ig – -Translation – Keybot Dictionary

Spacer TTN Translation Network TTN TTN Login Deutsch Français Spacer Help
Source Languages Target Languages
Keybot 13 Results  arc.eppgroup.eu
  Kronológia 1971–1980 - ...  
A német Egon KLEPSCH-t választják a Kereszténydemokrata Képviselőcsoport elnökévé. 1982-ig látta el az elnöki tisztséget, majd 1984-ben újra megválasztották. 1992-től 1994-ig az Európai Parlament elnöke volt.
The German Egon KLEPSCH is elected chairman of the CD Group. He remained chairman until 1982 and was reelected in 1984. He was President of the European Parliament from 1992 until 1994.
L'Allemand Egon KLEPSCH est élu président du Groupe démocrate-chrétien. Il le restera jusqu'en 1982 puis sera réélu en 1984. Il sera président du Parlement européen de 1992 à 1994.
Der Deutsche Egon KLEPSCH wird zum Vorsitzenden der CD-Fraktion gewählt. Er übt sein Amt bis 1982 aus und wird 1984 wiedergewählt. Von 1992 bis 1994 ist er Präsident des Europäischen Parlaments.
Elección del alemán Egon KLEPSCH a la presidencia del Grupo DC. Ejerce sus funciones hasta 1982 y es reelegido en 1984. De 1992 a 1994 ocupa la presidencia del Parlamento Europeo.
Elezione del tedesco Egon KLEPSCH alla presidenza del Gruppo DC. Egli rimane in carica fino al 1982 e viene rieletto nel 1984. Detiene la Presidenza del Parlamento europeo dal 1992 al 1994.
O alemão Egon KLEPSCH é eleito Presidente do Grupo Democrata-Cristão. Manteve-se na presidência até 1982 e foi reeleito em 1984. Foi Presidente do Parlamento Europeu de 1992 a 1994.
Εκλογή του Γερμανού Egon KLEPSCH στην Προεδρία της Ομάδας των Χριστιανοδημοκρατικών. Ασκεί τα καθήκοντά του μέχρι το 1982 και επανεκλέγεται το 1984. Από το 1992 μέχρι το 1994 θα είναι Πρόεδρος του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου.
De Duitser Egon KLEPSCH wordt tot voorzitter van de CD-Fractie gekozen. Hij bleef voorzitter tot 1982 en werd in 1984 opnieuw gekozen. Van 1992 tot 1994 was hij Voorzitter van het Europees Parlement.
Германецът Egon KLEPSCH е избран за председател на групата на ХД. Той остава председател до 1982 г. и е преизбран през 1984 г. Той е председател на Европейския парламент от 1992 до 1994 г.
Předsedou skupiny křesťanských demokratů je zvolen Němec Egon KLEPSCH. Ve funkci setrval až do roku 1982 a opětovně byl zvolen v roce 1984. V letech 1992 až 1994 byl předsedou Evropského parlamentu.
Valg af tyskeren Egon KLEPSCH til formand for CD-Gruppen. Han udøver dette hverv indtil 1982 og genvælges i 1984. Fra 1992 til 1994 varetager han formandsposten i Europa-Parlamentet.
Kristlike Demokraatide fraktsiooni esimeheks valitakse sakslane Egon KLEPSCH. Ta oli esimees 1982. aastani ning valiti 1984. aastal tagasi. Aastatel 1992–1994 oli ta Euroopa Parlamendi president.
CD-ryhmän puheenjohtajaksi valittiin saksalainen Egon Klepsch. Hän hoiti puheenjohtajan tehtäviä vuoteen 1982 asti, ja hänet valittiin uudelleen puheenjohtajaksi vuonna 1984. Hän toimi Euroopan parlamentin puhemiehenä vuodesta 1992 vuoteen 1994.
CD frakcijos pirmininku išrenkamas vokietis Egon KLEPSCH, ėjęs šias pareigas iki 1982 m. ir 1984 m. išrinktas iš naujo. Nuo 1992 iki 1994 m. Egon KLEPSCH buvo Europos Parlamento Pirmininkas.
Niemiec Egon KLEPSCH zostaje wybrany na przewodniczącego grupy CD. Pozostał na tym stanowisku do 1982 r., a w 1984 r. został na nie wybrany ponownie. W latach 1992-1994 był przewodniczącym Parlamentu Europejskiego.
Germanul Egon KLEPSCH este ales în funcția de președinte al Grupului CD. Acesta a fost președinte al grupului până în 1982 și a fost reales în 1984. A fost Președinte al Parlamentului European începând din 1992 până în 1994.
Za predsedu Skupiny Kresťanských demokratov bol zvolený Nemec Egon KLEPSCH. Predsedom skupiny bol do roku 1982. V roku 1984 bol znovu zvolený. Vo funkcii predsedu Európskeho parlamentu pôsobil v rokoch 1992 až 1994.
Za predsednika krščanskodemokratske skupine je izvoljen Nemec Egon KLEPSCH. Predsednik je bil do leta 1982, leta 1984 pa je bil izvoljen ponovno. Med letoma 1992 in 1994 je bil predsednik Evropskega parlamenta.
Par Kristīgo demokrātu grupas priekšsēdētāju tiek ievēlēts vācietis Egon Klepsch. Viņš ieņēma priekšsēdētāja amatu līdz 1982. gadam un 1984. gadā viņu ievēlēja atkārtoti. Viņš bija Eiropas Parlamenta priekšsēdētājs no 1992. gada līdz 1994. gadam.
  Policies - EPP Group  
a megújuló energiák 25%-os arányának elérésére vonatkozó kötelező cél 2020-ig;
un objetivo obligatorio del 25 % de energías renovables de aquí a 2020;
um objectivo vinculativo de 25% de energia de fontes renováveis até 2020;
έναν δεσμευτικό στόχο παραγωγής του 25% της ενέργειας από ανανεώσιμες πηγές έως το 2020,
závazného cíle dosáhnout 25% podílu obnovitelných energií do roku 2020;
et bindende mål om 25 % vedvarende energi inden 2020,
taastuvenergia 25 %-line siduv eesmärk 2020. aastaks;
asetettiin sitova tavoite nostaa uusiutuvien energiamuotojen osuus 25 prosenttiin vuoteen 2020 mennessä,
wiążącego celu 25-procentowego udziału energii ze źródeł odnawialnych do roku 2020;
îndeplinirea unui obiectiv obligatoriu de asigurare a 25% din energie din surse regenerabile până în 2020;
záväznom cieli 25 % obnoviteľnej energie do roku 2020;
zavezujočem cilju za 25-odstotni delež obnovljive energije do leta 2020;
par saistošu atjaunojamās enerģijas mērķi 25 % apmērā līdz 2020. gadam;
  Policies - EPP Group  
a CO2-kibocsátás kötelező 30%-os csökkentése 2020-ig;
una reducción obligatoria del 30 % de las emisiones de CO2 de aquí a 2020;
uma redução vinculativa de 30% das emissões de CO2 até 2020;
μια δεσμευτική μείωση των εκπομπών CO2 κατά 30% μέχρι το 2020,
de bindende verplichting om de CO2-uitstoot met 30 procent te verminderen tegen 2020;
závazného snížení emisí CO2 o 30 % do roku 2020;
en bindende 30 %'s reduktion af CO2-emissioner inden 2020,
2020. aastaks süsinikdioksiidi heite siduv vähendamine 30 %;
wiążącego celu 30-procentowego ograniczenia emisji CO2 do roku 2020;
reducerea obligatorie cu 30% a emisiilor de CO2 până în 2020;
záväznom 30 %-nom znížení emisií CO2 do roku 2020;
zavezujočem zmanjšanju emisij CO2 za 30 % do leta 2020;
par saistošu 30 % CO2 emisiju samazināšanu līdz 2020. gadam;
  Policies - EPP Group  
a Bizottság felszólítása, hogy tűzzön ki ambiciózus, de egyben reális célokat arra vonatkozóan, hogy 2020-ig az EU villamosenergia-szükségletének 60%-át rendkívül alacsony vagy nulla CO2-kibocsátású, illetve CO2-semleges technológiák lássák el.
una petición a la Comisión para que establezca objetivos ambiciosos, aunque realistas, para que las tecnologías energéticas con muy bajas o nulas emisiones de CO2 o tecnologías neutras en materia de CO2 suministren el 60 % de la demanda de electricidad de la UE de aquí a 2020.
um apelo à Comissão no sentido de definir objectivos ambiciosos, porém realistas, de modo a que as tecnologias energéticas com emissões de CO2 drasticamente reduzidas ou sem emissões de CO2 e neutras em CO2 abasteçam 60% da procura de electricidade até 2020.
μια έκκληση στην Επιτροπή να θέσει φιλόδοξους αλλά ρεαλιστικούς στόχους για ενεργειακές τεχνολογίες με υπερβολικά χαμηλές ή μηδενικές εκπομπές CO2 και ενεργειακές τεχνολογίες ουδέτερες ως προς το CO2 που θα καλύπτουν το 60% της ζήτησης της ΕΕ σε ηλεκτρική ενέργεια μέχρι το 2020.
het verzoek aan de Commissie om ambitieuze maar realistische doelstellingen vast te stellen voor ultra-lage of CO2-loze en CO2-neutrale energietechnologieën om tegen 2020 te voorzien in 60 procent van de EU-vraag naar elektriciteit.
požadavku, aby Komise stanovila ambiciózní a zároveň realistické cíle pro technologie produkující malé nebo nulové množství emisí CO2, či technologie z hlediska emisí CO2 neutrální, které by do roku 2020 uspokojovaly poptávku EU pro elektrické energii z 60 %.
at opfordre Kommissionen til at opstille ambitiøse men realistiske mål om, at teknologier, som kun udleder meget lidt eller ingen CO2 og CO2-neutrale energiteknologier skal dække 60 % af EU's elektricitetsbehov inden 2020.
üleskutse Euroopa Komisjonile seada ambitsioonikad, kuid realistlikud eesmärgid, et ülimadala heitega või CO2 heiteta ja CO2 suhtes neutraalsed energiatehnoloogiad moodustaksid 60 % ELi elektrienergia vajadusest 2020. aastal.
kehotettiin komissiota asettamaan kunnianhimoiset mutta realistiset tavoitteet sellaisia energiateknologioita varten, joiden hiilidioksidipäästöt ovat äärimmäisen matalia tai olemattomia ja hiilidioksidineutraaleja ja joiden toimitukset olisivat 60 prosenttia EU:n sähkönkysynnästä vuoteen 2020 mennessä.
wezwania Komisji do określenia ambitnych, ale realnych celów dla niskoemisyjnych lub niepowodujących emisji CO2 i neutralnych pod względem emisji CO2 technologii energetycznych, które do 2020 r. zaspokajałyby 60% zapotrzebowania UE na energię elektryczną.
o invitaţie adresată Comisiei de a stabili ţinte ambiţioase, dar realiste, de asigurare, până în 2020, a unui procent de 60% din cererea de energie electrică obţinut prin utilizarea tehnologiilor cu emisii zero sau foarte scăzute de CO2 şi neutre din punctul de vedere al CO2.
vyzvaní Komisie, aby stanovila ambiciózne, ale reálne ciele pre mimoriadne nízke energetické technológie alebo energetické technológie bez emisií CO2 alebo s neutrálnymi emisiami CO2, ktoré by pokrývali 60 % dopytu po elektrickej energii EÚ do roku 2020.
pozivu Komisiji, naj določi ambiciozne, vendar realne cilje, v skladu s katerimi bi energetske tehnologije s skrajno nizkimi emisijami CO2 ali brez njih ter CO2-nevtralne tehnologije pokrile 60 % povpraševanja po električni energiji v Evropski uniji do leta 2020.
par aicinājumu Komisijai izvirzīt ambiciozus, bet reālus mērķus par ļoti zemām vai CO2 neemitējošām un CO2 neitrālām energotehnoloģijām, lai līdz 2020. gadam nodrošinātu 60 % no ES elektrības pieprasījuma.
  Az ENP-ED frakció célki...  
, hogy a szegénységet hatékonyan fel lehessen számolni, különösen a fenntartható társadalmi és gazdasági fejlődés támogatásával. A tagállamoknak 2006-ig GNP-jük legalább 0,33%-át fejlesztési segélyre kell fordítaniuk.
The establishment of a genuine European space policy is one of the Union’s central technological challenges, the implementation of which will, among other things, eventually enable it to ensure the independence of its military intelligence. For this reason, the EPP-ED Group strongly supports the Gallileo programme, while nevertheless regretting that the military aspect of the project had not been accepted as of yet, and proposes that the European Space Agency becomes the Space Agency of the European Union.
, la democracia y el Estado de derecho. Consideramos que el desarrollo de auténticas democracias parlamentarias es fundamental para impulsar las libertades individuales, favorecer el crecimiento económico y garantizar la prosperidad de todas las naciones. A la hora de conceder ayuda al desarrollo debería llamarse la atención sistemáticamente sobre la protección de la mujer.
Mais de mil milhões de pessoas vivem com menos de um dólar por dia. Uma parte excessiva da população mundial debate-se diariamente com carências alimentares, de educação e de medicamentos. O Grupo do PPE-DE procurará assegurar que a UE mantenha um forte empenhamento financeiro no apoio ao mundo em desenvolvimento.
Περισσότεροι από 1 δισεκατομμύριο άνθρωποι ζουν με λιγότερο από 1 δολάριο ΗΠΑ την ημέρα. Είναι τεράστιος ο αριθμός των ανθρώπων που πεινούν, που χρειάζονται φάρμακα και εκπαίδευση. Η Ομάδα του ΕΛΚ-ΕΔ θα διασφαλίσει ότι η ισχυρή οικονομική δέσμευση της ΕΕ προς τον αναπτυσσόμενο κόσμο θα συνεχιστεί.
EU musí vytvořit společný trh pro získávání výzbroje. Kodex chování týkající se vývozu zbraní je nutno dále upevnit. Bylo by tak možno zavést praxi vzájemného uznávání rozhodnutí o vývozu zbraní vládami členských států a posílit tak schopnost EU konat jednotně. Je nutno vytvořit agenturu pro obranný výzkum a vývoj, která by odpovídala za koordinaci zadávání armádních zakázek v jednotlivých zemích. Výzkumné projekty by bylo možno centralizovat či alespoň koordinovat pomocí centrální struktury.
kaotamaks tõhusalt vaesust, edendades eriti jätkusuutlikku sotsiaalset ja majanduslikku arengut. Aastaks 2006 peavad liikmesriigid kulutama arenguabile vähemalt 0,33% oma riigi RKT-st. Peame tagama, et ELi õigusaktid arvestaksid maailma vaeseimatega.
Maailmassa on yli miljardi ihmistä, joiden pitää tulla toimeen vajaalla dollarilla päivässä. Liian monet ihmiset ovat ruuan, koulutuksen ja lääkkeiden tarpeessa. EPP-ED-ryhmä haluaa varmistaa, että EU antaa kehitysapua myös tulevaisuudessa.
  Policies - EPP Group  
a másik cél a megújuló energiákra vonatkozott, és 2020-ig kötelező célként azt irányozta elő, hogy 20%-ra emelik a megújuló energiák arányát, és ebből az EU-ban a közlekedés teljes benzin- és dízelolaj-fogyasztásának legalább 10%-át bioüzemanyagokból látják el.
el segundo consiste en un objetivo obligatorio del 20 % de energías renovables de aquí a 2020, con un porcentaje mínimo del 10 % de biocombustibles en el consumo general de gasóleo y gasolina de la UE en el sector del transporte.
um objectivo vinculativo de 20% de energia de fontes renováveis até 2020 e outro objectivo vinculativo mínimo de 10% para a quota de biocombustíveis no consumo comunitário global de gasolina e de gasóleo nos transportes em geral.
ΚΑΙ έναν στόχο που αφορά το μερίδιο των ανανεώσιμων πηγών ενέργειας για ένα δεσμευτικό ποσοστό της τάξεως του 20% έως το 2020, με ένα ελάχιστο 10% για το μερίδιο των βιοκαυσίμων επί της συνολικής κατανάλωσης βενζίνης και ντίζελ στον τομέα των μεταφορών της ΕΕ.
en één inzake hernieuwbare energie, namelijk de bindende doelstelling om tegen 2020 20 procent van het totale energieverbruik te dekken met duurzame energie, waarbij het marktaandeel van biobrandstoffen in de Europese vervoerssector minstens 10 procent van het totale verbruik van benzine en dieselolie moet vertegenwoordigen.
a jeden se týkal závazného cíle 20% podílu obnovitelné energie do roku 2020 a minimálního cíle 10% podílu biopaliv na celkové spotřebě benzinu a nafty v dopravě EU.
OG det andet om vedvarende energi med et bindende mål om 20 % inden 2020 med mindst 10 % til biobrændstoffernes andel af EU's samlede forbrug af benzin og diesel til transport.
 NING teine eesmärk on seotud siduva eesmärgiga saavutada 2020. aastaks taastuvate energiaallikate osakaal 20 %, kusjuures transpordis kasutatava bensiini ja diislikütuse kogutarbimises biokütuste osakaal vähemalt 10 %.
Uusiutuvan energian osalta asetettiin sitova tavoite, jonka mukaan uusiutuvan energian osuus olisi 20 prosenttia ja biopolttoaineiden osuus EU:n liikenteen bensiinin ja dieselpolttoaineen kulutuksesta vähintään 10 prosenttia vuoteen 2020 mennessä.
Jeden odnoszący się do odnawialnych źródeł energii i wiążącego celu 20% do 2020 r. z minimum 10-procentowym udziałem biopaliw w całkowitym zużyciu benzyny i oleju napędowego przez sektor transportu w UE.
cealaltă se referă la energia din surse regenerabile, pentru care s-a stabilit un obiectiv de 20% până în 2020, cu un prag minim de 10% pentru cota de biocombustibili din totalul consumului de benzină şi motorină utilizată în transportul european.
a jeden o obnoviteľnej energii pre záväzný cieľ 20 % do roku 2020 s minimálne 10 %-ným podielom pre biopalivá v rámci celkovej spotreby benzínu a nafty v rámci dopravy v EÚ.
TER cilj na področju obnovljive energije, po katerem je zavezujoč cilj do leta 2020 20-odstotni delež obnovljive energije z najmanj 10-odstotnim deležem biogoriv v celotni porabi bencina in dizelskega goriva v prometu v Evropski uniji.
UN vienu saistošu mērķi izmantot 20 % atjaunojamās enerģijas līdz 2020. gadam, no kuriem vismaz 10 % no visas ES izmantotās transporta degvielas un dīzeļdegvielas ir biodegviela.
  Az ENP-ED frakció célki...  
amely csökkenti az üzleti tőke költségeit a gyorsan változó pénzügyi környezetben. Kiemelt fontosságúnak tartjuk a pénzügyi szolgáltatások cselekvési tervének időben történő befejezését a lisszaboni következtetésekben foglaltakkal összhangban legkésőbb 2005-ig.
Ce programme qui vise à promouvoir une coopération étroite entre les organismes de radiodiffusion télévisuelle devrait être développé pour en faire une directive européenne sur les contenus permettant de mieux gérer la diffusion des contenus audiovisuels par-delà les frontières, et, de promouvoir une industrie audiovisuelle européenne forte et compétitive dont le secteur privé serait le moteur. Il faut éviter les retards d’adaptation de la législation européenne, afin d’empêcher de nouvelles lacunes en matière de technologie européenne. Or, des obstacles juridiques aux médias transfrontaliers demeurent (les droits d’auteur, par exemple).
Η ΕΕ διερευνά σήμερα τις δυνατότητες πλήρους απορύθμισης με στόχο τη δημιουργία ισότιμων όρων ανταγωνισμού στον τομέα της ηλεκτρικής ενέργειας και του φυσικού αερίου - των δύο μονοπωλίων που υπάρχουν ακόμη στην εσωτερική αγορά. Τόσο οι επιχειρήσεις όσο και οι ιδιώτες πρέπει να μπορούν να επιλέγουν ελεύθερα φορείς παροχής ανάλογα με τις ανάγκες τους. Επιθυμούμε ένα εναρμονισμένο νομοθετικό πλαίσιο, το οποίο να διασφαλίζει την επαρκή παροχή δημόσιας υπηρεσίας.
Náš klub nesouhlasí s názorem, že v lékařství jsou genetické technologie a biotechnologie spojovány především s příležitostmi, zatímco v zemědělství jsou spojovány především s riziky. Klub ELS-ED je spíše přesvědčen, že v obou oblastech existují velké příležitosti, kterých by se mělo využívat, ale také značná rizika, která je nutno snížit pomocí odpovídající legislativy. Co se týká etických limitů lidské genetiky, pak je postoj klubu založen na rozhodnutí kongresu ELS „Unie hodnot“, který se konal v r. 2001 v Berlíně, zejména na odkazu týkajícím se respektování důstojnosti lidské osobnosti.
  Kronológia 1971–1980 - ...  
A német Egon KLEPSCH-t választják a Kereszténydemokrata Képviselőcsoport elnökévé. 1982-ig látta el az elnöki tisztséget, majd 1984-ben újra megválasztották. 1992-től 1994-ig az Európai Parlament elnöke volt.
The German Egon KLEPSCH is elected chairman of the CD Group. He remained chairman until 1982 and was reelected in 1984. He was President of the European Parliament from 1992 until 1994.
L'Allemand Egon KLEPSCH est élu président du Groupe démocrate-chrétien. Il le restera jusqu'en 1982 puis sera réélu en 1984. Il sera président du Parlement européen de 1992 à 1994.
Der Deutsche Egon KLEPSCH wird zum Vorsitzenden der CD-Fraktion gewählt. Er übt sein Amt bis 1982 aus und wird 1984 wiedergewählt. Von 1992 bis 1994 ist er Präsident des Europäischen Parlaments.
Elección del alemán Egon KLEPSCH a la presidencia del Grupo DC. Ejerce sus funciones hasta 1982 y es reelegido en 1984. De 1992 a 1994 ocupa la presidencia del Parlamento Europeo.
Elezione del tedesco Egon KLEPSCH alla presidenza del Gruppo DC. Egli rimane in carica fino al 1982 e viene rieletto nel 1984. Detiene la Presidenza del Parlamento europeo dal 1992 al 1994.
O alemão Egon KLEPSCH é eleito Presidente do Grupo Democrata-Cristão. Manteve-se na presidência até 1982 e foi reeleito em 1984. Foi Presidente do Parlamento Europeu de 1992 a 1994.
Εκλογή του Γερμανού Egon KLEPSCH στην Προεδρία της Ομάδας των Χριστιανοδημοκρατικών. Ασκεί τα καθήκοντά του μέχρι το 1982 και επανεκλέγεται το 1984. Από το 1992 μέχρι το 1994 θα είναι Πρόεδρος του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου.
De Duitser Egon KLEPSCH wordt tot voorzitter van de CD-Fractie gekozen. Hij bleef voorzitter tot 1982 en werd in 1984 opnieuw gekozen. Van 1992 tot 1994 was hij Voorzitter van het Europees Parlement.
Германецът Egon KLEPSCH е избран за председател на групата на ХД. Той остава председател до 1982 г. и е преизбран през 1984 г. Той е председател на Европейския парламент от 1992 до 1994 г.
Předsedou skupiny křesťanských demokratů je zvolen Němec Egon KLEPSCH. Ve funkci setrval až do roku 1982 a opětovně byl zvolen v roce 1984. V letech 1992 až 1994 byl předsedou Evropského parlamentu.
Valg af tyskeren Egon KLEPSCH til formand for CD-Gruppen. Han udøver dette hverv indtil 1982 og genvælges i 1984. Fra 1992 til 1994 varetager han formandsposten i Europa-Parlamentet.
Kristlike Demokraatide fraktsiooni esimeheks valitakse sakslane Egon KLEPSCH. Ta oli esimees 1982. aastani ning valiti 1984. aastal tagasi. Aastatel 1992–1994 oli ta Euroopa Parlamendi president.
CD-ryhmän puheenjohtajaksi valittiin saksalainen Egon Klepsch. Hän hoiti puheenjohtajan tehtäviä vuoteen 1982 asti, ja hänet valittiin uudelleen puheenjohtajaksi vuonna 1984. Hän toimi Euroopan parlamentin puhemiehenä vuodesta 1992 vuoteen 1994.
CD frakcijos pirmininku išrenkamas vokietis Egon KLEPSCH, ėjęs šias pareigas iki 1982 m. ir 1984 m. išrinktas iš naujo. Nuo 1992 iki 1994 m. Egon KLEPSCH buvo Europos Parlamento Pirmininkas.
Niemiec Egon KLEPSCH zostaje wybrany na przewodniczącego grupy CD. Pozostał na tym stanowisku do 1982 r., a w 1984 r. został na nie wybrany ponownie. W latach 1992-1994 był przewodniczącym Parlamentu Europejskiego.
Germanul Egon KLEPSCH este ales în funcția de președinte al Grupului CD. Acesta a fost președinte al grupului până în 1982 și a fost reales în 1984. A fost Președinte al Parlamentului European începând din 1992 până în 1994.
Za predsedu Skupiny Kresťanských demokratov bol zvolený Nemec Egon KLEPSCH. Predsedom skupiny bol do roku 1982. V roku 1984 bol znovu zvolený. Vo funkcii predsedu Európskeho parlamentu pôsobil v rokoch 1992 až 1994.
Za predsednika krščanskodemokratske skupine je izvoljen Nemec Egon KLEPSCH. Predsednik je bil do leta 1982, leta 1984 pa je bil izvoljen ponovno. Med letoma 1992 in 1994 je bil predsednik Evropskega parlamenta.
Par Kristīgo demokrātu grupas priekšsēdētāju tiek ievēlēts vācietis Egon Klepsch. Viņš ieņēma priekšsēdētāja amatu līdz 1982. gadam un 1984. gadā viņu ievēlēja atkārtoti. Viņš bija Eiropas Parlamenta priekšsēdētājs no 1992. gada līdz 1994. gadam.
  Policies - EPP Group  
az egyik az éghajlatváltozásra vonatkozott, amely független uniós kötelezettségvállalásként azt irányozta elő, hogy 2020-ig az 1990-es szinthez képest legalább 20%-kal csökkentik az üvegházhatást okozó gázok kibocsátását, azzal a további kötelezettségvállalással, hogy 30%-ra emelik ezt a csökkentési célt, ha a többi fejlett ország is hasonló kibocsátáscsökkentésre kötelezi magát.
el primero, en relación con el cambio climático, consistía en el compromiso independiente de la UE de lograr al menos una reducción del 20 % de las emisiones de gases de efecto invernadero de aquí a 2020, en comparación con los niveles de 1990, así como la posibilidad de ampliar esta reducción al 30 %, siempre que otros países desarrollados se comprometan con reducciones comparables de las emisiones. Cada Estado miembro contribuirá a estas reducciones mediante objetivos nacionales que se fijarán en la legislación comunitaria.
um objectivo relativo às alterações climáticas, com vista à redução dos gases com efeito de estufa em, no mínimo, 20% até 2020, comparativamente aos níveis de 1990, enquanto compromisso independente da UE, e um compromisso no sentido de ampliar esta redução para 30%, se outros países desenvolvidos se comprometerem a realizar reduções de emissões comparáveis. Cada Estado-Membro contribuirá para estas reduções através de objectivos nacionais que deverão ser definidos em futura legislação comunitária;
έναν στόχο για την κλιματική αλλαγή που αφορά τη μείωση των αερίων του θερμοκηπίου τουλάχιστον κατά 20% έως το 2020 σε σύγκριση με τα επίπεδα του 1990, ως ανεξάρτητη δέσμευση της ΕΕ, καθώς και μια υπόσχεση για την επέκταση της συγκεκριμένης δέσμευσης σε 30% σε περίπτωση που οι υπόλοιπες ανεπτυγμένες χώρες δεσμευτούν για ανάλογες μειώσεις των εκπομπών. Κάθε κράτος μέλος θα συμβάλει σε αυτές τις μειώσεις μέσω εθνικών στόχων που θα καθοριστούν στη μελλοντική κοινοτική νομοθεσία.
één inzake klimaatverandering, namelijk de onafhankelijke verplichting van de EU om de uitstoot van broeikasgassen tegen 2020 te verminderen met 20 procent ten opzichte van de niveaus van 1990 en de extra verbintenis om deze reductie te verhogen tot 30 procent indien andere ontwikkelde landen zich ertoe verplichten vergelijkbare emissiereducties na te streven. Elke lidstaat moet aan de nagestreefde vermindering van de uitstoot bijdragen via nationale doelstellingen die in de toekomst moeten worden opgenomen in de communautaire wetgeving.
jeden se týkal změny klimatu a nezávislého závazku EU snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 alespoň o 20 % do roku 2020 a dále závazku zvýšit toto snížení na 30 % za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí. Každý členský stát bude k těmto snížením přispívat prostřednictvím národních cílů, které budou v budoucnosti stanoveny právními předpisy Společenství.
det ene om klimaforandringer, nemlig at reducere drivhusgasserne med mindst 20 % inden 2020 i forhold til niveauet fra 1990 som en selvstændig EU-forpligtelse samt en forpligtelse til at udvide denne reduktion til 30 %, hvis andre udviklede lande forpligter sig til tilsvarende emissionsreduktioner. Hver enkelt medlemsstat skal bidrage til disse nedskæringer gennem nationale mål, som fastsættes i den fremtidige fællesskabslovgivning,
esimene eesmärk on seotud kliimamuutustega: vähendada 2020. aastaks kasvuhoonegaaside heidet vähemalt 20 % võrreldes 1990. aasta tasemega, mis oleks ELi sõltumatu kohustus, pluss kohustus suurendada kõnealust vähendamist 30 %ni, kui arengumaad võtavad endale võrreldavad heidete vähendamise kohustused. Kõik liikmesriigid annavad oma panuse kõnealusesse vähendamisse riiklike eesmärkide abil, mis sätestatakse tulevastes ühenduse õigusaktides;
Ilmastonmuutoksen osalta tavoitteena oli vähentää kasvihuonekaasuja vuoteen 2020 mennessä vähintään 20 prosenttia vuoteen 1990 verrattuna EU:n itsenäisenä sitoumuksena. Vähennettävää osuutta myös sitouduttiin nostamaan 30 prosenttiin, jos muut kehittyneet maat sitoutuvat vastaaviin päästövähennyksiin. Kukin jäsenvaltio osallistuu näihin leikkauksiin yhteisön tulevassa lainsäädännössä asetettavien kansallisten tavoitteiden kautta.
Jeden odnoszący się do zmian klimatycznych i ograniczenia do 2020 r. emisji gazów cieplarnianych przynajmniej o 20% w porównaniu z poziomami z 1990 r., jako niezależne zobowiązanie UE, oraz zobowiązanie do zwiększenia tego ograniczenia do 30% w przypadku, gdy inne kraje rozwinięte zobowiązałyby się do osiągnięcia porównywalnych ograniczeń emisji. Każde państwo członkowskie miało przyczynić się do tych ograniczeń poprzez krajowe cele, które miały zostać określone w przyszłym prawodawstwie wspólnotowym.
una se referă la schimbările climatice şi vizează reducerea emisiilor de gaze cu efect de seră cu cel puţin 20% până în 2020 faţă de nivelurile din 1990, ca angajament asumat de UE în mod independent, la care se adaugă angajamentul de creştere a reducerii până la 30% în cazul în care ţările dezvoltate se angajează să respecte obiective de reducere asemănătoare. Fiecare state membru va contribui la aceste reduceri prin ţinte ce trebuie respectate la nivel naţional şi care vor fi incluse în legislaţia comunitară viitoare.
jeden o zmene klímy s cieľom znížiť skleníkové plyny o minimálne 20 % do roku 2020, v porovnaní s úrovňami roku 1990, ako nezávislý záväzok EÚ, plus záväzok zvýšiť túto redukciu na 30 %, ak sa ostatné rozvinuté krajiny zaviažu k porovnateľnému zníženiu emisií. Každý členský štát prispeje k týmto redukciám prostredníctvom národných cieľov, ktoré majú byť stanovené v budúcich právnych predpisoch Spoločenstva.
cilj glede podnebnih sprememb, v skladu s katerim naj bi zmanjšali emisije toplogrednih plinov za najmanj 20 % do leta 2020 v primerjavi z ravnjo iz leta 1990, kar predstavlja neodvisno zavezo Evropske unije; poleg tega je sprejel zavezo, da bo Evropska unija emisije zmanjšala za 30 %, če se bodo k primerljivim zmanjšanjem emisij zavezale tudi druge razvite države. Vsaka država članica bo k tem zmanjšanjem prispevala z nacionalnimi cilji, ki jih je treba določiti v prihodnji zakonodaji Skupnosti;
vienu neatkarīgu ES saistību attiecībā uz klimata pārmaiņām, proti, līdz 2020. gadam par vismaz 20 % salīdzinājumā ar 1990. gadu samazināt siltumnīcefektu gāzu emisijas, turklāt saistību šo samazinājumu palielināt līdz 30 %, ja citas attīstītās valstis apņemas sasniegt līdzvērtīgus emisiju samazinājumus; katra dalībvalsts sekmēs šo samazinājumu īstenošanu, nospraužot valsts mērķus Kopienas nākotnes tiesību aktiem.
  Az ENP-ED frakció célki...  
, amelyet 2010-ig meg kell valósítani. Nagyobb figyelmet kell szentelni a továbbiakban a lisszaboni stratégia célkitűzéseinek, különösen a következő területeken: állami és magánberuházások, főként az emberi erőforrások és a kutatás-fejlesztés terén, a vállalkozó szellem fokozása az európai társadalomban, a kis- és középvállalkozások támogatása és alacsonyabb adószintek bevezetése az EU-ban.
La recherche sur la qualité alimentaire est un autre point central en connexion avec notre priorité consistant à garantir une alimentation sûre et de qualité. Les industrie à contenu biologique ont tout particulièrement besoin d’être renforcées.
Die Entwicklung der digitalen Technologie beschleunigt die Konvergenz der Medien und macht gemeinsame Mindestvorschriften für den grenzüberschreitenden Umlauf audiovisueller Inhalte unerlässlich. Um die kulturelle Vielfalt zu fördern, muss das Recht auf eine unterstützende Politik im Bereich audiovisueller Medien auf nationaler sowie auf europäischer Ebene gewahrt werden.
O PPE-DE é contrário à opinião segundo a qual, na medicina, a engenharia genética e a biotecnologia estão principalmente associadas à ideia de novas oportunidades, ao passo que na agricultura estão principalmente associadas à ideia de riscos, e está muito mais inclinado para acreditar que em ambas as áreas existem grandes oportunidades que deveriam ser aproveitadas, embora também riscos significativos que devem ser reduzidos por meio de legislação adequada. No que se refere aos limites éticos da genética humana, a posição do Grupo baseia-se nas conclusões do Congresso do PPE “Uma União de valores”, realizado em 2001, em Berlin.
Από την πλευρά των κρατών μελών παρατηρείται σαφής πολιτική αδράνεια και υπαναχωρήσεις σε σχέση με ζωτικής σημασίας διαρθρωτικές μεταρρυθμίσεις στο πλαίσιο της υλοποίησης του προγράμματος της Λισσαβόνας. Για τη διασφάλιση της έγκαιρης έγκρισης των μεταρρυθμίσεων, πρέπει να θεσπιστεί σαφής χάρτης πορείας ο οποίος να καθορίζει τα βήματα που πρέπει να γίνουν.
, mis tuleb täies ulatuses ellu viia 2001. aastaks vastavalt kindlale kuupäevalisele jaotusele. Enam tähelepanu tuleb pöörata Lissaboni strateegia eesmärkidele eelkõige järgnevates valdkondades: riiklikud- ja erainvesteeringud, eriti inimkapitali ja uurimis- ja arendustöö alal, ettevõtlikkuse suurendamine Euroopas, toetus väike- ja keskmisele ettevõtlusele, üleüldise maksumäära alandamine ELis.
Rozwój technologii cyfrowych przyspiesza globalizację mediów. Sprawia, że przyjęcie minimum wspólnych standardów staje się konieczne ze względu na ponadnarodowy zasięg treści audiowizualnych. Koniecznym jest zachowanie prawa do polityki wspierania mediów audiowizualnych na poziomie krajowym/europejskim, mając na uwadze propagowanie różnorodności kulturalnej.
  Kronológia 1925–1950 - ...  
A kongresszuson megállapodtak abban, hogy további találkozókat szerveznek, valamint párizsi székhellyel létrehozzák a „Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne” (SIPDIC) titkárságot; a Titkárság egészen 1939-ig létezett.
First international Congress of Christian (Catholic) people's parties (December, Paris). It was agreed to hold further meetings and to establish the "Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne" (SIPDIC) in Paris; the Secretariat continued to exist until 1939. Parties from Belgium, Germany, Italy, France, the Netherlands, Luxembourg, Austria, Switzerland, Czechoslovakia, Hungary, Spain, Portugal and Lithuania were involved in its activities.
Premier Congrès international des partis populaires chrétiens (catholiques) à Paris en décembre. Ses participants conviennent d'organiser d'autres réunions et de fonder le "Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne" (SIPDIC) à Paris, qui sera dissous en 1939. Les activités du Secrétariat ont bénéficié de la participation de partis de Belgique, Allemagne, Italie, France, Pays-Bas, Luxembourg, Autriche, Suisse, Tchécoslovaquie, Hongrie, Espagne, Portugal et Lituanie.
Erster internationaler Kongress der christlichen (katholischen) Volksparteien (Dezember, Paris). Weitere Begegnungen wurden vereinbart und die Einsetzung eines "Sécretariat International des Partis Democratiques d'Inspiration Chrétienne" (SIPDIC) mit Sitz in Paris beschlossen. Das Sekretariat bestand bis 1939. An seinen Aktivitäten beteiligten sich Parteien aus Belgien, Deutschland, Italien, Frankreich, den Niederlanden, Luxemburg, Österreich, der Schweiz, der Tschechoslowakei, Ungarn, Spanien, Portugal und Litauen.
Primer Congreso internacional de los partidos populares cristianos (católicos) (diciembre, París). Se acordó celebrar más reuniones y crear el "Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne" (SIPDIC) en París; el Secretariado siguió existiendo hasta 1939. En sus actividades participaron partidos de Bélgica, Alemania, Italia, Francia, los Países Bajos, Luxemburgo, Austria, Suiza, Checoslovaquia, Hungría, España, Portugal y Lituania.
Primo Congresso internazionale dei partiti popolari cristiani (cattolici) (dicembre, Parigi). Si decise di tenere ulteriori riunioni e di creare il "Segretariato internazionale dei partiti democratici d'ispirazione cristiana" (SIPDIC) a Parigi; il Segretariato continua ad esistere fino al 1939. I partiti di Belgio, Germania, Italia, Francia, Paesi Bassi, Lussemburgo, Austria, Svizzera, Cecoslovacchia, Ungheria, Spagna, Portogallo e Lituania partecipano alle sue attività.
Primeiro Congresso Internacional do Partido Popular Cristão (Católico) (Dezembro, Paris). Ficou decidida a realização de novos encontros e a instituição do ""Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne" (SIPDIC) em Paris; o Secretariado existiu até 1939. Nas suas actividades participaram partidos da Bélgica, Alemanha, Itália, França, Países Baixos, Luxemburgo, Áustria, Suíça, Checoslováquia, Hungria, Espanha, Portugal e Lituânia.
Πρώτο διεθνές συνέδριο των χριστιανικών (καθολικών) λαϊκών κομμάτων (Δεκέμβριος, Παρίσι). Συμφωνήθηκε η διεξαγωγή και άλλων συνεδριάσεων καθώς και η σύσταση της "Διεθνούς Γραμματείας των Χριστιανοδημοκρατικών Κομμάτων" ("Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne") (SIPDIC) στο Παρίσι• η Γραμματεία συνέχισε τις δραστηριότητές της έως το 1939 και σε αυτές συμμετείχαν κόμματα από το Βέλγιο, τη Γερμανία, την Ιταλία, τη Γαλλία, τις Κάτω Χώρες, το Λουξεμβούργο, την Αυστρία, την Ελβετία, την Τσεχοσλοβακία, την Ουγγαρία, την Ισπανία, την Πορτογαλία και την Λιθουανία.
Eerste internationaal congres van christelijke (katholieke) volkspartijen (december, Parijs). Er werd overeengekomen nog meer bijeenkomsten te houden en in Parijs het 'Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne' (SIPDIC) op te richten. Het secretariaat bleef bestaan tot 1939. Partijen uit België, Duitsland, Italië, Frankrijk, Luxemburg, Oostenrijk, Zwitserland, Tsjecho-Slowakije, Hongarije, Spanje, Portugal en Litouwen namen aan de werkzaamheden van het secretariaat deel.
První mezinárodní kongres křesťanských (katolických) lidových stran (prosinec, Paříž). Bylo dohodnuto, že se budou konat další setkání a že bude vytvořen Mezinárodní sekretariát demokratických stran křesťanské orientace (Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne) (SIPDIC) se sídlem v Paříži; sekretariát fungoval až do roku 1939. Na jeho činnosti se podílely strany z Belgie, Německa, Itálie, Francie, Nizozemska, Lucemburska, Rakouska, Švýcarska, Československa, Maďarska, Španělska, Portugalska a Litvy.
Den første internationale kongres af kristelige (katolske) folkepartier (december, Paris). Det vedtoges at afholde yderligere møder og at oprette et Internationalt Sekretariat for Demokratiske Partier med Kristeligt Grundlag i Paris. Sekretariatet eksisterede indtil 1939. Partier fra Belgien, Tyskland, Italien, Frankrig, Nederlandene, Luxembourg, Østrig, Schweiz, Tjekkoslovakiet, Ungarn, Spanien, Portugal og Litauen deltog i dets virksomhed.
Kristlike (katoliiklike) rahvaparteide esimene rahvusvaheline kongress (Pariis, detsember). Lepitakse kokku edasiste koosolekute pidamises ning kristlik-demokraatlike erakondade rahvusvahelise sekretariaadi loomises asukohaga Pariis (Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne, SIPDIC). Sekretariaat eksisteeris 1939. aastani. Sekretariaadi töösse olid kaasatud Belgia, Saksamaa, Itaalia, Prantsusmaa, Madalmaade, Luksemburgi, Austria, Šveitsi, Tšehhoslovakkia, Ungari, Hispaania, Portugali ja Leedu erakonnad.
Ensimmäinen kristillisten (katolisten) kansanpuolueiden kansainvälinen puoluekokous järjestettiin Pariisissa joulukuussa. Siinä päätettiin jatkaa kokousten pitämistä ja perustaa Pariisiin sihteeristö: Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne (SIPDIC). Sihteeristö jatkoi toimintaansa vuoteen 1939 asti. Siihen osallistui puolueita Belgiasta, Saksasta, Italiasta, Ranskasta, Alankomaista, Luxemburgista, Itävallasta, Sveitsistä, Tšekkoslovakiasta, Unkarista, Espanjasta, Portugalista ja Liettuasta.
Primul Congres internațional al partidelor populare creștine (catolice) (decembrie, Paris). S-a decis organizarea în continuare de reuniuni, precum și înființarea „Secretariatului Internațional al Partidelor Democratice de Inspirație Creștină” (SIPDIC) la Paris; Secretariatul și-a desfășurat activitatea până în 1939. Partide din Belgia, Germania, Italia, Franța, Țările de Jos, Luxemburg, Austria, Elveția, Cehoslovacia, Ungaria, Spania, Portugalia și Lituania au fost implicate în activitățile sale.
Prvý medzinárodný zjazd kresťanských (katolíckych) ľudových strán (december, Paríž). Bolo dohodnuté, že sa uskutočnia ďalšie zasadnutia a zriadi sa sekretariát Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne (SIPDIC) v Paríži. Sekretariát existoval až do roku 1939. Na jeho činnosti sa podieľali strany z Belgicka, Nemecka, Talianska, Francúzska, Holandska, Luxemburska, Rakúska, Švajčiarska, Československa, Maďarska, Španielska, Portugalska a Litvy.
Prvi mednarodni kongres krščanskih (katoliških) ljudskih strank (december, Pariz). Na njem so se stranke dogovorile, da se bodo sestajale tudi v prihodnosti, in so ustanovile „Secrétariat International des Partis Démocratiques d'Inspiration Chrétienne“ (SIPDIC, Mednarodni sekretariat demokratičnih strank krščanske usmeritve) s sedežem v Parizu, ki je obstajal do leta 1939. K delovanju sekretariata so prispevale stranke iz Belgije, Nemčije, Italije, Francije, Nizozemske, Luksemburga, Avstrije, Švice, Češkoslovaške, Madžarske, Španije, Portugalske in Litve.
  Policies - EPP Group  
évi Kiotói Jegyzőkönyv előírja, hogy az iparosodott országoknak az első „kötelezettségvállalási időszakban” (2008–2012) átlagosan az 1990-es szint 5,2%-ával kell csökkenteniük a hat üvegházhatást okozó gáz kibocsátását (szén-dioxid, ami a legfontosabb, metán, dinitrogén-oxid, fluorozott szénhidrogének, perfluor-karbonok és a kén-hexafluorid). Az EU szempontjából ez az üvegházhatást okozó gázok kibocsátásának 8%-os csökkentését követeli 2008–2012-ig az 1990-es szinthez képest.
El Protocolo de Kyoto de 1997 estipula que los países industrializados deben reducir las emisiones de seis tipos de gases de efecto invernadero (dióxido de carbono, el más importante, metano, óxido nitroso, hidrofluorocarburos, perfluorocarburos y hexafluoruro de azufre) una media de un 5,2 % por debajo de los niveles de 1990 durante el primer «período de compromiso» (2008-2012). Para la UE, esto supone una reducción del 8 % de las emisiones de gases de efecto invernadero entre 2008-2012 en comparación con los niveles de 1990. No se fijan objetivos de emisiones para los países en desarrollo.
O Protocolo de Quioto, de 1997, prevê que os países industrializados reduzam as suas emissões de seis gases com efeito de estufa (dióxido de carbono, que é o mais importante, metano, óxido nitroso, hidrofluorocarbonetos, perfluorocarbonetos e hexafluoreto de enxofre) numa média de 5,2% em relação aos níveis de 1990 durante o primeiro "período de compromisso" (2008-2012). Para a UE, isso exige, entre 2008 e 2012, uma redução de 8% das emissões de gases com efeito de estufa comparativamente aos níveis de 1990. Não foram definidos objectivos de emissões para os países em desenvolvimento.
Το πρωτόκολλο του Κυότο του 1997 ορίζει ότι οι βιομηχανικές χώρες πρέπει να μειώσουν, τη διάρκεια της πρώτης «περιόδου δέσμευσης» (2008-2012), τις εκπομπές έξι αερίων του θερμοκηπίου (διοξειδίου του άνθρακα, που είναι το σημαντικότερο, μεθανίου, υποξειδίου του αζώτου, υδροφθορανθράκων, υπερφθορανθράκων και εξαφθοριούχου θείου) κατά 5,2% κατά μέσο όρο σε σχέση με τα επίπεδα που βρίσκονταν το 1990. Για την ΕΕ, αυτό προϋποθέτει μείωση κατά 8% των εκπομπών αερίων του θερμοκηπίου σε σύγκριση με τα επίπεδα του 1990 έως το 2008-2012. Δεν έχουν τεθεί στόχοι αναφορικά με τις εκπομπές των αναπτυσσόμενων χωρών.
Krachtens het Protocol van Kyoto van 1997 moeten de geïndustrialiseerde landen de uitstoot van zes broeikassen (naast kooldioxide, dat de belangrijkste plaats inneemt, ook methaan, dikstikstofoxide, fluorkoolwaterstoffen, perfluorkoolwaterstoffen en zwavelhexafluoride) tijdens de eerste “verbintenisperiode” (2008-2012) met een gemiddelde van 5,2 procent verminderen ten opzichte van de niveaus van 1990. Voor de EU betekent dit dat de uitstoot van broeikasgassen gedurende de periode 2008-2012 moet worden teruggebracht met 8 procent ten opzicht van de niveaus van 1990. Voor de ontwikkelingslanden zijn geen streefwaarden vastgesteld.
Kjótský protokol z roku 1997 stanoví, že průmyslové země musí snížit své emise šesti skleníkových plynů (oxidu uhličitého, který je z této skupiny nejdůležitější, methanu, oxidu dusného, částečně a zcela fluorovaných uhlovodíků a fluoridu sírového) v průměru o 5,2 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990, a to v průběhu prvního závazkového období (2008–2012). Pro EU to znamená snížit mezi lety 2008–2012 ve srovnání s hodnotami z roku 1990 emise skleníkových plynů o 8 %. Pro rozvojové země nejsou stanoveny žádné emisní cíle.
I Kyotoprotokollen fra 1997 hedder det, at de industrialiserede lande skal mindske deres emissioner af seks drivhusgasser (kuldioxid, som er den vigtigste, metan, nitrogenoxider, hydrofluorcarboner, perfluorcarboner og svovlhexafluorid) med i gennemsnit 5,2 % i forhold til niveauet i 1990 i løbet af den første "forpligtelsesperiode" (2008-2012). For EU kræver dette en reduktion på 8 % i emissionerne af drivhusgasser i perioden 2008-2012 i forhold til niveauet fra 1990. Der er ikke opstillet nogen emissionsmål for udviklingslandene.
1997. aasta Kyoto protokollis on sätestatud, et tööstusriigid peavad esimese kohustusperioodi jooksul (2008–2012) vähendama kuue kasvuhoonegaasi (süsinikdioksiid, mis on kõige olulisem; metaan; dilämmastikoksiid; fluorosüsivesinikud; perfluorosüsivesinikud ja väävelheksafluoriid) heidet keskmiselt 5,2 % võrreldes 1990. aasta tasemega. ELi puhul tähendab see, et ajavahemikul 2008–2012 on vaja vähendada kasvuhoonegaaside heidet 8 % võrreldes 1990. aasta tasemetega. Arengumaadele ei ole heite vähendamise eesmärke seatud.
Kioton pöytäkirjassa vuodelta 1997 määrätään, että teollisuusmaiden on vähennettävä kuuden kasvihuonekaasun (hiilidioksidin, joka on niistä tärkein, metaanin, dityppioksidin, fluorihiilivetyjen, perfluorihiilivetyjen ja rikkiheksafluoridin) päästöjään keskimäärin 5,2 prosenttia vuoden 1990 määrästä ensimmäisenä "velvoitekautena" (2008–2012). EU:n osalta tämä edellyttää kasvihuonekaasupäästöjen vähentämistä 8 prosenttia vuosina 2008–2012 vuoden 1990 määrään verrattuna. Kehitysmaille ei ole asetettu päästötavoitteita.
Protokół z Kioto z 1997 r. stanowi, że kraje uprzemysłowione muszą ograniczyć swoje emisje sześciu gazów cieplarnianych (dwutlenku węgla, który ma największe znaczenie, metanu, tlenku azotu, wodorofluorowęglowodorów, perfluorowęglowodorów i sześciofluorku siarki) średnio o 5,2% poniżej poziomów z 1990 r. w czasie pierwszego okresu zaangażowania (2008–2012). Dla UE oznacza to konieczność 8-procentowego ograniczenia emisji gazów cieplarnianych przed upływem okresu 2008–2012 w porównaniu z poziomami w 1990 r. Dla krajów rozwijających się nie określono celów w zakresie emisji.
Protocolul de la Kyoto din 1997 precede faptul că ţările industrializate trebuie să-şi reducă emisiile a şase tipuri de gaze cu efect de seră (dioxidul de carbon, care este cel mai important, metanul, protoxidul de azot, hidrofluocarburile, perfluorcarburile şi hexafluorura de sulf) cu circa 5,2% faţă de nivelurile din 1990 în prima „perioadă de angajament” (2008-2012). Pentru UE, aceasta înseamnă o reducere cu 8% a emisiilor de gaze cu efect de seră în perioada 2008-2012 faţă de nivelurile din 1990. Pentru ţările în curs de dezvoltare nu au fost stabilite ţinte referitoare la emisii.
Kjótsky protokol z roku 1997 ustanovuje, že priemyselné krajiny musia znížiť svoje emisie šiestich skleníkových plynov (oxid uhličitý, ktorý je najdôležitejší, metán, oxid dusný, chlórfluórované uhľovodíky, perfluórouhľovodíky a fluorid sírový) v priemere o 5,2 % pod úroveň roku 1990, počas prvého „záväzného obdobia“ (2008 – 2012). Pre EÚ to znamená 8 %-né zníženie emisií skleníkových plynov do obdobia 2008 – 2012 v porovnaní s úrovňami roku 1990. Pre rozvojové krajiny nie sú stanovené žiadne emisné ciele.
Kjotski protokol iz leta 1997 določa, da morajo industrijsko razvite države v prvem ciljnem obdobju (2008–2012) zmanjšati svoje emisije šestih toplogrednih plinov (ogljikovega dioksida, ki je najpomembnejši, metana, dušikovega oksida, fluoriranih ogljikovodikov, perfluoriranih ogljikovodikov in žveplovega heksafluorida) za povprečno 5,2 % glede na raven iz leta 1990. Od Evropske unije to terja zmanjšanje emisij toplogrednih plinov za 8 % v obdobju 2008–2012 v primerjavi z ravnjo iz leta 1990. Za države v razvoju cilji za zmanjšanje emisij niso določeni.
Kioto protokols kopš 1997. gada nosaka, ka industrializētajām valstīm par vidēji 5,2 % salīdzinājumā ar 1990. gadu ir jāsamazina sešu siltumnīcefekta gāzu (oglekļa dioksīds — vissvarīgākais, metāns, slāpekļa oksīds, fluorogļūdeņraži, perfluorogļūdeņraži un sēra heksafluorīds) emisija pirmā saistību perioda laikā (no 2008. līdz 2012. gadam). ES tas nozīmē, ka laika posmā no 2008. līdz 2012. gadam par 8 % jāsamazina siltumnīcefekta gāzu emisijas salīdzinājumā 1990. gadu. Jaunattīstības valstīm emisijas mērķi nav noteikti.
  Policies - EPP Group  
az IPCC-jelentések (2007): az éghajlatváltozással foglalkozó kormányközi munkacsoport (IPCC) negyedik értékelő jelentése szerint, amelynek második fejezetét 2007 áprilisában mutatták be Brüsszelben, 2100-ig a Föld átlagos felszíni hőmérséklete 1,4–5,8°C-kal fog megemelkedni, és ugyanebben az időszakban az átlagos tengerszint 9–88 cm-rel fog nőni.
los informes del IPCC (2007): según el Cuarto Informe de Evaluación del Grupo Intergubernamental de Expertos sobre el Cambio Climático (IPCC), cuyo segundo capítulo se presentó en Bruselas en abril de 2007, la temperatura de la superficie terrestre podría aumentar entre 1,4 ºC y 5,8 ºC de aquí al 2100, mientras que el nivel medio del mar subirá entre 9 cm y 88 cm durante el mismo período. Si no se hace nada por limitar estos cambios, afectarán considerablemente al medio ambiente y a las economías. El cambio del régimen de lluvias aumentará considerablemente la presión sobre los recursos hídricos en numerosas regiones, lo que afectará a su vez al suministro de agua y a la irrigación. Crecerá la incidencia de las condiciones climáticas extremas y de las inundaciones, lo que tendrá consecuencias graves en términos de costes económicos y sufrimiento humano.
os relatórios IPCC (2007): segundo o Quarto Relatório de Avaliação do Painel Intergovernamental para as Alterações Climáticas (IPCC), cujo segundo capítulo foi apresentado em Abril de 2007, em Bruxelas, a temperatura média da superfície da Terra deverá aumentar entre 1,4ºC e 5,8ºC até 2010, ao passo que o nível do mar subirá entre 9 cm e 88 cm durante o mesmo período. Se não se fizer nada para limitar estas alterações, elas terão repercussões significativas no ambiente e nas economias. As alterações no regime de precipitação exercerão pressão considerável sobre os recursos hídricos de muitas regiões, o que, por sua vez, prejudicará o abastecimento de água e a irrigação. Condições climáticas extremas e inundações tornar-se-ão mais frequentes e terão um grave impacto em termos de custos económicos e de sofrimento humano.
οι Εκθέσεις της IPCC (2007): σύμφωνα με την τέταρτη έκθεση αξιολόγησης της Διακυβερνητικής επιτροπής για την αλλαγή του κλίματος (IPCC), το δεύτερο κεφάλαιο της οποίας παρουσιάστηκε στις Βρυξέλλες τον Απρίλιο του 2007, η μέση θερμοκρασία της επιφάνειας της Γης είναι πιθανόν να αυξηθεί από 1,4 έως 5,8 βαθμούς Κελσίου μέχρι το 2100, ενώ η μέση στάθμη της θάλασσας θα αυξηθεί από 9 έως 88 εκατοστά την ίδια περίοδο. Αν δεν αναληφθούν δράσεις για τον περιορισμό των μεταβολών αυτών, θα υπάρξουν σημαντικές επιπτώσεις στο περιβάλλον και στις οικονομίες. Η μεταβολή των προτύπων βροχόπτωσης θα ασκήσει μεγάλη πίεση στους υδάτινους πόρους σε πολλές περιοχές, γεγονός που με τη σειρά του θα επηρεάσει την ύδρευση και την άρδευση. Οι ακραίες καιρικές συνθήκες και οι πλημμύρες θα γίνουν συχνότερες και θα έχουν σοβαρό αντίκτυπο τόσο από άποψης οικονομικού κόστους, όσο και ανθρώπινης δυστυχίας.
de IPCC-verslagen (2007): overeenkomstig het vierde evaluatieverslag van het Intergouvernementeel Panel over klimaatverandering, (IPCC), waarvan het tweede hoofdstuk in april 2007 in Brussel is gepresenteerd, zal de gemiddelde oppervlaktetemperatuur van de aarde tussen nu en 2100 naar alle waarschijnlijkheid met 1,4°C à 5,8°C toenemen, terwijl de gemiddelde zeespiegel in dezelfde periode met 9 cm à 88 cm zal stijgen. Indien geen actie wordt ondernomen om deze ontwikkelingen een halt toe te roepen, zullen het milieu en de economie ernstige schade ondervinden. In vele regio’s zullen de watervoorraden sterk onder druk komen te staan ten gevolge van het veranderende regenpatroon, wat de watervoorziening en de irrigatiewerkzaamheden in het gedrang zal brengen. Bovendien zullen we vaker worden geconfronteerd met extreme weersomstandigheden en overstromingen, zodat de economische kosten de pan zullen uitrijzen en de schadelijke gevolgen voor de mens zullen toenemen.
zprávy IPCC (z roku 2007): podle čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), jejíž druhá kapitola byla představena v Bruselu v dubnu 2007, se průměrná teplota povrchu planety do roku 2100 pravděpodobně zvýší o 1,4°C – 5,8°C a průměrná hladina moří se za stejné období zvýší o 9 cm až 88 cm. Pokud nebudeme usilovat o omezení těchto změn, budou mít značné následky pro životní prostředí a hospodářství. Změny ve srážkových modelech značně ohrozí vodní zdroje v mnoha regionech, což bude ovlivňovat zásobování vodou a zavlažování. Extrémní výkyvy v počasí a záplavy budou častější a budou mít závažný dopad, co se týče ekonomických nákladů a lidského utrpení.
IPCC-rapporterne: Ifølge den fjerde vurderingsrapport fra Det Mellemstatslige Panel om Klimaændringer (IPCC), hvis andet kapitel blev fremlagt i Bruxelles i april 2007, vil jordens gennemsnitlige overfladetemperatur sandsynligvis stige med mellem 1,4 °C og 5,8 °C frem mod 2100, mens havniveauet i gennemsnit vil stige med mellem 9 cm og 88 cm i løbet af samme periode. Hvis ikke der gøres noget for at begrænse disse forandringer, vil de få alvorlige konsekvenser for miljøet og økonomierne. Ændring af nedbørsmønstre vil lægge betydeligt pres på vandressourcerne i mange regioner, hvilket igen vil påvirke vandforsyning og kunstvanding. Ekstreme vejrforhold og oversvømmelser vil blive mere hyppige og vil få alvorlige konsekvenser i form af økonomiske og menneskelige omkostninger.
valitsustevahelise kliimamuutuste rühma aruanded (2007): vastavalt valitsustevahelise kliimamuutuste rühma neljandale hindamisaruandele, mille teist peatükki tutvustati Brüsselis 2007. aasta aprillis, tõuseb maapinna keskmine temperatuur kuni 2100. aastani 1,4–5,8 °C, samas kui merevee keskmine tase tõuseb samal ajal 9–88 cm. Kui nende muutuste piiramiseks midagi ei ette ei võeta, on tagajärjed keskkonnale ja majandustele märkimisväärsed. Muutused sademetes avaldavad tugevat survet paljude piirkondade veevarudele, mis omakorda mõjutab veevarustust ja niisutamist. Äärmuslikud ilmastikunähtused ja üleujutused muutuvad sagedasemaks ning avaldavad tõsist mõju majanduslike kahjude ja inimkannatuste näol.
IPCC:n raportit (2007): Hallitustenvälisen ilmastonmuutospaneelin (IPPC) neljännen arviointiraportin, jonka toinen luku esiteltiin Brysselissä huhtikuussa 2007, mukaan maapallon keskimääräinen pintalämpötila nousee todennäköisesti 1,4–5,8 °C vuoteen 2100 mennessä, samanaikaisesti kun keskimääräinen merenpinnan korkeus nousee 9–88 cm samassa ajassa. Jos mitään ei tehdä näiden muutosten hillitsemiseksi, niillä on merkittäviä vaikutuksia ympäristöön ja talouteen. Sateiden jakauman muuttumisen myötä monien alueiden vesivaroihin kohdistuu merkittävä paine, mikä puolestaan vaikuttaa vesihuoltoon ja keinokasteluun. Äärimmäisiä sääoloja ja tulvia esiintyy entistä useammin, ja niillä on vakavia vaikutuksia taloudellisten kustannusten ja inhimillisen kärsimyksen muodossa.
sprawozdania IPCC (2007 r.): zgodnie z czwartym sprawozdaniem z oceny Międzyrządowego Panelu ds. Zmian Klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPPC), którego drugi rozdział przedstawiono w Brukseli w kwietniu 2007 r., do 2100 r. średnia temperatura powierzchni Ziemi prawdopodobnie wzrośnie z 1,4 do 5,8°C, a średni poziom wód podniesie się przez ten sam okres z 9 do 88 cm. Jeżeli nie uczyni się nic w celu ograniczenia tych zmian, będą one miały poważne skutki dla środowiska naturalnego i dla gospodarek. Zmiany w strukturze opadów będą miały znaczący wpływ na ograniczenie zasobów wodnych w wielu regionach, co następnie wpłynie na zaopatrzenie w wodę i nawadnianie. Ekstremalne warunki pogodowe i powodzie będą występować częściej i będą miały poważny wpływ, jeśli chodzi o koszty gospodarcze i ludzkie cierpienie.
raportul IPCC: în conformitate cu cel de-al patrulea raport de evaluare al grupului interguvernamental de experți pentru studiul schimbărilor climatice, al cărui al doilea capitol a fost prezentat la Bruxelles în aprilie 2007, temperatura medie la nivelul scoarţei terestre este posibil să crească cu între 1,4°C şi 5,8°C până în 2100, în timp ce nivelul mediu al mării va creşte cu între 9 cm şi 88 cm în aceeaşi perioadă. Dacă nu se vor lua măsuri pentru limitarea lor, aceste schimbări vor avea grave repercusiuni asupra mediului şi economiilor. Modificarea ciclului pluvial va exercita o presiune deosebită asupra resurselor de apă în multe regiuni, ceea ce, la rândul său, va afecta rezervele de apă şi irigaţiile. Frecvenţa fenomenelor meteorologice extreme şi a inundaţiilor va creşte şi va avea un impact devastator din punctul de vedere al costurilor economice şi al suferinţei umane.
správy Medzivládneho panelu o zmene klímy (IPCC) (2007): podľa štvrtej hodnotiacej správy Medzivládneho panelu o zmene klímy (IPCC), ktorého druhá kapitola bola prezentovaná v Bruseli v apríli 2007, priemerná teplota povrchu zeme sa do roku 2100 zvýši pravdepodobne medzi 1,4°C a 5,8°C a morská hladina za to isté obdobie zároveň stúpne o 9 cm až 88 cm. Ak sa neurobí nič preto, aby sa tieto zmeny obmedzili, budú mať veľké dôsledky na životné prostredie a ekonomiky. Zmeny v distribúcii zrážok budú vyvíjať značný tlak na vodné zdroje v mnohých regiónoch, čo spätne ovplyvní zásobovanie vodou a zavlažovanie. Extrémne počasie a záplavy budú čoraz častejšie a vážne ovplyvnia ekonomické náklady a ľudské utrpenie.
poročila IPCC (2007): kot navaja četrto ocenjevalno poročilo Medvladnega foruma o podnebnih spremembah (IPCC), katerega drugo poglavje je bilo aprila 2007 predstavljeno v Bruslju, se bo povprečna temperatura površine Zemlje do leta 2100 verjetno dvignila za 1,4 do 5,8 °C, medtem ko bo povprečna gladina morja v istem obdobju narasla za 9 do 88 cm. Če ne bo nič storjeno za omejitev teh sprememb, bodo imele velike posledice za okolje in gospodarstva. Spremenjeni vzorci padavin bodo povzročili močan pritisk na vodne vire v mnogih regijah, kar bo nato vplivalo na oskrbo z vodo in namakanje. Skrajne vremenske razmere in poplave bodo pogostejše in bodo imele resne posledice v smislu ekonomskih stroškov in človeškega trpljenja.
IPCC ziņojumi (2007. gads): saskaņā ar Klimata pārmaiņu starpvaldību padomes (IPCC) ceturto novērtējuma ziņojumu, kura otrā nodaļa tika prezentēta Briselē 2007. gada aprīlī, paredzams, ka zemes virsmas vidējā temperatūra līdz 2100. gadam paaugstināsies par 1,4 –5,8°C, bet vidējais jūras līmenis šajā laika periodā celsies par 9–88 cm. Ja nekas netiks darīts šo pārmaiņu ierobežošanai, tās ievērojami ietekmēs vidi un ekonomiku. Pārmaiņas nokrišņu režīmā daudzos reģionos nopietni ietekmēs ūdens resursus, kas savukārt ietekmēs dzeramā ūdens apgādi un apūdeņošanu. Ekstremālie laika apstākļi un plūdi kļūs aizvien biežāki, un tiem būs nopietna ietekme gan no ekonomisko izmaksu, gan cilvēku ciešanu viedokļa.