|
|
Zaczątkiem Unii Europejskiej (UE) była Europejska Wspólnota Węgla i Stali (EWWiS), założona w 1952 r. przez Belgię, Niemcy, Francję, Włochy, Luksemburg i Holandię. Założycielom przyświecała idea, by w celu utrwalenia pokoju w Europie wyłączyć spod kompetencji poszczególnych państw węgiel i stal – zasoby, które miały strategiczne znaczenie podczas obu wojen światowych.
|
|
|
The European Union (EU) that we know today started out in 1952 as the European Coal and Steel Community (ECSC). The founding members were Belgium, Germany, France, Italy, Luxembourg and the Netherlands. The idea was to withdraw those resources that had been vital for the world wars - coal and steel - from national sovereignty in order to preserve lasting peace.
|
|
|
L’Union européenne (UE) telle que nous la connaissons aujourd’hui est née en 1952 sous la forme de la Communauté européenne du charbon et de l’acier (CECA). Les pays fondateurs étaient la Belgique, l’Allemagne, la France, l’Italie, le Luxembourg et les Pays-Bas. Il s’agissait de soustraire les ressources - le charbon et l’acier - qui avaient été vitales lors des deux guerres mondiales de toute souveraineté nationale afin de préserver une paix durable.
|
|
|
Mit der Gründung der Europäischen Gemeinschaft für Kohle und Stahl (EGKS) im Jahr 1952 wurden die ersten Weichen für die heutige Europäische Union (EU) gestellt. Die Gründungsmitglieder waren Belgien, die Bundesrepublik Deutschland, Frankreich, Italien, Luxemburg und die Niederlande. Ihr Ziel war es, den Staaten die Hoheit über die Ressourcen Kohle und Stahl, die in den Weltkriegen eine große Rolle gespielt hatten, zu entziehen, um dauerhaft Frieden zu bewahren.
|
|
|
La Unión Europea (UE) que conocemos actualmente tiene su origen en la Comunidad Europea del Carbón y del Acero (CECA), establecida en 1952 por seis países fundadores —Bélgica, Alemania, Francia, Italia, Luxemburgo y Países Bajos— con el propósito de lograr una paz duradera excluyendo de la soberanía nacional dos recursos decisivos (carbón y acero) para las guerras mundiales.
|
|
|
L’origine dell’Unione europea (UE), così come la conosciamo oggi, risale al 1952 con la creazione della Comunità europea del carbone e dell’acciaio (CECA) per iniziativa dei sei paesi fondatori: Belgio, Germania, Francia, Italia, Lussemburgo e Paesi Bassi. Nell’intento di preservare la pace, essi decisero in questo modo di sottrarre alla sovranità nazionale il controllo delle risorse che erano state essenziali per le due guerre mondiali: il carbone e l’acciaio.
|
|
|
A União Europeia que hoje conhecemos teve início, em 1952, com a criação da Comunidade Europeia do Carvão e do Aço (CECA) pelos seus membros fundadores: a Bélgica, a Alemanha, a França, a Itália, o Luxemburgo e os Países Baixos. O objetivo era retirar da soberania nacional os recursos que conduziram às duas guerras mundiais – o carvão e o aço –, com vista a preservar uma paz duradoura.
|
|
|
De Europese Unie (EU) zoals we die nu kennen gaat terug tot 1952, toen de Europese Gemeenschap van Kolen en Staat (EGKS) werd opgericht. De grondleggers waren België, Duitsland, Frankrijk, Italië, Luxemburg en Nederland. De gedachte erachter was de grondstoffen die voor de wereldoorlogen van wezenlijk belang waren geweest, namelijk kolen en staal, aan de nationale soevereiniteit te onttrekken om een blijvende vrede te bewerkstelligen.
|
|
|
Началото на Европейския съюз (ЕС), какъвто го познаваме днес, е поставено през 1952 г. с Европейската общност за въглища и стомана (ЕОВС). Държавите основателки са Белгия, Германия, Франция, Италия, Люксембург и Нидерландия. С цел да се запази продължителен мир, възниква идеята да се извадят от националния суверенитет ресурсите, които са били решаващи за световните войни – въглищата и стоманата.
|
|
|
Dnešní Evropská unie (EU) vznikla v roce 1952 jako Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Zakládajícími členy byly Belgie, Spolková republika Německo, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko. Hlavní myšlenkou bylo znemožnit jednotlivým státům volně disponovat s těmi zdroji, které byly nezbytné pro vedení světových válek, tedy s uhlím a ocelí, a zachovat tak trvalý mír.
|
|
|
Den Europæiske Union (EU), som vi kender den i dag, blev grundlagt af Belgien, Tyskland, Frankrig, Italien, Luxembourg og Holland i 1952 som Det Europæiske Kul- og Stålfællesskab (EKSF). Tanken var, at de resurser, der havde været afgørende for verdenskrigene, dvs. kul og stål, ikke længere skulle være under national kontrol for at sikre varig fred.
|
|
|
Tänapäeva Euroopa Liit (EL) sai alguse 1952. aastal, mil asutati Euroopa Söe- ja Teraseühendus (ESTÜ). ESTÜ asutajaliikmesriigid olid Belgia, Saksamaa, Prantsusmaa, Itaalia, Luksemburg ja Madalmaad. Ühenduse mõte oli muuta maailmasõdades kasutatud olulised ressursid – süsi ja teras – üksikutest riikidest sõltumatuks, et tagada kestev rahu.
|
|
|
Kehitys kohti nykyistä Euroopan unionia (EU) alkoi vuonna 1952 Euroopan hiili- ja teräsyhteisöstä (EHTY), jonka perustajajäsenet olivat Alankomaat, Belgia, Italia, Luxemburg, Ranska ja Saksa. Ajatuksena oli saattaa maailmansodissa tarvitut keskeiset raaka-aineet – hiili ja teräs – pois kansallisesta määräysvallasta kestävän rauhan säilyttämiseksi.
|
|
|
A mai Európai Unió (EU) történeti gyökerei az Európai Szén- és Acélközösség (ESZAK) 1952. évi megalakulásáig nyúlnak vissza. Az ESZAK alapító tagországai Belgium, Franciaország, Hollandia, Luxemburg, Németország és Olaszország voltak. Az összefogást azon alapeszme vezérelte, hogy a tartós béke megteremtése érdekében a nemzetek többé ne önállóan rendelkezzenek a világháborúhoz nélkülözhetetlen erőforrások, azaz a szén és az acél felett.
|
|
|
Uniunea Europeană (UE), aşa cum o cunoaştem astăzi, îşi trage originile din Comunitatea Europeană a Cărbunelui şi Oţelului (CECO), instituită în anul 1952. Statele membre fondatoare au fost Belgia, Germania, Franţa, Italia, Luxemburg şi Ţările de Jos. Scopul acestora l-a constituit scoaterea resurselor care au fost vitale pentru războaiele mondiale – cărbunele şi oţelul – de sub suveranitatea naţională în vederea menţinerii unei păci de durată.
|
|
|
Dnešná Európska únia (EÚ) vznikla v roku 1952 ako Európske spoločenstvo uhlia a ocele (ESUO). Jeho zakladajúcimi členmi boli Belgicko, Nemecko, Francúzsko, Taliansko, Luxembursko a Holandsko. Ich zámerom bolo vyňať hlavné zdroje využívané vo svetových vojnách – uhlie a oceľ – spod kontroly jednotlivých národov a udržať tak trvalý mier.
|
|
|
Evropska unija (EU), kot jo poznamo danes, se je začela leta 1952 kot Evropska skupnost za premog in jeklo (ESPJ). Njene ustanovne članice so bile Belgija, Nemčija, Francija, Italija, Luksemburg in Nizozemska. Združile so se z namenom, da bi državam odvzele nacionalno suverenost nad viroma, ki sta igrala ključno vlogo v obeh svetovnih vojnah (premog in jeklo), in tako ohranile trajen mir.
|
|
|
Europeiska unionen (EU), som vi känner den idag, grundades 1952 som Europeiska kol- och stålgemenskapen (EKSG). De länder som grundade unionen var Belgien, Tyskland, Frankrike, Italien, Luxemburg och Nederländerna. Tanken var att de resurser som hade varit nödvändiga för världskrigen, kol och stål, inte skulle administreras under nationell suveränitet för att säkerställa varaktig fred.
|
|
|
Mūsdienu Eiropas Savienības (ES) pirmsākums bija 1952. gadā izveidotā Eiropas Ogļu un tērauda kopiena (EOTK). To nodibināja Beļģija, Vācija, Francija, Itālija, Luksemburga un Nīderlande. Tās mērķis bija atteikties no abos pasaules karos visbūtiskāko resursu – ogļu un tērauda – nacionālās suverenitātes, lai saglabātu ilgstošu mieru.
|
|
|
L-Unjoni Ewropea kif nafuha llum bdiet fl-1952 bħala l-Komunità Ewropea tal-Faħam u l-Azzar (KEFA). Il-membri fundaturi kienu l-Belġju, il-Ġermanja, Franza, l-Italja, il-Lussemburgu u l-Olanda. L-idea kienet li r-riżorsi li kienu essenzjali għall-gwerer dinjin – il-faħam u l-azzar – ma jibqgħux f'idejn is-sovranità nazzjonali sabiex tinżamm il-paċi dejjiema.
|
