|
|
Tištěná partitura, kterou Martinů zaslal Zdeňku Zouharovi z Říma 6. února 1957. Na druhé straně partitury je rukopisná dedikace Martinů černým perem: "Milému příteli | Zdeňku Zouharovi | v upomínce | na opravdovou premieru | v Poličce. | B. Martinů | Roma 1957." Korektury c PS1bA1 skladatel provedl černým perem a tužkou. V t. 48 ve Vla opravil černým perem tóny a připsal pod ně "g. f.". Tužkou přepsal v t. 119 (z dopisu Mar 1955-07-02) v sopránovém sóle notu g1 na a1, nejistou rukou ji zakroužkoval a rovněž kroužkem označil na levém okraji. V t. 227-234 připsal černým perem v klavíru nad notami horní osnovy oktávovou transpozici s tečkovanou čárou. V t. 274 v altech připsal černým perem k notě e1 posuvku. Dále je v t. 189 v sólovém altu přepsána tužkou nota d1 na e1, která je zakroužkována. Na rozdíl od ostatních oprav zde však není na okraji připsána poznámka rukou Zdeňka Zouhara: [podtrženo:] "autor", a tudíž nelze s jistotou určit, zdali šlo o korekturu Martinů, neboť toto místo se v jiných korekturních výtiscích nevyskytuje. V PS2 je však opraveno na es1. Z PS1bA1 můžeme vyvodit skladatelův souhlas se všemi textovými úpravami a rozšířeními, které Bureš provedl oproti A. Přestože Martinů již 15. července 1955 Burešovi vysvětlil škrty a úpravy v textové předloze (z dopisu BurM 1955-07-15), o dva měsíce později, 21. září 1955 (z dopisu BurM 1955-09-21), předem souhlasil s následnými textovými úpravami a více je již nekomentoval. Opravy, které Martinů provedl v PS1bA1 i v dalších exemplářích, měly za cíl odstranit pouze nejzávažnější chyby. Dle způsobu provedení, střídání tužky a pera, lze určit, že šlo o příležitostné opravy, jejichž cílem nebyl korekturní výtisk. Chyby, které Martinů opravil, byly následně korigovány v PS2, jde tedy o "verzi poslední ruky".
|
