|
|
La prévalence du VIH chez les UDVI ayant subi un test de dépistage varie toujours considérablement selon les pays de l’UE considérés (Figure 10). Dans plusieurs pays, la prévalence du VIH chez les UDVI a progressé récemment ou a été élevée pendant de nombreuses années.
|
|
|
HIV prevalence among tested IDUs continues to vary widely between countries in the EU (Figure 10). In a number of countries HIV prevalence among IDUs has recently increased or has been high for many years. In contrast, in several countries, HIV prevalence among IDUs remained very low during 2003–04: HIV prevalence was less than or around 1 % in the Czech Republic, Greece, Hungary, Malta, Slovenia (based on national samples), and in Slovakia, Bulgaria, Romania, Turkey and Norway (based on subnational samples). In some of these countries (e.g. Hungary), both HIV prevalence and hepatitis C virus (HCV) prevalence are among the lowest in Europe, suggesting low levels of injecting (see ‘Hepatitis B and C’), although in some countries (e.g. Romania) there is evidence that the prevalence of hepatitis C is increasing.
|
|
|
Hinsichtlich der HIV-Prävalenz unter getesteten IDU bestehen nach wie vor große Unterschiede zwischen den EU-Mitgliedstaaten (Abbildung 10). In einer Reihe von Ländern ist die HIV-Prävalenz unter IDU in jüngster Zeit gestiegen oder bleibt seit vielen Jahren auf hohem Niveau stabil. Dagegen blieb die HIV-Prävalenz unter IDU in mehreren anderen Ländern im Zeitraum 2003/2004 sehr niedrig: Die HIV-Prävalenz lag in der Tschechischen Republik, Griechenland, Ungarn, Malta und Slowenien (basierend auf nationalen Erhebungen) sowie in der Slowakei, Bulgarien, Rumänien, der Türkei und Norwegen (basierend auf subnationalen Erhebungen) unter oder bei etwa 1 %. Einige dieser Länder (z. B. Ungarn) wiesen sowohl bei der HIV-Prävalenz als auch bei der Prävalenz des Hepatitis-C-Virus (HCV) die europaweit niedrigsten Raten auf, was auf niedrige Raten injizierender Drogenkonsumenten hinweist (siehe „Hepatitis B und C“). Jedoch gibt es in einigen Ländern (z. B. Rumänien) Belege für eine steigende Prävalenz von Hepatitis C.
|
|
|
La prevalencia de VIH entre los consumidores por vía parenteral analizados continúa siendo muy distinta entre los países de la UE (gráfico 10). En varios países la prevalencia de VIH entre los consumidores por vía parenteral ha experimentado un aumento reciente o bien se ha mantenido en un nivel elevado durante numerosos años, mientras que en otros alcanzó valores muy bajos durante el período 2003-2004. Por ejemplo, durante este período la prevalencia del VIH entre los consumidores por vía parenteral fue inferior al 1 % o se situó en torno a esta cifra en la República Checa, Grecia, Hungría, Malta, Eslovenia (según muestras nacionales), y en Eslovaquia, Bulgaria, Rumanía, Turquía y Noruega (según muestras subnacionales). En algunos de estos países, como Hungría, tanto la prevalencia del VIH como la prevalencia del virus de la hepatitis C (VHC) representan las tasas más bajas de Europa. Estos datos sugieren que los niveles de consumo por vía parenteral también son bajos (véase «Hepatitis B y C»), aunque en algunos países (p.ej. en Rumanía) existen indicios que corroboran que la prevalencia de hepatitis C está aumentando.
|
|
|
La prevalenza dell’infezione da HIV tra gli IDU sottoposti a esame continua a essere estremamente varia da paese a paese nell’Unione europea (cfr. grafico 10). In alcuni paesi questo dato è aumentato di recente o è rimasto per molti anni su valori alti. Al contrario, in alcuni paesi la prevalenza dell’infezione da HIV tra gli IDU è rimasta molto bassa nel biennio 2003-2004: meno dell’1% o intorno a questa percentuale in Repubblica ceca, Grecia, Ungheria, Malta, Slovenia (sulla base di campioni nazionali) e in Slovacchia, Bulgaria, Romania, Turchia e Norvegia (sulla base di campioni sottonazionali). In taluni di questi Stati (per esempio, in Ungheria), sia la prevalenza dell’infezione da HIV sia la prevalenza del virus dell’epatite C (HCV) sono tra le più basse in Europa, il che fa pensare a bassi livelli di consumatori di stupefacenti per via parenterale (cfr. “Epatite B e C’), anche se in alcuni paesi (ad es. Romania) emergono elementi che confermano una tendenza all’aumento dei casi di epatite C.
|
|
|
A prevalência do VIH entre os CDI testados continua a variar muito entre os Estados-Membros da UE (Figura 10). Em vários deles, a prevalência do VIH entre os CDI aumentou recentemente ou mantém-se elevada há vários anos. Noutros países, pelo contrário, a prevalência do VIH entre os CDI permaneceu muito baixa em 2003–2004, sendo igual ou inferior a 1% na República Checa, Grécia, Hungria, Malta, Eslovénia (segundo as amostras nacionais), e na Eslováquia, Bulgária, Roménia, Turquia e Noruega (de acordo com amostras subnacionais). Em alguns destes países (por exemplo, na Hungria), a prevalência do VIH e do vírus da hepatite C (VHC) são das mais baixas da Europa, o que sugere baixos níveis de consumo por via endovenosa (ver “Hepatite B e C”), embora em alguns deles (por exemplo, Roménia) haja indícios de que a prevalência da hepatite C está a aumentar.
|
|
|
Ο επιπολασμός του ιού HIV σε ΧΕΝ που υποβλήθηκαν σε εξετάσεις εξακολουθεί να εμφανίζει μεγάλες διαφοροποιήσεις μεταξύ των χωρών της ΕΕ (Διάγραμμα 10). Σε μια σειρά χωρών ο επιπολασμός του ιού HIV στους ΧΕΝ παρουσίασε πρόσφατα αύξηση ή παραμένει υψηλός για πολλά χρόνια. Αντίθετα, σε αρκετές χώρες ο επιπολασμός του ιού HIV στους ΧΕΝ παρέμεινε πολύ χαμηλός κατά την περίοδο 2003–04: ο επιπολασμός του ιού HIV ήταν χαμηλότερος ή γύρω στο 1 % στην Τσεχική Δημοκρατία, την Ελλάδα, την Ουγγαρία, τη Μάλτα, τη Σλοβενία (βάσει δειγμάτων σε εθνικό επίπεδο), και στη Σλοβακία, τη Βουλγαρία, τη Ρουμανία, την Τουρκία και τη Νορβηγία, (βάσει δειγμάτων σε υποεθνικό επίπεδο). Σε ορισμένες από τις χώρες αυτές (π.χ. Ουγγαρία), τόσο ο επιπολασμός του ιού HIV όσο και ο επιπολασμός του ιού της ηπατίτιδας C (HCV) είναι από τους χαμηλότερους στην Ευρώπη, γεγονός που υποδηλώνει χαμηλά επίπεδα κινδύνου ενέσιμης χρήσης ναρκωτικών (βλέπε ενότητα «Ηπατίτιδα B και C»), μολονότι σε μερικές χώρες (π.χ. Ρουμανία) υπάρχουν στοιχεία ότι ο επιπολασμός της ηπατίτιδας C αυξάνεται.
|
|
|
De HIV-prevalentie onder geteste ID’s loopt nog altijd sterk uiteen tussen de verschillende EU-landen (Figuur 10). Voor een aantal landen geldt dat de HIV-prevalentie onder ID’s recentelijk is toegenomen of al jaren hoog is. Anderzijds zijn er ook meerdere landen waar de HIV-prevalentie onder ID’s in de periode 2003-2004 zeer laag is gebleven: zo lag de HIV-prevalentie onder of rond de 1% in Tsjechië, Griekenland, Hongarije, Malta en Slovenië (gebaseerd op nationale steekproeven), alsook in Slowakije, Bulgarije, Roemenië, Turkije en Noorwegen (gebaseerd op subnationale steekproeven). In sommige van deze landen (b.v. Hongarije), horen zowel de prevalentie van HIV als die van het hepatitis-C-virus (HCV) tot de laagste in Europa, hetgeen wijst op lage aantallen injecterende gebruikers (zie “Hepatitis B and C“), hoewel er in sommige landen (b.v. Roemenië) aanwijzingen zijn dat de HCV-prevalentie toeneemt.
|
|
|
V prevalenci HIV u testovaných injekčních uživatelů drog existují i nadále mezi státy Evropské unie velké rozdíly (obr. 10). V řadě zemí prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog v nedávné době vzrostla nebo zůstává již mnoho let vysoká. Naproti tomu v několika zemích zůstala prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog v období 2003–2004 velmi nízká. Prevalence HIV byla nižší než nebo přibližně rovna 1 % v České republice, Řecku, Maďarsku, na Maltě, ve Slovinsku (na základě národních vzorků), na Slovensku, Bulharsku, Rumunsku, Turecku a v Norsku, (na základě regionálních vzorků). V některých těchto zemích (např. v Maďarsku) patří prevalence HIV i prevalence viru hepatitidy C (HCV) k nejnižším v Evropě, což svědčí o nízké míře injekčního užívání drog (viz „Hepatitida B a C“). V některých zemích (např. v Rumunsku) však existují důkazy o nárůstu prevalence hepatitidy C.
|
|
|
Hiv-prævalensen blandt testede intravenøse stofbrugere varierer fortsat meget mellem landene i EU (figur 10). I en række lande er hiv-prævalensen blandt intravenøse stofbrugere steget for nylig eller har været høj i mange år. I modsætning hertil er udbredelsen af hiv blandt intravenøse stofbrugere i mange lande forblevet meget lav i perioden 2003–2004: hiv-prævalensen var under eller ca. 1 % i Tjekkiet, Grækenland, Ungarn, Malta, Slovenien (på grundlag af nationale stikprøver), og i Slovakiet, Bulgarien, Rumænienm, Tyrkiet og Norge (på grundlag af subnationale stikprøver). I nogle af disse lande (f.eks. Ungarn) er såvel prævalensen af hiv som af hepatitis C-virus (HCV) blandt de laveste i Europa, hvilket tyder på et lavt omfang af intravenøs stofbrug (se "Hepatitis B og C"), selv om der i nogle lande (f.eks. Rumænien) er bevis for, at prævalensen af hepatitis C er stigende.
|
|
|
HIV levimus kontrollitud uimastisüstijate hulgas on ELis riigiti endiselt väga erinev (joonis 10). Paljudes riikides on HIV levimus uimastisüstijate hulgas viimasel ajal suurenenud või olnud kõrge juba palju aastaid. Kontrastina aga oli HIV levimus uimastisüstijate hulgas mitmes riigis väga madal aastatel 2003–2004: HIV levimus oli alla ühe protsendi või umbes üks protsent Tšehhi Vabariigis, Kreekas, Ungaris, Maltal, Sloveenias (üleriigiliste valimite põhjal) ning Slovakkias, Bulgaarias, Rumeenias, Türgis (piirkondlike valimite põhjal) ja Norras. Mõnes neist riikidest (näiteks Ungaris) on nii HIV levimus kui ka C-hepatiidi viiruse levimus madalam kui mujal Euroopas, mis viitab madalatele uimastisüstimise määradele (vt “B- ja C-hepatiit”), kuid samas on mõnes riigis (nt Rumeenias) ilmnenud tõendeid C-hepatiidi levimuse kasvust.
|
|
|
Hiv:n levinneisyys testattujen injektiokäyttäjien keskuudessa vaihtelee edelleen voimakkaasti EU-maiden välillä (kaavio 10). Hiv-tartuntojen määrä injektiokäyttäjien keskuudessa on monessa maassa kasvanut viime aikoina tai pysynyt korkeana jo monta vuotta. Monessa muussa maassa taas hiv-tartuntojen määrä injektiokäyttäjien keskuudessa pysyi alhaisena vuosina 2003 ja 2004: hiv:n levinneisyys oli enintään 1 prosentti Tšekissä, Kreikassa, Unkarissa, Maltalla, Sloveniassa (kansallisten otosten perusteella), Slovakiassa, Bulgariassa, Romaniassa, Turkissa ja Norjassa (paikallisten otosten perusteella). Osassa näistä maista (esim. Unkarissa) sekä hiv:n että C-hepatiittiviruksen levinneisyysasteet ovat Euroopan alhaisimpia, mikä viittaa injektiokäytön alhaiseen asteeseen (ks. ”B- ja C-hepatiitti”), mutta joissakin maissa (esim. Romaniassa) on merkkejä C-hepatiitin leviämisestä.
|
|
|
A HIV előfordulása a megvizsgált injekciós kábítószer-használók körében továbbra is nagy országonkénti különbségeket mutat az EU-ban (Figure 10). Több országban a közelmúltban nőtt meg, vagy már évek óta magas volt a HIV előfordulása az injekciós kábítószer-használók körében. Ezzel szemben 2003–04-ben számos országban nagyon alacsony maradt a HIV előfordulása az injekciós kábítószer-használók között: 1% alatti vagy 1% körüli HIV-előfordulást tapasztaltak Csehország, Görögország, Magyarország, Málta, Szlovénia esetében (az országos minták alapján), illetve Szlovákiában, Bulgáriában, Romániában, Törökországban és Norvégiában (országosnál alacsonyabb szintű minták alapján). Ezen országok némelyikében (pl. Magyarországon) a HIV előfordulása és a hepatitis C vírus (HCV) előfordulása egyaránt az egyik legalacsonyabb Európában, ami az injekciós használat alacsony szintjét jelzi (ld. „A hepatitis B és C”), bár néhány országban (pl. Románia) vannak arra utaló jelek, hogy a hepatitis C előfordulása nő.
|
|
|
HIV-prevalensen blant testede sprøytebrukere varierer svært mye mellom EU-landene (figur 10). I mange land har HIV-prevalensen blant sprøytebrukere nylig økt eller vært høy i mange år. I enkelte land var HIV-prevalensen blant sprøytebrukere imidlertid svært lav i perioden 2003-04, og HIV-prevalensen var under eller omkring 1 % i Den tsjekkiske republikk, Hellas, Ungarn, Malta, Slovenia (basert på nasjonale utvalg), og i Slovakia, Bulgaria, Romania, Tyrkia og Norge (basert på subnasjonale utvalg). I enkelte av disse landene (f.eks. Ungarn) er prevalensen av både HIV og hepatitt C-viruset (HVC) blant de laveste i Europa, noe som indikerer lite sprøytebruk (se ”Hepatitt B og C”). I noen land (f.eks. Romania) er det derimot dokumentert at prevalensen av hepatitt C er på vei opp.
|
|
|
Wskaźnik zakażeń wirusem HIV wśród poddanych badaniom osób zażywających narkotyki dożylnie nadal wykazuje znaczne zróżnicowanie w poszczególnych krajach UE (wykres 10). W niektórych krajach wskaźnik zakażeń HIV u osób zażywających narkotyki dożylnie ostatnio wzrósł lub utrzymuje się od wielu lat na wysokim poziomie. Natomiast w kilku innych krajach w latach 2003–2004 wskaźnik ten utrzymywał się na bardzo niskim poziomie. Wskaźnik zakażeń wirusem HIV wynosił około 1% (i mniej) w Czechach, Grecji, na Węgrzech, na Malcie, w Słowenii (na podstawie próbek pobranych na poziomie krajowym) oraz w Słowacji, Bułgarii, Rumunii, Turcji i Norwegii, (na podstawie próbek pobranych na poziomie regionalnym). W niektórych spośród tych krajów (np. na Węgrzech) zarówno wskaźnik zakażeń wirusem HIV, jak i wirusowego zapalenia wątroby typu C (HCV) należą do najniższych w Europie, co wskazuje na niski udział dożylnego zażywania narkotyków (patrz „Wirusowe zapalenie wątroby typu B i C”). W niektórych krajach jednak (np. w Rumunii) istnieją dowody na wzrost zakażeń wirusowym zapaleniem wątroby typu C.
|
|
|
Prevalenţa HIV în rândul CDI testaţi prezintă în continuare variaţii semnificative în ţările Uniunii Europene (Figura 10). În anumite ţări, prevalenţa infecţiei cu HIV în rândul CDI a crescut recent sau este ridicată de mulţi ani. Comparativ, în alte ţări, prevalenţa infecţiei cu HIV în rândul CDI a rămas foarte scăzută în perioada 2003–2004: prevalenţa infecţiei cu HIV a fost în jur de 1 % sau mai mică în Republica Cehă, Grecia, Ungaria, Malta, Slovenia (pe baza eşantioanelor naţionale), şi în Slovacia, Bulgaria, România, Turcia şi Norvegia, (pe baza eşantioanelor subnaţioanale). În unele dintre aceste ţări (de ex. Ungaria), atât prevalenţa infecţiei cu HIV cât şi prevalenţa infecţiei cu virusul hepatitic C (HCV), sunt printre cele mai scăzute din Europa, ceea ce sugerează un nivel scăzut al riscului de injectare (vezi în continuare „Hepatita B şi C”), deşi în unele ţări (de ex. România) există dovezi că prevalenţa hepatitei C este în creştere.
|
|
|
Prevalencia HIV medzi testovanými IDU naďalej široko kolíše medzi krajinami v EÚ (obrázok 10). V niektorých krajinách sa prevalencia HIV medzi IDU nedávno zvýšila alebo je vysoká mnoho rokov. Naopak, vo viacerých krajinách zostala prevalencia HIV medzi IDU veľmi nízka v období 2003 – 2004: prevalencia HIV bola nižšia ako približne 1 % v Českej republike, Grécku, Maďarsku, na Malte, v Slovinsku (na základe národných štatistických vzoriek) a na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Nórsku (na základe regionálnych štatistických vzoriek). V niektorých týchto krajinách (napr. v Maďarsku) prevalencia HIV aj prevalencia vírusu hepatitídy C (HCV) patria medzi najnižšie v Európe, čo naznačuje nízke úrovne injekčného užívania (pozri „Hepatitída B a C“), hoci v niektorých krajinách (napr. Rumunsko) existujú dôkazy, že sa zvyšuje prevalencia hepatitídy C.
|
|
|
Razširjenost virusa HIV med testiranimi injicirajočimi uživalci drog se še vedno zelo razlikuje med državami v EU (prikaz 10). V številnih državah se je razširjenost virusa HIV med injicirajočimi uživalci drog v zadnjem času povečala ali pa je velika že več let. V nasprotju s tem je ostala v nekaterih državah razširjenost virusa HIV med injicirajočimi uživalci drog zelo majhna v obdobju 2003–2004: razširjenost virusa HIV je bila manj kot 1 % ali okoli 1 % v Češki republiki, na Madžarskem, Malti, v Sloveniji (na podlagi nacionalnih vzorcev) in na Slovaškem, v Bolgariji, Romuniji, Turčiji in Norveškem (na podlagi subnacionalnih vzorcev). V nekaterih od teh držav (npr. na Madžarskem) sta razširjenost virusov HIV in hepatitisa C (HCV) med najnižjimi v Evropi, kar kaže na nizke stopnje vbrizgavanja (glej "Hepatitisa B in C"), čeprav v nekaterih državah (npr: Romunija) obstajajo dokazi, da se povečuje razširjenost hepatitisa C.
|
|
|
Hiv-prevalensen bland testade injektionsmissbrukare fortsätter att variera kraftigt mellan EU:s medlemsstater. I några länder har hiv-prevalensen bland injektionsmissbrukare nyligen ökat eller har legat på en hög nivå under flera år. I flera länder har däremot hiv-prevalensen bland injektionsmissbrukare förblivit mycket låg under 2003-2004. Hiv-prevalensen var under eller omkring 1 % i Tjeckien, Grekland, Ungern, Malta, Slovenien (baserat på nationella urval) och i Slovakien, Bulgarien, Rumänien, Turkiet och Norge (baserat på regionala urval). I vissa av dessa länder (t.ex. Ungern) är både hiv-prevalensen och hepatit C-virusprevalensen (HCV) bland de lägsta i Europa, vilket tyder på lågt injektionsmissbruk (se ‘Hepatit B och C’). I några länder (t.ex. Rumänien) finns dock tecken som pekar på att hepatit C-prevalensen ökar.
|
|
|
Test edilmiş EUK’lar arasında HIV yaygınlığı AB’deki ülkeler arasında geniş ölçüde farklılık göstermeye devam etmektedir (Şekil 10). Bir dizi ülkede EUK’lar arasındaki HIV yaygınlığı yakın zamanda artmış veya uzun yıllar boyunca yüksek kalmıştır. Bunun aksine, bazı ülkelerde, EUK’lar arasındaki HIV yaygınlığı 2003-04 boyunca son derece düşük kalmıştır: Çek Cumhuriyeti, Yunanistan, Macaristan, Malta, Slovenya (ulusal örneklere dayanarak) ile Slovakya, Bulgaristan, Romanya, Türkiye’de ve Norveç (ulus altı örneklere dayanarak) HIV yaygınlığı % 1 civarında veya daha azdı. Bu ülkelerin bazılarında (örneğin Macaristan), hem HIV hem de hepatit C virüsü (HCV) yaygınlığı Avrupa'daki en düşük oranlar arasında olup, bazı ülkelerde (örneğin, Romanya) hepatit C yaygınlığının arttığına dair kanıt olmakla beraber, bu oranlar düşük enjekte etme seviyelerine işaret etmektedir (bkz. ‘Hepatit B ve C’).
|
|
|
HIV izplatība pārbaudīto IDU vidū dažādās ES valstīs joprojām ir ļoti atšķirīga (10. attēls). Vairākās valstīs HIV izplatības līmenis IDU vidū ir pieaudzis nesen vai ir bijis augsts jau gadiem. Savukārt vairākās citās valstīs HIV izplatības līmenis IDU vidū 2003. un 2004. gadā ir palicis ļoti zems: HIV izplatības rādītājs ir bijis aptuveni 1 % vai mazāks Čehijā, Grieķijā, Ungārijā, Maltā, Slovēnijā (pamatojoties uz valsts mēroga paraugiem), kā arī Slovākijā, Bulgārijā, Rumānijā, Turcijā un Norvēģijā (pamatojoties uz mazāka mēroga paraugiem). Dažās no šīm valstīm (piemēram, Ungārijā) gan HIV, gan C hepatīta vīrusa (HCV) izplatības līmenis ir viens no zemākajiem Eiropā, kas liecina par mazu injicētāju skaitu (skatīt ,,B un C hepatīts”), lai gan dažās valstīs (piem., Rumānijā) ir konstatēts, ka C hepatīta izplatība pieaug.
|
