|
|
Il s'imagine depuis être la réincarnation de Gork et se barbouille le corps en vert avant chaque bataille. De leur côté, les Géants sont toujours ravis de se joindre à une bande de Peaux-Vertes leur garantissant des repas réguliers et de bonnes doses d'alcool.
|
|
|
Für die meisten Grünhäute ist ein Riese ein brüllendes und fluchendes Vorbild von ungezähmter Macht gepaart mit rücksichtsloser Aggression und das mit richtig großen Plattfüßen - alles Dinge, die Orks und Goblins in lärmende Begeisterungsstürme versetzt. Nur wenig ist für sie inspirierender als der Anblick eines der „groß’n Jungz“, der es dem Feind mit der groben Keule gibt und ihn unter seinen Füßen zertritt. Einige sind sogar in gewissem Maße zu Ruhm oder trauriger Berühmtheit gelangt. So erhielt „Kleiner Gork“ seinen Namen, nachdem er vom Steingeschoss einer Grollschleuder am Kopf getroffen wurde und daraufhin glaubte, dass er Gork selbst sei, und sich fortan vor jeder Schlacht grün anmalte. Riesen sind für ihren Teil recht froh, sich einer Armee der Orks und Goblins anschließen zu können, denn es erhöht ihre Aussicht auf eine regelmäßige Mahlzeit und starke Spirituosen gewaltig. Es scheint auch keinen zu kümmern, wenn sie zwischen den vielen Schlachten die eine oder andere Handvoll Goblins verputzen, denn dies ist einfach ein Teil des harten und unberechenbaren Lebens der Grünhäute.
|
|
|
Per la maggior parte dei Pelleverde un Gigante è una urlante manifestazione di forza sfrenata, aggressività crudele ed enormi piedi calpestanti, tutte cose che piacciono molto ad Orchi e Goblin. Poche cose danno più ispirazione del guardare uno degli "zpilungoni" dispensare violenza sul nemico e ridurlo in poltiglia. Qualcuno guadagna persino una certa fama, come “Pikkolo Gork", così chiamato perché una volta venne colpito in faccia da una pietra di una Scaglia Rancori e da allora crede di essere Gork e si dipinge di verde prima di ogni battaglia. Dal canto loro, i Giganti sono contenti di unirsi alle armate di Pelleverde perché ciò aumenta le possibilità di mangiare regolarmente e mettere le mani su liquori forti. Nel mezzo delle battaglie a nessuno sembra interessare se qualche manciata di Goblin viene divorata: dopotutto fa parte degli alti e bassi della vita dei Pelleverde.
|
|
|
Pro většinu zelenokožců jsou obři uřvanou, nadávající ukázkou surové síly, nemilosrdné agrese a opravdu velkých dupajících nohou – což jsou všechno věci, které u orků a goblinů způsobují nevázaný jásot. Jen málo pohledů je tak povzbudivých jako když jeden z těch „fakt velkých chlapů“ právě rozdupává nepřítele na kaši. Někteří si dokonce získají určitou slávu a proslulost, jako třeba „Malý Gork“, kterému tak říkají proto, že kdysi dostal do hlavy kamenem z vrhače zášti a od té doby věří, že je Gork, a před každou bitvou se proto maluje na zeleno. Co se jich samotných týče, obři jsou většinou rádi, když se mohou připojit k armádě zelenokožců, protože to významně zvyšuje jejich šance na pravidelné jídlo a dostávají i příděly silného pití. A pokud se náhodou stane, že uprostřed nekonečných bitev zmizí taky jedna nebo dvě hrsti goblinů, nikdo kolem toho nedělá velké problémy – je to prostě považováno za součást drsného a nebezpečného života zelenokožců.
|
|
|
Dla większości zielonoskórych olbrzym to rycząca, przeklinająca istota pełna agresji z ogromnymi stopami, które to cechy powodują, że orki i gobliny radośnie pokrzykują na ich widok. Niewiele rzeczy jest lepszych, niż patrzenie jak jeden z „wielkoludów” rozdeptuje przeciwnika. Niektórzy z nich zyskują nawet sławę, tak jak „Mały Gork”, który nazywa się tak, gdyż oberwał kiedyś w twarz kamieniem z Mściciela i od tego czasu uważa się za Gorka; maluje się nawet przed każdą bitwą na zielono. Olbrzymy z chęcią dołączają do armii zielonoskórych, gdyż zwiększa to szanse na regularne posiłki i zdobycie mocnego alkoholu. A jeśli w trakcie bitwy zjedzonych zostanie kilka goblinów, to nikt się tym nie przejmie – takie już życie zielonoskórych.
|
