|
|
Od połowy lat 90-tych coraz więcej heroiny (ale w ilościach mniejszych niż przez szlaki bałkańskie) przemycano do Europy „jedwabnym szlakiem” przez Azję Środkową (głównie przez Turkmenistan, Tadżykistan, Kirgistan i Uzbekistan), Morze Kaspijskie i Federację Rosyjską, Białoruś lub Ukrainę, do Estonii, na Łotwę, niektórych krajów skandynawskich i do Niemiec (Sprawozdania krajowe Reitox, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a).
|
|
|
Heroin enters Europe by two major trafficking routes. The historically important Balkan route continues to play a crucial role in heroin smuggling. Following transit through Pakistan, Iran and Turkey, the route then diverges into a southern branch through Greece, the Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), Albania, Italy, Serbia, Montenegro and Bosnia-Herzegovina and a northern branch through Bulgaria, Romania, Hungary, Austria, Germany and the Netherlands, the latter operating as a secondary distribution centre to other Western European countries. Heroin seizures in 2004 suggest that the southern branch has now gained the same importance as the northern branch in terms of volume smuggled (WCO, 2005; INCB, 2006a). Since the mid-1990s, heroin has been increasingly (but to a lesser extent than through the Balkan routes) smuggled to Europe through the ‘silk route’ via central Asia (in particular Turkmenistan, Tajikistan, Kyrgyzstan and Uzbekistan), the Caspian Sea and the Russian Federation, Belarus or Ukraine, to Estonia, Latvia, some of the Nordic countries and Germany (Reitox national reports, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a). Although these routes are the most important, countries in the Arabian Peninsula (Oman, United Arab Emirates) have become transit sites for heroin consignments from South and South-West Asia destined for Europe (INCB, 2006a). In addition, heroin destined for Europe (and North America) was seized in 2004 in East and West Africa, the Caribbean, and Central and South America (CND, 2006).
|
|
|
L'héroïne entre en Europe par deux axes principaux. La route des Balkans continue à jouer un rôle historique essentiel dans la contrebande d'héroïne. Après un transit par le Pakistan, l'Iran et la Turquie, la route se scinde en une branche méridionale qui traverse la Grèce, l'ancienne République yougoslave de Macédoine (ARYM), l'Albanie, l'Italie, la Serbie, le Monténégro et la Bosnie-et-Herzégovine, et une branche septentrionale au travers de la Bulgarie, de la Roumanie, de la Hongrie, de l'Autriche, de l'Allemagne et des Pays‑Bas, ces derniers servant de centre de distribution secondaire vers d'autres pays d'Europe occidentale. Les saisies d'héroïne réalisées en 2004 suggèrent que la branche méridionale a désormais la même importance que la branche septentrionale en termes de volumes passés en contrebande (OMD, 2005; OICS, 2006a). Depuis le milieu des années 1990, l'héroïne est de plus en plus (mais moins que par la route des Balkans) exportée en contrebande vers l'Europe par la «route de la soie» via l'Asie centrale (en particulier, le Turkménistan, le Tadjikistan, le Kirghizstan et l'Ouzbékistan), la mer Caspienne et la Fédération de Russie, le Belarus ou l'Ukraine vers l'Estonie, la Lettonie, certains pays nordiques et l'Allemagne (rapports nationaux Reitox, 2005; CND, 2006; OICS, 2006a). Bien que ces itinéraires soient les plus importants, plusieurs pays de la Péninsule arabique (Oman, Émirats arabes unis) sont devenus des lieux de transit pour l'héroïne en provenance d'Asie du Sud et du Sud-Ouest à destination de l'Europe (OICS, 2006a). En outre, de l'héroïne destinée à l'Europe (et à l'Amérique du Nord) a été saisie en 2004 en Afrique de l'Est et de l'Ouest, dans les Caraïbes et en Amérique centrale et du Sud (CND, 2006).
|
|
|
Heroin gelangt über zwei große Drogenhandelsrouten nach Europa. Die traditionell wichtige Balkanroute spielt weiterhin eine wesentliche Rolle im Heroinschmuggel. Nach dem Transit durch Pakistan, den Iran und die Türkei gabelt sich die Route in einen südlichen und einen nördlichen Teil: Die südliche Route führt durch Griechenland, die ehemalige jugoslawische Republik Mazedonien (FYROM), Albanien, Italien, Serbien und Montenegro sowie Bosnien-Herzegowina, während die nördliche Route durch Bulgarien, Rumänien, Ungarn, Österreich, Deutschland und die Niederlande führt, wobei die Niederlande als ein zweiter wichtiger Umschlagplatz für den Weitertransport in andere westeuropäische Länder dienen. Die im Jahr 2004 gemeldeten Sicherstellungen von Heroin lassen darauf schließen, dass über die südliche Route inzwischen ebenso große Mengen geschmuggelt werden wie über die nördliche (WZO, 2005; INCB, 2006a). Seit Mitte der 90er Jahre wird Heroin zunehmend (jedoch in geringerem Umfang als über die Balkanrouten) entlang der „Seidenstraße“ über Zentralasien (insbesondere Turkmenistan, Tadschikistan, Kirgisistan und Usbekistan), das Kaspische Meer und die Russische Föderation, Weißrussland oder die Ukraine nach Estland, Lettland, in einige skandinavische Länder und nach Deutschland geschmuggelt (nationale Reitox-Berichte, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a). Neben diesen Hauptrouten haben sich aber auch Länder der Arabischen Halbinsel (Oman, Vereinigte Arabische Emirate) zu Transitregionen für Heroinlieferungen aus Süd- und Südwestasien nach Europa entwickelt (INCB, 2006a). Darüber hinaus wurde im Jahr 2004 für Europa (und Nordamerika) bestimmtes Heroin in Ost- und Westafrika, der Karibik sowie Mittel- und Südamerika sichergestellt (CND, 2006).
|
|
|
La heroína entra en Europa por dos rutas principales. La ruta de los Balcanes, de importancia histórica, sigue desempeñando un papel crucial en el contrabando de heroína. Tras atravesar Pakistán, Irán y Turquía, la ruta se divide en dos tramos: al sur por Grecia, la Antigua República Yugoslava de Macedonia, Albania, Italia, Serbia y Montenegro y Bosnia y Herzegovina; y al norte por Bulgaria, Rumanía, Hungría, Austria, Alemania y los Países Bajos, actuando estos últimos como centro de distribución secundario hacia los países de Europa Occidental. Las incautaciones de heroína realizadas durante el año 2004 sugieren que la ruta sur ha alcanzado la misma importancia que la ruta norte en cuanto al volumen introducido por contrabando (OMA, 2005; JIFE, 2006a). Desde mediados de la década de los años noventa, ha aumentado el contrabando de heroína hacia Europa a través de la «ruta de la seda» (aunque en menor grado que a través de las rutas de los Balcanes), por Asia Central (en especial, a través de Turkmenistán, Tayikistán, Kirguistán y Uzbekistán), el Mar Caspio y la Federación de Rusia, Belarús o Ucrania hacia Estonia, Letonia, algunos de los países nórdicos y Alemania (informes nacionales de la red Reitox, 2005; CND, 2006; JIFE, 2006a). Aunque estas rutas son las más importantes, los países de la península arábiga (Omán, Emiratos Árabes Unidos) se han convertido en lugares de tránsito para los envíos de heroína desde el sur o el suroeste de Asia con destino a Europa (JIFE, 2006a). Asimismo, en 2004 se incautó heroína destinada a Europa (y Norteamérica) en África Oriental y Occidental, el Caribe, América Central y Sudamérica (CND, 2006).
|
|
|
L’eroina entra in Europa seguendo due principali rotte di traffico. Di queste, la rotta dei Balcani, storicamente importante, continua a svolgere un ruolo cruciale nel contrabbando di eroina: quest’ultima transita attraverso il Pakistan, l’Iran e la Turchia, dove si scinde in un percorso meridionale, attraverso la Grecia, l’ex Repubblica iugoslava di Macedonia (FYROM), l’Albania, l’Italia, la Serbia, il Montenegro e la Bosnia-Erzegovina, e in un percorso settentrionale attraverso Bulgaria, Romania, Ungheria, Austria, Germania e Paesi Bassi. Proprio i Paesi Bassi fungono da centro di distribuzione secondario ai paesi dell’Europa occidentale. In termini di volumi intercettati, i sequestri di eroina effettuati nel 2004 mostrano che la rotta meridionale ha raggiunto oggi la stessa importanza di quella settentrionale (OMD, 2005; INCB, 2006a). Dalla metà degli anni Novanta l’eroina viene contrabbandata in Europa sempre più (sia pur in misura minore rispetto ai percorsi balcanici) lungo la “via della seta” attraverso l’Asia centrale (in particolare, Turkmenistan, Tagikistan, Kirghizistan e Uzbekistan), il Mar Caspio e la Federazione russa, la Bielorussia o l’Ucraina, fino all’Estonia, la Lettonia, alcuni paesi nordici e la Germania (relazioni nazionali Reitox, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a). Benché queste rotte siano le più importanti, i paesi della penisola arabica (Oman, Emirati arabi uniti) sono divenuti anch’essi luoghi di transito delle partite di eroina provenienti dall’Asia meridionale e sudoccidentale e destinati all’Europa (INCB, 2006a). Inoltre, nel 2004 è stata sequestrata eroina destinata all’Europa (e all'America settentrionale) anche nell’Africa orientale e occidentale, nei Caraibi, e nell’America centrale e meridionale (CND, 2006).
|
|
|
A heroína entra na Europa por duas rotas de tráfico principais. A rota dos Balcãs, historicamente importante, continua a desempenhar um papel crucial no contrabando de heroína. Após atravessar o Paquistão, o Irão e a Turquia, esta rota subdivide-se num ramo meridional, através da Grécia, da antiga República jugoslava da Macedónia, da Albânia, da Itália, da Sérvia, de Montenegro e da Bósnia-Herzegovina, e num ramo setentrional, através da Bulgária, da Roménia, da Hungria, da Áustria, da Alemanha e dos Países Baixos, funcionando este último país como um centro de distribuição secundário para outros países da Europa Ocidental. As apreensões de heroína em 2004 sugerem que o ramo meridional já adquiriu a mesma importância que o ramo setentrional no que respeita ao volume de heroína traficada (OMA, 2005; INCB, 2006a). Desde meados da década de 90, o contrabando de heroína para a Europa tem-se intensificado (apesar de ser menor do que nas rotas balcânicas) através da “rota da seda”, que atravessa a Ásia Central (em especial, o Turquemenistão, o Tajiquistão, o Quirguizistão e o Usbequistão), o mar Cáspio e a Federação Russa, a Bielorrússia ou a Ucrânia, até à Estónia, à Letónia, a alguns países nórdicos e à Alemanha (Relatórios Nacionais Reitox, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a). Apesar de estas rotas serem as mais importantes, alguns países da Península Arábica (Omã, Emirados Árabes Unidos) tornaram-se locais de trânsito para a heroína expedida do sul e do sudoeste da Ásia para a Europa (INCB, 2006a). Além disso, em 2004 foi apreendida heroína destinada à Europa (e à América do Norte) na África Oriental e Ocidental, nas Caraíbas e na América Central e do Sul (CND, 2006).
|
|
|
Η ηρωίνη εισάγεται στην Ευρώπη από δύο κύριες οδούς διακίνησης. Η ανέκαθεν σημαντική βαλκανική οδός εξακολουθεί να διαδραματίζει καθοριστικό ρόλο στο λαθρεμπόριο ηρωίνης. Η μεταφορά γίνεται μέσω Πακιστάν, Ιράν και Τουρκίας και στη συνέχεια η οδός χωρίζεται σε ένα νότιο παρακλάδι που διέρχεται την Ελλάδα, την πρώην Γιουγκοσλαβική Δημοκρατία της Μακεδονίας (πΓΔΜ), την Αλβανία, την Ιταλία, τη Σερβία, το Μαυροβούνιο και τη Βοσνία-Ερζεγοβίνη, και σε ένα βόρειο παρακλάδι μέσω Βουλγαρίας, Ρουμανίας, Ουγγαρίας, Αυστρίας, Γερμανίας και Κάτω Χωρών, χώρα η οποία λειτουργεί ως κέντρο δευτερογενούς διανομής για περαιτέρω μεταφορά σε χώρες της ΕΕ. Οι κατασχέσεις ηρωίνης το 2004 υποδηλώνουν ότι το νότιο παρακλάδι έχει αποκτήσει πλέον την ίδια σπουδαιότητα με το βόρειο παρακλάδι από την άποψη του διακινούμενου όγκου (ΠΟΤ, 2005· INCB, 2006α). Από τα μέσα της δεκαετίας του 1990, η ηρωίνη εισάγεται λαθραία στην Ευρώπη ολοένα και συχνότερα (αλλά σε μικρότερο βαθμό σε σχέση με τις βαλκανικές οδούς) από τον λεγόμενο «δρόμο του μεταξιού» μέσω της Κεντρικής Ασίας (ιδίως του Τουρκμενιστάν, του Τατζικιστάν, της Κιργιζίας και του Ουζμπεκιστάν), της Κασπίας θάλασσας και της Ρωσικής Ομοσπονδίας, της Λευκορωσίας ή της Ουκρανίας, στην Εσθονία, τη Λεττονία, κάποιες από τις σκανδιναβικές χώρες και τη Γερμανία (εθνικές εκθέσεις δικτύου Reitox, 2005· CND, 2006· INCB, 2006α). Μολονότι αυτές είναι οι σημαντικότερες οδοί διακίνησης, ορισμένες χώρες στην Αραβική Χερσόνησο (Ομάν, Ηνωμένα Αραβικά Εμιράτα) έχουν γίνει σημεία διαμετακόμισης για φορτία ηρωίνης από τη Νότια και τη Νοτιοδυτική Ασία που προορίζονται για την Ευρώπη (INCB, 2006α). Επίσης, ποσότητες ηρωίνης που προορίζονταν για την Ευρώπη (και τη Βόρεια Αμερική) κατασχέθηκαν το 2004 στην Ανατολική και τη Δυτική Αφρική, την Καραϊβική και την Κεντρική και Νότια Αμερική (CND, 2006).
|
|
|
Heroïne komt via twee hoofdroutes in Europa terecht. De van oudsher belangrijke Balkanroute speelt nog steeds een essentiële rol in de heroïnesmokkel. De route splitst zich na doorvoer via Pakistan, Iran en Turkije in een zuidelijke tak via Griekenland, de voormalige Joegoslavische Republiek Macedonië, Albanië, Italië, Servië, Montenegro en Bosnië-Herzegovina, en in een noordelijke tak via Bulgarije, Roemenië, Hongarije, Oostenrijk, Duitsland en Nederland, waarbij Nederland fungeert als secundair distributiecentrum voor andere West-Europese landen. Heroïnevangsten in 2004 wijzen erop dat de zuidelijke tak qua gesmokkelde hoeveelheden nu even belangrijk is geworden als de noordelijke tak (WDO, 2005; INCB, 2006a). Sinds het midden van de jaren negentig wordt heroïne ook steeds vaker via de “zijderoute” Europa binnengesmokkeld (maar in mindere mate dan via de Balkanroute), dat wil zeggen via Centraal-Azië (met name Turkmenistan, Tadzjikistan, Kirgizië en Oezbekistan), de Kaspische Zee en de Russische Federatie, Wit-Rusland of Oekraïne, naar Estland, Letland, sommige noordelijke landen en Duitsland (nationale Reitox-verslagen, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a). Hoewel dit de belangrijkste routes zijn, wordt er nu ook heroïne via landen op het Arabische schiereiland (Oman, Verenigde Arabische Emiraten) van Zuid- en Zuidwest-Azië naar Europa gesmokkeld (INCB, 2006a). Daarnaast is voor Europa (en Noord-Amerika) bestemde heroïne in 2004 onderschept in Oost- en West-Afrika, het Caribisch Gebied en Midden- en Zuid-Amerika (CND, 2006).
|
|
|
Heroin se dostává do Evropy dvěma hlavními cestami. Historicky významná balkánská cesta i nadále hraje v pašování heroinu zásadní úlohu. Po tranzitu přes Pákistán, Írán a Turecko se cesta dále rozděluje na jižní větev, vedoucí přes Řecko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Albánii, Itálii, Srbsko, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu, a severní větev, která vede přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko, přičemž to funguje jako sekundární distribuční centrum pro další západoevropské země. Záchyty heroinu v roce 2004 naznačují, že jižní větev nyní získala stejný význam jako severní, co se týká pašovaného objemu (WCO, 2005; INCB, 2006a). Od poloviny 90. let 20. století je heroin v rostoucí míře (avšak v menším rozsahu než balkánskou cestou) pašován do Evropy také „hedvábnou cestou“ přes střední Asii (zejména Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Uzbekistán), Kaspické moře a Ruskou federaci, Bělorusko nebo Ukrajinu do Estonska, Lotyšska, některých skandinávských zemí a Německa (národní zprávy zemí zapojených do sítě Reitox, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a). Ačkoli jsou tyto cesty nejvýznamnější, staly se země na Arabském poloostrově (Omán, Spojené arabské emiráty) tranzitními místy heroinových zásilek z jižní a jihozápadní Asie určených pro Evropu (INCB, 2006a). Vedle toho byl heroin určený pro Evropu (a Severní Ameriku) zabaven v roce 2004 ve východní a západní Africe, Karibiku a ve Střední a Jižní Americe (CND, 2006).
|
|
|
Heroinen føres ind i Europa ad to større smuglerruter. Den traditionelt vigtige balkanrute spiller fortsat en afgørende rolle inden for heroinsmugling. Ruten, der løber igennem Pakistan, Iran og Tyrkiet, deler sig i en sydlig gren gennem Grækenland, Den Tidligere Jugoslaviske Republik Makedonien, Albanien, Italien, Serbien, Montenegro og Bosnien-Hercegovina og en nordlig gren gennem Bulgarien, Rumænien, Ungarn, Østrig, Tyskland og Nederlandene, som fungerer som et sekundært distributionscenter til andre vesteuropæiske lande. På grundlag af heroinbeslaglæggelserne i 2004 fremgår det, at den sydlige gren nu har fået samme betydning som den nordlige gren med hensyn til den smuglede mængde (WCO, 2005; INCB, 2006a). Siden midten af 1990'erne er heroin stadig oftere (men i mindre omfang end via Balkan-ruterne) blevet smuglet til Europa via "silkeruten" gennem Centralasien (især Turkmenistan, Tadsjikistan, Kirgisistan og Usbekistan), Det Kaspiske Hav og Den Russiske Føderation, Belarus eller Ukraine, til Estland, Letland, nogle af de nordiske lande og Tyskland (nationale Reitox-rapporter, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a). Selv om disse ruter er de vigtigste, er lande på Den Arabiske Halvø (Oman, De Forenede Arabiske Emirater) blevet transitsteder for heroinsendinger fra Syd- og Sydvestasien, der er bestemt til Europa (INCB, 2006a). Endvidere blev heroin, der var bestemt til Europa (og Nordamerika), i 2004 beslaglagt i Øst- og Vestafrika, Caribien og Mellem- og Sydamerika (CND, 2006).
|
|
|
Heroiin tuuakse Euroopasse kaht peamist kaubateed pidi. Ajalooliselt tähtsal Balkani marsruudil on jätkuvalt oluline roll heroiini salakaubaveos. Pärast transiitvedu läbi Pakistani, Iraani ja Türgi hargneb marsruut lõunaharuks, mis kulgeb läbi Kreeka, endise Jugoslaavia Makedoonia Vabariigi, Albaania, Itaalia, Serbia, Montenegro ning Bosnia ja Hertsegoviina, ning põhjaharuks, mis kulgeb läbi Bulgaaria, Rumeenia, Ungari, Austria, Saksamaa ja Madalmaade, kusjuures viimane on teine jaotuskeskus edasitoimetamiseks teistesse Lääne-Euroopa riikidesse. Heroiini konfiskeerimised 2004. a näitavad, et salakaubana edasi toimetatavate koguste osas on lõunaharu praeguseks sama oluliseks muutunud kui põhjaharu (WCO, 2005; INCB, 2006a). 1990ndate aastate keskpaigast peale tuuakse heroiini salakaubana Euroopasse üha sagedamini (aga väiksemas ulatuses kui Balkani marsruute pidi) mööda “siiditeed” läbi Kesk-Aasia (eelkõige läbi Türkmenistani, Tadžikistani, Kõrgõzstani ja Usbekistani), Kaspia mere ja Venemaa Föderatsiooni kaudu, läbi Valgevene ja Ukraina Eestisse, Lätisse, mõnesse Põhjamaasse ja Saksamaale (Reitoxi riikide aruanded, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a). Kuigi need marsruudid on kõige olulisemad, on mõned Araabia poolsaare riigid (Omaan, Araabia Ühendemiraadid) saanud läbi Lõuna- ja Edela-Aasia Euroopasse toimetatavate heroiinipartiide transiitriikideks (INCB, 2006a). Lisaks konfiskeeriti Euroopasse (ja Põhja-Ameerikasse) transporditavat heroiini 2004. a Ida- ja Lääne-Aafrikas, Kariibi mere riikides ning Kesk- ja Lõuna-Ameerikas (CND, 2006).
|
