cruda – Übersetzung – Keybot-Wörterbuch

Spacer TTN Translation Network TTN TTN Login Français English Spacer Help
Ausgangssprachen Zielsprachen
Keybot 9 Ergebnisse  www.nato.int
  Nato Review  
To, co trzeba robić, to dbać, aby było absolutnie jasne, że odwołujący się do przemocy radykałowie nie reprezentują przeważającej większości muzułmanów na świecie. To również oznacza, że debata w łonie społeczności muzułmańskich ma podstawowe znaczenie – zarówno poza Unią Europejską, jak i wewnątrz niej.
Um dos elementos da estratégia consiste já - e continuará certamente a consistir no futuro - na ajuda a países que tenham de lidar com essas condições. Temos de tentar drenar o pântano infestado de terroristas. Vai ser muito difícil travar todo e qualquer potencial atentado terrorista. Tem é de se tornar claro que os radicais violentos não representam legitimamente a grande maioria dos muçulmanos do mundo inteiro. Isto significa igualmente que o debate no seio das comunidades muçulmanas é crucial – tanto fora como no interior da União Europeia. Existem sinais encorajadores como, por exemplo, a
  Nato Review  
De Hoop Schefferowi i jego żonie Jeannine nie było do śmiechu. Jednak starali się zachowywać jak gdyby wszystko było w porządku. Dopiero gdy Jimmy i Caroline odeszli na moment od stołu, ich frustracja wybuchła.
Ο De Hoop Scheffer και η σύζυγός του η Jeannine δεν το χάρηκαν. Προσπάθησαν όμως να συμπεριφερθούν σαν να μην συνέβαινε κάτι. Μόνον όταν έφυγαν για μια στιγμή από το τραπέζι ο Jimmy και η Caroline ξέσπασαν αγανακτισμένοι.
Де Хооп Схеффер и его жена Джаннин едва сдерживали гнев. Но они пытались вести себя так, как будто ничего не произошло. Только после того, как Джимми и Каролин на некоторое время вышли из-за стола, родители на мгновение взорвались.
Його друг та напарник із занять бігом – найстарший державний службовець МЗС Нідерландів Франк Майоор говорить: "Те, як він сприйняв своє падіння в ХДЗ, свідчить про неабияку витримку. Для нього, як для людини, це був надзвичайно тяжкий удар, але він зробив усе можливе, щоб цього ніхто не помітив. Яап не з тих, хто вивертає свою душу".
  Nato Review  
De Hoop Schefferowi i jego żonie Jeannine nie było do śmiechu. Jednak starali się zachowywać jak gdyby wszystko było w porządku. Dopiero gdy Jimmy i Caroline odeszli na moment od stołu, ich frustracja wybuchła.
De Hoop Scheffer en zijn vrouw Jeannine konden er niet om lachen. Maar zij probeerden zoveel mogelijk te doen alsof er niets aan de hand was. Pas toen het nieuwe koppel de tafel even verlaten had, barstten ze los.
Однажды в начале 2000 года Яап де Хооп Схефферу, бывшему тогда лидером Христианско-демократической партии Нидерландов (ХДП), показалось, что мир стал рушиться перед его глазами. «Создавалось впечатление, что двадцать лет воспитания моего старшего ребенка были потрачены напрасно», - вспоминает он.
  Nato Review  
Nie było to zaskoczeniem, uwzględniając podwójny charakter Sojuszu, a także wobec obaw panujących w niektórych stolicach NATO, że Waszyngton miałby jakoby planować przekazanie wysiłków w zakresie zwalczania proliferacji z rąk dyplomatów w dłonie wojskowych.
dos membros da OTAN para melhorar as suas defesas contra as ADM está no âmago da missão da OTAN no sentido de melhorar o grau de preparação da defesa para operar em ambientes CBRN. É importante referir que a forma de lidar com as ameaças relacionadas com a proliferação tem sido uma consideração importante no processo de transformação da OTAN, actualmente em curso, que pretende fornecer à Aliança o hardware de alta tecnologia e o software melhorado para a tomada de decisões necessária a uma reacção rápida face a novas ameaças de segurança.
που εγκρίθηκε από τους Συμμαχικούς υπουργούς Εξωτερικών κατά τη Σύνοδό τους στη Κωνσταντινούπολη τον Ιούνιο του 2004 και που παραμένει το θεμελιώδες έγγραφο για την πολιτική του ΝΑΤΟ πάνω στα WMD, τόνισε τόσο την πολιτική/διπλωματική όσο και την αμυντική διάσταση της αντιμετώπισης των απειλών της διασποράς. Αυτό δεν εξέπληξε, με δεδομένη τη διπλή φύση της Συμμαχίας, και επιπλέον την κάποια ανησυχία σε άλλες Συμμαχικές πρωτεύουσες ότι ίσως η Ουάσιγκτον να σχεδιάζει να μεταφέρει τις προσπάθειες εναντίον της διασποράς από τα διπλωματικά χέρια στα στρατιωτικά.
усилия на страните-членки към подобряване на защитата от ОМУ е основен елемент от задачата на НАТО да увеличи отбранителната си готовност да оперира в химическа, биологическа, радиологична или ядрена среда. Пътищата за борба със заплахите, свързани с ОМУ, заемат важно място в продължаващия процес на трансформация в НАТО, чиято цел е да предостави на Алианса високотехнологичен „хардуер” и подобрен „софтуер” за вземане на решения за бързо действие спрямо новите предизвикателства пред сигурността.
byl schválen spojeneckými ministry zahraničních věcí v Istanbulu v červnu 1994 a zůstává základním pilířem politiky NATO týkající se proliferace WMD, zdůrazňující politické, diplomatické a obranné dimenze konfrontace s hrozbami proliferace. Tento dokument nebyl žádným překvapením vzhledem k duálnímu charakteru Aliance a částečnému znepokojení v ostatních spojeneckých zemích stran domněnky, že Washington snad plánoval převést boj proti proliferaci z diplomatických do vojenských rukou.
Kultúrne a náboženské otázky ovplyvňujú operácie na podporu mieru dvoma spôsobmi. Po prvé, vojaci v mnohonárodných útvaroch sami pochádzajú z rôzneho kultúrneho prostredia a musia si vedieť poradiť so vzájomnými rozdielmi, aby mohli efektívne spolupracovať. Po druhé, vojaci musia prispôsobiť svoj modus operandi miestnym pomerom, aby si udržali dobré vzťahy s miestnym obyvateľstvom.
bu silahların yayılması tehdidine karşı yürütülen çalışmaların politik/diplomatik ve savunma boyutlarının altını çizmektedir. İttifak’ın ikili yapısı, ve diğer müttefik başkentlerde Washington’un silahların yayılmasına karşı yürütülen çalışmaları diplomatik kanallardan askeri kanallara kaydıracağı yönündeki endişeler göz önüne alındığında bunda şaşırtıcı bir taraf yoktur.
  Nato Review  
Nie było to zaskoczeniem, uwzględniając podwójny charakter Sojuszu, a także wobec obaw panujących w niektórych stolicach NATO, że Waszyngton miałby jakoby planować przekazanie wysiłków w zakresie zwalczania proliferacji z rąk dyplomatów w dłonie wojskowych.
For the Arab public, NATO has no separate identity from those of the Western powers and states that created the Alliance and constitute its members. In this way, the Alliance's image has been formed by attitudes towards events in the Arab world involving major NATO members. These include France’s colonial rule and especially the Algerian War; Italy’s involvement in Arab North Africa; the United Kingdom’s occupation of and controlling influence in the Gulf region; and the seemingly unlimited and unswerving support provided to Israel by the United States. Indeed, rightly or wrongly, NATO’s direct or indirect “support” is still today perceived as the main reason behind Israel’s swift victory and Arab humiliation in the 1967 war.
Maßnahmen der NATO-Staaten auf eine Verbesserung der MVW-Abwehr zielen direkt auf die Aufgabe der NATO ab, den Bereitschaftsgrad für Verteidigungsoperationen in einem Umfeld zu verbessern, das durch ABC-Waffen und radiologische Waffen geprägt ist. Bezeichnenderweise ist die Frage, wie man Gefahren im Zusammenhang mit der Proliferation entgegentreten kann, ein wichtiges Element des anhaltenden Umgestaltungsprozesses der NATO, der darauf abzielt, das Bündnis mit der erforderlichen hochentwickelten „Hardware“ und einer besseren Beschlussfassungs
Jednání o šíření zbraní hromadného ničení (Weapons of Mass Destruction - WMD) je den ode dne těžší. Problémy se kterými se Francie, Německo a Velká Británie setkaly při jednáních s Iránem o budoucnosti jeho nukleárního programu jsou poučné. Na květnové Revizní konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) se zástupci jednotlivých států nemohli dohodnout, jak se vyrovnat ještě efektivněji se zeměmi, které z Dohody vystoupily nebo jsou podezřelé, že porušují její důležitá pravidla. Úsilí Organizace spojených národů zabránit přístupu teroristů k chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN) ještě nepřineslo požadované výsledky. A jak se mezinárodně organizační souvislosti jednání o šíření zbraní stávají stále komplexnější – například vytvořením Iniciativy bezpečnost a proliferace (PSI) – otázky jak podpořit vzájemnou spolupráci a vyhnout se duplikaci zůstávají nezodpovězeny.
Žvilgsnis į paskesnius Aljanso politikos dokumentus, pavyzdžiui, esminį ginklų kontrolės, neplatinimo bei pasitikėjimo ir saugumo stiprinimo priemonių persvarstymą, baigtą 2000 m. gruodį, rodo, kad lygsvara tarp politinės-diplomatinės ir gynybinės dimensijų kovoje su masinio naikinimo ginklų platinimu dažnai tapdavo savitiksle. Todėl sąjungininkai palaipsniui priėjo prie išvados, kad kaip tik karinių pajėgumų srityje ir gali NATO būti tas unikalus ir šiuo metu nepakeičiamas tarptautinės institucinės architektūros komponentas kovoje su MNG platinimo grėsmėmis.
Aj keď samozrejme existujú nejaké spoločné črty medzi Bosnou a Hercegovinou a Kosovom na jednej strane, a Afganistanom na strane druhej, rozdielov je prinajmenšom rovnako veľa. Preto predstava, že skúsenosti z Balkánu sa dajú automaticky uplatniť aj v Afganistane, alebo dokonca, že v dôležitých veciach sa všetky prevažne moslimské krajiny riadia rovnakými pravidlami, je prinajlepšom naivná a prinajhoršom potenciálne nebezpečná. Napriek tomu si nie každý účastník uvedomoval možný vplyv kultúrnych a náboženských otázok na úlohu, ktorá ich očakávala. Niektorí dôstojníci boli skutočne neoblomní v názore, že tieto faktory nebudú mať na misiu žiaden vplyv.
  Nato Review  
Państwa środkowo- i wschodnioeuropejskie stoją wobec konieczności podjęcia istotnych decyzji w zakresie zaopatrzenia sił zbrojnych. Jako że ich wyposażenie jest spadkiem po okresie dominacji ZSRR, a w latach 1990.
The Central and Eastern European states also face major procurement decisions. Having inherited Soviet-era equipment and postponed major defence purchases in the 1990s, this issue is now pressing. The Czech Republic, Hungary and Poland are all engaged in controversial debates about whether to procure new fighter aircraft, which aircraft to buy and in what numbers. Even if undertaken with Western support and subsidies, the purchase of major equipment such as fighter aircraft and attack helicopters is likely to swallow up a large proportion of Central and Eastern European defence budgets. In 1999, for example, Romania cancelled its decision to procure US Bell 96 Cobra AH-1 attack helicopters after widespread criticism that the purchase was a largely symbolic gesture that could not be properly utilised or supported in the confines of the country's defence budget. And the Czech Republic has been forced to put off and possibly abandon plans to purchase 24 Gripen fighters as a result of the cost of this summer's floods in Central Europe. Moreover, the relatively small size of the Central and Eastern European states means that they are likely individually to procure only small numbers of expensive assets such as fighters, while duplicating much of the support infrastructure necessary for their maintenance.
Aller plus loin encore en matière d'acquisitions conjointes, de forces multinationales et de spécialisation des rôles peut cependant s'avérer difficile. Cela consisterait en effet à aller à l'encontre du principe compréhensible du maintien du plus large éventail possible de capacités de défense nationales pour se prémunir contre la pire des hypothèses. Se pose également le problème contentieux de l'allocation des avantages économiques associés à la production d'équipements et à la maintenance des forces, comme l'illustrent les différends entre les divers partenaires de projets ouest-européens tels que l'Eurofighter. Dans le contexte du débat en cours sur les capacités de défense, il s'agit-là de problèmes pour l'OTAN et l'Union européenne dans son ensemble. En raison des ressources limitées dont les pays d'Europe centrale et orientale disposent pour la défense, cette solution apparaît toutefois indéniablement comme la meilleure.
Die Staaten Mittel- und Osteuropas stehen auch vor wichtigen Beschaffungsbeschlüssen. Da sie Ausrüstung aus der Zeit der Sowjetunion übernommen und in den 90er Jahren bedeutende Beschaffungsmaßnahmen ausgesetzt haben, ist dies nun ein drängendes Problem. In Polen, in der Tschechischen Republik und in Ungarn werden kontroverse Debatten darüber geführt, ob neue Kampfflugzeuge beschafft werden sollen, welche gekauft werden sollen und wie viele. Der Erwerb von Großgerät wie von Kampfflugzeugen und Angriffshubschraubern wird wahrscheinlich einen Großteil der mittel- und osteuropäischen Verteidigungsetats verschlingen, selbst wenn er vom Westen unterstützt und subventioniert wird. 1999 machte Rumänien beispielsweise seinen Beschluss rückgängig, amerikanische Angriffshubschrauber (Bell 96 Cobra AH-1) zu beschaffen, nachdem in weiten Kreisen kritisiert worden war, dass die Anschaffung eine weitgehend symbolische Geste sei, die man nicht richtig nutzen und im begrenzten Rahmen des Verteidigungshaushalts dieses Landes auch nicht finanzieren können würde. Auch die Tschechische Republik ist aufgrund der diesjährigen Überschwemmungskatastrophe in Mitteleuropa dazu gezwungen, ihre Pläne zum Erwerb von 24 Gripen-Kampfflugzeugen zu verschieben und möglicherweise ganz aufzugeben. Darüber hinaus bedeutet die relativ geringe Größe der mittel- und osteuropäischen Staaten, dass sie wahrscheinlich als Einzelstaaten nur eine geringe Zahl kostspieliger Rüstungsgüter wie Kampfflugzeuge beschaffen werden, während sie einen Großteil der für deren Instandhaltung erforderlichen Infrastruktur doppelt und dreifach aufbauen.
Los Estados de Europa Central y Oriental también deben afrontar grandes decisiones en materia de adquisiciones. Al haber heredado equipos soviéticos y pospuesto la mayoría de las compras en defensa durante los 90, la cuestión resulta ahora acuciante. Hungría, Polonia y la República Checa debaten intensamente sobre si comprar nuevos aviones de combate, cuáles comprar y en qué cantidad. Incluso contando con apoyo y ayudas de Occidente, la compra de equipos como aviones de combate y helicópteros de ataque probablemente consumiría la mayor parte de los presupuestos de defensa de los países de Europa Central y Oriental. Por ejemplo, en 1999 Rumanía canceló su decisión de comprar helicópteros estadounidenses Bell 96 Cobra AH-1, tras las extendidas críticas referidas a que estas adquisiciones constituirían en realidad una operación de imagen, pues no podría ser utilizadas adecuadamente dados los límites del presupuesto de defensa del país. Y la República Checa se ha visto obligada a retrasar, y probablemente cancelar, sus planes de comprar 24 cazas Gripen a consecuencia de los costes provocados por las inundaciones de este verano en Europa Central. Además, el tamaño relativamente pequeño de estos países provoca que normalmente compren una pequeña cantidad de equipos caros, como aviones de combate, al tiempo que duplican gran parte de la infraestructura de apoyo que se necesita para su mantenimiento.
I paesi dell'Europa centrale e orientale si trovano inoltre a fronteggiare importanti decisioni riguardo agli acquisti. Avendo negli anni '90 ereditato equipaggiamenti dell'era sovietica e rinviato importanti acquisizioni nel campo della difesa, questo problema sta diventando ora pressante. La Repubblica Ceca, l'Ungheria e la Polonia sono tutte impegnate in controverse discussioni riguardanti l'acquisto di nuovi aerei da caccia: quali e quanti aerei acquistare. Anche se effettuato con sostegno e sussidi occidentali, l'acquisto di importanti equipaggiamenti, come possono essere degli aerei da caccia e degli elicotteri d'attacco, è probabile che assorba una gran parte dei bilanci della difesa dei paesi dell'Europa centrale e orientale. Nel 1999, per esempio, la Romania ha annullato la propria decisione di acquistare degli elicotteri d'attacco Bell 96 Cobra AH-1 dagli USA dopo le pesanti critiche che vedevano in tale acquisto un'azione per lo più simbolica, che non avrebbe potuto essere adeguatamente utilizzata o sostenuta nei limiti del bilancio della difesa del paese. E la Repubblica Ceca è stata costretta a differire e forse ad abbandonare i progetti per l'acquisto di 24 caccia Gripen a causa dei costi delle inondazioni di quest'estate in Europa centrale. Inoltre, la dimensione relativamente ridotta dei paesi dell'Europa centrale e orientale induce a ritenere che è probabile che questi acquistino solo quantità ridotte di equipaggiamenti costosi come i caccia, mentre devono raddoppiare gran parte dell'infrastruttura di sostegno necessaria per la loro manutenzione.
Os países da Europa Central e Oriental também enfrentam importantes decisões em matéria de aquisições. Tendo herdado equipamento da era soviética e adiado importantes aquisições para a defesa nos anos 90, esta questão é agora premente. A República Checa, a Hungria e a Polónia estão envolvidas em debates controversos acerca da aquisição ou não dum novo avião de caça, que avião comprar e em que quantidade. Mesmo com o apoio e subsídios ocidentais, a compra de equipamentos importantes como aviões de caça e helicópteros de ataque absorverá provavelmente uma parte importante dos orçamentos da defesa dos países da Europa Central e Oriental. Em 1990, por exemplo, a Roménia anulou a sua decisão de adquirir helicópteros de ataque americanos Bell 96 Cobra AH-1 depois de vastas críticas de que a compra era um gesto largamente simbólico, sobre equipamento que não podia ser adequadamente utilizado nem mantido com as restrições impostas pelo orçamento da defesa do país. E a República Checa foi forçada a adiar, e possivelmente abandonar, os planos de aquisição de 24 caças Gripen em consequência dos custos das inundações deste Verão na Europa Central. Além disso, o tamanho relativamente pequeno dos países da Europa Central e Oriental significa que é provável que cada um adquira um número limitado de equipamentos dispendiosos, como aviões de caça, embora duplique grande parte das infra-estruturas de apoio necessárias para a sua manutenção.
Επίσης, τα κράτη της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης πρέπει να λάβουν σημαντικές αποφάσεις για προμήθειες. Το θέμα δεν χωρά αναβολή, καθώς τα κράτη αυτά κληρονόμησαν τον εξοπλισμό από τη σοβιετική εποχή και κατά τη δεκαετία του 1990 ανέβαλαν όλες τις σημαντικές προμήθειες για την άμυνα. Σήμερα η Δημοκρατία της Τσεχίας, η Ουγγαρία και η Πολωνία έχουν εμπλακεί σε αμφιλεγόμενες συζητήσεις για το εάν πρέπει να αγοράσουν νέα μαχητικά αεροσκάφη, ποιού τύπου και πόσα. Ακόμη και αν προχωρήσουν με την υποστήριξη και την επιδότηση της Δύσης, το πιο πιθανό είναι ότι η αγορά σημαντικού εξοπλισμού, όπως τα μαχητικά αεροσκάφη και τα επιθετικά ελικόπτερα, θα "καταπιεί" ένα μεγάλο μέρος από τους αμυντικούς προϋπολογισμούς των κρατών αυτών. Το 1999, για παράδειγμα, η Ρουμανία ακύρωσε την απόφασή της να προμηθευτεί επιθετικά ελικόπτερα US Bell 96 Cobra AH-1, μετά την ευρεία κριτική που δέχθηκε ότι η εν λόγω αγορά ήταν κυρίως μια συμβολική κίνηση, η οποία δεν μπορούσε να αξιοποιηθεί ή να υποστηριχθεί, λόγω των περιορισμών του αμυντικού προϋπολογισμού της χώρας. Επίσης, η Δημοκρατία της Τσεχίας αναγκάστηκε να αναβάλει και πιθανόν να εγκαταλείψει τα σχέδιά της για την αγορά 24 μαχητικών αεροσκαφών τύπου Gripen, λόγω των οικονομικών συνεπειών που είχαν οι θερινές πλημμύρες για την Κεντρική Ευρώπη. Επιπλέον, το σχετικά μικρό μέγεθος των κρατών της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης σημαίνει ότι, μεμονωμένα, είναι πιθανό να αγοράσουν μόνον μικρές ποσότητες ακριβού εξοπλισμού, όπως είναι τα μαχητικά αεροπλάνα, διπλασιάζοντας παράλληλα μεγάλο μέρος της υποδομής που χρειάζεται για τη συντήρησή τους.
De weg van meer gezamenlijke aanschaffingen, multinationale troepen en specialisatie zou echter een moeilijke weg kunnen blijken. Dit soort ideeën zijn in tegenspraak met de begrijpelijke wens van landen om een zo breed mogelijk spectrum aan nationale verdedigingsvermogens in stand te houden, om opgewassen te zijn tegen ieder worst case scenario. Zij staan ook lijnrecht tegenover de lastige vraag aan wie de economische voordelen ten goed moeten komen, die voortvloeien uit de productie van materieel en het onderhoud van de strijdkrachten - zoals de meningsverschillen tussen de verschillende deelnemers aan West-Europese projecten als de Eurofighter illustreren. In het kader van het huidige debat over de defensievermogens, zijn dit problemen voor de NAVO en de EU in hun geheel. Gezien de beperkte middelen van de Midden- en Oost-Europese staten zijn er echter veel argumenten die ervoor pleiten deze weg te volgen.
Státy střední a východní Evropy rovněž stojí před významnými rozhodnutími v otázce nákupů. Vzhledem k technice zděděné ze sovětské éry a tomu, že významná rozhodnutí o nákupech pro obranu byla v 90. letech odložena, je tento problém nyní naléhavý. V České republice, Maďarsku i Polsku nyní probíhají kontroverzní diskuse o tom, zda nakoupit nové stíhací letouny, jaké letouny nakoupit a v jakých počtech. Nákup velké techniky, jako jsou stíhací letouny a útočné vrtulníky, i kdyby se uskutečnil s podporou a dotacemi Západu, pravděpodobně pohltí velkou část obranných rozpočtů zemí střední a východní Evropy. V roce 1999 například Rumunsko odvolalo své rozhodnutí zakoupit americké útočné vrtulníky Bell 96 Cobra AH-1 po rozšířené kritice, že tento nákup je jen symbolickým gestem, kterého by nemohlo být řádně využito a ani by nebylo únosné v mezích obranného rozpočtu této země. Česká republika byla zase nucena odložit a možná opustit plány na nákup 24 stíhaček Gripen v důsledku ztrát způsobených povodněmi, které letos v létě zasáhly střední Evropu. Relativně malá velikost států střední a východní Evropy navíc znamená, že budou pravděpodobně individuálně nakupovat jen malé počty nákladných prostředků jako jsou stíhací letouny a budou přitom duplikovat velkou část podpůrné infrastruktury potřebné pro jejich údržbu.
De central- og østeuropæiske lande står også over for tunge beslutninger vedrørende anskaffelser. Dette spørgsmål trænger sig på i betragtning af, at landene arvede sovjetisk udstyr og udskød forsvarsanskaffelser i 1990'erne. Den Tjekkiske Republik, Ungarn og Polen er alle i gang med svære diskussioner om, hvorvidt de skal anskaffe nye kampfly, hvilke fly, de skal købe, og i hvor stort antal. Selv hvis disse anskaffelser sker med støtte fra Vesten, vil anskaffelsen af stort udstyr som kampfly og angrebshelikoptere med stor sandsynlighed sluge en stor del af de central- og østeuropæiske forsvarsbudgetter. I 1999 afblæste Rumænien således sin beslutning om at købe de amerikanske Bell 96 Cobra AH-1 angrebshelikoptere efter udbredt kritik af, at anskaffelsen mest var en symbolsk handling, som ikke kunne udnyttes ordentligt eller understøttes inden for rammerne af landets forsvarsbudget. Og Den Tjekkiske Republik har været tvunget til at udskyde og muligvis opgive købet af 24 Gripen-fly pga. denne sommers oversvømmelser i Centraleuropa. Derudover betyder de central- og østeuropæiske landes relativt begrænsede størrelse, at de hver især sandsynligvis kun kan anskaffe et lille antal dyre aktiver som fly, samtidig med at de kopierer store dele af støttestrukturen, der er nødvendig for deres opretholdelse.
Közép- és Kelet-Európa országainak jelentős beszerzési döntésekkel is szembe kell nézniük. A szovjet idők felszereléseit örökölték, a 90-es évek során több beszerzési döntést halasztottak el, ezért a kérdés egyre sürgetőbbé válik számukra. A Cseh Köztársaságban, Magyarországon és Lengyelországban egyaránt ádáz vita dúl a vadászgépek beszerzéséről, arról, hogy tudniillik melyik típusból, hány gépet vegyenek. Még nyugati támogatás és dotáció mellett is biztos, hogy egy olyan jelentős beszerzés, mint a vadászgépeké és támadó helikoptereké, valószínűleg elviszi a régió országainak védelmi költségvetéseinek zömét. 1999-ben például visszamondta amerikai Bell 96 Cobra AH-1 helikopterek vásárlásával kapcsolatos döntését, miután az a kritika érte, hogy az egész inkább egy szimbolikus gesztus volt és azokat sem használni, sem fenntartani nem lehet az ország védelmi költségvetésén belül. A pusztító nyári árvizeket követően Csehország arra kényszerült, hogy elhalassza, sőt törölje a 24 Gripen vadászgép beszerzését. Ezen felül a térség országainak relatíve kicsi mérete miatt valószínű, hogy csak kevés darabot vásárolnak olyan drága felszerelésekből, mint a vadászgépek, miközben a szükséges karbantartási infrastruktúra zömét duplikálják.
Landene i Sentral- og Øst-Europa står også overfor betydelige anskaffelsesbeslutninger. Etter å ha arvet utstyr fra Sovjet-tiden og utsatt store forsvarsinnkjøp i 1990-årene, er dette spørsmålet nå presserende. Tsjekkia, Ungarn og Polen er alle engasjert i kontroversielle debatter om hvorvidt de skal anskaffe nye jagerfly, hvilke jagerfly som skal kjøpes inn og i hvilket antall. Selv om det foretas med vestlig støtte og subsidier, vil trolig innkjøp av slikt hovedutstyr som jagerfly og angrepshelikoptre sluke en stor del av forsvarsbudsjettene i landene i Sentral- og Øst-Europa. I 1999 kansellerte for eksempel Romania sin beslutning om å anskaffe amerikanske Bell 96 Cobra AH-1 angrepshelikoptre etter omfattende kritikk om at innkjøpet i hovedsak var en symbolsk handling som ikke kunne brukes ordentlig eller støttes innenfor landets forsvarsbudsjett. Tsjekkia har vært tvunget til å legge til side og muligens forkaste planene om å kjøpe 24 Gripen jagerfly som følge av kostnadene ved sommerens oversvømmelser i Sentral-Europa. Videre betyr den relativt lille størrelsen på landene i Sentral- og Øst-Europa at de trolig individuelt vil anskaffe bare små antall av kostbare ressurser slik som jagerfly, samtidig som de vil dublere mye av den nødvendige støtteinfrastruktur for vedlikehold.
Государствам Центральной и Восточной Европы также предстоит принять важные решения о военных закупках. Этот вопрос особенно обострился теперь, в связи с тем, в девяностые годы эти страны унаследовали военную технику времен советской эпохи, а решения о новых крупных военных закупках откладывались. В Венгрии, Польше и Чешской Республике идут дискуссии и споры о необходимости закупок новых истребителей, а также о типах и количествах таких самолетов. Даже если при поддержке и субсидиях Запада будут осуществлены крупные закупки военной техники, такой как истребители и ударные вертолеты, они, скорее всего, поглотят большую часть оборонных бюджетов стран Центральной и Восточной Европы. Например, в 1999 г. Румыния отменила свое решение о закупке американских ударных вертолетов типа «Белл 96 Кобра АН-1», после того, как оно вызвало сильную критику и было воспринято как символический жест при отсутствии возможностей обеспечить использование вертолетов и их техническое обслуживание, а также превышении пределов бюджета страны на оборону. Чешская Республика была вынуждена отложить закупку истребителей типа «Грипен» и, возможно, вообще откажется от нее в результате необходимости компенсировать ущерб, вызванный наводнениями в Центральной Европе летом этого года. Более того, относительно малые масштабы стран Центральной и Восточной Европы означают, что каждая из них сможет закупить лишь небольшое количество таких дорогостоящих образцов военной техники, как истребители, дублируя при этом большую часть инфраструктуры, необходимой для их материально-технического обеспечения.
Orta ve Doğu Avrupa devletleri ayrıca edinim konusunda da önemli kararlar almak zorundalar. Ellerindeki teçhizat Sovyetler döneminden kaldığı, ve savunma ile ilgili önemli edinimler 1990’larda ertelendiği için bu konu artık acil hale geldi. Çek Cumhuriyeti, Macaristan ve Polonya yeni avcı uçakları alıp almamak, hangi tür ve kaç tane uçak almak gibi konularda çelişkili tartışmalar içindeler. Avcı uçakları ve saldırı helikopterleri gibi önemli teçhizat Batının yardımı ile edinilse bile bunların Orta ve Doğu Avrupa ülkelerinin savunma bütçelerinin çok büyük bir kısmını alıp götürme olasılığı büyük. Örneğin, Amerika’dan Bell 96 Kobra AH-1 saldırı helikopterleri alacak olan Romanya, bunların alınmasının sadece sembolik bir jest olduğu, ve bunları kullanmanın veya bakımlarını sağlamanın ülkenin kısıtlı bütçesi ile mümkün olamayacağı yönündeki yaygın eleştirilerden sonra 1999’da bu kararından vazgeçti. Çek Cumhuriyeti de bu yıl Orta Avrupa’da meydana gelen sellerin yarattığı büyük maddi zarar nedeniyle 24 adet Gripen avcı uçağı alma planını ertelemek ve hatta belki de bundan tamamen vazgeçmek durumunda kaldı. Ayrıca, Orta ve Doğu Avrupa devletlerinin göreceli olarak daha küçük ülkeler olmaları da bu ülkelerin bireysel olarak avcı uçakları gibi pahalı teçhizatı sadece çok az sayıda alabilecekleri, ve bunların bakımı için gereken destek altyapısı ile ilgili çalışmaları gereksiz yere yineleyecekleri anlamına geliyor.
Країни Центральної та Східної Європи повинні також вирішити важливі питання матеріально-технічного забезпечення. Успадкування військової техніки радянського зразка та зволікання з вирішенням питань оборонних закупівель в 90-х роках загострюють актуальність проблеми. В Чеській Республіці, Угорщині та Польщі тривають напружені дебати про те, чи купувати нові літаки-винищувачі, які саме і в якій кількості. Навіть за підтримки та фінансових субсидій з боку Заходу, закупівля військової техніки на кшталт літаків-винищувачів чи штурмових гелікоптерів може серйозно виснажити оборонні бюджети країн Центральної та Східної Європи. В 1999 році Румунія відмінила своє рішення про закупівлю штурмових гелікоптерів "Кобра" (Cobra АН-1), виробництва американської компанії Белл, 96 року. Це було викликано широким спротивом тих, хто вважав, що такий крок буде не більше ніж символічним жестом, непосильним для оборонного бюджету країни. Чеська Республіка, в результаті фінансових витрат, викликаних наслідками повеней, що сталися в Центральній Європі минулого літа, була змушена призупинити, а можливо, й відмінити свої плани щодо придбання 24 винищувачів "Гріпен". До того ж невеликі країни Центральної та Східної Європи, найвірогідніше, купуватимуть дорогоцінну військову техніку, таку як винищувачі, у досить обмеженій кількості, дублюючи водночас більшу частину інфраструктури, необхідної для її обслуговування.
  Nato Review  
Państwa środkowo- i wschodnioeuropejskie stoją wobec konieczności podjęcia istotnych decyzji w zakresie zaopatrzenia sił zbrojnych. Jako że ich wyposażenie jest spadkiem po okresie dominacji ZSRR, a w latach 1990.
There is a need for a more thorough debate on such procurement issues. For many of the Central and Eastern European states, it may well make more sense to allocate resources to ground-based air defences, airspace monitoring systems and developing base infrastructure for the forward deployment of aircraft from larger Allies. An alternative approach might involve the development of a few genuinely multinational squadrons of fighter aircraft - perhaps linking Eastern and Western European states, and even possibly including non-NATO members such as Sweden - designated to provide air defence for all participating states. This would reduce the duplication and costs involved in maintaining separate national forces, while giving military substance to the political principle of collective security. The successful development of a Danish-German-Polish corps illustrates the way in which joint forces can act as force multipliers and give substance to the NATO security guarantee.
Solche Beschaffungsfragen müssen eingehender erörtert werden. Für viele mittel- und osteuropäische Staaten ist es vielleicht vernünftiger, Ressourcen für die bodengestützte Luftabwehr, für Luftraumüberwachungssysteme und für den Aufbau der Stützpunktinfrastruktur für vorne stationierte Flugzeuge leistungsfähigerer Bündnispartner bereitzustellen. Ein anderer Ansatz könnte darin bestehen, einige wirklich multinationale Kampffliegerstaffeln aufzubauen - vielleicht durch den Zusammenschluss ost- und westeuropäischer Staaten und möglicherweise sogar unter Einbeziehung von Nichtmitgliedern der NATO wie Schweden -, die dann dazu bestimmt wären, die Luftverteidigung aller beteiligten Staaten sicherzustellen. Dadurch würden die Doppelarbeit und die Kosten aufgrund der Beibehaltung getrennter nationaler Streitkräfte verringert, und zugleich würde man den politischen Grundsatz der kollektiven Sicherheit in die militärische Praxis umsetzen. Der erfolgreiche Aufbau des dänisch-deutsch-polnischen Korps macht deutlich, wie gemeinsame Streitkräfte eine Multiplikatorwirkung entfalten und der Sicherheitsgarantie der NATO Substanz verleihen können.
Los Estados de Europa Central y Oriental también deben afrontar grandes decisiones en materia de adquisiciones. Al haber heredado equipos soviéticos y pospuesto la mayoría de las compras en defensa durante los 90, la cuestión resulta ahora acuciante. Hungría, Polonia y la República Checa debaten intensamente sobre si comprar nuevos aviones de combate, cuáles comprar y en qué cantidad. Incluso contando con apoyo y ayudas de Occidente, la compra de equipos como aviones de combate y helicópteros de ataque probablemente consumiría la mayor parte de los presupuestos de defensa de los países de Europa Central y Oriental. Por ejemplo, en 1999 Rumanía canceló su decisión de comprar helicópteros estadounidenses Bell 96 Cobra AH-1, tras las extendidas críticas referidas a que estas adquisiciones constituirían en realidad una operación de imagen, pues no podría ser utilizadas adecuadamente dados los límites del presupuesto de defensa del país. Y la República Checa se ha visto obligada a retrasar, y probablemente cancelar, sus planes de comprar 24 cazas Gripen a consecuencia de los costes provocados por las inundaciones de este verano en Europa Central. Además, el tamaño relativamente pequeño de estos países provoca que normalmente compren una pequeña cantidad de equipos caros, como aviones de combate, al tiempo que duplican gran parte de la infraestructura de apoyo que se necesita para su mantenimiento.
È necessario un più approfondito dibattito su tali questioni degli acquisti. Per molti paesi dell'Europa centrale e orientale può essere assai più sensato allocare risorse nelle difese aeree basate a terra, nei sistemi di controllo dello spazio aereo e nello sviluppo dell'infrastruttura di base per lo spiegamento avanzato di aerei degli alleati maggiori. Un approccio alternativo potrebbe includere lo sviluppo di pochi veri gruppi multinazionali di aerei da caccia - forse mettendo insieme paesi dell'Europa occidentale e dell'Europa orientale e forse anche includendo paesi non membri della NATO, come la Svezia - con il compito di provvedere alla difesa aerea di tutti i paesi partecipanti. Ciò ridurrebbe i duplicati ed i costi necessari per mantenere delle forze nazionali separate, mentre attribuirebbe una consistenza militare al principio politico della sicurezza collettiva. Il positivo sviluppo di un corpo danese-tedesco-polacco indica il modo in cui delle forze comuni possono agire come moltiplicatori di forza e dare valore alla garanzia di sicurezza della NATO.
Os países da Europa Central e Oriental também enfrentam importantes decisões em matéria de aquisições. Tendo herdado equipamento da era soviética e adiado importantes aquisições para a defesa nos anos 90, esta questão é agora premente. A República Checa, a Hungria e a Polónia estão envolvidas em debates controversos acerca da aquisição ou não dum novo avião de caça, que avião comprar e em que quantidade. Mesmo com o apoio e subsídios ocidentais, a compra de equipamentos importantes como aviões de caça e helicópteros de ataque absorverá provavelmente uma parte importante dos orçamentos da defesa dos países da Europa Central e Oriental. Em 1990, por exemplo, a Roménia anulou a sua decisão de adquirir helicópteros de ataque americanos Bell 96 Cobra AH-1 depois de vastas críticas de que a compra era um gesto largamente simbólico, sobre equipamento que não podia ser adequadamente utilizado nem mantido com as restrições impostas pelo orçamento da defesa do país. E a República Checa foi forçada a adiar, e possivelmente abandonar, os planos de aquisição de 24 caças Gripen em consequência dos custos das inundações deste Verão na Europa Central. Além disso, o tamanho relativamente pequeno dos países da Europa Central e Oriental significa que é provável que cada um adquira um número limitado de equipamentos dispendiosos, como aviões de caça, embora duplique grande parte das infra-estruturas de apoio necessárias para a sua manutenção.
Επίσης, τα κράτη της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης πρέπει να λάβουν σημαντικές αποφάσεις για προμήθειες. Το θέμα δεν χωρά αναβολή, καθώς τα κράτη αυτά κληρονόμησαν τον εξοπλισμό από τη σοβιετική εποχή και κατά τη δεκαετία του 1990 ανέβαλαν όλες τις σημαντικές προμήθειες για την άμυνα. Σήμερα η Δημοκρατία της Τσεχίας, η Ουγγαρία και η Πολωνία έχουν εμπλακεί σε αμφιλεγόμενες συζητήσεις για το εάν πρέπει να αγοράσουν νέα μαχητικά αεροσκάφη, ποιού τύπου και πόσα. Ακόμη και αν προχωρήσουν με την υποστήριξη και την επιδότηση της Δύσης, το πιο πιθανό είναι ότι η αγορά σημαντικού εξοπλισμού, όπως τα μαχητικά αεροσκάφη και τα επιθετικά ελικόπτερα, θα "καταπιεί" ένα μεγάλο μέρος από τους αμυντικούς προϋπολογισμούς των κρατών αυτών. Το 1999, για παράδειγμα, η Ρουμανία ακύρωσε την απόφασή της να προμηθευτεί επιθετικά ελικόπτερα US Bell 96 Cobra AH-1, μετά την ευρεία κριτική που δέχθηκε ότι η εν λόγω αγορά ήταν κυρίως μια συμβολική κίνηση, η οποία δεν μπορούσε να αξιοποιηθεί ή να υποστηριχθεί, λόγω των περιορισμών του αμυντικού προϋπολογισμού της χώρας. Επίσης, η Δημοκρατία της Τσεχίας αναγκάστηκε να αναβάλει και πιθανόν να εγκαταλείψει τα σχέδιά της για την αγορά 24 μαχητικών αεροσκαφών τύπου Gripen, λόγω των οικονομικών συνεπειών που είχαν οι θερινές πλημμύρες για την Κεντρική Ευρώπη. Επιπλέον, το σχετικά μικρό μέγεθος των κρατών της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης σημαίνει ότι, μεμονωμένα, είναι πιθανό να αγοράσουν μόνον μικρές ποσότητες ακριβού εξοπλισμού, όπως είναι τα μαχητικά αεροπλάνα, διπλασιάζοντας παράλληλα μεγάλο μέρος της υποδομής που χρειάζεται για τη συντήρησή τους.
Státy střední a východní Evropy rovněž stojí před významnými rozhodnutími v otázce nákupů. Vzhledem k technice zděděné ze sovětské éry a tomu, že významná rozhodnutí o nákupech pro obranu byla v 90. letech odložena, je tento problém nyní naléhavý. V České republice, Maďarsku i Polsku nyní probíhají kontroverzní diskuse o tom, zda nakoupit nové stíhací letouny, jaké letouny nakoupit a v jakých počtech. Nákup velké techniky, jako jsou stíhací letouny a útočné vrtulníky, i kdyby se uskutečnil s podporou a dotacemi Západu, pravděpodobně pohltí velkou část obranných rozpočtů zemí střední a východní Evropy. V roce 1999 například Rumunsko odvolalo své rozhodnutí zakoupit americké útočné vrtulníky Bell 96 Cobra AH-1 po rozšířené kritice, že tento nákup je jen symbolickým gestem, kterého by nemohlo být řádně využito a ani by nebylo únosné v mezích obranného rozpočtu této země. Česká republika byla zase nucena odložit a možná opustit plány na nákup 24 stíhaček Gripen v důsledku ztrát způsobených povodněmi, které letos v létě zasáhly střední Evropu. Relativně malá velikost států střední a východní Evropy navíc znamená, že budou pravděpodobně individuálně nakupovat jen malé počty nákladných prostředků jako jsou stíhací letouny a budou přitom duplikovat velkou část podpůrné infrastruktury potřebné pro jejich údržbu.
De central- og østeuropæiske lande står også over for tunge beslutninger vedrørende anskaffelser. Dette spørgsmål trænger sig på i betragtning af, at landene arvede sovjetisk udstyr og udskød forsvarsanskaffelser i 1990'erne. Den Tjekkiske Republik, Ungarn og Polen er alle i gang med svære diskussioner om, hvorvidt de skal anskaffe nye kampfly, hvilke fly, de skal købe, og i hvor stort antal. Selv hvis disse anskaffelser sker med støtte fra Vesten, vil anskaffelsen af stort udstyr som kampfly og angrebshelikoptere med stor sandsynlighed sluge en stor del af de central- og østeuropæiske forsvarsbudgetter. I 1999 afblæste Rumænien således sin beslutning om at købe de amerikanske Bell 96 Cobra AH-1 angrebshelikoptere efter udbredt kritik af, at anskaffelsen mest var en symbolsk handling, som ikke kunne udnyttes ordentligt eller understøttes inden for rammerne af landets forsvarsbudget. Og Den Tjekkiske Republik har været tvunget til at udskyde og muligvis opgive købet af 24 Gripen-fly pga. denne sommers oversvømmelser i Centraleuropa. Derudover betyder de central- og østeuropæiske landes relativt begrænsede størrelse, at de hver især sandsynligvis kun kan anskaffe et lille antal dyre aktiver som fly, samtidig med at de kopierer store dele af støttestrukturen, der er nødvendig for deres opretholdelse.
Közép- és Kelet-Európa országainak jelentős beszerzési döntésekkel is szembe kell nézniük. A szovjet idők felszereléseit örökölték, a 90-es évek során több beszerzési döntést halasztottak el, ezért a kérdés egyre sürgetőbbé válik számukra. A Cseh Köztársaságban, Magyarországon és Lengyelországban egyaránt ádáz vita dúl a vadászgépek beszerzéséről, arról, hogy tudniillik melyik típusból, hány gépet vegyenek. Még nyugati támogatás és dotáció mellett is biztos, hogy egy olyan jelentős beszerzés, mint a vadászgépeké és támadó helikoptereké, valószínűleg elviszi a régió országainak védelmi költségvetéseinek zömét. 1999-ben például visszamondta amerikai Bell 96 Cobra AH-1 helikopterek vásárlásával kapcsolatos döntését, miután az a kritika érte, hogy az egész inkább egy szimbolikus gesztus volt és azokat sem használni, sem fenntartani nem lehet az ország védelmi költségvetésén belül. A pusztító nyári árvizeket követően Csehország arra kényszerült, hogy elhalassza, sőt törölje a 24 Gripen vadászgép beszerzését. Ezen felül a térség országainak relatíve kicsi mérete miatt valószínű, hogy csak kevés darabot vásárolnak olyan drága felszerelésekből, mint a vadászgépek, miközben a szükséges karbantartási infrastruktúra zömét duplikálják.
Landene i Sentral- og Øst-Europa står også overfor betydelige anskaffelsesbeslutninger. Etter å ha arvet utstyr fra Sovjet-tiden og utsatt store forsvarsinnkjøp i 1990-årene, er dette spørsmålet nå presserende. Tsjekkia, Ungarn og Polen er alle engasjert i kontroversielle debatter om hvorvidt de skal anskaffe nye jagerfly, hvilke jagerfly som skal kjøpes inn og i hvilket antall. Selv om det foretas med vestlig støtte og subsidier, vil trolig innkjøp av slikt hovedutstyr som jagerfly og angrepshelikoptre sluke en stor del av forsvarsbudsjettene i landene i Sentral- og Øst-Europa. I 1999 kansellerte for eksempel Romania sin beslutning om å anskaffe amerikanske Bell 96 Cobra AH-1 angrepshelikoptre etter omfattende kritikk om at innkjøpet i hovedsak var en symbolsk handling som ikke kunne brukes ordentlig eller støttes innenfor landets forsvarsbudsjett. Tsjekkia har vært tvunget til å legge til side og muligens forkaste planene om å kjøpe 24 Gripen jagerfly som følge av kostnadene ved sommerens oversvømmelser i Sentral-Europa. Videre betyr den relativt lille størrelsen på landene i Sentral- og Øst-Europa at de trolig individuelt vil anskaffe bare små antall av kostbare ressurser slik som jagerfly, samtidig som de vil dublere mye av den nødvendige støtteinfrastruktur for vedlikehold.
Государствам Центральной и Восточной Европы также предстоит принять важные решения о военных закупках. Этот вопрос особенно обострился теперь, в связи с тем, в девяностые годы эти страны унаследовали военную технику времен советской эпохи, а решения о новых крупных военных закупках откладывались. В Венгрии, Польше и Чешской Республике идут дискуссии и споры о необходимости закупок новых истребителей, а также о типах и количествах таких самолетов. Даже если при поддержке и субсидиях Запада будут осуществлены крупные закупки военной техники, такой как истребители и ударные вертолеты, они, скорее всего, поглотят большую часть оборонных бюджетов стран Центральной и Восточной Европы. Например, в 1999 г. Румыния отменила свое решение о закупке американских ударных вертолетов типа «Белл 96 Кобра АН-1», после того, как оно вызвало сильную критику и было воспринято как символический жест при отсутствии возможностей обеспечить использование вертолетов и их техническое обслуживание, а также превышении пределов бюджета страны на оборону. Чешская Республика была вынуждена отложить закупку истребителей типа «Грипен» и, возможно, вообще откажется от нее в результате необходимости компенсировать ущерб, вызванный наводнениями в Центральной Европе летом этого года. Более того, относительно малые масштабы стран Центральной и Восточной Европы означают, что каждая из них сможет закупить лишь небольшое количество таких дорогостоящих образцов военной техники, как истребители, дублируя при этом большую часть инфраструктуры, необходимой для их материально-технического обеспечения.
Країни Центральної та Східної Європи повинні також вирішити важливі питання матеріально-технічного забезпечення. Успадкування військової техніки радянського зразка та зволікання з вирішенням питань оборонних закупівель в 90-х роках загострюють актуальність проблеми. В Чеській Республіці, Угорщині та Польщі тривають напружені дебати про те, чи купувати нові літаки-винищувачі, які саме і в якій кількості. Навіть за підтримки та фінансових субсидій з боку Заходу, закупівля військової техніки на кшталт літаків-винищувачів чи штурмових гелікоптерів може серйозно виснажити оборонні бюджети країн Центральної та Східної Європи. В 1999 році Румунія відмінила своє рішення про закупівлю штурмових гелікоптерів "Кобра" (Cobra АН-1), виробництва американської компанії Белл, 96 року. Це було викликано широким спротивом тих, хто вважав, що такий крок буде не більше ніж символічним жестом, непосильним для оборонного бюджету країни. Чеська Республіка, в результаті фінансових витрат, викликаних наслідками повеней, що сталися в Центральній Європі минулого літа, була змушена призупинити, а можливо, й відмінити свої плани щодо придбання 24 винищувачів "Гріпен". До того ж невеликі країни Центральної та Східної Європи, найвірогідніше, купуватимуть дорогоцінну військову техніку, таку як винищувачі, у досить обмеженій кількості, дублюючи водночас більшу частину інфраструктури, необхідної для її обслуговування.
  Nato Review  
Państwa środkowo- i wschodnioeuropejskie stoją wobec konieczności podjęcia istotnych decyzji w zakresie zaopatrzenia sił zbrojnych. Jako że ich wyposażenie jest spadkiem po okresie dominacji ZSRR, a w latach 1990.
Aller plus loin encore en matière d'acquisitions conjointes, de forces multinationales et de spécialisation des rôles peut cependant s'avérer difficile. Cela consisterait en effet à aller à l'encontre du principe compréhensible du maintien du plus large éventail possible de capacités de défense nationales pour se prémunir contre la pire des hypothèses. Se pose également le problème contentieux de l'allocation des avantages économiques associés à la production d'équipements et à la maintenance des forces, comme l'illustrent les différends entre les divers partenaires de projets ouest-européens tels que l'Eurofighter. Dans le contexte du débat en cours sur les capacités de défense, il s'agit-là de problèmes pour l'OTAN et l'Union européenne dans son ensemble. En raison des ressources limitées dont les pays d'Europe centrale et orientale disposent pour la défense, cette solution apparaît toutefois indéniablement comme la meilleure.
Die Staaten Mittel- und Osteuropas stehen auch vor wichtigen Beschaffungsbeschlüssen. Da sie Ausrüstung aus der Zeit der Sowjetunion übernommen und in den 90er Jahren bedeutende Beschaffungsmaßnahmen ausgesetzt haben, ist dies nun ein drängendes Problem. In Polen, in der Tschechischen Republik und in Ungarn werden kontroverse Debatten darüber geführt, ob neue Kampfflugzeuge beschafft werden sollen, welche gekauft werden sollen und wie viele. Der Erwerb von Großgerät wie von Kampfflugzeugen und Angriffshubschraubern wird wahrscheinlich einen Großteil der mittel- und osteuropäischen Verteidigungsetats verschlingen, selbst wenn er vom Westen unterstützt und subventioniert wird. 1999 machte Rumänien beispielsweise seinen Beschluss rückgängig, amerikanische Angriffshubschrauber (Bell 96 Cobra AH-1) zu beschaffen, nachdem in weiten Kreisen kritisiert worden war, dass die Anschaffung eine weitgehend symbolische Geste sei, die man nicht richtig nutzen und im begrenzten Rahmen des Verteidigungshaushalts dieses Landes auch nicht finanzieren können würde. Auch die Tschechische Republik ist aufgrund der diesjährigen Überschwemmungskatastrophe in Mitteleuropa dazu gezwungen, ihre Pläne zum Erwerb von 24 Gripen-Kampfflugzeugen zu verschieben und möglicherweise ganz aufzugeben. Darüber hinaus bedeutet die relativ geringe Größe der mittel- und osteuropäischen Staaten, dass sie wahrscheinlich als Einzelstaaten nur eine geringe Zahl kostspieliger Rüstungsgüter wie Kampfflugzeuge beschaffen werden, während sie einen Großteil der für deren Instandhaltung erforderlichen Infrastruktur doppelt und dreifach aufbauen.
Los Estados de Europa Central y Oriental también deben afrontar grandes decisiones en materia de adquisiciones. Al haber heredado equipos soviéticos y pospuesto la mayoría de las compras en defensa durante los 90, la cuestión resulta ahora acuciante. Hungría, Polonia y la República Checa debaten intensamente sobre si comprar nuevos aviones de combate, cuáles comprar y en qué cantidad. Incluso contando con apoyo y ayudas de Occidente, la compra de equipos como aviones de combate y helicópteros de ataque probablemente consumiría la mayor parte de los presupuestos de defensa de los países de Europa Central y Oriental. Por ejemplo, en 1999 Rumanía canceló su decisión de comprar helicópteros estadounidenses Bell 96 Cobra AH-1, tras las extendidas críticas referidas a que estas adquisiciones constituirían en realidad una operación de imagen, pues no podría ser utilizadas adecuadamente dados los límites del presupuesto de defensa del país. Y la República Checa se ha visto obligada a retrasar, y probablemente cancelar, sus planes de comprar 24 cazas Gripen a consecuencia de los costes provocados por las inundaciones de este verano en Europa Central. Además, el tamaño relativamente pequeño de estos países provoca que normalmente compren una pequeña cantidad de equipos caros, como aviones de combate, al tiempo que duplican gran parte de la infraestructura de apoyo que se necesita para su mantenimiento.
I paesi dell'Europa centrale e orientale si trovano inoltre a fronteggiare importanti decisioni riguardo agli acquisti. Avendo negli anni '90 ereditato equipaggiamenti dell'era sovietica e rinviato importanti acquisizioni nel campo della difesa, questo problema sta diventando ora pressante. La Repubblica Ceca, l'Ungheria e la Polonia sono tutte impegnate in controverse discussioni riguardanti l'acquisto di nuovi aerei da caccia: quali e quanti aerei acquistare. Anche se effettuato con sostegno e sussidi occidentali, l'acquisto di importanti equipaggiamenti, come possono essere degli aerei da caccia e degli elicotteri d'attacco, è probabile che assorba una gran parte dei bilanci della difesa dei paesi dell'Europa centrale e orientale. Nel 1999, per esempio, la Romania ha annullato la propria decisione di acquistare degli elicotteri d'attacco Bell 96 Cobra AH-1 dagli USA dopo le pesanti critiche che vedevano in tale acquisto un'azione per lo più simbolica, che non avrebbe potuto essere adeguatamente utilizzata o sostenuta nei limiti del bilancio della difesa del paese. E la Repubblica Ceca è stata costretta a differire e forse ad abbandonare i progetti per l'acquisto di 24 caccia Gripen a causa dei costi delle inondazioni di quest'estate in Europa centrale. Inoltre, la dimensione relativamente ridotta dei paesi dell'Europa centrale e orientale induce a ritenere che è probabile che questi acquistino solo quantità ridotte di equipaggiamenti costosi come i caccia, mentre devono raddoppiare gran parte dell'infrastruttura di sostegno necessaria per la loro manutenzione.
Os países da Europa Central e Oriental também enfrentam importantes decisões em matéria de aquisições. Tendo herdado equipamento da era soviética e adiado importantes aquisições para a defesa nos anos 90, esta questão é agora premente. A República Checa, a Hungria e a Polónia estão envolvidas em debates controversos acerca da aquisição ou não dum novo avião de caça, que avião comprar e em que quantidade. Mesmo com o apoio e subsídios ocidentais, a compra de equipamentos importantes como aviões de caça e helicópteros de ataque absorverá provavelmente uma parte importante dos orçamentos da defesa dos países da Europa Central e Oriental. Em 1990, por exemplo, a Roménia anulou a sua decisão de adquirir helicópteros de ataque americanos Bell 96 Cobra AH-1 depois de vastas críticas de que a compra era um gesto largamente simbólico, sobre equipamento que não podia ser adequadamente utilizado nem mantido com as restrições impostas pelo orçamento da defesa do país. E a República Checa foi forçada a adiar, e possivelmente abandonar, os planos de aquisição de 24 caças Gripen em consequência dos custos das inundações deste Verão na Europa Central. Além disso, o tamanho relativamente pequeno dos países da Europa Central e Oriental significa que é provável que cada um adquira um número limitado de equipamentos dispendiosos, como aviões de caça, embora duplique grande parte das infra-estruturas de apoio necessárias para a sua manutenção.
Επίσης, τα κράτη της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης πρέπει να λάβουν σημαντικές αποφάσεις για προμήθειες. Το θέμα δεν χωρά αναβολή, καθώς τα κράτη αυτά κληρονόμησαν τον εξοπλισμό από τη σοβιετική εποχή και κατά τη δεκαετία του 1990 ανέβαλαν όλες τις σημαντικές προμήθειες για την άμυνα. Σήμερα η Δημοκρατία της Τσεχίας, η Ουγγαρία και η Πολωνία έχουν εμπλακεί σε αμφιλεγόμενες συζητήσεις για το εάν πρέπει να αγοράσουν νέα μαχητικά αεροσκάφη, ποιού τύπου και πόσα. Ακόμη και αν προχωρήσουν με την υποστήριξη και την επιδότηση της Δύσης, το πιο πιθανό είναι ότι η αγορά σημαντικού εξοπλισμού, όπως τα μαχητικά αεροσκάφη και τα επιθετικά ελικόπτερα, θα "καταπιεί" ένα μεγάλο μέρος από τους αμυντικούς προϋπολογισμούς των κρατών αυτών. Το 1999, για παράδειγμα, η Ρουμανία ακύρωσε την απόφασή της να προμηθευτεί επιθετικά ελικόπτερα US Bell 96 Cobra AH-1, μετά την ευρεία κριτική που δέχθηκε ότι η εν λόγω αγορά ήταν κυρίως μια συμβολική κίνηση, η οποία δεν μπορούσε να αξιοποιηθεί ή να υποστηριχθεί, λόγω των περιορισμών του αμυντικού προϋπολογισμού της χώρας. Επίσης, η Δημοκρατία της Τσεχίας αναγκάστηκε να αναβάλει και πιθανόν να εγκαταλείψει τα σχέδιά της για την αγορά 24 μαχητικών αεροσκαφών τύπου Gripen, λόγω των οικονομικών συνεπειών που είχαν οι θερινές πλημμύρες για την Κεντρική Ευρώπη. Επιπλέον, το σχετικά μικρό μέγεθος των κρατών της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης σημαίνει ότι, μεμονωμένα, είναι πιθανό να αγοράσουν μόνον μικρές ποσότητες ακριβού εξοπλισμού, όπως είναι τα μαχητικά αεροπλάνα, διπλασιάζοντας παράλληλα μεγάλο μέρος της υποδομής που χρειάζεται για τη συντήρησή τους.
Státy střední a východní Evropy rovněž stojí před významnými rozhodnutími v otázce nákupů. Vzhledem k technice zděděné ze sovětské éry a tomu, že významná rozhodnutí o nákupech pro obranu byla v 90. letech odložena, je tento problém nyní naléhavý. V České republice, Maďarsku i Polsku nyní probíhají kontroverzní diskuse o tom, zda nakoupit nové stíhací letouny, jaké letouny nakoupit a v jakých počtech. Nákup velké techniky, jako jsou stíhací letouny a útočné vrtulníky, i kdyby se uskutečnil s podporou a dotacemi Západu, pravděpodobně pohltí velkou část obranných rozpočtů zemí střední a východní Evropy. V roce 1999 například Rumunsko odvolalo své rozhodnutí zakoupit americké útočné vrtulníky Bell 96 Cobra AH-1 po rozšířené kritice, že tento nákup je jen symbolickým gestem, kterého by nemohlo být řádně využito a ani by nebylo únosné v mezích obranného rozpočtu této země. Česká republika byla zase nucena odložit a možná opustit plány na nákup 24 stíhaček Gripen v důsledku ztrát způsobených povodněmi, které letos v létě zasáhly střední Evropu. Relativně malá velikost států střední a východní Evropy navíc znamená, že budou pravděpodobně individuálně nakupovat jen malé počty nákladných prostředků jako jsou stíhací letouny a budou přitom duplikovat velkou část podpůrné infrastruktury potřebné pro jejich údržbu.
De central- og østeuropæiske lande står også over for tunge beslutninger vedrørende anskaffelser. Dette spørgsmål trænger sig på i betragtning af, at landene arvede sovjetisk udstyr og udskød forsvarsanskaffelser i 1990'erne. Den Tjekkiske Republik, Ungarn og Polen er alle i gang med svære diskussioner om, hvorvidt de skal anskaffe nye kampfly, hvilke fly, de skal købe, og i hvor stort antal. Selv hvis disse anskaffelser sker med støtte fra Vesten, vil anskaffelsen af stort udstyr som kampfly og angrebshelikoptere med stor sandsynlighed sluge en stor del af de central- og østeuropæiske forsvarsbudgetter. I 1999 afblæste Rumænien således sin beslutning om at købe de amerikanske Bell 96 Cobra AH-1 angrebshelikoptere efter udbredt kritik af, at anskaffelsen mest var en symbolsk handling, som ikke kunne udnyttes ordentligt eller understøttes inden for rammerne af landets forsvarsbudget. Og Den Tjekkiske Republik har været tvunget til at udskyde og muligvis opgive købet af 24 Gripen-fly pga. denne sommers oversvømmelser i Centraleuropa. Derudover betyder de central- og østeuropæiske landes relativt begrænsede størrelse, at de hver især sandsynligvis kun kan anskaffe et lille antal dyre aktiver som fly, samtidig med at de kopierer store dele af støttestrukturen, der er nødvendig for deres opretholdelse.
Közép- és Kelet-Európa országainak jelentős beszerzési döntésekkel is szembe kell nézniük. A szovjet idők felszereléseit örökölték, a 90-es évek során több beszerzési döntést halasztottak el, ezért a kérdés egyre sürgetőbbé válik számukra. A Cseh Köztársaságban, Magyarországon és Lengyelországban egyaránt ádáz vita dúl a vadászgépek beszerzéséről, arról, hogy tudniillik melyik típusból, hány gépet vegyenek. Még nyugati támogatás és dotáció mellett is biztos, hogy egy olyan jelentős beszerzés, mint a vadászgépeké és támadó helikoptereké, valószínűleg elviszi a régió országainak védelmi költségvetéseinek zömét. 1999-ben például visszamondta amerikai Bell 96 Cobra AH-1 helikopterek vásárlásával kapcsolatos döntését, miután az a kritika érte, hogy az egész inkább egy szimbolikus gesztus volt és azokat sem használni, sem fenntartani nem lehet az ország védelmi költségvetésén belül. A pusztító nyári árvizeket követően Csehország arra kényszerült, hogy elhalassza, sőt törölje a 24 Gripen vadászgép beszerzését. Ezen felül a térség országainak relatíve kicsi mérete miatt valószínű, hogy csak kevés darabot vásárolnak olyan drága felszerelésekből, mint a vadászgépek, miközben a szükséges karbantartási infrastruktúra zömét duplikálják.
Landene i Sentral- og Øst-Europa står også overfor betydelige anskaffelsesbeslutninger. Etter å ha arvet utstyr fra Sovjet-tiden og utsatt store forsvarsinnkjøp i 1990-årene, er dette spørsmålet nå presserende. Tsjekkia, Ungarn og Polen er alle engasjert i kontroversielle debatter om hvorvidt de skal anskaffe nye jagerfly, hvilke jagerfly som skal kjøpes inn og i hvilket antall. Selv om det foretas med vestlig støtte og subsidier, vil trolig innkjøp av slikt hovedutstyr som jagerfly og angrepshelikoptre sluke en stor del av forsvarsbudsjettene i landene i Sentral- og Øst-Europa. I 1999 kansellerte for eksempel Romania sin beslutning om å anskaffe amerikanske Bell 96 Cobra AH-1 angrepshelikoptre etter omfattende kritikk om at innkjøpet i hovedsak var en symbolsk handling som ikke kunne brukes ordentlig eller støttes innenfor landets forsvarsbudsjett. Tsjekkia har vært tvunget til å legge til side og muligens forkaste planene om å kjøpe 24 Gripen jagerfly som følge av kostnadene ved sommerens oversvømmelser i Sentral-Europa. Videre betyr den relativt lille størrelsen på landene i Sentral- og Øst-Europa at de trolig individuelt vil anskaffe bare små antall av kostbare ressurser slik som jagerfly, samtidig som de vil dublere mye av den nødvendige støtteinfrastruktur for vedlikehold.
Государствам Центральной и Восточной Европы также предстоит принять важные решения о военных закупках. Этот вопрос особенно обострился теперь, в связи с тем, в девяностые годы эти страны унаследовали военную технику времен советской эпохи, а решения о новых крупных военных закупках откладывались. В Венгрии, Польше и Чешской Республике идут дискуссии и споры о необходимости закупок новых истребителей, а также о типах и количествах таких самолетов. Даже если при поддержке и субсидиях Запада будут осуществлены крупные закупки военной техники, такой как истребители и ударные вертолеты, они, скорее всего, поглотят большую часть оборонных бюджетов стран Центральной и Восточной Европы. Например, в 1999 г. Румыния отменила свое решение о закупке американских ударных вертолетов типа «Белл 96 Кобра АН-1», после того, как оно вызвало сильную критику и было воспринято как символический жест при отсутствии возможностей обеспечить использование вертолетов и их техническое обслуживание, а также превышении пределов бюджета страны на оборону. Чешская Республика была вынуждена отложить закупку истребителей типа «Грипен» и, возможно, вообще откажется от нее в результате необходимости компенсировать ущерб, вызванный наводнениями в Центральной Европе летом этого года. Более того, относительно малые масштабы стран Центральной и Восточной Европы означают, что каждая из них сможет закупить лишь небольшое количество таких дорогостоящих образцов военной техники, как истребители, дублируя при этом большую часть инфраструктуры, необходимой для их материально-технического обеспечения.
Orta ve Doğu Avrupa devletleri ayrıca edinim konusunda da önemli kararlar almak zorundalar. Ellerindeki teçhizat Sovyetler döneminden kaldığı, ve savunma ile ilgili önemli edinimler 1990’larda ertelendiği için bu konu artık acil hale geldi. Çek Cumhuriyeti, Macaristan ve Polonya yeni avcı uçakları alıp almamak, hangi tür ve kaç tane uçak almak gibi konularda çelişkili tartışmalar içindeler. Avcı uçakları ve saldırı helikopterleri gibi önemli teçhizat Batının yardımı ile edinilse bile bunların Orta ve Doğu Avrupa ülkelerinin savunma bütçelerinin çok büyük bir kısmını alıp götürme olasılığı büyük. Örneğin, Amerika’dan Bell 96 Kobra AH-1 saldırı helikopterleri alacak olan Romanya, bunların alınmasının sadece sembolik bir jest olduğu, ve bunları kullanmanın veya bakımlarını sağlamanın ülkenin kısıtlı bütçesi ile mümkün olamayacağı yönündeki yaygın eleştirilerden sonra 1999’da bu kararından vazgeçti. Çek Cumhuriyeti de bu yıl Orta Avrupa’da meydana gelen sellerin yarattığı büyük maddi zarar nedeniyle 24 adet Gripen avcı uçağı alma planını ertelemek ve hatta belki de bundan tamamen vazgeçmek durumunda kaldı. Ayrıca, Orta ve Doğu Avrupa devletlerinin göreceli olarak daha küçük ülkeler olmaları da bu ülkelerin bireysel olarak avcı uçakları gibi pahalı teçhizatı sadece çok az sayıda alabilecekleri, ve bunların bakımı için gereken destek altyapısı ile ilgili çalışmaları gereksiz yere yineleyecekleri anlamına geliyor.
Країни Центральної та Східної Європи повинні також вирішити важливі питання матеріально-технічного забезпечення. Успадкування військової техніки радянського зразка та зволікання з вирішенням питань оборонних закупівель в 90-х роках загострюють актуальність проблеми. В Чеській Республіці, Угорщині та Польщі тривають напружені дебати про те, чи купувати нові літаки-винищувачі, які саме і в якій кількості. Навіть за підтримки та фінансових субсидій з боку Заходу, закупівля військової техніки на кшталт літаків-винищувачів чи штурмових гелікоптерів може серйозно виснажити оборонні бюджети країн Центральної та Східної Європи. В 1999 році Румунія відмінила своє рішення про закупівлю штурмових гелікоптерів "Кобра" (Cobra АН-1), виробництва американської компанії Белл, 96 року. Це було викликано широким спротивом тих, хто вважав, що такий крок буде не більше ніж символічним жестом, непосильним для оборонного бюджету країни. Чеська Республіка, в результаті фінансових витрат, викликаних наслідками повеней, що сталися в Центральній Європі минулого літа, була змушена призупинити, а можливо, й відмінити свої плани щодо придбання 24 винищувачів "Гріпен". До того ж невеликі країни Центральної та Східної Європи, найвірогідніше, купуватимуть дорогоцінну військову техніку, таку як винищувачі, у досить обмеженій кількості, дублюючи водночас більшу частину інфраструктури, необхідної для її обслуговування.
  Nato Review  
Był jeszcze jeden wymiar zainteresowania NATO ze strony Kanady. Członkostwo w organizacji transatlantyckiej dawało jej większą swobodę w stosunkach z jej czasami onieśmielającym południowym sąsiadem. Dyplomaci kanadyjscy wierzyli, że Sojusz Atlantycki może stać się przeciwwagą dla USA.
There was still another dimension to Canada's interest in NATO. Membership in a transatlantic entity would give it more breathing space in dealing with its sometimes intimidating southern neighbour. Canadian diplomats believed that the Atlantic Alliance could become a countervailing force against the United States. The farther the Atlantic community moved toward political and economic union the more the influence of France and the United Kingdom would restrain the power of the United States. At the same time, Canada was concerned that a United States that was too closely tied to Europe would be at the expense of the role it should play in the wider international arena. This schizophrenic view of the United States made Canada a fitting candidate for membership on the Committee of Wise Men, particularly when its stated purpose was to advance the goals that country has sought from the inception of NATO.
Il y avait une autre dimension encore à l'intérêt du Canada pour l'OTAN. L'adhésion à une entité transatlantique lui apporterait une plus grande marge de manouvre face à un voisin méridional parfois intimidant. Les diplomates canadiens pensaient que l'Alliance atlantique pourrait servir de contrepoids face aux États-Unis. Plus la communauté atlantique progresserait sur la voie de l'union économique et politique, plus l'influence de la France et du Royaume-Uni restreindrait la puissance des États-Unis. Parallèlement, le Canada redoutait que l'établissement de liens trop étroits entre les États-Unis et l'Europe nuisît au rôle qu'il espérait jouer sur la scène internationale au sens large. Cette attitude schizophrénique face aux États-Unis faisait du Canada un candidat idéal pour une participation au Comité des Trois, d'autant que le but déclaré de celui-ci consistait à promouvoir les objectifs recherchés par les Canadiens depuis les débuts de l'OTAN.
Das kanadische Interesse an der NATO wies noch eine weitere Dimension auf. Die Mitgliedschaft in einem transatlantischen Bündnis würde Kanada im Umgang mit seinem südlichen Nachbarn und dessen gelegentlichen Einschüchterungsversuchen einen größeren Handlungsspielraum ermöglichen. Kanadische Diplomaten meinten, das atlantische Bündnis könne sich zu einem Gegengewicht gegen die Vereinigten Staaten entwickeln. Je weiter sich die atlantische Staatengemeinschaft in Richtung auf eine politische und wirtschaftliche Union bewege, desto deutlicher würde der Einfluss Frankreichs und des Vereinigten Königreichs die Macht der Vereinigten Staaten begrenzen. Zugleich befürchtete Kanada, eine zu enge Verbindung zwischen den Vereinigten Staaten und Europa könne auf Kosten der Rolle gehen, die sein Nachbar auf der übergreifenden internationalen Bühne zu spielen habe. Durch diese schizophrene Sicht der Vereinigten Staaten wurde Kanada zu einem geeigneten Kandidaten für die Mitgliedschaft im Ausschuss der "drei Weisen", insbesondere da der ausdrückliche Zweck des Ausschusses darin bestand, genau die Ziele zu fördern, für die sich Kanada schon seit den ersten Anfängen der NATO eingesetzt hatte.
Canadá gozaba de una mejor situación. Estados Unidos deseaba su inclusión como prueba de que la Alianza era verdaderamente "atlántica" y no un eufemismo para una Unión Occidental ampliada. Canadá, con una población de sólo 16 millones de habitantes, era una potencia intermedia por su tamaño, y de mayor importancia aún considerando sus recursos. Tenía mucho que ofrecer a la Alianza igual que lo tuvo para los Aliados durante la Segunda Guerra Mundial. Los diplomáticos canadienses desempeñaron un papel destacado durante la redacción del Tratado de Washington en 1948. Pero siempre existió algún tipo de ambivalencia en su relación con su gran vecino del sur. En 1948 la delegación canadiense mantuvo una postura sobre los aspectos no militares de la alianza transatlántica que Estados Unidos no compartía. Cualquiera que fuera la forma final que adoptara esta relación, los canadienses creían que la OTAN debía ser algo más que una simple alianza militar, de ahí su insistencia respecto al Artículo 2 del Tratado de Washington que compromete a los firmantes a desarrollar relaciones internacionales pacíficas y amistosas y a eliminar los conflictos económicos, que el Secretario de Estado norteamericano Dean Acheson aceptó a regañadientes. Los canadienses no estaban seguros de que una OTAN liderada por EEUU pusiera suficiente énfasis en los vínculos económicos y culturales necesarios para unir a la comunidad atlántica.
C'era ancora un altro aspetto nella NATO che interessava il Canada. L'adesione ad un'entità transatlantica gli avrebbe consentito un po' più di margine di manovra nei confronti del suo vicino meridionale, che a volte lo intimidiva. La diplomazia canadese riteneva che l'Alleanza Atlantica potesse divenire una forza riequilibratrice nei confronti degli Stati Uniti. Quanto più la comunità atlantica si fosse mossa verso l'unione politica ed economica tanto più l'influenza della Francia e del Regno Unito avrebbe frenato il potere degli Stati Uniti. Allo stesso tempo, il Canada era preoccupato dal fatto che degli Stati Uniti troppo strettamente legati all'Europa, lo sarebbero stati a detrimento del ruolo che avrebbero dovuto svolgere nella più vasta arena internazionale. Questo modo schizofrenico di considerare gli Stati Uniti rese il Canada un candidato adeguato al Comitato dei Saggi, specie quando il suo scopo dichiarato divenne quello di sostenere gli obiettivi che il paese aveva individuato sin dall'inizio della NATO.
O interesse do Canadá na OTAN ainda se revestia de outra dimensão. A adesão a uma entidade transatlântica dar-lhe-ia mais espaço para respirar, ao lidar com o seu vizinho ao sul, por vezes, intimidante. Os diplomatas canadianos acreditavam que a Aliança Atlântica poderia tornar-se uma força de contrapeso contra os Estados Unidos. Quanto mais forte a união política e económica da comunidade atlântica, maior a influência da França e do Reino Unido sobre o poder dos Estados Unidos. Simultaneamente, o Canadá estava preocupado com o facto de um posicionamento de proximidade excessiva dos Estados Unidos relativamente à Europa poder vir a prejudicar o papel que deveria desempenhar na arena internacional mais vasta. Este ponto de vista esquizofrénico relativamente aos Estados Unidos fez com que o Canadá fosse um candidato apropriado ao Comité de Sábios, em particular uma vez que o objectivo do Comité era fazer progredir os objectivos que aquele país ambicionava desde a concepção da OTAN.
ما زال هناك بعد آخر لاهتمام كندا بالانضمام إلى منظمة حلف الناتو. ويتمثل هذا البعد تحديداً في قناعتها بأن عضويتها بالمنظومة الأطلسية تعزز من قدرتها على التعامل مع جارتها الجنوبية التي سبق أن تعمدت إخافتها عسكرياً في بعض الأحيان. فقد أعرب بعض الدبلوماسيين الكنديين عن اعتقادهم بإمكانية تحول حلف شمالي الأطلسي إلى إطار تعاوني قادر على كبح جماح الولايات المتحدة، لأن مسيرة المنظومة الأطلسية نحو تنسيق ـ وربما توحيد ـ سياساتها واقتصاداتها كفيلة بتعزيز نفوذ فرنسا والمملكة المتحدة؛ الأمر الذي يحدّ من النفوذ الأمريكي الواسع داخل المنظومة. في الوقت نفسه، كانت كندا قلقة من أن تُطوّر الولايات المتحدة علاقاتها الوثيقة أصلاً مع بعض الدول الأوروبية الصغيرة، وذلك على حساب الدور الذي كانت تُفضل أن تلعبه داخل حلف الناتو. هذا الارتياب الكندي من نوايا الولايات المتحدة هو الذي جعل من كندا مرشّحاً مناسباً لعضوية "لجنة الحكماء الثلاثة"، خصوصاً أنها عللت استعدادها للانضمام إلى هذه اللجنة برغبتها في تحقيق الأهداف التي طالما كانت تنشدها منذ تأسيس منظمة حلف شمالي الأطلسي.
Επίσης υπήρχε και άλλη μια διάσταση στο ενδιαφέρον του Καναδά για το ΝΑΤΟ. Η ιδιότητα του μέλους σε μια διατλαντική οντότητα θα του έδινε μεγαλύτερη άνεση στο να ασχοληθεί με τον μερικές φορές απειλητικό νότιο γείτονα του. Οι Καναδοί διπλωμάτες πίστευαν ότι η Ατλαντική Συμμαχία θα γίνει μια αντισταθμιστική δύναμη απέναντι στις Ηνωμένες Πολιτείες. Όσο περισσότερο μετακινιόταν η Ατλαντική κοινότητα προς την πολιτική και οικονομική ένωση τόσο περισσότερο η επιρροή της Γαλλίας και της Βρετανίας θα περιόριζε την ισχύ των Ηνωμένων Πολιτειών. Την ίδια εποχή, ο Καναδάς ανησυχούσε ότι όντας οι Ηνωμένες Πολιτείες υπερβολικά συνδεδεμένες με την Ευρώπη αυτό θα ήταν σε βάρος του ρόλου που θα έπρεπε να παίξουν στην ευρύτερη διεθνή αρένα. Αυτή η σχιζοφρενική άποψη για τις Ηνωμένες Πολιτείες έκαναν τον Καναδά κατάλληλο υποψήφιο για να συμμετάσχει στην Επιτροπή των Σοφών, ειδικά όταν ο σκοπός της όπως είχε δηλωθεί ήταν το να προωθήσει τους στόχους τους οποίους επεδίωκε το εν λόγω κράτος από τότε ξεκίνησε το ΝΑΤΟ.
Има и друго измерение на канадския интерес в НАТО. Членството в една трансатлантическа общност би дало на страната повече възможности да се справя с понякога заплашителната си южна съседка. Канадските дипломати смятат, че Атлантическият алианс може да се превърне в противотежест на Съединените щати. Колкото по-скоро атлантическата общност достигне до политически и икономически съюз, толкова повече влиянието на Франция и Великобритания ще ограничи могъществото на Съединените щати. Същевременно Канада се притеснява, че ако САЩ се обвържат прекалено тясно с Европа, това ще ограничи ролята им на широката международна арена. Тъкмо поради това шизофренично виждане за Съединените щати Канада се оказва подходяща за Комитета на мъдрите мъже, още повече, че основната му задача е да постигне целите, за които страната се бори от замислянето на НАТО.
Zájem Kanady o NATO měl ještě jednu dimenzi. Členství v transatlantické organizaci by Kanadě dalo více volného prostoru při jednáních s svým někdy zastrašujícím jižním sousedem. Kanadští diplomaté věřili, že Aliance by se mohla stát jakousi vyrovnávací silou proti USA. Čím více by se atlantické společenství blížilo politické a ekonomické unii, tím více by vliv Francie a Velké Británie omezoval moc USA. Kanada se však zároveň obávala, že USA mající příliš úzké vazby na Evropu by nemohly plnit roli, která se od nich očekávala na široké mezinárodní scéně. Díky tomuto schizofrennímu pohledu na USA byla Kanada vhodným kandidátem na členství ve Výboru moudrých, zvláště když smyslem bylo pokročit v záležitostech, o jejichž vyřešení se Kanada snaží od založení NATO.
Der var endnu en dimension i Canadas interesse i NATO. Medlemskab i en transatlantisk enhed ville give det større pusterum, når det skulle håndtere sin nabo mod syd, som af og til var temmelig faretruende. Ifølge canadiske diplomater kunne den atlantiske Alliancen blive en modvægt mod USA. Jo længere det atlantiske fællesskab bevægede sig i retning af politisk og økonomisk union, jo mere kunne den franske og britiske indflydelse lægge begrænsninger på USA's magt. Samtidig var Canada bekymret over, at et USA, som var for tæt forbundet med Europa ville blive på bekostning af den rolle, som det ville spille på den bredere internationale scene. Dette skizofrene syn på USA gjorde Canada til en passende kandidat til medlemskab af vismandskomiteen - navnlig når dets erklærede mål var at fremme de mål, som Canada havde søgt at fremme lige fra NATO's grundlæggelse.
Kanada huvil NATO vastu oli veel üks mõõde. Liikmesus transatlantilises organisatsioonis andnuks talle rohkem hingamisruumi suhtluses lõunanaabriga, kes teda vahetevahel heidutas. Kanada diplomaadid uskusid, et Atlandi alliansist võiks saada vastukaal Ameerika Ühendriikidele. Mida enam Atlandi ühendus liikunuks poliitilise ja majandusliku liidu poole, seda enam pidanuks USA võimu kammitsema Prantsusmaa ja Ühendkuningriigi mõju. Samal ajal oli Kanada mures, et kui USA end liiga tihedalt Euroopaga seob, toimub see rolli arvel, mida ta peaks etendama laiemal rahvusvahelisel areenil. See skisofreeniline ettekujutus Ühendriikidest tegi Kanadast sobiva kandidaadi nn tarkade komitee liikmeks, seda enam, et komitee kavatses edendada eesmärke, mida Kanada oli taotlenud NATO loomisest saadik.
Kanada NATO iránti érdeklődésének volt még egy másik dimenziója is. A transz-atlanti szervezetben való tagság több teret adhatott számára a sokszor félelmet keltő déli szomszéddal szemben. A kanadai diplomaták úgy hitték, hogy az Atlanti Szövetségből kilehet egy, az Egyesült Államokkal szemben is megálló erő. Minél előrébb halad az atlanti közösség a politikai és gazdasági unió felé, annál inkább tudja majd Franciaország és az Egyesült Királyság befolyása által visszafogni az Egyesült Államok erejét. Ugyanakkor Kanadát zavarta, hogy egy az Európához túlontúl kötődő Egyesült Államokkal, csökkenne annak szerepvállalása a szélesebb nemzetközi színtéren. Az Egyesült Államokkal kapcsolatos ilyen skizofrén álláspont miatt volt Kanada ideális jelölt a Bölcsek Bizottságában való részvételre különösen akkor, amikor vállalt célja az volt, hogy előrevigye a NATO megszületésétől keresett célokat.
Buvo ir dar kita Kanados dėmesio NATO organizacijai dimensija. Narystė transatlantinėje institucijoje leistų jai kiek lengviau kvėpuoti bendraujant su savo kartais grėsminga pietine kaimyne. Kanados diplomatai tikėjo, kad dalyvavimas Atlanto aljanse suteiktų šaliai pusiausvyros galios prieš Jungtines Amerikos Valstijas. Kuo labiau Atlanto bendruomenė linktų į politinę ir ekonominę sąjungą, tuo stipriau Jungtinių Amerikos Valstijų galią apribotų Prancūzijos ir Jungtinės Karalystės įtaka. Tuo pat metu Kanadai rūpėjo ir tai, kad Jungtinėms Amerikos Valstijoms siekiant perdaug glaudžių santykių su Europa nukentėtų tas vaidmuo, kurį jos turėtų atlikti platesnėje tarptautinėje arenoje. Dėl tokio šizofreniško požiūrio į Jungtines Amerikos Valstijas Kanada ir buvo tinkama kandidatė į Išminčių komitetą, tuo labiau, kad jo paskirtis ir buvo kaip tik tas tikslas, kurio ši šalis siekė nuo pat NATO susikūrimo pradžios.
Mai exista încă o dimensiune a interesului Canadei pentru NATO. Apartenenţa la entitatea transatlantică i-ar fi oferit un spaţiu de manevră mai mare în relaţia cu vecinul de la sud, care era intimidant uneori. Diplomaţii canadieni credeau că Alianţa Atlantică putea deveni o forţă de echilibru în privinţa Statelor Unite. Cu cât comunitatea atlantică s-ar fi îndreptat mai mult spre o uniune politică şi economică, cu atât mai mult influenţa Franţei şi a Marii Britanii ar fi limitat puterea Statelor Unite. În acelaşi timp, Canada era îngrijorată de faptul că o prea strânsă legătură între SUA şi Europa ar fi putut afecta rolul pe care ar fi trebuit să-l joace pe scena internaţională mai largă. Această viziune schizofrenică despre Statele Unite a făcut din Canada un candidat corespunzător pentru includerea în Comitetul Înţelepţilor, în special deoarece scopul său declarat era să asigure progresul în realizarea obiectivelor pe care şi le fixase încă de la înfiinţarea NATO.
Существовал и еще один аспект в заинтересованности Канады в НАТО. Членство в трансатлантической структуре дало бы ей некоторую свободу действий в отношениях со своим иногда устрашающим южным соседом. Канадские дипломаты считали, что Североатлантический союз мог бы стать противовесом США. Чем больше атлантическое сообщество продвигалось бы к политическому и экономическому союзу, тем больше влияние Великобритании и Франции ограничивало бы власть США. В тоже время Канаду беспокоило то, что если США будут слишком тесно привязаны к Европе, то это может сказываться на той роли, которую они должны играть на широкой международной арене. Такое шизофреничное представление Канады о США сделало ее подходящим кандидатом на членство в «Комитете волхвов», особенно с учетом того, что поставленная ему задача состояла в том, чтобы продвигать цели, к которым Канада стремилась со времени создания НАТО.
Kanada bola vo viac závideniahodnej situácii. Spojené štáty ju prizvali ako dôkaz toho, že Aliancia je skutočne „atlantickou” a nielen eufemizmom pre rozšírenú Západnú úniu. S počtom 16 miliónov obyvateľov bola Kanada mocnosťou strednej veľkosti, avšak určite s vyšším významom čo sa týka zdrojov. Aliancii mohla ponúknuť veľa, podobne ako Spojencom počas druhej svetovej vojny. Kanadskí diplomati hrali dôležitú úlohu pri príprave Washingtonskej zmluvy v roku 1948. Vždy však existovali rozpory ohľadom vzťahu Kanady s jej väčším susedom. Kanadská delegácia zaujala v roku 1948 postoj k nevojenským aspektom transatlantickej aliancie, ktorý nebol v súlade s postojom Spojených štátov. Bez ohľadu na to, akou formou sa nakoniec vzťah vyvíjal, Kanaďania mali pocit, že NATO by malo byť viac, ako len vojenská aliancia. Práve preto Kanada trvala na článku 2 Washingtonskej zmluvy, ktorý zaväzoval signatárov, aby rozvíjali mierové a priateľské vzťahy a eliminovali ekonomické konflikty, čo len s nevôľou podpísal minister zahraničných vecí USA Dean Acheson. Kanaďania neboli celkom presvedčení, že NATO pod vedením USA bude klásť dôraz práve na hospodárske a kultúrne zväzky, potrebné ako tmel v rámci Atlantického spoločenstva.
Zanimanje Kanade za Nato pa je imelo še eno razsežnost. Članstvo v čezatlantski povezavi bi ji dalo več manevrskega prostora pri urejanju odnosov z včasih strah zbujajočo južno sosedo. Kanadski diplomati so menili, da bi atlantsko zavezništvo lahko postalo protiutež Združenim državam. Bolj kot bi se atlantska skupnost približevala politični in gospodarski uniji, bolj bi vpliv Francije in Združenega kraljestva omejil moč Združenih držav. Obenem je Kanado skrbelo, da bi šlo pretesno povezovanje Združenih držav z Evropo na račun vloge, ki bi jo le-te morale odigrati na širšem mednarodnem prizorišču. Zaradi tega shizofrenega pogleda na Združene države je bila Kanada primerna kandidatka za članstvo v Odboru modrecev, zlasti zato, ker je bil njegov namen razvijati cilje, za katere si je ta država prizadevala od same ustanovitve Nata.
Kanada daha iyi bir konumdaydı. ABD, İttifak’ın sadece genişletilmiş bir Batı Birliği değil de gerçekten bir Atlantik ittifakı olduğunu kanıtlamak için Kanada ile flört ediyordu. 16 milyon nüfusu ile Kanada orta çapta bir kuvvet oluşturuyordu; kaynak açısından ise daha büyük bir kuvvetti. İkinci Dünya Savaşı sırasında müttefiklere destek sağladığı gibi şimdi de İttifak’a sunabileceği çok şey vardı. Kanadalı diplomatlar 1948’de Washington Antlaşmasının kaleme alınmasında önemli bir rol oynadılar. Ancak Kanada’nın güney komşusu ile ilişkilerinde her zaman bir belirsizlik vardı. 1948’de Kanada delegasyonu bir transatlantik ittifakın askeri olmayan boyutları üzerinde ABD’den farklı bir yaklaşımı savunuyordu. İlişki daha sonra ne şekil almış olursa olsun, Kanadalılar NATO’nun sadece bir askeri ittifak olmaması gerektiği kanısındaydılar. Kanada’nın Washington Antlaşmasının imza sahibi tarafların barışçıl ve dostane uluslararası ilişkiler geliştirmelerini ve ekonomik çatışmaları ortadan kaldırmalarını taahhüt eden 2. Maddesi üzerinde ısrar etmesinin temel nedeni buydu. Amerikan Dışişleri Bakanı Dean Acheson da istemeyerek de olsa onayını vermişti. Kanadalılar ABD liderliğindeki bir NATO’nun Atlantik toplumunun bütünleşebilmesi için şart olan ekonomik ve kültürel bağları vurgulayacağını pek sanmıyorlardı.
Kanādas interesei piedalīties NATO bija vēl viena dimensija. Dalība transatlantiskajā organizācijā dotu tai plašākas iespējas, kārtojot attiecības ar dažkārt draudīgo dienvidu kaimiņu. Kanādas diplomāti uzskatīja, ka Atlantijas alianse varētu kļūt par ASV līdzsvarojošu pretsvaru. Jo tālāk Atlantijas sabiedrība virzīsies pretim politiskai un ekonomiskai savienībai, jo lielāka būs Francijas un Apvienotās Karalistes ietekme, kas ierobežos ASV varu. Tajā pat laikā Kanāda raizējās, ka, ja ASV būs pārāk cieši saistītas ar Eiropu, tas notiks uz tās iespējami plašākas starptautiskas lomas rēķina. Šāds šizofrēnisks Kanādas uzskats par ASV padarīja Kanādu par piemērotu kandidātu, lai to ietvertu Triju gudro komitejā, it īpaši tad, kad tās pasludinātais mērķis bija virzīt tos ideālus, ko valsts bija vēlējusies sasniegt jau no pirmajām NATO izveides dienām.