|
|
During the early Middle Ages, the Frankish navy was of no real distinction, yet Charlemagne did maintain a sizeable navy to defend against Viking raids, which was something other kingdoms generally failed to do.
|
|
|
Par le passé, la guerre navale était simplement un autre moyen pour l'infanterie de se battre. Les batailles navales documentées les plus anciennes sont celles de la Chine antique, lors desquelles des opérations d'abordage et de combat rapproché décidaient du vainqueur. Au Moyen Âge, la marine des Francs n'était pas une vraie distinction. Pourtant Charlemagne la maintint d'une taille remarquable pour se défendre des raids vikings, ce que les autres royaumes manquaient généralement de faire. À l'époque, la distinction entre les batailles terrestres et navales était mince, mais dépendait surtout du pied marin, ou comment garder l'équilibre tout en renversant son opposant.
|
|
|
Seekriegsführung war in der Vergangenheit nur eine weitere Art, Infanterien gegeneinander kämpfen zu lassen. Die frühesten dokumentierten Seegefechte fanden im alten China statt. Der Erfolg beim Entern und im Nahkampf entschied über Sieg oder Niederlage in Seegefechten. Im frühen Mittelalter stellten die Franken keine besondere Seestreitmacht dar, dennoch unterhielt Karl der Große eine beachtliche Flotte zur Verteidigung gegen die Wikinger, im Gegensatz zu den meisten anderen Königreichen. In jener Zeit unterschieden sich Landschlachten von Seeschlachten nur geringfügig. Auf See behielt derjenige die Oberhand, der im Kampf den Bewegungen des Schiffes auf den Wellen am besten standhalten konnte.
|
|
|
La guerra sul mare era in passato solo un altro modo in cui combatteva la fanteria. Le prime battaglie navali documentate sono quelle dell’antica Cina: con gli arpioni si agganciavano e poi abbordavano le navi e a quel punto il combattimento ravvicinato decretava il vincitore. Nell’Alto Medioevo, la flotta franca non differiva molto, eppure Carlo Magno manteneva una vasta flotta per difendersi dalle incursioni vichinghe, cosa che gli altri regni in genere non riuscivano a fare. A quel tempo, la differenza tra combattimento in mare e sulla terraferma era poca, mentre era importante essere abituati al mare, e riuscire a mantenere l’equilibrio mentre si colpiva il nemico.
|
|
|
Námořní boj byla v dávných dobách prostě jen další varianta pěchotní bitvy. Nejstarší zdokumentované námořní bitvy byly vedeny ve staré Číně, a to pomocí zahákování a zachycení nepřátelského plavidla a vylodění na cizí palubu, takže o vítězi rozhodoval boj zblízka. Ani ve středověku se od toho francké námořnictvo příliš nelišilo, ačkoli si Karel Veliký držel poměrně velké námořnictvo na ochranu proti nájezdům Vikingů, což se ostatním královstvím většinou nepodařilo. Rozdíl mezi bojem na pevnině a na moři byl tedy v té době velmi malý a v zásadě to byla především otázka „námořnického kroku“, schopnosti udržovat rovnováhu a srazit přitom nepřítele.
|
|
|
Bitwy morskie sprowadzały się niegdyś po prostu do starć piechoty. Najstarsze udokumentowane starcia tego typu odbywały się w Chinach, gdzie o zwycięstwie decydowały haki abordażowe i pojedynki na pokładach. W wiekach średnich frankijska flota nie była specjalnie wybitna, lecz Karol Wielki utrzymywał liczną marynarkę, by bronić się przed najazdami wikingów, z czym problemy miały inne królestwa. Różnica między walką na morzu i lądzie była więc niewielka – sprowadzało się to do tego, kto lepiej utrzymuje równowagę pośród fal i jest w stanie pokonać przeciwnika.
|
|
|
Пехотинцы издавна сражались не только на суше, но и на палубах кораблей. Первые известные нам морские сражения с абордажем, исход которых решался в рукопашном бою, происходили еще в древнем Китае. У франков периода раннего средневековья все оставалось практически так же: особого упоминания заслуживает разве что внушительный флот, созданный Карлом Великим для борьбы с викингами. В то время разница между сражением на воде и на суше была небольшой и сводилась в основном к "морским ногам" - умению вести бой, балансируя во время качки.
|
|
|
Geçmişte, deniz harbi, piyade birliklerinin birbirleriyle savaşmalarının sadece bir başka yoluydu. En erken kayıt altına alınmış deniz savaşları antik Çin'de yaşanmış olan 'pençe ve kanca' savaşlarıdır ki bu savaşlarda bordalama harekatları ve göğüs göğüse muharebe zaferi belirlemiştir. Erken dönem Orta Çağ esnasında, Frenk donanmasının ayırt edici belirli bir özelliği yoktu, ancak Şarlman, Viking akınlarına karşı savunma yapacak oldukça büyük bir donanmaya sahipti ki bu, diğer krallıkların genel olarak başaramadıkları şeydi. O zamanlar, karada ve denizde savaşmak arasındaki fark küçüktü, bu farktaki asıl olay bir 'deniz bacağı' meselesiydi ki bu rakibi alt ederken dengeyi korumak manasına gelirdi.
|
