|
|
Such a division of labour, if it becomes too stark, is politically unsustainable. It would create different perceptions of risk, of cost, and of success, and put enormous strain on NATO's unity and cohesion.
|
|
|
Depuis le début de son histoire, l'OTAN est confrontée à des problèmes d'interopérabilité et de partage des charges. Toutefois, comme l'avance technologique des Etats-Unis est désormais tellement importante, les préoccupations actuelles sont plus graves. La divergence en matière de capacités risque de créer une division des tâches, aux termes de laquelle les alliés disposant d'une technologie très sophistiquée (principalement les Etats-Unis) fourniront la logistique, le transport aérien et maritime, les renseignements et la puissance aérienne, tandis que les autres, par défaut, se retrouveront de plus en plus chargés de tâches exigeantes en main-d'ouvre, telles que le maintien de la paix à long terme. Une telle division des tâches est politiquement intenable si elle devient trop marquée. Elle engendrerait des perceptions de risque, de coût et de réussite différentes, tout en mettant fortement à l'épreuve l'unité et la cohésion de l'OTAN. Des efforts sont en cours pour combler le fossé des capacités. Lors du prochain Sommet de Prague, l'OTAN adoptera une nouvelle initiative sur les capacités, qui complétera et renforcera les efforts de l'Union européenne pour atteindre, en 2003, son Engagement de capacités concernant une force déployable de la taille d'un corps d'armée. Il convient de souligner toutefois que tant la réussite de l'OTAN dans le développement de capacités que celle de l'Union européenne dans la réalisation de son Engagement de capacités exigent des ressources.
|
|
|
Die NATO hat seit jeher mit Problemen der Interoperabilität und der Lastenteilung zu kämpfen gehabt. Da der technologische Vorsprung der Vereinigten Staaten nun so sehr groß ist, sind die jetzigen Probleme auf diesem Gebiet jedoch ernster. Die divergierende Entwicklung der Fähigkeiten ist mit der Gefahr verbunden, dass eine Arbeitsteilung entsteht, der zufolge die Vertreter der Hochtechnologie unter den Bündnispartnern (in erster Linie die Vereinigten Staaten) die Logistik, die strategischen Luft- und Seetransportkapazitäten, die Aufklärungskapazitäten und leistungsstarke Luftstreitkräfte zur Verfügung stellen, während die anderen mangels Alternativen zunehmend für personalintensive Aufgaben zuständig sind, wie z.B. langfristige friedenserhaltende Maßnahmen. Eine derartige Arbeitsteilung ist, wenn sie zu deutlich wird, politisch unhaltbar. Sie würde zu unterschiedlichen Auffassungen von den jeweiligen Gefahren, Kosten und Erfolgsaussichten führen und somit die Einheit und Geschlossenheit der NATO enorm belasten. Inzwischen bemüht man sich, diese Kluft bei den Fähigkeiten zu beseitigen. Auf dem bevorstehenden Prager Gipfel wird die NATO eine neue Initiative zu den Fähigkeiten verabschieden, mit der die Bemühungen der Europäischen Union um die Erreichung des Planziels von Helsinki ergänzt und unterstützt werden; dabei geht es darum, dass die EU noch vor Ablauf des Jahres 2003 eine verlegefähige Truppe in Korpsstärke aufstellt. Der Erfolg der NATO beim Aufbau der nötigen Fähigkeiten wie auch der Erfolg der Europäischen Union bei der Erreichung ihres Planziels setzt jedoch ausreichende Ressourcen voraus.
|
|
|
A lo largo de su historia, la OTAN ha tenido que bregar con las cuestiones de la interoperatividad y el reparto de responsabilidades. Pero, en vista de la abrumadora ventaja tecnológica de Estados Unidos, las preocupaciones actuales resultan más graves. Las diferencias en las capacidades podrían generar un reparto de tareas entre los Aliados dotados de alta tecnología (principalmente Estados Unidos), que proporcionarían la logística, transporte estratégico aéreo y marítimo, inteligencia y potencial aéreo, y los demás, que serían responsables, a falta de otra cosa, de las tareas que requieren gran cantidad de personal, como las operaciones de mantenimiento de la paz de larga duración. Un reparto de funciones de estas características resultaría políticamente insostenible, y daría lugar a diferentes percepciones respecto a los riesgos, los costes y los objetivos, lo que provocaría importantes tensiones en la unidad y cohesión de la OTAN. Actualmente se están llevando a cabo diversos esfuerzos para reducir las diferencias. En la próxima Cumbre de Praga, la OTAN aprobará una nueva iniciativa, que complementará y potenciará los esfuerzos de la Unión Europea en el desarrollo, para 2003, de una fuerza desplegable del tamaño de un cuerpo de ejército. Sin embargo, para lograr las capacidades requeridas la OTAN al igual que la Unión Europea necesitan recursos adecuados.
|
|
|
La NATO si è confrontata in tutta la sua storia con problemi di interoperabilità e di ripartizione degli oneri. Ma poiché il vantaggio tecnologico degli USA è ora così grande, le attuali preoccupazioni sono più gravi. La differenza di capacità rischia di creare una divisione dei compiti, in base alla quale gli alleati muniti di alta tecnologia (in primo luogo gli USA) forniscono la logistica, il trasporto aereo e marittimo strategico, l'intelligence e la potenza aerea, e gli altri, di conseguenza, si trovano sempre più a dover assumere compiti con un uso intensivo di uomini, come il mantenimento della pace a lungo termine. Una tale divisione dei compiti, se diviene troppo marcata, è politicamente insostenibile. Creerebbe differenti percezioni dei rischi, dei costi, e del risultato, e, di conseguenza, un'enorme tensione per l'unità e la coesione della NATO. Si stanno compiendo sforzi per colmare il divario di capacità. In occasione del prossimo vertice di Praga, la NATO adotterà una nuova iniziativa sulle capacità, che affiancherà e rafforzerà gli sforzi dell'Unione Europea per sviluppare, entro il 2003, il suo Obiettivo primario, e cioè una forza dispiegabile a livello di corpo d'armata. Comunque, il successo della NATO nello sviluppare le necessarie capacità, come pure il successo dell'Unione Europea nel conseguire il suo Obiettivo primario, richiedono adeguate risorse.
|
|
|
A OTAN tem-se debatido através da sua história com problemas de interoperacionalidade e partilha de encargos. Mas como o avanço tecnológico dos EUA é agora tão grande, as preocupações actuais são mais graves. A diferença de capacidades arrisca-se a criar uma divisão de tarefas, em que os Aliados com alta tecnologia (principalmente os Estados Unidos) contribuem com a logística, o transporte estratégico aéreo e marítimo, as informações e o poder aéreo, e os outros, por omissão, ficam crescentemente responsáveis pelas tarefas que exigem grandes efectivos, como a manutenção da paz a longo prazo. Esta divisão de tarefas, se se tornar demasiado persistente, é politicamente insustentável. Criaria percepções diferentes de risco, custos e êxito e enorme tensão na unidade e coesão da OTAN. Estão actualmente em curso esforços para reduzir o fosso entre as capacidades. Na próxima Cimeira de Praga, a OTAN aprovará uma nova iniciativa sobre as capacidades, que complementará e reforçará os esforços da União Europeia para atingir, até 2003, o seu Grande Objectivo duma força destacável da dimensão de corpo de exército. Contudo, o êxito da OTAN no desenvolvimento das capacidades necessárias, assim como o êxito da União Europeia em atingir o seu Grande Objectivo, exigem recursos.
|
|
|
Το ΝΑΤΟ σε ολόκληρη την ιστορία του βασανιζόταν από ερωτήματα σχετικά με τη διαλειτουργικότητα και την κατανομή των βαρών. Οι σημερινές ανησυχίες είναι πιο σοβαρές, επειδή η πρόοδος των ΗΠΑ στην τεχνολογία είναι τόσο μεγάλη. Η απόκλιση στις δυνατότητες θέτει τον κίνδυνο διαχωρισμού του έργου, σύμφωνα με τον οποίο οι Σύμμαχοι με υψηλή τεχνολογία (κυρίως οι Ηνωμένες Πολιτείες) θα συνεισφέρουν τη διοικητική μέριμνα, τη στρατηγική αεροπορική και θαλάσσια μεταφορά, τη συλλογή πληροφοριών και την αεροπορική ισχύ, ενώ οι άλλοι, εκ των πραγμάτων, θα καθίστανται όλο και περισσότερο υπεύθυνοι για καθήκοντα που αφορούν το ανθρώπινο δυναμικό, όπως η μακροχρόνια διατήρηση της ειρήνης. Εν τω μεταξύ, ένας τέτοιος διαχωρισμός του έργου δεν θα μπορεί να αντέξει πολιτικά, εάν γίνει υπερβολικά εμφανής. Θα μπορούσε να δημιουργήσει διαφορετικές αντιλήψεις για τον κίνδυνο, το κόστος και την επιτυχία και επομένως θα μπορούσε να ασκήσει τεράστια πίεση πάνω στην ενότητα και τη συνοχή του ΝΑΤΟ. Αυτή την στιγμή εξελίσσονται προσπάθειες για να γεφυρωθεί το άνοιγμα στις δυνατότητες. Στην προσεχή Σύνοδο Κορυφής της Πράγας, το ΝΑΤΟ θα υιοθετήσει μια νέα πρωτοβουλία για δυνατότητες, η οποία θα συμπληρώσει και θα ενισχύσει τις προσπάθειες της Ευρωπαϊκής Ένωσης για επίτευξη του Κύριου Στόχου της, μιας στρατιωτικής δύναμης σε μέγεθος σώματος, που θα είναι ικανή για ανάπτυξη. Ωστόσο, απαιτούνται πόροι για να επιτύχει το ΝΑΤΟ την ανάπτυξη των απαραίτητων δυνατοτήτων, όπως επίσης και για να επιτύχει η Ευρωπαϊκή Ένωση τον Κύριο Στόχο της.
|
|
|
De NAVO worstelt al sinds haar oprichting met de vraagstukken interoperabiliteit en lastenverdeling. Maar omdat de Amerikaanse voorsprong op technologisch gebied zo groot is geworden, is de huidige bezorgdheid ernstiger. De verschillen in de militaire vermogens zouden tot een werkverdeling kunnen leiden, waarin de hightech Bondgenoten (voornamelijk de VS) zorgen voor de logistiek, strategisch vervoer over zee en in de lucht, intelligence en luchtgevechtcapaciteit terwijl de anderen, omdat ze niet beter kunnen, in toenemende mate de verantwoordelijkheid krijgen voor personeelsintensieve taken als langdurige vredeshandhaving. Zo'n werkverdeling zou, als die te uitgesproken wordt, politiek niet vol te houden zijn. Ze zou leiden tot verschillende percepties ten aanzien van risico's, kosten, en succes, en zou daardoor een enorme druk leggen op de eenheid en saamhorigheid van de NAVO. Er wordt aan gewerkt om de kloof in de militaire vermogens te overbruggen. Tijdens de komende Top in Praag zal de NAVO een nieuw initiatief betreffende de vermogens aannemen, dat een aanvulling en versterking zal vormen op de inspanningen van de Europese Unie, die ten doel hebben om zijn Hoofdlijndoelstelling te verwezenlijken. De EU wil uiterlijk in 2003 kunnen beschikken over een inzetbare strijdmacht ter grote van een corps. De NAVO kan echter alleen slagen in het ontwikkelen van de noodzakelijke vermogens, en de EU kan alleen zijn Hoofdlijndoelstelling halen, als er voldoende middelen zijn.
|
|
|
NATO se po celou dobu své existence potýkalo s otázkami interoperability a sdílení břemene. Protože však americký náskok v technologii je nyní tak velký, jsou současné obavy vážnější. Rozdíly ve schopnostech hrozí vytvořením dělby práce, kdy spojenci disponující špičkovou technikou (především Spojené státy) budou poskytovat logistiku, strategickou vzdušnou a námořní dopravu, zpravodajské kapacity a vzdušné síly a ti ostatní se nevyhnutelně ocitnou v úloze těch, kteří budou stále více zodpovědní za úkoly náročné na lidské zdroje, jako je dlouhodobé udržování míru. Takováto dělba práce, pokud začne být příliš vyhraněná, je politicky neudržitelná. Vytvořila by odlišné vnímání rizika, nákladů a úspěšnosti a tím by vystavila jednotu a soudržnost NATO nesmírnému tlaku. V současné době probíhají snahy o překonání tohoto rozdílu ve schopnostech. Na nadcházejícím pražském summitu NATO přijme novou iniciativu v oblasti schopností, která bude doplňovat a posilovat úsilí Evropské unie o dosažení jejího základního cíle, jímž je vytvoření rozmístitelných sil o velikosti sboru do roku 2003. Úspěch NATO při vytváření potřebných schopností, stejně jako úspěch Evropské unie při plnění jejího základního cíle, však vyžaduje zdroje.
|
|
|
NATO har gennem hele sin historie kæmpet med spørgsmål vedrørende interoperabilitet og byrdefordeling. Men fordi det amerikanske forspring på det teknologiske område aktuelt er så stort, er der for alvor grund til bekymring. Uoverensstemmelserne vedrørende kapaciteter kan føre til arbejdsdeling, hvor de højteknologiske allierede (navnlig USA) stiller med logistik, strategisk luft- og søtransport, efterretnings- og luftkapacitet, og andre i mangel af bedre får ansvar for arbejdsintensive opgaver som langsigtet fredsbevarelse. Sådan en arbejdsdeling vil, hvis den bliver for udtalt, være politisk uholdbar. Den ville skabe forskellige opfattelser af risiko, omkostninger og succes og lægge enormt pres på NATO's enhed og sammenhold. Der er nu bestræbelser undervejs for at bygge bro over kapacitetskløften. På det kommende Prag-topmøde vil NATO vedtage et nyt kapacitetsinitiativ, som vil supplere og forstærke EU's indsats for i 2003 at nå sit overordnede mål med en styrke på korpsniveau. Men både NATO's succes med at skaffe de nødvendige ressourcer og EU's succes med at nå sit mål kræver ressourcer.
|
|
|
A NATO-nak a története során mindig meg kellett birkóznia az interoperabilitás és a teher-megosztás kérdéseivel. Mára azonban olyan jelentős lett az USA technológiai fölénye, hogy a probléma súlyossá vált. A képességek terén meglévő különbségek miatt fennáll egy olyan tehermegosztási rendszer kialakulásának veszélye, melyben a fejlett technológiájú szövetségesek (elsősorban az Egyesült Államok) nyújtják a logisztikai hátteret, a stratégiai légi és tengeri szállítást, a hírszerzést és a légierőt, míg a többiek, értelemszerűen egyre inkább az emberigényes feladatokért, például a hosszú távú békefenntartásért lesznek felelősek. Egy ilyen tehermegosztás, ha túlzottan rögzül, politikailag tarthatatlanná válik. A kockázatok, költségek és a siker eltérő megítélését eredményeznék, ami nagyon jelentősen megterhelné a NATO egységét és kohézióját. Manapság jelentős erőfeszítéseket tesznek a képességbeli szakadék áthidalására. A közeli prágai csúcstalálkozón a NATO egy új képességbeli kezdemé nyezést fogad el kezdeményezés kiegészíti és megerősíti az Európai Unió azon erőfeszítéseit, hogy 2003-ra Headline Goal-ként létrehozzon egy telepíthető hadtest-méretű alakulatot. Azonban mind a NATO sikeréhez a szükséges képességek kifejlesztésében, mind az Európai Unió sikeréhez a Headline Goal teljesítésében megfelelő erőforrásokra van szükség
|
|
|
NATO hefur fr upphafi glmt vi ml tengd samhfingu og skiptingu byra. En vegna ess hve forskot Bandarkjamanna er n ori strt hafa menn n alvarlegri hyggjur af vandanum. Aukinn munur hernaarmtti Bandarkjamanna og Evrpurkja veldur v n a verkaskipting er a skapast milli bandalagsrkjanna ar sem htknivdd rki (einkum Bandarkjamenn) leggja til flutningatki og bna sj og lofti, njsna- og knnunarupplsingar og flugher, en hin rkin veri a taka a sr au verk sem krefjast mannafla, svo sem friargslu til lengri tma. Veri slk verkaskipting of augljs brestur plitskur grundvllur hennar. htta, kostnaur og rangur yru metin me mismunandi htti sem myndi reyna mjg einingu og samheldni bandalagsrkja. N er unni a v a minnka vibnaarbili. fundinum Prag samykkir bandalagi nja vibnaartlun, sem styrkir og btir agerir ESB til a tfra meginmarkmi sitt um tiltka strherdeild ri 2003. rangur NATO a efla nausynlegan vibna byggist hins vegar ngilegu fjrmagni, rtt eins og rangur ESB a n meginmarkmii snu.
|
|
|
NATO har gjennom sin historie strevet med spørsmål om interoperabilitet og byrdefordeling. Fordi USAs ledelse innen teknologi nå er så stor, er dagens bekymringer mer alvorlig. Kapasitetsforskjellene medfører fare for å skape en arbeidsdeling, der de høyteknologiske allierte (hovedsakelig USA) sørger for logistikk, strategisk luft- og sjøtransport, etterretning og luftmakt, og de andre i økende grad finner seg i å være ansvarlig for personellintensive oppgaver, slik som langsiktig fredsbevaring. En slik arbeidsdeling, hvis den blir for åpenbar, er ikke politisk holdbar. Det vil skape forskjellige oppfatninger av risiko, av kostnad, og av suksess, og legge enormt press på NATOs enhet og samhold. Det er nå i gang et arbeid for å bygge bro over kapasitetsgapet. På det kommende toppmøtet i Praha vil NATO vedta et nytt initiativ om evner, som vil utfylle, og forsterke, EUs innsats for å utvikle sitt hovedmål om en deployerbar styrke av korpsstørrelse innen 2003. NATOs suksess i å utvikle de nødvendige evner, like mye som EUs suksess med å møte sitt hovedmål, krever imidlertid ressurser.
|
|
|
Od początku swojej historii NATO zmaga się z kwestiami interoperacyjności i podziału obciążeń. Jednak przewaga amerykańska w zakresie technologii jest obecnie tak wielka, że istnieją poważniejsze niż dotąd powody do zaniepokojenia. Ta różnica w zakresie zdolności grozi wytworzeniem się podziału pracy, w ramach którego wysoko zaawansowani technicznie członkowie Sojuszu (przede wszystkim Stany Zjednoczone), zapewniają logistykę, strategiczne mosty powietrzne i morskie, wywiad i siły powietrzne, podczas gdy inni Sojusznicy, na zasadzie komplementarności, poczują się w rosnący sposób odpowiedzialni za zadania angażujące duże siły ludzkie, takie jak długotrwałe utrzymywanie pokoju. Gdyby taki podział pracy miał być zbyt surowo przestrzegany, byłby on politycznie nie do utrzymania. Tworzyłby różne wyobrażenia o ryzyku, kosztach i sukcesie, a tym samym niezwykle mocno nadwerężyłby jedność i spójność NATO. Obecnie podejmowane są wysiłki w celu pokonania luki w zakresie zdolności. Na nadchodzącym Szczycie Sojuszu w Pradze, NATO przyjmie nową inicjatywę w zakresie zdolności, która uzupełni i wzmocni wysiłki Unii Europejskiej zmierzające do realizacji do roku 2003 jej Celu Strategicznego (Headline Goal), to jest stworzenia sił zbrojnych w wielkości korpusu, zdolnych do rozmieszczenia. Jednak zarówno sukces NATO w zakresie rozwoju niezbędnych zdolności, jak i sukces Unii Europejskiej dążącej do realizacji Celu Strategicznego, wymagają środków.
|
|
|
На протяжении всей своей истории НАТО приходилось заниматься решением трудных вопросов оперативной совместимости сил и средств и распределения финансового бремени. Однако в настоящее время лидирующее положение США в области технологий стало настолько прочным, что эти вопросы вызывают значительно большую озабоченность. Разрыв в военном потенциале может создать опасность разделения труда, при котором союзники, обладающие высокотехнологическим потенциалом, (в основном, США), будут обеспечивать работу тыла, стратегические переброски войск по воздуху и морю, предоставлять разведывательные данные, силы и средства авиации, в то время как другие, по умолчанию, будут все в большей степени отвечать за выполнение задач, требующих направления крупных воинских контингентов, например, при миротворческих операциях. Такое разделение труда, если оно станет явным, невозможно оправдать с политической точки зрения. Оно создаст другое восприятие риска, затрат и успеха, а также повлечет за собой угрозы единству и сплоченности НАТО. На предстоящем пражском саммите НАТО примет новую инициативу в области военного потенциала, которая дополнит и упрочит усилия Европейского союза по достижению к 2003 г. его Приоритетной цели - создания соединения быстрого развертывания численность до корпуса. Однако, как для успешного создания необходимых сил и средств НАТО, так и для достижения Приоритетной цели Европейскому союзу, необходимы средства.
|
|
|
NATO, yakında yapılacak olan Prag Zirvesi’nde başlatacağı yeni yetenekler girişimi üç açıdan bir evvelki girişimden, (Savunma Yetenekleri Girişimi/ SYG), farklıdır: Odaklandığı alan daha dar olacaktır; daha kesin ulusal taahhütlere dayandırılacaktır; ve çokuluslu işbirliğine (rollerin belirginleşmesi ve AB’nin askeri yetenekler geliştirme çabalarının karşılıklı güçlendirilmesi dahil) daha fazla ağırlık verecektir. Dört odak noktası ise, kimyasal, biyolojik, radyolojik ve nükleer saldırılara karşı savunma; komuta, enformasyon ve iletişimde üstünlük; konuşlandırılmış kuvvetlerin ve etkin savaş için kilit unsurların birlikte çalışabilirliğini garanti etmek; ve kuvvetlerin süratle konuşlandırılabilmesini ve idamesini garanti etmektir. Bu yeni girişimin bütün istenen yetenekleri bir anda sağlamasını beklemek pek gerçekçi olmaz, ancak, NATO’nun yeteneklerini genel olarak iyileştirecek ve İttifak hükümetlerinin sözlerini tutmaları şartıyla, ABD ve diğer müttefikleri arasındaki yetenekler farkını daha aza indirecektir.
|
|
|
Історію НАТО можна охарактеризувати як успіх, що виглядає як постійна криза. Дебати щодо політики і стратегії НАТО не є небажаними перешкодами, а складають саму суть Альянсу. За часів холодної війни, попри різні тлумачення і розбіжності у поглядах на стратегії та їх втілення, Альянс спромігся зробити найважливіше: продемонструвати, що Північна Америка та Західна Європа відносять себе до єдиного простору безпеки. Закінчення холодної війни привело Альянс до нового періоду непевності, коли численні спостерігачі вважали, що кінець НАТО став неминучим. Але Альянс залишався потрібним не просто як організація колективної оборони, а як менеджер безпеки у широкому сенсі. НАТО подолало найбільшу загрозу після холодної війни - етнічний конфлікт у колишній Югославії і буде розробляти нову стратегію і політику боротьби з тероризмом. Попри це воно не зможе позбутись свого образу Альянсу, охопленого кризою.
|
