faculty of Arts MU  
The potential effect of the reproductive investment of the host, measured by gonad mass and gonado-somatic index (GSI), on the parasite infection was tested against the prediction that, during periods of high reproductive investment (beginning of the breeding period or forming gonads after breeding), fish are more susceptible to parasite infection.
Parazitická fauna mřenky mramorované (Barbatula barbatula) bola študovaná mesačne od mája do decembra 2001. Štyri druhy parazitov boli zaznamenané: Gyrodactylus spp. (Monogenea), Tylodelphys clavata (Digenea), Proteocephalus sagittus (Cestoda), a Raphidascaris acus (Nematoda). Zmeny v sezónnej dynamike parazitárnej infekcie boli sledované v priebehu 8 mesiacov. Potenciálny efekt reprodukčnej investície hostiteľa, meranej hmotnosťou gonád a gonad-somatickým indexom (GSI), na parazitickú infekciu bol testovaný podľa predpokladu, že v období vyššej reprodukčnej investície (začiatok rozmnožovania alebo novoformovanie gonád po reprodukcii), sú rybi jedinci viac citliví k parazitárnej infekcii. Testované boli aj rozdiely v parazitickom zatažení medzi pohlaviami. Sezónne rozdiely v infekcii boli pozorované u všetkých študovaných parazitov. Hodnoty GSI ukazovali na akumuláciu energie v prereprodukčnej perióde a na začiatku rozmnožovania, pokles v priebehu rozmnožovania, a zvyšovanie v postreprodukčnej perióde. Podobný vzťah bol zaznamenaný pre parazitickú abundanciu, tj. výrazný alebo mierny nárast na jar a/alebo v jeseň a pokles v priebehu leta (júl a august). Pozitívne korelácie medzi abundanciou Gyrodactylus spp. a R. acus a oboma hmotnosťou gonád a GSI boli nájdené u samíc po korekcii efektu hmotnosti tela. Výsledky naznačujú, že samice mřenky mramorované sú viac citlivé k parazitárnej infekcii v období vyššej reprodukčnej investície. Hlavný faktor determinujúci infekciu T. clavata bola veľkosť ryby. Abundancia P. sagittus pozitívne korelovala s GSI v celkovej vzorke rýb bez efektu pohlavia a hmotnosti.
  Faculty of Arts MU  
Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI).
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení.
  Faculty of Arts MU  
Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI).
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení.
  Faculty of Arts MU  
The potential effect of the reproductive investment of the host, measured by gonad mass and gonado-somatic index (GSI), on the parasite infection was tested against the prediction that, during periods of high reproductive investment (beginning of the breeding period or forming gonads after breeding), fish are more susceptible to parasite infection.
Parazitická fauna mřenky mramorované (Barbatula barbatula) bola študovaná mesačne od mája do decembra 2001. Štyri druhy parazitov boli zaznamenané: Gyrodactylus spp. (Monogenea), Tylodelphys clavata (Digenea), Proteocephalus sagittus (Cestoda), a Raphidascaris acus (Nematoda). Zmeny v sezónnej dynamike parazitárnej infekcie boli sledované v priebehu 8 mesiacov. Potenciálny efekt reprodukčnej investície hostiteľa, meranej hmotnosťou gonád a gonad-somatickým indexom (GSI), na parazitickú infekciu bol testovaný podľa predpokladu, že v období vyššej reprodukčnej investície (začiatok rozmnožovania alebo novoformovanie gonád po reprodukcii), sú rybi jedinci viac citliví k parazitárnej infekcii. Testované boli aj rozdiely v parazitickom zatažení medzi pohlaviami. Sezónne rozdiely v infekcii boli pozorované u všetkých študovaných parazitov. Hodnoty GSI ukazovali na akumuláciu energie v prereprodukčnej perióde a na začiatku rozmnožovania, pokles v priebehu rozmnožovania, a zvyšovanie v postreprodukčnej perióde. Podobný vzťah bol zaznamenaný pre parazitickú abundanciu, tj. výrazný alebo mierny nárast na jar a/alebo v jeseň a pokles v priebehu leta (júl a august). Pozitívne korelácie medzi abundanciou Gyrodactylus spp. a R. acus a oboma hmotnosťou gonád a GSI boli nájdené u samíc po korekcii efektu hmotnosti tela. Výsledky naznačujú, že samice mřenky mramorované sú viac citlivé k parazitárnej infekcii v období vyššej reprodukčnej investície. Hlavný faktor determinujúci infekciu T. clavata bola veľkosť ryby. Abundancia P. sagittus pozitívne korelovala s GSI v celkovej vzorke rýb bez efektu pohlavia a hmotnosti.