|
|
Pavel Mertlík: U fiskální disciplíny není skoro o čem mluvit. Všichni potřebujeme fiskální disciplínu. Flexibilita trhu práce se nikterak netýká České republiky. U té jde především o země v Evropské unii mající automatickou inflační indexaci mezd, třeba Belgii. To v Česku nikdy nebylo, nikdo to zavádět nechce a tudíž také tento bod je z našeho pohledu bezpředmětný. Protože nám ale jde o konkurenceschopnost celého evropského kontinentu, tak je v našem zájmu, aby se tyto země dokázaly s tímto mechanismem nějak vypořádat a překonat ho. Zajištění lepší regulace finančního trhu, to je velice sporná věc. Zde si myslím není tento pakt příliš důležitý. Finanční trh prošel obrovskými problémy v posledních letech, reagovali na to všichni klíčoví hráči, především na půdě institucí typu G20 a podobně. Celá řada věcí už bez ohledu na pakt Euro Plus běží, jsou přijaty a implementují se směrnice o regulaci celé řady segmentů finančního trhu a nástrojů, instrumentů, konkrétních derivátů, které dříve regulovány nebyly. Zde žádný průlom nevidím. To, co zbývá a je podstatné, je daňová harmonizace. Tento bod byl velmi redukován oproti tomu, co se navrhovalo původně. A v podstatě jde o dlouhodobé směřování k vymezení jednotného daňového základu u daně z příjmů korporací. Kdybychom byli země, která má vzorně definovaný daňový základ pro daň z příjmu korporací, který by byl dobře definován v tom smyslu, že by byla široká takzvaná zdaňovací základna, a tím pádem by nebyl velký rozdíl mezi nominální sazbou a efektivní sazbou té daně, tak bychom možná mohli mít nějaký hodně skeptický postoj. My jsme naopak země, jejíž daň z příjmu korporací, stejně jako daň z příjmu fyzických osob, je prostoupena celou řadou různých výjimek, položek, které se odečítají jak z daňového základu, tak posléze z daně a podobně, způsobem, který je často kritizován. Když bych to řekl velmi stručně a lidovým jazykem, tak prostě pro zemi, která má velký nepořádek v obou těchto daních, by jistá harmonizace, kdyby byla rozumně udělána podle vzoru zemí, které mají v této věci větší pořádek, byla jedině ku prospěchu. Jinou věcí je sazba. Pokud bychom to nicméně v této chvíli chápali tak, že bude podobná situace, jaká existuje třeba u daně z přidané hodnoty, kde je v principu harmonizován daňový základ, ale každá země má své sazby daně z přidané hodnoty, tak si myslím, že by to nebylo nic, co by bylo rozporuplné z hlediska české ekonomiky jako celku. Dovedu si představit, že je v české ekonomice celá řada zájmov
|