|
|
Państwa środkowo- i wschodnioeuropejskie stoją wobec konieczności podjęcia istotnych decyzji w zakresie zaopatrzenia sił zbrojnych. Jako że ich wyposażenie jest spadkiem po okresie dominacji ZSRR, a w latach 1990.
|
|
|
The Central and Eastern European states also face major procurement decisions. Having inherited Soviet-era equipment and postponed major defence purchases in the 1990s, this issue is now pressing. The Czech Republic, Hungary and Poland are all engaged in controversial debates about whether to procure new fighter aircraft, which aircraft to buy and in what numbers. Even if undertaken with Western support and subsidies, the purchase of major equipment such as fighter aircraft and attack helicopters is likely to swallow up a large proportion of Central and Eastern European defence budgets. In 1999, for example, Romania cancelled its decision to procure US Bell 96 Cobra AH-1 attack helicopters after widespread criticism that the purchase was a largely symbolic gesture that could not be properly utilised or supported in the confines of the country's defence budget. And the Czech Republic has been forced to put off and possibly abandon plans to purchase 24 Gripen fighters as a result of the cost of this summer's floods in Central Europe. Moreover, the relatively small size of the Central and Eastern European states means that they are likely individually to procure only small numbers of expensive assets such as fighters, while duplicating much of the support infrastructure necessary for their maintenance.
|
|
|
Aller plus loin encore en matière d'acquisitions conjointes, de forces multinationales et de spécialisation des rôles peut cependant s'avérer difficile. Cela consisterait en effet à aller à l'encontre du principe compréhensible du maintien du plus large éventail possible de capacités de défense nationales pour se prémunir contre la pire des hypothèses. Se pose également le problème contentieux de l'allocation des avantages économiques associés à la production d'équipements et à la maintenance des forces, comme l'illustrent les différends entre les divers partenaires de projets ouest-européens tels que l'Eurofighter. Dans le contexte du débat en cours sur les capacités de défense, il s'agit-là de problèmes pour l'OTAN et l'Union européenne dans son ensemble. En raison des ressources limitées dont les pays d'Europe centrale et orientale disposent pour la défense, cette solution apparaît toutefois indéniablement comme la meilleure.
|
|
|
Die Staaten Mittel- und Osteuropas stehen auch vor wichtigen Beschaffungsbeschlüssen. Da sie Ausrüstung aus der Zeit der Sowjetunion übernommen und in den 90er Jahren bedeutende Beschaffungsmaßnahmen ausgesetzt haben, ist dies nun ein drängendes Problem. In Polen, in der Tschechischen Republik und in Ungarn werden kontroverse Debatten darüber geführt, ob neue Kampfflugzeuge beschafft werden sollen, welche gekauft werden sollen und wie viele. Der Erwerb von Großgerät wie von Kampfflugzeugen und Angriffshubschraubern wird wahrscheinlich einen Großteil der mittel- und osteuropäischen Verteidigungsetats verschlingen, selbst wenn er vom Westen unterstützt und subventioniert wird. 1999 machte Rumänien beispielsweise seinen Beschluss rückgängig, amerikanische Angriffshubschrauber (Bell 96 Cobra AH-1) zu beschaffen, nachdem in weiten Kreisen kritisiert worden war, dass die Anschaffung eine weitgehend symbolische Geste sei, die man nicht richtig nutzen und im begrenzten Rahmen des Verteidigungshaushalts dieses Landes auch nicht finanzieren können würde. Auch die Tschechische Republik ist aufgrund der diesjährigen Überschwemmungskatastrophe in Mitteleuropa dazu gezwungen, ihre Pläne zum Erwerb von 24 Gripen-Kampfflugzeugen zu verschieben und möglicherweise ganz aufzugeben. Darüber hinaus bedeutet die relativ geringe Größe der mittel- und osteuropäischen Staaten, dass sie wahrscheinlich als Einzelstaaten nur eine geringe Zahl kostspieliger Rüstungsgüter wie Kampfflugzeuge beschaffen werden, während sie einen Großteil der für deren Instandhaltung erforderlichen Infrastruktur doppelt und dreifach aufbauen.
|
|
|
Los Estados de Europa Central y Oriental también deben afrontar grandes decisiones en materia de adquisiciones. Al haber heredado equipos soviéticos y pospuesto la mayoría de las compras en defensa durante los 90, la cuestión resulta ahora acuciante. Hungría, Polonia y la República Checa debaten intensamente sobre si comprar nuevos aviones de combate, cuáles comprar y en qué cantidad. Incluso contando con apoyo y ayudas de Occidente, la compra de equipos como aviones de combate y helicópteros de ataque probablemente consumiría la mayor parte de los presupuestos de defensa de los países de Europa Central y Oriental. Por ejemplo, en 1999 Rumanía canceló su decisión de comprar helicópteros estadounidenses Bell 96 Cobra AH-1, tras las extendidas críticas referidas a que estas adquisiciones constituirían en realidad una operación de imagen, pues no podría ser utilizadas adecuadamente dados los límites del presupuesto de defensa del país. Y la República Checa se ha visto obligada a retrasar, y probablemente cancelar, sus planes de comprar 24 cazas Gripen a consecuencia de los costes provocados por las inundaciones de este verano en Europa Central. Además, el tamaño relativamente pequeño de estos países provoca que normalmente compren una pequeña cantidad de equipos caros, como aviones de combate, al tiempo que duplican gran parte de la infraestructura de apoyo que se necesita para su mantenimiento.
|
|
|
I paesi dell'Europa centrale e orientale si trovano inoltre a fronteggiare importanti decisioni riguardo agli acquisti. Avendo negli anni '90 ereditato equipaggiamenti dell'era sovietica e rinviato importanti acquisizioni nel campo della difesa, questo problema sta diventando ora pressante. La Repubblica Ceca, l'Ungheria e la Polonia sono tutte impegnate in controverse discussioni riguardanti l'acquisto di nuovi aerei da caccia: quali e quanti aerei acquistare. Anche se effettuato con sostegno e sussidi occidentali, l'acquisto di importanti equipaggiamenti, come possono essere degli aerei da caccia e degli elicotteri d'attacco, è probabile che assorba una gran parte dei bilanci della difesa dei paesi dell'Europa centrale e orientale. Nel 1999, per esempio, la Romania ha annullato la propria decisione di acquistare degli elicotteri d'attacco Bell 96 Cobra AH-1 dagli USA dopo le pesanti critiche che vedevano in tale acquisto un'azione per lo più simbolica, che non avrebbe potuto essere adeguatamente utilizzata o sostenuta nei limiti del bilancio della difesa del paese. E la Repubblica Ceca è stata costretta a differire e forse ad abbandonare i progetti per l'acquisto di 24 caccia Gripen a causa dei costi delle inondazioni di quest'estate in Europa centrale. Inoltre, la dimensione relativamente ridotta dei paesi dell'Europa centrale e orientale induce a ritenere che è probabile che questi acquistino solo quantità ridotte di equipaggiamenti costosi come i caccia, mentre devono raddoppiare gran parte dell'infrastruttura di sostegno necessaria per la loro manutenzione.
|
|
|
Os países da Europa Central e Oriental também enfrentam importantes decisões em matéria de aquisições. Tendo herdado equipamento da era soviética e adiado importantes aquisições para a defesa nos anos 90, esta questão é agora premente. A República Checa, a Hungria e a Polónia estão envolvidas em debates controversos acerca da aquisição ou não dum novo avião de caça, que avião comprar e em que quantidade. Mesmo com o apoio e subsídios ocidentais, a compra de equipamentos importantes como aviões de caça e helicópteros de ataque absorverá provavelmente uma parte importante dos orçamentos da defesa dos países da Europa Central e Oriental. Em 1990, por exemplo, a Roménia anulou a sua decisão de adquirir helicópteros de ataque americanos Bell 96 Cobra AH-1 depois de vastas críticas de que a compra era um gesto largamente simbólico, sobre equipamento que não podia ser adequadamente utilizado nem mantido com as restrições impostas pelo orçamento da defesa do país. E a República Checa foi forçada a adiar, e possivelmente abandonar, os planos de aquisição de 24 caças Gripen em consequência dos custos das inundações deste Verão na Europa Central. Além disso, o tamanho relativamente pequeno dos países da Europa Central e Oriental significa que é provável que cada um adquira um número limitado de equipamentos dispendiosos, como aviões de caça, embora duplique grande parte das infra-estruturas de apoio necessárias para a sua manutenção.
|
|
|
Επίσης, τα κράτη της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης πρέπει να λάβουν σημαντικές αποφάσεις για προμήθειες. Το θέμα δεν χωρά αναβολή, καθώς τα κράτη αυτά κληρονόμησαν τον εξοπλισμό από τη σοβιετική εποχή και κατά τη δεκαετία του 1990 ανέβαλαν όλες τις σημαντικές προμήθειες για την άμυνα. Σήμερα η Δημοκρατία της Τσεχίας, η Ουγγαρία και η Πολωνία έχουν εμπλακεί σε αμφιλεγόμενες συζητήσεις για το εάν πρέπει να αγοράσουν νέα μαχητικά αεροσκάφη, ποιού τύπου και πόσα. Ακόμη και αν προχωρήσουν με την υποστήριξη και την επιδότηση της Δύσης, το πιο πιθανό είναι ότι η αγορά σημαντικού εξοπλισμού, όπως τα μαχητικά αεροσκάφη και τα επιθετικά ελικόπτερα, θα "καταπιεί" ένα μεγάλο μέρος από τους αμυντικούς προϋπολογισμούς των κρατών αυτών. Το 1999, για παράδειγμα, η Ρουμανία ακύρωσε την απόφασή της να προμηθευτεί επιθετικά ελικόπτερα US Bell 96 Cobra AH-1, μετά την ευρεία κριτική που δέχθηκε ότι η εν λόγω αγορά ήταν κυρίως μια συμβολική κίνηση, η οποία δεν μπορούσε να αξιοποιηθεί ή να υποστηριχθεί, λόγω των περιορισμών του αμυντικού προϋπολογισμού της χώρας. Επίσης, η Δημοκρατία της Τσεχίας αναγκάστηκε να αναβάλει και πιθανόν να εγκαταλείψει τα σχέδιά της για την αγορά 24 μαχητικών αεροσκαφών τύπου Gripen, λόγω των οικονομικών συνεπειών που είχαν οι θερινές πλημμύρες για την Κεντρική Ευρώπη. Επιπλέον, το σχετικά μικρό μέγεθος των κρατών της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης σημαίνει ότι, μεμονωμένα, είναι πιθανό να αγοράσουν μόνον μικρές ποσότητες ακριβού εξοπλισμού, όπως είναι τα μαχητικά αεροπλάνα, διπλασιάζοντας παράλληλα μεγάλο μέρος της υποδομής που χρειάζεται για τη συντήρησή τους.
|
|
|
De weg van meer gezamenlijke aanschaffingen, multinationale troepen en specialisatie zou echter een moeilijke weg kunnen blijken. Dit soort ideeën zijn in tegenspraak met de begrijpelijke wens van landen om een zo breed mogelijk spectrum aan nationale verdedigingsvermogens in stand te houden, om opgewassen te zijn tegen ieder worst case scenario. Zij staan ook lijnrecht tegenover de lastige vraag aan wie de economische voordelen ten goed moeten komen, die voortvloeien uit de productie van materieel en het onderhoud van de strijdkrachten - zoals de meningsverschillen tussen de verschillende deelnemers aan West-Europese projecten als de Eurofighter illustreren. In het kader van het huidige debat over de defensievermogens, zijn dit problemen voor de NAVO en de EU in hun geheel. Gezien de beperkte middelen van de Midden- en Oost-Europese staten zijn er echter veel argumenten die ervoor pleiten deze weg te volgen.
|
|
|
Státy střední a východní Evropy rovněž stojí před významnými rozhodnutími v otázce nákupů. Vzhledem k technice zděděné ze sovětské éry a tomu, že významná rozhodnutí o nákupech pro obranu byla v 90. letech odložena, je tento problém nyní naléhavý. V České republice, Maďarsku i Polsku nyní probíhají kontroverzní diskuse o tom, zda nakoupit nové stíhací letouny, jaké letouny nakoupit a v jakých počtech. Nákup velké techniky, jako jsou stíhací letouny a útočné vrtulníky, i kdyby se uskutečnil s podporou a dotacemi Západu, pravděpodobně pohltí velkou část obranných rozpočtů zemí střední a východní Evropy. V roce 1999 například Rumunsko odvolalo své rozhodnutí zakoupit americké útočné vrtulníky Bell 96 Cobra AH-1 po rozšířené kritice, že tento nákup je jen symbolickým gestem, kterého by nemohlo být řádně využito a ani by nebylo únosné v mezích obranného rozpočtu této země. Česká republika byla zase nucena odložit a možná opustit plány na nákup 24 stíhaček Gripen v důsledku ztrát způsobených povodněmi, které letos v létě zasáhly střední Evropu. Relativně malá velikost států střední a východní Evropy navíc znamená, že budou pravděpodobně individuálně nakupovat jen malé počty nákladných prostředků jako jsou stíhací letouny a budou přitom duplikovat velkou část podpůrné infrastruktury potřebné pro jejich údržbu.
|
|
|
De central- og østeuropæiske lande står også over for tunge beslutninger vedrørende anskaffelser. Dette spørgsmål trænger sig på i betragtning af, at landene arvede sovjetisk udstyr og udskød forsvarsanskaffelser i 1990'erne. Den Tjekkiske Republik, Ungarn og Polen er alle i gang med svære diskussioner om, hvorvidt de skal anskaffe nye kampfly, hvilke fly, de skal købe, og i hvor stort antal. Selv hvis disse anskaffelser sker med støtte fra Vesten, vil anskaffelsen af stort udstyr som kampfly og angrebshelikoptere med stor sandsynlighed sluge en stor del af de central- og østeuropæiske forsvarsbudgetter. I 1999 afblæste Rumænien således sin beslutning om at købe de amerikanske Bell 96 Cobra AH-1 angrebshelikoptere efter udbredt kritik af, at anskaffelsen mest var en symbolsk handling, som ikke kunne udnyttes ordentligt eller understøttes inden for rammerne af landets forsvarsbudget. Og Den Tjekkiske Republik har været tvunget til at udskyde og muligvis opgive købet af 24 Gripen-fly pga. denne sommers oversvømmelser i Centraleuropa. Derudover betyder de central- og østeuropæiske landes relativt begrænsede størrelse, at de hver især sandsynligvis kun kan anskaffe et lille antal dyre aktiver som fly, samtidig med at de kopierer store dele af støttestrukturen, der er nødvendig for deres opretholdelse.
|
|
|
Közép- és Kelet-Európa országainak jelentős beszerzési döntésekkel is szembe kell nézniük. A szovjet idők felszereléseit örökölték, a 90-es évek során több beszerzési döntést halasztottak el, ezért a kérdés egyre sürgetőbbé válik számukra. A Cseh Köztársaságban, Magyarországon és Lengyelországban egyaránt ádáz vita dúl a vadászgépek beszerzéséről, arról, hogy tudniillik melyik típusból, hány gépet vegyenek. Még nyugati támogatás és dotáció mellett is biztos, hogy egy olyan jelentős beszerzés, mint a vadászgépeké és támadó helikoptereké, valószínűleg elviszi a régió országainak védelmi költségvetéseinek zömét. 1999-ben például visszamondta amerikai Bell 96 Cobra AH-1 helikopterek vásárlásával kapcsolatos döntését, miután az a kritika érte, hogy az egész inkább egy szimbolikus gesztus volt és azokat sem használni, sem fenntartani nem lehet az ország védelmi költségvetésén belül. A pusztító nyári árvizeket követően Csehország arra kényszerült, hogy elhalassza, sőt törölje a 24 Gripen vadászgép beszerzését. Ezen felül a térség országainak relatíve kicsi mérete miatt valószínű, hogy csak kevés darabot vásárolnak olyan drága felszerelésekből, mint a vadászgépek, miközben a szükséges karbantartási infrastruktúra zömét duplikálják.
|
|
|
Landene i Sentral- og Øst-Europa står også overfor betydelige anskaffelsesbeslutninger. Etter å ha arvet utstyr fra Sovjet-tiden og utsatt store forsvarsinnkjøp i 1990-årene, er dette spørsmålet nå presserende. Tsjekkia, Ungarn og Polen er alle engasjert i kontroversielle debatter om hvorvidt de skal anskaffe nye jagerfly, hvilke jagerfly som skal kjøpes inn og i hvilket antall. Selv om det foretas med vestlig støtte og subsidier, vil trolig innkjøp av slikt hovedutstyr som jagerfly og angrepshelikoptre sluke en stor del av forsvarsbudsjettene i landene i Sentral- og Øst-Europa. I 1999 kansellerte for eksempel Romania sin beslutning om å anskaffe amerikanske Bell 96 Cobra AH-1 angrepshelikoptre etter omfattende kritikk om at innkjøpet i hovedsak var en symbolsk handling som ikke kunne brukes ordentlig eller støttes innenfor landets forsvarsbudsjett. Tsjekkia har vært tvunget til å legge til side og muligens forkaste planene om å kjøpe 24 Gripen jagerfly som følge av kostnadene ved sommerens oversvømmelser i Sentral-Europa. Videre betyr den relativt lille størrelsen på landene i Sentral- og Øst-Europa at de trolig individuelt vil anskaffe bare små antall av kostbare ressurser slik som jagerfly, samtidig som de vil dublere mye av den nødvendige støtteinfrastruktur for vedlikehold.
|
|
|
Государствам Центральной и Восточной Европы также предстоит принять важные решения о военных закупках. Этот вопрос особенно обострился теперь, в связи с тем, в девяностые годы эти страны унаследовали военную технику времен советской эпохи, а решения о новых крупных военных закупках откладывались. В Венгрии, Польше и Чешской Республике идут дискуссии и споры о необходимости закупок новых истребителей, а также о типах и количествах таких самолетов. Даже если при поддержке и субсидиях Запада будут осуществлены крупные закупки военной техники, такой как истребители и ударные вертолеты, они, скорее всего, поглотят большую часть оборонных бюджетов стран Центральной и Восточной Европы. Например, в 1999 г. Румыния отменила свое решение о закупке американских ударных вертолетов типа «Белл 96 Кобра АН-1», после того, как оно вызвало сильную критику и было воспринято как символический жест при отсутствии возможностей обеспечить использование вертолетов и их техническое обслуживание, а также превышении пределов бюджета страны на оборону. Чешская Республика была вынуждена отложить закупку истребителей типа «Грипен» и, возможно, вообще откажется от нее в результате необходимости компенсировать ущерб, вызванный наводнениями в Центральной Европе летом этого года. Более того, относительно малые масштабы стран Центральной и Восточной Европы означают, что каждая из них сможет закупить лишь небольшое количество таких дорогостоящих образцов военной техники, как истребители, дублируя при этом большую часть инфраструктуры, необходимой для их материально-технического обеспечения.
|
|
|
Orta ve Doğu Avrupa devletleri ayrıca edinim konusunda da önemli kararlar almak zorundalar. Ellerindeki teçhizat Sovyetler döneminden kaldığı, ve savunma ile ilgili önemli edinimler 1990’larda ertelendiği için bu konu artık acil hale geldi. Çek Cumhuriyeti, Macaristan ve Polonya yeni avcı uçakları alıp almamak, hangi tür ve kaç tane uçak almak gibi konularda çelişkili tartışmalar içindeler. Avcı uçakları ve saldırı helikopterleri gibi önemli teçhizat Batının yardımı ile edinilse bile bunların Orta ve Doğu Avrupa ülkelerinin savunma bütçelerinin çok büyük bir kısmını alıp götürme olasılığı büyük. Örneğin, Amerika’dan Bell 96 Kobra AH-1 saldırı helikopterleri alacak olan Romanya, bunların alınmasının sadece sembolik bir jest olduğu, ve bunları kullanmanın veya bakımlarını sağlamanın ülkenin kısıtlı bütçesi ile mümkün olamayacağı yönündeki yaygın eleştirilerden sonra 1999’da bu kararından vazgeçti. Çek Cumhuriyeti de bu yıl Orta Avrupa’da meydana gelen sellerin yarattığı büyük maddi zarar nedeniyle 24 adet Gripen avcı uçağı alma planını ertelemek ve hatta belki de bundan tamamen vazgeçmek durumunda kaldı. Ayrıca, Orta ve Doğu Avrupa devletlerinin göreceli olarak daha küçük ülkeler olmaları da bu ülkelerin bireysel olarak avcı uçakları gibi pahalı teçhizatı sadece çok az sayıda alabilecekleri, ve bunların bakımı için gereken destek altyapısı ile ilgili çalışmaları gereksiz yere yineleyecekleri anlamına geliyor.
|
|
|
Країни Центральної та Східної Європи повинні також вирішити важливі питання матеріально-технічного забезпечення. Успадкування військової техніки радянського зразка та зволікання з вирішенням питань оборонних закупівель в 90-х роках загострюють актуальність проблеми. В Чеській Республіці, Угорщині та Польщі тривають напружені дебати про те, чи купувати нові літаки-винищувачі, які саме і в якій кількості. Навіть за підтримки та фінансових субсидій з боку Заходу, закупівля військової техніки на кшталт літаків-винищувачів чи штурмових гелікоптерів може серйозно виснажити оборонні бюджети країн Центральної та Східної Європи. В 1999 році Румунія відмінила своє рішення про закупівлю штурмових гелікоптерів "Кобра" (Cobra АН-1), виробництва американської компанії Белл, 96 року. Це було викликано широким спротивом тих, хто вважав, що такий крок буде не більше ніж символічним жестом, непосильним для оборонного бюджету країни. Чеська Республіка, в результаті фінансових витрат, викликаних наслідками повеней, що сталися в Центральній Європі минулого літа, була змушена призупинити, а можливо, й відмінити свої плани щодо придбання 24 винищувачів "Гріпен". До того ж невеликі країни Центральної та Східної Європи, найвірогідніше, купуватимуть дорогоцінну військову техніку, таку як винищувачі, у досить обмеженій кількості, дублюючи водночас більшу частину інфраструктури, необхідної для її обслуговування.
|
