|
The main justification for granting conditional independence to Kosovo is that Serbia failed to reform the Yugoslav state to take Kosovar rights into consideration and the subsequent attempt to solve the issue through force backfired.
|
|
La stabilité internationale ne peut être assurée par la désintégration des États multiethniques, mais par la réforme de ces États et l'accroissement de l'autonomie pour les populations minoritaires. La principale justification à l'octroi d'une indépendance conditionnelle au Kosovo est que la Serbie n'est pas parvenue à réformer l'État yougoslave afin de prendre les droits des Kosovars en considération et que sa tentative ultérieure pour résoudre le problème par la force s'est retournée contre elle. Mais toute exception à la règle générale suivant laquelle les conflits ethniques doivent être résolus par la réforme de l'État et non par l'éclatement des États existants ou par la force a nécessairement des conséquences déstabilisatrices pour l'ordre international. La sécession du Kosovo rendra plus difficile les tentatives de médiation ailleurs et en particulier dans l'ex-Union soviétique. Une communauté mondiale divisée sur la question de l'indépendance du Kosovo aurait des conséquences plus nuisibles encore pour les tentatives de résolution d'autres conflits sécessionnistes. Nous ne pouvons qu'espérer que les délégations kosovar et serbe aux pourparlers sur le Kosovo et que les autres acteurs impliqués dans le processus de reconnaissance politique feront preuve de sagesse pragmatique dans leurs efforts pour parvenir à un compromis et éviteront la rhétorique intransigeante qui a guidé les conflits nationalistes aux cours des siècles passés.
|
|
Sie meinen, man solle von den Kosovo-Albanern nicht erwarten, dass sie den potentiell destabilisierenden Konsequenzen Rechnung tragen, die eine uneingeschränkte Unabhängigkeit ihres Landes in anderen Staaten haben könnte. Sie schreiben, wir hätten auch nicht von den Verfechtern der Unabhängigkeit Amerikas bzw. Belgiens erwarten können, dass sie ihre Erwartungen mit Rücksicht auf potentielle internationale Auswirkungen zurückschrauben. Sie haben jedoch auch - zumindest im Hinblick auf Minderheiten - angeführt, dass Rechte immer mit Pflichten verbunden sind. Wenn der Kosovo ein Recht auf Souveränität hat, so muss er auch gemeinsam mit anderen souveränen Staaten die Verantwortung für die Aufrechterhaltung der internationalen Sicherheit und Stabilität übernehmen und dabei die Grundsätze des Völkerrechts wahren. Auch der Kosovo muss versuchen, zu Lösungen beizutragen, die einen Ausgleich zwischen dem Grundsatz der territorialen Unversehrtheit und dem Recht auf nationale Selbstbestimmung schaffen. Und der Kosovo muss die Autorität des Sicherheitsrats der Vereinten Nationen anerkennen, wenn dieser zur Förderung der Stabilität auf dem Balkan eine bestimmte Vorgehensweise vorschreibt. Dies ist ein weiterer Grund dafür, sowohl an die Delegation der Kosovo-Albaner als auch an die serbische Delegation zu appellieren, in den Kosovogesprächen jede starre Unnachgiebigkeit zu vermeiden. Zudem wird dadurch deutlich, wie wichtig es ist, im Sicherheitsrat der Vereinten Nationen - falls sich die beiden Seiten nicht auf einen Kompromiss einigen können - einen breiten internationalen Konsens über die Zukunft des Kosovo herbeizuführen.
|
|
A estabilidade internacional não pode ser assegurada pela desintegração de Estados multi-étnicos, mas pela reforma dos Estados e uma maior autonomia das populações minoritárias. A principal justificação para a concessão da independência incondicional do Kosovo é que a Sérvia não conseguiu reformar o Estado Jugoslavo e ter os direitos dos kosovares em consideração e que a tentativa posterior de resolver o problema através da força se voltou contra aquele país. Mas qualquer excepção à regra geral de que os conflitos étnicos devem ser resolvidos através da reforma do Estado e não através da divisão de Estados existentes ou da força tem, necessariamente, consequências destabilizadores para a ordem internacional. A secessão do Kosovo tornará mais difíceis as tentativas de mediação noutros locais e, em particular, na antiga União Soviética. A divisão da comunidade internacional acerca do reconhecimento da independência do Kosovo teria repercussões ainda mais prejudiciais no tocante às tentativas de resolução de outros conflitos de secessão. Apenas podemos esperar que tanto a delegação sérvia como a delegação kosovar e os outros actores envolvidos no processo de reconhecimento político demonstrem uma sabedoria pragmática nos seus esforços para chegarem a um compromisso e evitem a retórica intransigente que orientou os conflitos nacionalistas de séculos anteriores.
|
|
إن الاستقرار الدولي لا يمكن تأمينه بتفكيك الدول المتعددة الإثنيات، ولكن بإصلاح الحكم الذاتي للأقليات السكانية. إن المبرر الرئيسي لمنح كوسوفو استقلالاً مشروطاً يتلخص في أن صربيا فشلت في إصلاح الدولة اليوغسلافية بحيث تأخذ حقوق ألبان كوسوفو بعين الاعتبار، والمحاولة التالية لحل هذه القضية جاءت بنتيجة عكسية. ولكن أي استثناء للقانون العام الذي يتلخص في أن النـزاع الإثني يجب أن يتم حله عبر إصلاح الدولة وليس بتفكيك الدولة القائمة أو عن طريق القوة له بالضرورة عواقب مثيرة للاضطراب بالنسبة إلى النظام الدولي. إن انفصال كوسوفو سوف يجعل محاولات التوسط في أماكن أخرى، وبخاصة في الاتحاد السوفييتي السابق، أكثر صعوبة. إن انقسام المجتمع الدولي حول الاعتراف باستقلال كوسوفو سوف تكون له عواقب أكثر ضرراً على محاولات حل النـزاعات الانفصالية الأخرى. نستطيع فقط أن نأمل في أن وفدي الكوسوفيين والصرب إلى محادثات كوسوفو والأطراف المشاركة في عملية الاعتراف السياسي سوف يُظهِرون حكمة عملية في جهودهم للتوصل إلى تسوية، وينبذون الخطاب المتصلب الذي قاد خطى النـزاعات القومية في القرون الماضية.
|
|
Internationale stabiliteit kan niet worden bereikt via de desintegratie van multi-etnische staten, maar door staatshervorming en steeds meer zelfbestuur voor minderheidsbevolkingen. Het belangrijkste argument om Kosovo voorwaardelijke onafhankelijkheid te verlenen, is dat Servië er niet in is geslaagd de Joegoslavische staat te hervormen en rekening te houden met de Kosovaarse rechten en dat de daaropvolgende poging om het probleem met geweld op te lossen, is mislukt. Maar iedere uitzondering op de algemene regel dat een etnische conflict moet worden opgelost door hervorming van de staat en niet door de bestaande staat op te delen, of door geweld te gebruiken heeft destabiliserende gevolgen voor de internationale orde. Kosovo's afscheiding zal bemiddelingspogingen in andere delen van de wereld, en vooral in de voormalige Sovjet-Unie, moeilijker maken. Een meningsverschil in de wereldgemeenschap over het erkennen van Kosovo's onafhankelijkheid zou nog veel negatievere gevolgen hebben voor andere pogingen om een afscheidingsconflict op te lossen. We kunnen alleen maar hopen dat zowel de Kosovaarse als de Servische delegatie bij de onderhandelingen over Kosovo en de andere partijen die ook bij het proces van politieke erkenning betrokken zijn, blijk zullen geven van praktische wijsheid bij hun streven naar een compromis en dat zij zich verre zullen houden van de rechtlijnige retoriek die in vroeger eeuwen bij nationalistische conflicten de boventoon voerde.
|
|
Според вас не може да се иска от косоварите да вземат под внимание евентуалните дестабилизиращи последствия за други региони в света от безусловната независимост на тяхната страна. Пишете, че не можем да си представим борците за американска или белгийска независимост да се откажат от своите въжделения, за да се съобразят с евентуалните международни последствия. Същевременно твърдите обаче, поне по отношение на малцинствата, че правата вървят с отговорностите. Ако Косово има право на суверенитет, то трябва да споделя с другите суверенни държави отговорността за международната сигурност и стабилност и да спазва принципите на международното право. Косово трябва също да се опита да допринесе за намирането на решения за баланс между принципа на териториалната цялост и правото на национално самоопределение. Косово трябва да зачита авторитета на Съвета за сигурност на ООН, когато му предписва специална линия на действие за укрепване на стабилността на Балканите. Това е още една причина да се апелира към делегациите на косоварите и сърбите да избягват непреклонните позиции в преговорите за Косово. Това подчертава и значението на изграждането на широк международен консенсус за бъдещето на Косово в Съвета за сигурност на ООН в случай, че страните не успеят да намерят компромисно споразумение.
|
|
Mezinárodní stabilita nemůže být zajištěna rozkladem multietnických států, ale státní reformou a posílením samosprávy pro menšinové skupiny obyvatelstva. Hlavním důvodem opravňujícím udělení podmínečné samostatnosti Kosovu je fakt, že Srbsko nedokázalo reformovat Jugoslávii takovým způsobem, aby byla garantována práva Kosova a následný pokus vyřešit celou věc silou ztroskotal. Každá výjimka z obecně platného pravidla, že etnický konflikt má být řešen pomocí státní reformy a nikoli rozpadem stávajícího státu nebo silou, má na mezinárodní stabilitu negativní účinky. Odtržení Kosova bude mít za následek pokusy o secesi v jiných částech světa, zvláště obtížné budou v bývalém Sovětském svazu. Rozdělení světového společenství ve věci uznání kosovské nezávislosti bude mít silně nežádoucí vliv na pokusy vyřešit ostatní secesionistické konflikty. Můžeme jen doufat, že nejen kosovská a srbská delegace, ale i ostatní aktéři zainteresovaní na jednání o nezávislosti Kosova prokážou, ve snaze o dosažení dohody, praktickou moudrost a vyvarují se nekompromisní rétoriky, která vedla národnostní konflikty v minulých stoletích.
|
|
Rahvusvahelist stabiilsust ei saa tagada paljurahvuseliste riikide lõhkumisega, vaid riiklike reformide ning vähemustele suurema omavalitsemisõiguse andmisega. Kosovole tingimusliku iseseisvuse andmise peamine õigustus on see, et Serbia ei võtnud Jugoslaavia reformimisel arvesse Kosovo albaanlaste õigusi ning pärastised katsed lahendada probleemi jõuga andsid vastupidise tulemuse. Kuid iga erandiga, millega rikutakse üldreeglit, mille kohaselt etnilisi konflikte tuleb lahendada riiklike reformidega, mitte olemasolevate riikide lõhkumise või jõu kasutamisega, kaasnevad paratamatult destabiliseerivad tagajärjed rahvusvahelise korra jaoks. Kosovo eraldumine muudab konfliktide lahendamise katsed mujal maailmas ja eriti endises Nõukogude Liidus raskemaks. Maailma üldsuse lõhenemine Kosovo iseseisvuse tunnustamise küsimuses mõjuks teiste sarnaste konfliktide lahendamisele veelgi kahjulikumalt. Me võime ainult loota, et nii Kosovo albaanlaste kui ka serblaste delegatsioonid Kosovo läbirääkimistel ning teised piirkonna poliitilise tunnustamise protsessis osalevad pooled näitavad kompromissi saavutamisel üles piisavalt kainet mõtlemist ning hoiduvad kompromissitust retoorikast, mis on olnud omane möödunud sajandite rahvuslikele konfliktidele.
|
|
A nemzetközi stabilitást nem a többnemzetiségű állam dezintegrációjával, hanem az állam reformja és a kisebbségi lakosság megnövelt önkormányzatiságával lehet biztosítani. A Koszovónak biztosított feltételes függetlenség elsődleges oka az, hogy Szerbia nem tudta a jugoszláv államot úgy megreformálni, hogy utóbbi figyelembe vegye a koszovóiak jogait, és a kérdés erőszakkal történő megoldására tett későbbi próbálkozások pedig visszájára sültek el. A nemzetközi rendre nézve destabilizáló hatása van, ha bármilyen módon eltérünk attól az általános szabálytól, hogy az etnikai konfliktust az állami reform által és nem a meglévő államok szétszakításával vagy erőszak alkalmazásával kell megoldani. Koszovó elszakadása nehezebbé teszi majd a közvetítésre máshol, különösen a volt Szovjetunióban tett próbálkozásokat. A világ közösségének Koszovó függetlenségének elismerésével kapcsolatos megosztottsága még hátrányosabb következményekkel bír másik elszakadásra irányuló konfliktusok megoldására. Csak remélni tudjuk, hogy mind a szerb, mind pedig a koszovói tárgyaló delegáció és a többi, a politikai elismerés folyamatában részt vevő szereplő gyakorlati bölcsességükről tesz majd tanúbizonyságot a kompromisszum érdekében és elhárít minden olyan kompromisszumot elutasító retorikát, amely a nacionalista konfliktusokat vezérelte az elmúlt évszázadok során.
|
|
Tarptautinį stabilumą galima užtikrinti ne ardant daugiaetnines valstybes, bet vykdant valstybės reformą ir stiprinant mažumos gyventojų savivaldą. Pagrindinis sąlyginės nepriklausomybės Kosovui suteikimo pateisinimas yra tai, kad Serbija nesugebėjo taip pertvarkyti Jugoslavijos, kad būtų atsižvelgta į kosovarų teises, o vėlesni bandymai išspręsti klausimą jėga atsisuko prieš juos pačius. Tačiau bet kuris nukrypimas nuo bendros taisyklės, kad etniniai konfliktai turėtų būti sprendžiami valstybės reforma, o ne esamų valstybių suardymu arba jėga, neišvengiamai daro destabilizuojantį poveikį pasaulinei tvarkai. Kosovo atsiskyrimas gerokai apsunkins tarpininkavimo pastangas kitose pasaulio vietose, ypač buvusioje Sovietų Sąjungoje. Pasaulio bendruomenės susiskaidymas dėl Kosovo nepriklausomybės pripažinimo dar labiau pakenktų bandymams išspręsti kitus separatistinius konfliktus. Mums belieka tik tikėtis, kad ir kosovarų, ir serbų delegacijos Kosovo derybose bei kiti su šiuo politinio pripažinimo procesu susiję veikėjai parodys sveiką protą siekdami kompromiso ir atsikratys bekompromisės retorikos, kuria buvo vadovaujamasi praėjusių šimtmečių nacionalistiniuose konfliktuose.
|
|
Internasjonal stabilitet kan ikke sikres gjennom oppløsning av multietniske staber, men av statsreformer og øket selvstyre for minoritetsbefolkninger. Hovedbegrunnelsen for å gi betinget uavhengighet til Kosovo er at Serbia ikke klarte å reformere den jugoslaviske staten slik at den tok hensyn til kosovarenes rettigheter, og at det påfølgende forsøket på å løse problemet med makt slo tilbake. Ethvert unntak fra den generelle regelen om at etnisk konflikt bør løses gjennom statsreform og ikke gjennom oppløsning av eksisterende stater eller med makt, har nødvendigvis destabiliserende konsekvenser for internasjonal orden. Kosovos separatisme vil gjøre meglingsforsøk andre steder, og særlig i det tidligere Sovjetunionen, vanskeligere. En splittelse i verdenssamfunnet over anerkjennelse av Kosovos uavhengighet vil ha enda mer ødeleggende konsekvenser for forsøk på å løse andre separatistkonflikter. Vi kan bare håpe at både kosovar og serbiske delegasjoner til forhandlingene om Kosovo, og de andre aktørene som er involvert i prosessen med politisk anerkjennelse, vil vise praktisk visdom i deres arbeid for å komme frem til et kompromiss og unngå den kompromissløse retorikken som ledet til nasjonalistkonflikter i tidligere århundrer.
|
|
Stabilitatea internaţională nu poate fi asigurată prin dezintegrarea statelor multi-etnice, ci prin reforme statale şi sporirea prerogativelor auto-guvernării pentru minorităţi. Principala justificare pentru acordarea independenţei condiţionate provinciei Kosovo este aceea că Serbia nu a reuşit să reformeze statului iugoslav pentru a lua în considerare drepturile kosovarilor, iar tentativa ulterioară de soluţionare a problemei prin forţă a avut un efect advers. Dar orice excepţie de la regula general valabilă, conform căreia toate conflictele etnice trebuie rezolvate prin reforme la nivelul statelor şi nu prin dezmembrarea statelor existente sau prin forţă, conduce inevitabil la consecinţe destabilizatoare pentru ordinea internaţională. Secesiunea provinciei Kosovo va determina ca încercările de mediere în alte regiuni, în special în fosta Uniune Sovietică, să fie mai dificile. O divizare a comunităţii internaţionale în privinţa recunoaşterii independenţei provinciei Kosovo ar avea consecinţe mai defavorabile asupra încercărilor de rezolvare a altor conflicte secesioniste. Putem doar să sperăm că delegaţiile sârbă şi kosovară participante la convorbirile privind Kosovo şi ceilalţi actori implicaţi în procesul de recunoaştere politică vor dovedi o înţelepciune pragmatică în eforturile lor de a ajunge la un compromis şi că se vor abţine de la acea retorică ireconciliabilă care a fost forţa motrice a conflictelor de natură naţionalistă din secolele trecute.
|
|
Международную стабильность нельзя обеспечить посредством развала многоэтнических государств. Это возможно в результате государственной реформы и расширения самоуправления национальных меньшинств. Главным оправданием возможности предоставления условной независимости Косову служит то, что Сербия не смогла преобразовать югославское государство с учетом прав косоваров, а последующая попытка решить этот вопрос с использованием силы привела к обратным результатам. Однако любое исключение из общего правила, гласящего, что этнический конфликт должен разрешаться посредством государственных реформ, а не развала существующих государств или использования силы, неизбежно будет иметь дестабилизирующие последствия для международного порядка. Отделение Косово затруднит попытки посредничества в других частях мира и особенно в бывшем Советском Союзе. Раскол мирового сообщества по вопросу признания независимости Косово будет иметь еще более серьезные последствия при попытках разрешить другие сепаратистские конфликты. Можно только надеяться, что делегации косоваров и сербов на переговорах по Косово и другие участники этого процесса политического признания статуса Косово проявят житейскую мудрость в своих усилиях, направленных на достижение компромисса, и откажутся от бескомпромиссной риторики, которая приводила к националистическим конфликтам в минувшие века.
|
|
Міжнародну стабільність можна забезпечити не дезінтеграцією поліетнічних держав, а лише реформуванням цих держав і підвищенням рівня самоврядування для представників національних меншин. Головним аргументом на користь надання Косову незалежності лише на відповідних умовах є те, що Сербія не змогла реформувати Югославську державу з належним урахуванням прав косоварів, а подальші спроби розв’язати проблему силою призвели до результатів, протилежних бажаним. Будь-який виняток із загального правила щодо необхідності врегулювання етнічних конфліктів державними реформами, а не розділом існуючих держав чи застосуванням сили, неминуче матиме дестабілізуючий вплив на міжнародний порядок. Відокремлення Косова лише ускладнить процес врегулювання подібних конфліктних ситуацій в інших регіонах і насамперед на території колишнього Радянського Союзу. В межах світового співтовариства суперечності щодо визнання незалежності Косова ще більше підриватимуть ефективність зусиль, спрямованих на врегулювання інших конфліктів, пов’язаних з відокремленням. Нам залишається лише сподіватися, що делегації, які представлятимуть косоварів та сербів на переговорах про майбутній статус Косова, а також інші учасники процесу політичного визнання, проявлять здоровий глузд у пошуку компромісів і уникатимуть ультимативних заяв, подібних до тих, що розпалювали національні конфлікти впродовж минулих сторіч.
|