|
“Alle kluizenaars of brahmanen die wel begrijpen dat zij in feite de oorzaak, de verdwijning, de bevrediging, het gevaar en de ontsnapping zijn met betrekking tot deze twee meningen, zijn zonder hartstocht, zonder haat, zonder begoocheling, zonder begeerte, zonder hechten, met inzicht, hebben geen voorkeur en afkeer, en zij vinden geen vreugde in en zijn niet gelukkig met toename hiervan. Zij zijn bevrijd van geboorte, ouderdom en dood; van verdriet, weeklagen, pijn, smart en wanhoop; ik zeg, dat zij bevrijd zijn van lijden.”
|
|
“Bhikkhus, there are these two views: the view of being and the view of non-being. Any recluses or brahmins who rely on the view of being, adopt the view of being, accept the view of being, are opposed to the view of non-being. Any recluses or brahmins who rely on the view of non-being, adopt the view of non-being, accept the view of non-being, are opposed to the view of being.
|
|
Les ascètes et les brahmanes, moines, qui ne connaissent pas avec sagacité et véracité la source de ces deux croyances, leur cessation, leurs avantages, leurs inconvénients et la façon d’en sortir, ceux-là ont tous des passions, de l’aversion, de la confusion, du désir et de l’attachement, ils sont sots, approuvent ou rejettent, aiment la diversité et y prennent plaisir, ils ne se libèrent pas de la naissance, du vieillissement et de la mort, du chagrin, des lamentations, de l’insatisfaction et du désespoir, ils ne se libèrent pas du malheur, je l’affirme.
|
|
“Monjes, los ascetas y brahmanes que conocen tal y como son el origen, la desaparición, el disfrute, el peligro, el modo de librarse de estas dos opiniones, están libres de pasión, odio, ofuscación, deseo, apego, tienen sabiduría, no sienten aceptación y rechazo, no se divierten ni disfrutan proyectando indiscriminadamente conceptos. Ésos se han liberado del nacer, envejecer, morir, pena, lamento, dolor, aflicción y tribulación. Yo afirmo que se han liberado del sufrimiento.
|
|
(2) Jsou někteří asketové a bráhmani, kteří tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, avšak nepopisují dokonale plné porozumění u všech druhů lpění. Popisují pouze plné porozumění u lpění na smyslných požitcích a u lpění na názorech, ale nepopisují plné porozumění u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění na učení [teorii] o já. A z jakého důvodu? Jelikož tito ctění asketové a bráhmani nechápou v souladu se skutečností tyto dva způsoby lpění .
|
|
Bár bizonyos remeték és bráhmanák azt állítják, kifejtik a ragaszkodás minden fajtájának teljes megértését… leírják az érzéki élvezetekhez ragaszkodás és a nézetekhez ragaszkodás teljes megértését anélkül, hogy leírnák a szabályokhoz és szertartásokhoz ragaszkodás és az én tanához való ragaszkodás teljes megértését.
|
|
比丘們!這是可能的:其他外道遊行者會這麼說:『但,尊者們!依什麼自信,依什麼力量你們尊者能這麼說:「就在這裡,有[第一]沙門;在這裡,有第二沙門;在這裡,有第三沙門;在這裡,有第四沙門,其它議論者空無另外的沙門。」呢?』比丘們!當其他外道遊行者這麼說時,應該能這樣回答:『道友們!有四法被那位有知、有見的世尊、阿羅漢、遍正覺者所說,而當我們自己看見時,我們這麼說:「就在這裡,有[第一]沙門;在這裡,有第二沙門;在這裡,有第三沙門;在這裡,有第四沙門,其它議論者空無另外的沙門。」哪四個呢?道友們!有對大師的淨信,有對法的淨信,有在戒上的完成,有如法的、可愛的、合意的在家者們與出家者們,道友們!這四法被那位有知、有見的世尊、阿羅漢、遍正覺者所說,而當我們自己看見時,我們這麼說:「就在這裡,有[第一]沙門;在這裡,有第二沙門;在這裡,有第三沙門;在這裡,有第四沙門,其它議論者空無另外的沙門。」』
|
|
මහණෙනි, යම් ඒ ශ්රමණයෝ හෝ බ්රාහ්මණයෝ හෝ මේ දෘෂ්ටීන් දෙදෙනාගේ හටගැන්මද නැතිවීමද ආශ්වාදයද ආදීනවද දුරු කිරීමද ඇති සැටියෙන් දනිත්ද, ඔවුහු පහවූ රාග ඇත්තෝය, ඔවුහු පහවූ ද්වේෂ ඇත්තෝය. ඔවුහු පහවූ මොහ ඇත්තෝය, ඔවුහු පහවූ තෘෂ්ණා ඇත්තෝය, ඔවුහු උපාදාන නැත්තෝය, ඔවුහු නුවණැතියෝය, ඔවුහු ඉපදීමෙන්ද ජරාවෙන්ද මරණයෙන්ද ශොකයෙන්ද වැළපීමෙන්ද ශාරීරික දුකින්ද මානසික දුකින්ද දැඩිවෙහෙසින්ද මිදෙන්නාහුය. සියලු සසර දුකින් මිදෙන්නාහුයයි කියමි.
|