|
|
Ten den vypukl na Malé Straně požár, který se kvůli dlouhodobému suchu a natěsnaným domům rychle rozšířil na celou levobřežní část Prahy. Během pár dnů lehlo popelem přes 200 domů jak na Malé Straně, tak i na Hradčanech.
|
|
|
Obě města měla původně své vlastní hradby. Ty malostranské vedly nejprve od Hradu dnešní Nerudovou ulicí, přes Jánský vršek a Tržiště na náměstí a odtud Mosteckou a dnešní Valdštejnskou zpět k Hradu. Karel IV. nechal posunout hradby více na jihozápad a vystavěl novou zeď. Její zbytky můžeme vidět po levé straně cesty vedoucí nahoru na vrch Petřín. Stavba Hladové zdi prý v roce 1360 zachránila mnoho rodin od hladomoru, odtud její jméno. Na ní pak navazovaly obdobné hradby hradčanské, které vedly podél dnešní tramvajové trasy. Byly také 4 metry vysoké a necelé 2 metry široké. Tento typ opevnění však nebyl schopný odolávat palným zbraním, které se stále častěji začaly objevovat ve výzbroji vojsk. Důkazem budiž vpád švédských vojsk do Prahy na samém konci Třicetileté války v roce 1648.
|
|
|
Obě města měla původně své vlastní hradby. Ty malostranské vedly nejprve od Hradu dnešní Nerudovou ulicí, přes Jánský vršek a Tržiště na náměstí a odtud Mosteckou a dnešní Valdštejnskou zpět k Hradu. Karel IV. nechal posunout hradby více na jihozápad a vystavěl novou zeď. Její zbytky můžeme vidět po levé straně cesty vedoucí nahoru na vrch Petřín. Stavba Hladové zdi prý v roce 1360 zachránila mnoho rodin od hladomoru, odtud její jméno. Na ní pak navazovaly obdobné hradby hradčanské, které vedly podél dnešní tramvajové trasy. Byly také 4 metry vysoké a necelé 2 metry široké. Tento typ opevnění však nebyl schopný odolávat palným zbraním, které se stále častěji začaly objevovat ve výzbroji vojsk. Důkazem budiž vpád švédských vojsk do Prahy na samém konci Třicetileté války v roce 1648.
|
|
|
Obě města měla původně své vlastní hradby. Ty malostranské vedly nejprve od Hradu dnešní Nerudovou ulicí, přes Jánský vršek a Tržiště na náměstí a odtud Mosteckou a dnešní Valdštejnskou zpět k Hradu. Karel IV. nechal posunout hradby více na jihozápad a vystavěl novou zeď. Její zbytky můžeme vidět po levé straně cesty vedoucí nahoru na vrch Petřín. Stavba Hladové zdi prý v roce 1360 zachránila mnoho rodin od hladomoru, odtud její jméno. Na ní pak navazovaly obdobné hradby hradčanské, které vedly podél dnešní tramvajové trasy. Byly také 4 metry vysoké a necelé 2 metry široké. Tento typ opevnění však nebyl schopný odolávat palným zbraním, které se stále častěji začaly objevovat ve výzbroji vojsk. Důkazem budiž vpád švédských vojsk do Prahy na samém konci Třicetileté války v roce 1648.
|
|
|
Stojíme na samé hranici historické Prahy, v místech kde začínají Hradčany. Ty jsou nejmladším ze 4 pražských měst, byly oficiálně založeny jako poddanské až Karlem IV. roku 1320. Zrovnoprávnění s ostatními a titulu „Královské město“ se však dočkaly až za jiného císaře a tím byl Rudolf II. Původně byly místem, kde bydleli převážně „zaměstnanci Hradu“ – dvořané, řemeslníci i umělci. Postupem času se tu však začalo usazovat stále více rytířstva a šlechty, kteří chtěli být králi co nejvíce nablízku. Tak došlo k zajímavé situaci, mezi domy nejchudších byly vtěsnané paláce, vypovídající o bohatství svých majitelů.
|
