|
|
De estos 16 países, seis presentan un incremento de las estimaciones de CPD (Dinamarca, Finlandia, Noruega, Austria, Suecia y Reino Unido), cinco registran una prevalencia estable o a la baja (República Checa, Irlanda, Alemania, Grecia y Eslovenia) y cinco (España, Italia, Luxemburgo, Países Bajos y Portugal) registran tendencias variables en función del método de cálculo utilizado, que puede referirse en parte a distintos grupos diana de los consumidores problemáticos de drogas (106).
|
|
|
Although there have been considerable improvements in estimation techniques, a lack of reliable and consistent historical data complicates the assessment of trends in problem drug use. Reports from some countries of changes in estimates that are supported by other indicator data suggest that there has been an increase in PDU since the mid-1990s (EMCDDA, 2004a); however, in some countries, this appears to have stabilised in more recent years. Repeated estimates are available for 1999 to 2003 from 16 countries (counting Denmark and Sweden, both with data from 1998–2001, and the United Kingdom, where data are for 1996–2001). Of these 16 countries, six reported an increase in PDU estimates (Denmark, Finland, Norway, Austria, Sweden and the United Kingdom), five reported a stable prevalence or a decrease (Czech Republic, Ireland, Germany, Greece and Slovenia) and five (Spain, Italy, Luxembourg, the Netherlands and Portugal) reported different trends depending on the estimation method used, which may partly refer to different target groups among problem drug users (106).
|
|
|
Bien que les techniques d'estimation se soient considérablement améliorées, l'absence de données historiques fiables et cohérentes complique l'évaluation des tendances de l'usage problématique de drogue. Des rapports de certains pays indiquant des modifications des estimations, soutenues par d'autres indicateurs, donnent à penser qu'il s’est produit une hausse de l'usage problématique de drogue depuis le milieu des années 1990 (OEDT, 2004a); cependant, dans plusieurs pays, cette tendance semble s'être stabilisée ces dernières années. Des estimations répétées sont disponibles pour 16 pays pour la période 1999 à 2003 (en comptant le Danemark et la Suède, qui disposent de données pour 1998 à 2001, et le Royaume-Uni avec des données couvrant 1996 à 2001). Sur ces 16 pays , six (Danemark, Finlande, Norvège, Autriche, Suède et Royaume-Uni) enregistrent une hausse des estimations de l'usage problématique de drogue, cinq (République tchèque, Irlande, Allemagne, Grèce et Slovénie) font état d’une stabilité, voire d’une décroissance de la prévalence, et cinq autres (Espagne, Italie, Luxembourg, Pays-Bas et Portugal) déclarent des tendances différentes en fonction de la méthode d'estimation utilisée, qui peut en partie concerner des groupes cibles différents parmi les usagers de drogue à problème (106).
|
|
|
Obwohl die Schätzmethoden wesentlich verbessert wurden, erschwert das Fehlen verlässlicher und konsistenter historischer Daten die Auswertung der Tendenzen des problematischen Drogenkonsums. Berichte aus einigen Ländern über veränderte Schätzmethoden unter Zugrundelegung anderer Indikatordaten lassen erkennen, dass der problematische Drogenkonsum seit Mitte der 90er Jahre zugenommen hat (EBDD, 2004a); in einigen Ländern hat sich dieser jedoch offensichtlich in den letzten Jahren stabilisiert. Wiederholte Schätzungen sind für den Zeitraum 1999 bis 2003 aus 16 Ländern verfügbar (unter Einbeziehung Dänemarks und Schwedens, für die Daten für den Zeitraum 1998 bis 2001 vorliegen, und des Vereinigten Königreichs, das Daten für den Zeitraum 1996 bis 2001 bereitgestellt hat). Von diesen 16 Ländern berichten sechs über einen Anstieg des geschätzten problematischen Drogenkonsums (Dänemark, Finnland, Norwegen, Österreich, Schweden und das Vereinigte Königreich), fünf über eine stabile bzw. abnehmende Prävalenz (Tschechische Republik, Irland, Deutschland, Griechenland und Slowenien) und fünf (Spanien, Italien, Luxemburg, die Niederlande und Portugal) über unterschiedliche Tendenzen in Abhängigkeit von den herangezogenen Schätzmethoden, die zum Teil auf unterschiedliche Zielgruppen unter den problematischen Drogenkonsumenten zugeschnitten waren (106).
|
|
|
Malgrado vi siano stati considerevoli miglioramenti nelle tecniche di stima, la mancanza di dati storici affidabili e coerenti complica la valutazione dell’andamento del consumo problematico di stupefacenti. Le informazioni provenienti da alcuni paesi che indicano una variazione delle stime supportata anche da altri indicatori parlano di un aumento del consumo problematico degli stupefacenti a partire da metà anni Novanta (OEDT, 2004a); in alcuni Stati, tuttavia, il fenomeno sembra essersi stabilizzato negli ultimi anni. Ripetute stime sono state fornite per il periodo 1999-2003 da 16 paesi (tra cui Danimarca e Svezia, entrambe con dati riferiti al periodo 1998-2001 e Regno Unito con dati riferiti al periodo 1996-2001). Di questi 16 paesi, sei hanno segnalato un aumento delle stime sul consumo problematico di stupefacenti (Danimarca, Finlandia, Norvegia, Austria, Svezia e Regno Unito), cinque hanno riferito una prevalenza stabile o un calo (Repubblica ceca, Irlanda, Germania, Grecia e Slovenia) e cinque (Spagna, Italia, Lussemburgo, Paesi Bassi e Portogallo) hanno registrato andamenti diversi, a seconda del metodo di previsione utilizzato, che talvolta può fare riferimento a gruppi bersaglio diversi tra i consumatori problematici di stupefacenti (106).
|
|
|
Apesar dos consideráveis melhoramentos verificados ao nível dos métodos de cálculo, a falta de dados fiáveis e consistentes relativos ao passado torna complexa a avaliação das tendências em matéria de consumo problemático de droga. As informações que nos chegam de alguns países sobre mudanças ao nível dos cálculos, apoiadas por outros dados indicadores, sugerem que se tem verificado um aumento do consumo problemático de droga desde meados da década de 1990 (OEDT, 2004a); no entanto, em alguns países, este consumo parece ter estabilizado nos últimos anos. Estão disponíveis estimativas repetidas em relação ao período de 1999 a 2003 provenientes de 16 países (contando com a Dinamarca e a Suécia, ambas com dados relativos a 1998–2001, e o Reino Unido, que tem dados referentes a 1996–2001). Destes 16 países, seis comunicaram um aumento, nas estimativas, do número de consumidores problemáticos de droga (Dinamarca, Finlândia, Noruega, Áustria, Suécia e Reino Unido), cinco referiram uma estabilização ou uma diminuição da prevalência (República Checa, Irlanda, Alemanha, Grécia e Eslovénia) e cinco (Espanha, Itália, Luxemburgo, Países Baixos e Portugal) apresentaram diversas tendências, dependendo do método de cálculo utilizado, as quais podem referir-se em parte a diferentes grupos-alvo entre os consumidores problemáticos de droga (106).
|
|
|
Μολονότι παρατηρούνται σημαντικές βελτιώσεις στις τεχνικές εκτίμησης, η έλλειψη αξιόπιστων και συνεπών ιστορικών στοιχείων δυσχεραίνει την αξιολόγηση των τάσεων της προβληματικής χρήσης ουσιών. Αναφορές από ορισμένες χώρες σχετικά με αλλαγές στις εκτιμήσεις, οι οποίες υποστηρίζονται από άλλα στοιχεία δεικτών, υποδηλώνουν αύξηση της προβληματικής χρήσης ουσιών από τα μέσα της δεκαετίας του 1990 (ΕΚΠΝΤ, 2004α)· ωστόσο, σε ορισμένες χώρες, η κατάσταση αυτή φαίνεται να σταθεροποιήθηκε τα τελευταία χρόνια. Επαναλαμβανόμενες εκτιμήσεις είναι διαθέσιμες για το διάστημα από το 1999 έως το 2003 από 16 χώρες (συμπεριλαμβανομένων της Δανίας και της Σουηδίας, οι οποίες διαθέτουν στοιχεία από το διάστημα 1998–2001, και του Ηνωμένου Βασιλείου, όπου τα στοιχεία αφορούν το διάστημα 1996–2001). Από τις 16 αυτές χώρες, έξι ανέφεραν αύξηση των εκτιμήσεων προβληματικής χρήσης ουσιών (Δανία, Φινλανδία, Νορβηγία, Αυστρία, Σουηδία και Ηνωμένο Βασίλειο), πέντε ανέφεραν σταθερή επικράτηση ή μείωση (Τσεχική Δημοκρατία, Ιρλανδία, Γερμανία, Ελλάδα και Σλοβενία) και πέντε (Ισπανία, Ιταλία, Λουξεμβούργο, Κάτω Χώρες και Πορτογαλία) ανέφεραν διαφορετικές τάσεις ανάλογα με τη μέθοδο εκτίμησης που χρησιμοποιήθηκε, γεγονός που μπορεί να συνδέεται εν μέρει με διαφορετικές ομάδες στόχους στους προβληματικούς χρήστες ναρκωτικών (106).
|
|
|
Hoewel de technieken voor het maken van schattingen aanzienlijk zijn verbeterd, wordt het vaststellen van trends beperkt door het gebrek aan betrouwbare en consistente historische gegevens. Een aantal landen maakt melding van nieuwe schattingen die erop lijken te duiden dat het problematisch drugsgebruik sinds het midden van de jaren negentig toegenomen is (deze trends worden ook ondersteund door andere indicatorgegevens) (EWDD, 2004a). In een aantal andere landen lijkt het problematisch drugsgebruik echter gestabiliseerd te zijn. In totaal zijn er voor zestien landen longitudinale schattingen beschikbaar voor de periode van 1999 tot 2003 (met inbegrip van Denemarken en Zweden, allebei met gegevens over de periode 1998-2001, en het Verenigd Koninkrijk waar de gegevens betrekking hebben op de periode 1996-2001). Van die zestien landen maken er zes melding van hogere schattingen voor problematisch drugsgebruik (Denemarken, Finland, Noorwegen, Oostenrijk, Zweden en het Verenigd Koninkrijk), vijf landen rapporteren een stabiele of dalende prevalentie (Tsjechië, Ierland, Duitsland, Griekenland en Slovenië), terwijl vijf landen (Spanje, Italië, Luxemburg, Nederland en Portugal) - afhankelijk van de gebruikte schattingsmethode - uiteenlopende trends melden die deels betrekking kunnen hebben op verschillende doelgroepen onder de problematische drugsgebruikers (106).
|
|
|
Ačkoli v technikách odhadů došlo ke značným zlepšením, nedostatek spolehlivých a konzistentních historických údajů komplikuje vyhodnocení trendů v problémovém užívání drog. Zprávy z některých zemí o změnách v odhadech, které jsou podporovány údaji o jiných ukazatelích, napovídají, že od poloviny 90. let 20. století došlo ke zvýšení problémového užívání drog (EMCDDA, 2004a). Zdá se však, že v posledních letech se situace v některých zemích stabilizovala. Pro léta 1999 až 2003 jsou opakované odhady k dispozici ze 16 zemí (včetně Dánska a Švédska, v případě obou zemí s údaji za období 1998–2001, a Spojeného království, kde jsou údaje za období 1996–2001). Z těchto 16 zemí šest uvedlo nárůst v odhadech problémového užívání drog (Dánsko, Finsko, Norsko, Rakousko, Švédsko a Spojené království), pět uvedlo stabilní prevalenci nebo pokles (Česká republika, Irsko, Německo, Řecko a Slovinsko) a pět (Španělsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Portugalsko) uvedlo odlišné trendy v závislosti na použité metodě pro stanovení odhadů, která se může částečně vztahovat na odlišné cílové skupiny problémových uživatelů drog (106).
|
|
|
Selv om estimeringsmetoderne er blevet væsentligt forbedret, vanskeliggør mangelen på pålidelige og konsistente historiske data vurderingen af tendenserne i problematisk stofbrug. Indberetninger fra en række lande om ændringer i skønnene samt andre indikatordata tyder på, at der siden midten af 1990'erne har været en stigning i den problematiske stofbrug (EONN, 2004a); i nogle lande synes dette imidlertid at have stabiliseret sig i de senere år. Gentagne skøn foreligger for perioden 1999–2003 fra 16 lande (herunder Danmark og Sverige, begge med data fra 1998–2001, og Det Forenede Kongerige, hvor dataene er for perioden 1996–2001). Af disse 16 lande meldte seks om en stigning i skønnene over problematisk stofbrug (Danmark, Finland, Norge, Østrig, Sverige og Det Forenede Kongerige), fem meldte om en stabil udbredelse eller et fald (Tjekkiet, Irland, Tyskland, Grækenland og Slovenien), og fem (Spanien, Italien, Luxembourg, Nederlandene og Portugal) meldte om forskellige tendenser, afhængigt af den anvendte metode, som til dels kan henvise til forskellige målgrupper blandt problematiske stofbrugere (106).
|
|
|
Kuigi hindamistehnikad on märgatavalt paranenud, muudab pikema aja jooksul kogutud usaldusväärsete ja järjepidevate andmete puudumine probleemse uimastitarbimise suundumuste hindamiseks keeruliseks. Mõnedest riikidest saadud teated muutuste kohta näitajates, mida toetavad muud indikaatorandmed, viitavad sellele, et probleemne uimastitarbimine on 1990ndate keskpaigast alates tõusnud (EMCDDA, 2004a); siiski tundub, et mõnedes riikides on see tõus hilisematel aastatel stabiliseerunud. Ajavahemiku 1999–2003 kohta on olemas korduvad hinnangud 16 riigist (nende hulgas on Taani ja Rootsi, mõlemad andmetega aastatest 1998–2001, ja Ühendkuningriik andmetega aastate 1996–2001 kohta). Nendest 16 riigist kuus teatas probleemse uimastitarbimise näitajate suurenemisest (Taani, Soome, Norra, Austria, Rootsi ja Ühendkuningriik), viis teatas stabiilsest levimusest või levimuse vähenemisest (Tšehhi Vabariik, Iirimaa, Saksamaa, Kreeka ja Sloveenia) ja viis (Hispaania, Itaalia, Luksemburg, Madalmaad ja Portugal) erinevatest suundumustest, olenevalt kasutatud hindamismeetodist, mida võib osaliselt seletada erinevate sihtgruppide olemasoluga probleemsete uimastitarbijate hulgas (106).
|
|
|
Vaikka arviointitekniikat ovat parantuneet tuntuvasti, luotettavien ja jatkuvien aikasarjojen puuttuminen vaikeuttaa huumeiden ongelmakäytön suuntausten arviointia. Joidenkin maiden ilmoittamat arvioiden muutokset, joita tukevat muut indikaattoritiedot, viittaavat siihen, että huumeiden ongelmakäyttö on lisääntynyt 1990-luvun puolivälistä lähtien (EMCDDA, 2004a). Suuntaus vaikuttaa kuitenkin tasaantuneen joissakin maissa viime vuosina. Vuosilta 1999–2003 on saatavilla perättäisiä arvioita 16 maasta (joista Tanskasta ja Ruotsista tietoja on vuosilta 1998–2001 ja Yhdistyneestä kuningaskunnasta vuosilta 1996–2001). Näistä 16 maasta kuusi ilmoitti huumeiden ongelmakäytön lisääntyneen (Tanska, Suomi, Norja, Itävalta, Ruotsi ja Yhdistynyt kuningaskunta), viisi ilmoitti käytön pysyneen samalla tasolla tai vähentyneen (Tšekki, Irlanti, Saksa, Kreikka ja Slovenia) ja viisi (Espanja, Italia, Luxemburg, Alankomaat ja Portugali) ilmoitti erilaisia suuntauksia arviointimenetelmien mukaan, joissa on saatettu keskittyä erilaisiin kohderyhmiin ongelmakäyttäjien keskuudessa (106).
|
|
|
Bár jelentős fejlődés ment végbe a becslési módszerek terén, a megbízható és következetes történeti adatok hiánya megnehezíti a problematikus kábítószer-használat irányzatainak felmérését. Néhány országban a becslésekben történt változásokról szóló beszámolók, amelyeket egyéb mutatók is alátámasztanak, azt sejtetik, hogy az 1990-es évek közepe óta emelkedett a problematikus kábítószer-használat (EMCDDA, 2004a); néhány országban viszont ez a legutóbbi években stabilizálódni látszott. Az 1999–2003 közötti időszakra 16 országból állnak rendelkezésre a becslések (Dániát és Svédországot is számolva, amelyek csak az 1998–2001 közötti időszakról rendelkeznek adatokkal, illetve az Egyesült Királyságot, ahol az adatok az 1996–2001 közötti időszakból valók). A 16 ország közül hat számolt be a problematikus kábítószer-használat becsült gyakoriságának növekedéséről (Dánia, Finnország, Norvégia, Ausztria, Svédország és az Egyesült Királyság), öt jelentett stabil előfordulást vagy csökkenést (Csehország, Írország, Németország, Görögország és Szlovénia), további öt pedig az alkalmazott becslési módszertől függően különböző tendenciákról tett jelentést, ami talán részben a problematikus kábítószer-használók különböző célcsoportjaira vonatkozik (Spanyolország, Olaszország, Luxemburg, Hollandia és Portugália)(106).
|
|
|
Selv om det har vært gjort store framskritt når det gjelder beregningsmetoder, gjør mangelen på pålitelige og sammenhengende historiske data det vanskelig å vurdere trender for problematisk bruk av narkotika. Rapporter fra en del land om endringer i estimatene som understøttes av andre indikatordata, tyder på at det har vært en økning i problematisk bruk av narkotika siden midten av 1990-tallet (EONN, 2004a), men i enkelte land synes dette å ha stabilisert seg i de senere årene. Repeterte estimater er tilgjengelig for perioden 1999-2003 fra 16 land (Danmark og Sverige medregnet, som begge har data for 1998-2001, og Storbritannia, som har data for 1996-2001). Av disse 16 landene oppga seks økte estimater over problematisk bruk av narkotika (Danmark, Finland, Norge, Østerrike, Sverige og Storbritannia), fem oppga en stabil prevalens eller nedgang (Den tsjekkiske republikk, Irland, Tyskland, Hellas og Slovenia) og fem (Spania, Italia, Luxembourg, Nederland og Portugal) oppga varierende trender avhengig av beregningsmetode, som til dels kan vise til de ulike målgruppene av problematiske narkotikabrukere (106).
|
|
|
Choć techniki szacowania znacznie się poprawiły, brak wiarygodnych i spójnych danych historycznych komplikuje ocenę trendów odnośnie do problemowego zażywania narkotyków. Pochodzące z kilku państw sprawozdania dotyczące zmian w ocenach, które poparte są także innymi wskaźnikami, sugerują, że od połowy lat 90-tych następuje wzrost problemowego zażywania narkotyków (EMCDDA, 2004a), choć w niektórych państwach sytuacja zdaje się w ostatnich latach stabilizować. Dostępne są kolejne dane szacunkowe za okres od 1999 do 2003 roku z 16 państw (włączywszy Danię i Szwecję z danymi za lata 1998-2001 i Wielką Brytanię z danymi za lata 1996-2001). Wśród tych 16 państw, sześć zgłosiło wzrost szacunków co do problemowego zażywania narkotyków (Dania, Finlandia, Norwegia, Austria, Szwecja i Wielka Brytania), pięć zgłosiło rozpowszechnienie na stałym poziomie lub jego spadek (Republika Czeska, Irlandia, Niemcy, Grecja i Słowenia), a pięć (Hiszpania, Włochy, Luksemburg, Holandia i Portugalia) – różne trendy w zależności od zastosowanych metod szacowania, co może częściowo odnosić się do różnych grup docelowych wśród osób problemowo zażywających narkotyki (106).
|
|
|
Deşi s-au înregistrat îmbunătăţiri considerabile ale tehnicilor de estimare, lipsa de date istorice sigure şi coerente complică evaluarea tendinţelor consumului problematic de droguri. Unele ţări au raportat modificări ale estimărilor care sunt susţinute şi de alţi indicatori şi care sugerează că s-a înregistrat o creştere a CPD de la mijlocul anilor 1990 (OEDT, 2004a); totuşi, se pare că în unele ţări s-a stabilizat în ultimii ani. Sunt disponibile estimări repetate din 1999 până în 2003 pentru 16 ţări (inclusiv Danemarca şi Suedia, ambele dispunând de date pentru 1998–2001, şi Regatul Unit, care dispune de date pentru 1996–2001). Dintre aceste 16 ţări, şase au raportat o creştere a estimărilor CPD (Danemarca, Finlanda, Norvegia, Austria, Suedia şi Regatul Unit), cinci au raportat o prevalenţă stabilă sau o scădere (Republica Cehă, Irlanda, Germania, Grecia şi Slovenia), iar cinci (Spania, Italia, Luxemburg, Ţările de Jos şi Portugalia) au raportat tendinţe diferite care au variat în funcţie de metodele de estimare folosite, fiind posibil ca unele dintre acestea să vizeze grupuri ţintă diferite din rândul consumatorilor problematici de droguri (106).
|
|
|
Napriek značnému zlepšeniu odhadovacích metód, nedostatok spoľahlivých a konzistentných historických údajov komplikuje posudzovanie trendov problémového užívania drog. Správy o zmenách v odhadoch z niektorých krajín, podporené údajmi z ďalších indikátorov svedčia o zvyšovaní PDU od polovice deväťdesiatych rokov minulého storočia (EMCDDA 2004a); zdá sa však, že v posledných rokoch došlo v niektorých krajinách k ustáleniu. Opakované odhady sú k dispozícii z rokov 1999 až 2003 zo 16 krajín (počítajúc do toho Dánsko a Švédsko s údajmi z rokov 1998 až 2001 a Spojené kráľovstvo, z ktorého sú údaje za roky 1996 až 2001). Z týchto 16 krajín uviedlo šesť krajín (Dánsko, Fínsko, Nórsko, Rakúsko, Švédsko a Spojené kráľovstvo) stúpajúce odhadované počty PDU, päť (Česká republika, Írsko, Nemecko, Grécko a Slovinsko) uviedlo ustálenú alebo klesajúcu prevalenciu a päť (Španielsko, Taliansko, Luxembursko, Holandsko a Portugalsko) uviedli rozdielne trendy v závislosti od použitej odhadovacej metódy, ktorá sa môže čiastočne vzťahovať na odlišné cieľové skupiny medzi problémovými užívateľmi drog (106).
|
|
|
Kljub precejšnjemu izboljšanju tehnik ocenjevanja pa je vrednotenje trendov problematičnega uživanja drog oteženo zaradi pomanjkanja zanesljivih in enotnih podatkov iz preteklosti. Po poročilih nekaterih držav o spremembah ocen, podprtih z drugimi podatki iz kazalcev, se je problematično uživanje drog od sredine devetdesetih let povečalo (EMCDDA, 2004a); vendar se zdi, da se je to v nekaterih državah v zadnjih letih stabiliziralo. Zaporedne ocene so za obdobje med letoma 1999 in 2003 na voljo iz 16 držav (vključno z Dansko in Švedsko, ki imata podatke za obdobje 1998–2001, in Združenim kraljestvom, v katerem so podatki na voljo za obdobje 1996–2001). Od teh 16 držav jih šest poroča o porastu problematičnega uživanja drog (Danska, Finska, Norveška, Avstrija, Švedska in Združeno kraljestvo), pet o stabilni razširjenosti ali upadu (Češka, Irska, Nemčija, Grčija in Slovenija) ter pet (Španija, Italija, Luksemburg, Nizozemska in Portugalska) o različnih trendih glede na uporabljeno metodo ocenjevanja, ki se lahko delno nanašajo na različne ciljne skupine med problematičnimi uživalci drog (106).
|
|
|
Skattningsmetoderna har visserligen förbättrats avsevärt, men bristen på tillförlitliga och konsekventa uppgifter avseende längre tidsperioder gör det fortfarande besvärligt att bedöma trenderna för problemmissbruket. Rapporter från vissa länder om att skattningar har ändrats, med bl.a. indikatoruppgifter som underlag, tyder på att problemmissbruket har ökat sedan mitten av 1990-talet (ECNN, 2004a). I vissa länder tycks det dock ha stabiliserats under de senaste åren. Upprepade skattningar finns tillgängliga för 1999–2003 från 16 länder (inklusive Danmark och Sverige med uppgifter från 1998–2001 och Storbritannien med uppgifter för 1996–2001). Sex av dessa 16 länder rapporterade att det problematiska narkotikamissbruket ökat (Danmark, Finland, Norge, Österrike, Sverige och Storbritannien), fem rapporterade att prevalensen var stabil eller hade minskat (Tjeckien, Irland, Tyskland, Grekland och Slovenien) och fem (Spanien, Italien, Luxemburg, Nederländerna och Portugal) redovisade olika trender, som delvis kan gälla olika målgrupper av problemmissbrukare, beroende på vilken skattningsmetod som använts(106).
|
|
|
Lai arī ir notikuši ievērojami uzlabojumi aprēķinu metožu jomā, uzticamu un atbilstošu vēsturisko datu trūkums apgrūtina problemātiskās narkotiku lietošanas tendenču noteikšanu. Ziņojumi no atsevišķām valstīm par izmaiņām aprēķinos, kurus atbalsta citi indikatoru dati, norāda, ka problemātiskās narkotiku lietošanas apjomi kopš deviņdesmito gadu vidus ir pieauguši (EMCDDA, 2004a); taču dažās valstīs pēdējo gadu laikā tie ir stabilizējušies. Atkārtoti aprēķini ir pieejami par laika periodu no 1999. līdz 2003. gadam no 16 valstīm (ieskaitot Dāniju un Zviedriju, par kurām dati ir par laika posmu no 1998. līdz 2001. gadam, un Apvienoto Karalisti, par kuru dati ir par laika posmu no 1996. līdz 2001. gadam). No šīm 16 valstīm sešas ir ziņojušas par problemātiskās narkotiku lietošanas pieaugumu (Dānija, Somija, Norvēģija, Austrija, Zviedrija un Apvienotā Karaliste), piecas ir norādījušas stabilu izplatības līmeni vai samazināšanos (Čehijas Republika, Īrija, Vācija, Grieķija un Slovēnija) un piecas (Spānija, Itālija, Luksemburga, Nīderlande un Portugāle) ir ziņojušas par dažādām tendencēm atkarībā no izmantotās novērtēšanas metodes, kas var daļēji attiekties uz dažādām mērķa grupām problemātisko narkotiku lietotāju vidū (106).
|
