|
|
Seega kuna valikulised ja asjakohased ennetusstrateegiad võtavad sihikule sotsiaalsed ja personaalsed riskitegurid, on nad loomulikult seotud ka muu noorte tervishoidu käsitleva poliitikaga (noorukite vaimse tervise strateegiad käitumishälvete, tähelepanu puudulikkuse sündroomi jms korral), sotsiaalpoliitikaga (vaba aja veetmise kohtade pakkumine ning riskirühma noorte ja vaeste perede toetamine), hariduspoliitikaga (koolist välja langemise vähendamine), jms.
|
|
|
While health promotion – as a framework condition for prevention – strives to encourage people to adopt healthy lifestyles and to create healthy living conditions for all, the new term ‘public health prevention’ is increasingly mentioned by some Member States (Italy, Netherlands, Slovakia) and Norway. Public health prevention entails a range of prevention measures aimed at improving the health of vulnerable sections of society, among which drug prevention is one element. These measures are particularly suited to the needs of young people, whose problem behaviours, including drug use, are strongly conditioned by vulnerability (social and personal) and by living conditions. Hence, as selective and indicated prevention strategies target social and personal risk conditions, they are naturally linked to other youth-relevant public health policies (adolescent mental health strategies regarding conduct disorders, attention deficit disorder, etc.), social policies (the provision of leisure spaces and support for vulnerable youth or deprived families), education policies (reducing school drop-out), etc. Thus, public health prevention targets the full set of vulnerability factors which are relevant for tackling drug problems by involving services and sectors that would not by default have a drugs focus.
|
|
|
Alors que la promotion de la santé, en tant que condition essentielle à la prévention, tend à encourager les gens à adopter des modes de vie sains et à créer des conditions de vie saines pour tous, la nouvelle expression «prévention de la santé publique» est de plus en plus répandue dans certains États membres (Italie, Pays‑Bas, Slovaquie) et en Norvège. La prévention de la santé publique couvre un éventail de mesures de prévention destinées à améliorer la santé des groupes vulnérables de la société, et la prévention de l'usage de drogue en est un des éléments. Ces mesures sont particulièrement adaptées aux besoins des jeunes, dont les comportements à problème, en ce compris l'usage de drogue, sont fortement conditionnés par la vulnérabilité (sociale et personnelle) et par les conditions de vie. De ce fait, dans la mesure où des stratégies de prévention sélective et spécifique visent les situations sociales et personnelles à risques, elles sont naturellement liées à d'autres politiques de santé publique orientées vers les jeunes (stratégies relatives à la santé mentale des adolescents et aux troubles du comportement, trouble de déficit de l'attention, etc.), aux politiques sociales (création d'espaces de loisirs et soutien des jeunes vulnérables ou des familles déshéritées), aux politiques éducatives (réduction de l'abandon scolaire), etc. La prévention de la santé publique vise donc l'ensemble des facteurs de vulnérabilité qui entrent en compte pour lutter contre les problèmes de drogue en faisant participer des services et des secteurs qui, par défaut, n'aborderaient pas les choses sous l'angle de la drogue.
|
|
|
Während die Gesundheitsförderung – als Rahmenbedingung für die Prävention – darauf abzielt, die Menschen zu gesunder Lebensführung und zur Schaffung gesunder Lebensbedingungen anzuhalten, wird in den Berichten einiger Mitgliedstaaten (Italien, Niederlande und Slowakei) und Norwegens zunehmend der neue Begriff der „Prävention im Gesundheitswesen“ verwendet. Die Prävention im Gesundheitswesen umfasst eine Reihe von Präventionsmaßnahmen zur Verbesserung der Gesundheit gefährdeter Bevölkerungsgruppen, darunter auch Maßnahmen zur Drogenprävention. Diese Maßnahmen sind besonders auf die Bedürfnisse junger Menschen zugeschnitten, deren Problemverhalten, einschließlich des Drogenkonsums, stark von ihrer (sozialen und persönlichen) Vulnerabilität und ihren Lebensumständen beeinflusst wird. Da selektive und indizierte Präventionsstrategien auf soziale und persönliche Risikobedingungen abzielen, stehen sie somit natürlich in Zusammenhang mit anderen gesundheitspolitischen (psychiatrische Strategien zur Bewältigung von Verhaltensstörungen, Aufmerksamkeitsdefizitstörungen usw. bei Jugendlichen), sozialpolitischen (Bereitstellung von Freizeiteinrichtungen und Unterstützung gefährdeter Jugendlicher oder benachteiligter Familien) und bildungspolitischen (Verringerung der Zahl der Schulabbrecher) Maßnahmen für Jugendliche. Daher zielt die Prävention im Gesundheitswesen auf sämtliche Vulnerabilitätsfaktoren ab, die für die Lösung von Drogenproblemen erforderlich sind, indem Dienstleister und Sektoren eingebunden werden, die sich normalerweise kaum mit Drogen befassen würden.
|
|
|
Mientras que la promoción de la salud condición marco para la prevención tiene por objeto fomentar un estilo de vida saludable y crear condiciones de vida saludables para todos, un nuevo concepto, el de «prevención en materia de salud pública» aparece mencionado cada vez con mayor frecuencia por algunos Estados miembros (Italia, Países Bajos, Eslovaquia) y Noruega. La prevención en materia de salud pública engloba una serie de medidas preventivas destinadas a mejorar la salud de los sectores más vulnerables de la sociedad, siendo la prevención del consumo de drogas una de estas medidas. Estas medidas se han concebido teniendo especialmente en cuenta las necesidades de los jóvenes, cuyos comportamientos problemáticos, incluido el consumo de drogas, están condicionados en gran medida por la vulnerabilidad (social y personal) y por las condiciones de vida. Por lo tanto, dado que las estrategias de prevención selectiva y específica se orientan a condiciones sociales y personales de riesgo , se vinculan de forma natural con otras políticas en materia de salud pública relevantes para los jóvenes (estrategias de salud mental para tratar trastornos de la conducta, trastornos de déficit de atención, etc. en adolescentes), políticas sociales (disponer espacios de ocio y brindar apoyo a jóvenes vulnerables o familias menos favorecidas), políticas educativas (reducción del abandono escolar), etc. De ahí que la prevención en materia de salud pública tenga como objetivo todos los factores de vulnerabilidad relevantes para atajar los problemas relacionados con la droga, implicando a servicios y sectores que de otra manera no abordarían el tema de la droga.
|
|
|
Se la promozione della salute, intesa come presupposto della prevenzione, mira a incoraggiare i cittadini ad avere uno stile di vita sano e a creare condizioni di vita salutari per tutti, sempre più spesso si sente parlare, in alcuni Stati membri (Italia, Paesi Bassi, Slovacchia) e in Norvegia di “prevenzione nel settore della sanità pubblica”. La prevenzione in sanità pubblica implica una serie di misure preventive finalizzate a migliorare la salute delle fasce più vulnerabili della società; la prevenzione della droga è una componente di questa prevenzione. Si tratta di interventi calibrati in particolare sulle esigenze dei giovani, i cui comportamenti problematici (compreso, tra questi, il consumo di droga) sono fortemente condizionati dalla vulnerabilità (sociale e personale) e dalle condizioni di vita. Di conseguenza, poiché le strategie di prevenzione selettive e indicate intervengono a livello di rischio sul piano sociale e personale, per forza di cose esse si intrecciano con altre politiche di sanità pubblica orientate ai giovani (strategie di salute mentale per gli adolescenti, strategie relative ai disturbi del comportamento, disturbi dell’attenzione, ecc.), con le politiche sociali (disponibilità di spazi ricreativi e sostegno ai giovani vulnerabili o alle famiglie svantaggiate), con le politiche in materia di istruzione (ridurre il numero di abbandoni scolastici), ecc. Pertanto, la prevenzione in sanità pubblica investe l’intera gamma dei fattori di vulnerabilità che sono critici per la risoluzione dei problemi correlati all’uso della droga, coinvolgendo servizi e settori che normalmente non tratterebbero questo tipo di problemi.
|
|
|
Apesar de a promoção da saúde – como condição-quadro da prevenção – procurar incentivar as pessoas a adoptarem estilos de vida saudáveis e a criarem condições de vida saudáveis para todos, o novo termo “prevenção em matéria de saúde pública” é cada vez mais mencionado por alguns Estados-Membros (Itália, Países Baixos, Eslováquia) e pela Noruega. A prevenção em matéria de saúde pública implica uma série de medidas preventivas destinadas a melhorar a saúde de sectores vulneráveis da sociedade, uma das quais é a prevenção da toxicodependência. Estas medidas adequam-se especialmente às necessidades dos jovens, cujos comportamentos problemáticos, incluindo o consumo de drogas, são fortemente condicionados pela vulnerabilidade (social e pessoal) e pelas condições de vida. Deste modo, na medida em que são direccionadas para as situações de risco social e pessoal, as estratégias de prevenção selectivas e específicas estão naturalmente ligadas a outras políticas de saúde pública (estratégias de saúde mental dirigidas aos adolescentes, centradas em distúrbios comportamentais, síndrome de défice de atenção, etc.), sociais (oferta de espaços de lazer e apoio a jovens vulneráveis ou a famílias desfavorecidas), educativas (redução do abandono escolar precoce), etc., importantes para os jovens. A prevenção em matéria de saúde pública abarca, assim, todos os factores de vulnerabilidade pertinentes para a resolução dos problemas relacionados com a droga, envolvendo serviços e sectores que, normalmente, não se ocupariam destes problemas.
|
|
|
Ενώ η προαγωγή της υγείας – ως απαραίτητη προϋπόθεση για την πρόληψη – συνίσταται στην παρότρυνση των ατόμων να υιοθετήσουν υγιεινό τρόπο ζωής και στη δημιουργία υγιεινών συνθηκών διαβίωσης για όλους, ο νέος όρος «πρόληψη στη δημόσια υγεία» («public health prevention») μνημονεύεται όλο και πιο συχνά από ορισμένα κράτη μέλη (Ιταλία , Κάτω Χώρες, Σλοβακία) και τη Νορβηγία. Η πρόληψη στη δημόσια υγεία συνεπάγεται ένα ευρύ φάσμα μέτρων πρόληψης που αποσκοπούν στη βελτίωση της υγείας ευαίσθητων κοινωνικών ομάδων, μεταξύ των οποίων και πρόληψη των ναρκωτικών. Τα μέτρα αυτά είναι ειδικά προσαρμοσμένα στις ανάγκες των νέων, των οποίων οι προβληματικές συμπεριφορές, συμπεριλαμβανομένης της χρήσης ναρκωτικών, εξαρτώνται σε μεγάλο βαθμό από τον βαθμό ευπάθειας (κοινωνικής και προσωπικής) και από τις συνθήκες διαβίωσης. Ως εκ τούτου, καθώς οι στρατηγικές επικεντρωμένης και εξειδικευμένης πρόληψης στοχεύουν συνθήκες κινδύνου σε κοινωνικό και ατομικό επίπεδο, συνδέονται όπως είναι φυσικό με άλλες πολιτικές δημόσιας υγείας που αφορούν τους νέους (στρατηγικές για την ψυχική υγεία των εφήβων που αφορούν διαταραχές συμπεριφοράς, διαταραχές ελλειμματικής προσοχής), κοινωνικές πολιτικές (παροχή χώρων ψυχαγωγίας και υποστήριξης σε ευάλωτους νέους ή άπορες οικογένειες), εκπαιδευτικές πολιτικές (περιορισμός του φαινομένου της πρόωρης εγκατάλειψης του σχολείου) κλπ. Έτσι, η πρόληψη στη δημόσια υγεία στοχεύει το σύνολο των παραγόντων ευπάθειας, των οποίων η αντιμετώπιση είναι απαραίτητη για την καταπολέμηση του προβλήματος των ναρκωτικών μέσω της εξασφάλισης της συμμετοχής υπηρεσιών και τομέων που δεν έχουν εξ ορισμού αντικείμενό τους τα ναρκωτικά.
|
|
|
Gezondheidsbevordering - als randvoorwaarde voor preventie - heeft tot doel mensen ertoe aan te zetten een gezonde levensstijl aan te houden en gezonde leefomstandigheden te scheppen voor iedereen. De laatste tijd duikt in bepaalde lidstaten (Italië, Nederland, Slowakije) en in Noorwegen echter steeds vaker ook de nieuwe term “preventieve gezondheidszorg” op. Hiermee wordt gedoeld op een heel scala van preventieve maatregelen die tot doel hebben de gezondheid van kwetsbare groepen in de samenleving te verbeteren; drugspreventie is een van de onderdelen van die strategie. De interventies waar het hier om gaat zijn met name geschikt om de problemen van jongeren aan te pakken; probleemgedrag van jongeren - waaronder drugsgebruik - wordt immers in hoge mate bepaald door (sociale en persoonlijke) kwetsbaarheid en door de leefomstandigheden. Aangezien selectieve en geïndiceerde preventiestrategieën gericht zijn op sociale en persoonlijke risico-omstandigheden, zijn ze automatisch ook gekoppeld aan andere beleidsmaatregelen die voor jongeren relevant zijn, op volksgezondheidsgebied (strategieën inzake de geestelijke gezondheid van jongvolwassenen gericht op gedragsstoornissen, ADD (attention deficit disorder), enzovoort), op sociaal gebied (voorzieningen voor vrijetijdsbesteding en ondersteuning van kwetsbare jongeren of arme gezinnen), op onderwijsgebied (terugdringen van schooluitval), enzovoort. Bij preventieve gezondheidszorg richt men zich dus op de hele waaier van kwetsbaarheidsfactoren die van belang zijn bij de aanpak van drugsproblemen en worden diensten en sectoren bij de maatregelen betrokken die normaal gesproken geen specifieke aandacht aan drugs besteden.
|
|
|
Zatímco podpora zdraví – jako rámcová podmínka prevence – se snaží vybízet lidi ke zdravějšímu životnímu stylu a vytvořit pro všechny zdravější životní podmínky, v některých členských státech (v Itálii, Nizozemsku, na Slovensku) a v Norsku zaznívá ve stále větší míře nový termín „prevence veřejného zdraví“. Prevence veřejného zdraví zahrnuje řadu preventivních opatření zaměřených na zlepšení zdraví ohrožených částí společnosti, mezi nimiž je drogová prevence jednou složkou. Tato opatření jsou zvláště vhodná pro potřeby mladých lidí, jejichž problémové chování, včetně užívání drog, je silně ovlivněno jejich ohrožeností (sociální i osobní) a životními podmínkami. Tudíž, protože selektivní a indikované strategie prevence se zaměřují na sociální a osobní rizikové podmínky, jsou přirozeně spjaty s dalšími politikami veřejného zdraví relevantními pro mladistvé (strategie duševního zdraví dospívajících týkající se poruch chování, poruch pozornosti atd.), sociálními politikami (zajištění prostoru pro trávení volného času a podpora ohrožených mladých osob nebo sociálně deprivovaných rodin), vzdělávacími politikami (snižování počtu případů nedokončení školní docházky) atd. Prevence veřejného zdraví se tedy zaměřuje na úplný výčet faktorů ohrožení, které jsou významné při řešení drogového problému, a to zapojením služeb a sektorů, které by se jinak samy problematikou drog nezabývaly.
|
|
|
Mens sundhedsfremme – som en rammebetingelse for forebyggelse – sigter mod at opmuntre folk til at føre en sund livsstil og at skabe sunde levevilkår for alle, omtales det nye begreb "folkesundhedsforebyggelse" i stigende grad af nogle medlemsstater (Italien, Nederlandene, Slovakiet) og Norge. Folkesundhedsforebyggelse omfatter en række forebyggende foranstaltninger, som tager sigte på at forbedre sundheden blandt udsatte samfundsgrupper, og som blandt andet omfatter narkotikaforebyggende foranstaltninger. Disse foranstaltninger er navnlig afpasset efter behovene blandt unge, hvis problemadfærd, herunder stofbrug, i vidt omfang er betinget af sårbarhed (social og personlig) og af levevilkår. Da selektive og indicerede forebyggelsesstrategier er målrettet mod sociale og personlige risikofaktorer, er de knyttet naturligt til andre ungdomsrelevante folkesundhedspolitikker (strategier vedrørende unges mentale sundhed med hensyn til adfærdsforstyrrelser, opmærksomhedsforstyrrelser osv.), socialpolitikker (tilvejebringelse af fritidsrum og støtte til udsatte unge eller fattige familier), uddannelsespolitikker (nedbringelse af skolefrafald) osv. Folkesundhedsforebyggelsen fokuserer således på hele rækken af sårbarhedsfaktorer, som er relevante for indsatsen over for narkotikaproblemer, ved at inddrage tjenester og sektorer, som ikke ellers nødvendigvis ville fokusere på narkotika.
|
