rses – -Translation – Keybot Dictionary

Spacer TTN Translation Network TTN TTN Login Deutsch Français Spacer Help
Source Languages Target Languages
Keybot 10 Results  www.tksoft.com
  Faculty of Arts MU  
Show textShow cached sourceOpen source URL
Respondents completed an online questionnaires regarding generative concern (LGS), generative action (GBC), current generativity (Gen-Current), perception of parents (POPS), dimensions of emerging adulthood (IDEA), social self-regulation (Social SOC), self-efficacy (GSES), self-esteem (RSES) and other areas (religion, volunteering, etc.).
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine phil.muni.cz as primary domain
Ve studii se zabýváme generativitou u lidí v mladé dospělosti. Zkoumáme ji v kontextu komplexního modelu psychosociálního fungování v první polovině mladé dospělosti. Soubor tvořilo 135 osob (95 žen, 18-31 let, průměrný věk 22,4), z nichž bylo 84 % studentů, 32 % v partnerském vztahu/manželství. Respondenti vyplnili online dotazníky týkající se generativního zájmu (LGS), generativního jednání (GBC), aktuální generativity (Gen-Current), vnímaní rodičů (POPS), specifik vynořující se dospělosti (IDEA), sociální seberegulace (Social SOC), self-efficacy (GSES), sebehodnocení (RSES) a dalších oblastí (víra, dobrovolnická činnost, atd.). Lidé vykonávající dobrovolnickou činnost dosahovali vyšší úrovně v generativním zájmu. Ostatní demografické charakteristiky (pohlaví, věk, vzdělání, partnerský stav, obor studia atd.) neukázaly rozdíly v úrovni generativity. U generativního zájmu a aktuální generativity jsme zjistili významné vztahy se všemi sledovanými oblastmi, generativní jednání významně korelovalo pouze se self-efficacy a sociální seberegulací (zvolená selekce). Zahrnuté proměnné vysvětlují 44,8 % variability generativního zájmu, 38,6 % aktuální generativity a jenom 13,7 % skutečného generativního jednání.
  Faculty of Arts MU  
Show textShow cached sourceOpen source URL
Along with the perceived parenting style, different aspects of self-concept and coping strategies, we examined self-regulation among 589 university students (437 women, average age 21.9 years, 65% of humanities), who completed the online questionnaire: Rosenberg Self-Esteem Scale (RSES), Social and Academic Self-Regulation Questionnaires (Social / Academic SOC Questionnaire), Generalized Self-Efficacy Scale (GSES), Coping Strategies Inventory (CSI) and Perception of Parents Scale (POPS).
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine phil.muni.cz as primary domain
Škola a přátelé jsou dvěma nejdůležitějšími oblastmi v životě vysokoškolských studentů. Schopnosti navazovat a udržovat uspokojivé sociální vztahy a adekvátně zvládat školní požadavky jsou významnou součástí seberegulace. Spolu s výchovným stylem rodičů, různými aspekty sebepojetí a způsoby zvládání stresu jsme seberegulaci zkoumali u 589 studentů VŠ (437 žen, průměrný věk 21,9 let, 65 % společenskovědní obor), kteří vyplnili online dotazníky: Rosenbergovu škálu sebehodnocení (RSES), Dotazníky sociální a akademické seberegulace (Social / Academic SOC Questionnaire), Škálu generalizovaného pocitu vlastní účinnosti (GSES), Inventář copingových strategií (CSI) a Škálu vnímaného rodičovského stylu (POPS). U sociální seberegulace jsme zjistili genderové rozdíly (ženy dosahovaly vyšších hodnot) a rozdíly podle oboru studia, kde měli vyšší úroveň studenti společenskovědního oboru ve srovnání s přírodovědně orientovanými studenty. V oblasti akademické seberegulace nebyly zjištěny žádné rozdíly. Pomocí úsekové analýzy (path analysis) jsme testovali modely vztahů seberegulace s ostatními proměnnými: oba typy seberegulace byly ovlivněny především výchovným stylem matky a úrovní self-efficacy a samy predikovaly způsoby zvládání stresu. Sociální seberegulace navíc významně predikovala úroveň sebehodnocení.
  Faculty of Arts MU  
Show textShow cached sourceOpen source URL
The sample consisted of 135 persons (95 women, 18-31 years), who completed online questionnaires regarding generative concern (LGS), generative action (GBC), current generativity (Gen-Current), perception of parents (POPS), dimensions of emerging adulthood (IDEA), social self-regulation (Social SOC), self-efficacy (GSES), self-esteem (RSES) and other areas (religion, volunteering, etc.).
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine phil.muni.cz as primary domain
Ve studii se zabýváme generativitou mladých dospělých. Zkoumáme ji v kontextu komplexního modelu psychosociálního fungování v první polovině mladé dospělosti. Soubor tvořilo 135 osob (95 žen, 18-31 let), které vyplnily online dotazníky generativního zájmu (LGS), generativního jednání (GBC), aktuální generativity (Gen-Current), vnímaní rodičů (POPS), vynořující se dospělosti (IDEA), sociální seberegulace (Social SOC), self-efficacy (GSES), sebehodnocení (RSES) a dalších oblastí (víra, dobrovolnická činnost, atd.). Lidé vykonávající dobrovolnickou činnost dosahovali vyšší úrovně v generativním zájmu. Ostatní demografické charakteristiky neukázaly rozdíly v úrovni generativity. U generativního zájmu a aktuální generativity jsme zjistili významné vztahy se všemi oblastmi, generativní jednání významně korelovalo pouze se self-efficacy a sociální seberegulací. Zahrnuté proměnné vysvětlují 44,8 % variability generativního zájmu, 38,6 % aktuální generativity a jenom 13,7 % generativního jednání.
  Faculty of Arts MU  
Show textShow cached sourceOpen source URL
The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES).
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine phil.muni.cz as primary domain
Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost.
  Faculty of Arts MU  
Show textShow cached sourceOpen source URL
Sample and setting. CORE-OM, RSES, and SCL-90 were administered to 375 patients in four inpatient psychotherapy clinics (a clinical sample). Further, the first two measures were administered to 233 respondents from the general population (a non-clinical sample).
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine phil.muni.cz as primary domain
Cíle. Cílem této studie bylo adaptovat zahraniční dotazník CORE-OM do českého prostředí a ověřit jeho psychometrické vlastnosti. Soubor a metoda. Testovou baterii zahrnující CORE-OM, RSES a SCL-90 vyplnilo 375 pacientů hospitalizovaných na čtyřech klinických pracovištích (klinický vzorek). První dva nástroje vyplnilo také 233 respondentů z běžné populace (neklinický vzorek). Analýza. Struktura dotazníku byla zjišťována pomocí explorační faktorové analýzy, souběžná validita prostřednictvím korelace s nástroji SCL-90 a RSES a vnitřní konzistence pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Rozdíl mezi klinickým a neklinickým výběrem byl testován Mann-Whitneyovým testem a citlivost ke změně pomocí Wilcoxonova znaménkového testu. Výsledky. Faktorová struktura dotazníku byla tvořena dvěma faktory, faktorová řešení pro klinický a neklinický výběr se však lišila. Pro klinický výběr dosahovala vnitřní konzistence celkového skóru hodnoty alfa = 0,933, korelace celkového skóru s GSI SCL-90 nabývala hodnoty rs = 0,80 a s RSES rs = -0,51. Dotazník dobře rozlišoval mezi klinickým a neklinickým výběrem. U celkového skóru dosahoval hraniční skór hodnoty c = 1,349 a index spolehlivé změny RCI = 0,445. Citlivost k terapeutické změně byla adekvátní (r ~ -0,35 až -0,50 pro různá klinická pracoviště). Limity studie. Data byla získána příležitostným výběrem a nezahrnovala klienty ambulantních pracovišť ani respondenty s psychotickým onemocněním. Testování citlivosti ke změně bylo založeno pouze na sebeposuzovacích metodách.
  Faculty of Arts MU  
Show textShow cached sourceOpen source URL
Sample and setting. CORE-OM, RSES, and SCL-90 were administered to 375 patients in four inpatient psychotherapy clinics (a clinical sample). Further, the first two measures were administered to 233 respondents from the general population (a non-clinical sample).
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine phil.muni.cz as primary domain
Cíle. Cílem této studie bylo adaptovat zahraniční dotazník CORE-OM do českého prostředí a ověřit jeho psychometrické vlastnosti. Soubor a metoda. Testovou baterii zahrnující CORE-OM, RSES a SCL-90 vyplnilo 375 pacientů hospitalizovaných na čtyřech klinických pracovištích (klinický vzorek). První dva nástroje vyplnilo také 233 respondentů z běžné populace (neklinický vzorek). Analýza. Struktura dotazníku byla zjišťována pomocí explorační faktorové analýzy, souběžná validita prostřednictvím korelace s nástroji SCL-90 a RSES a vnitřní konzistence pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Rozdíl mezi klinickým a neklinickým výběrem byl testován Mann-Whitneyovým testem a citlivost ke změně pomocí Wilcoxonova znaménkového testu. Výsledky. Faktorová struktura dotazníku byla tvořena dvěma faktory, faktorová řešení pro klinický a neklinický výběr se však lišila. Pro klinický výběr dosahovala vnitřní konzistence celkového skóru hodnoty alfa = 0,933, korelace celkového skóru s GSI SCL-90 nabývala hodnoty rs = 0,80 a s RSES rs = -0,51. Dotazník dobře rozlišoval mezi klinickým a neklinickým výběrem. U celkového skóru dosahoval hraniční skór hodnoty c = 1,349 a index spolehlivé změny RCI = 0,445. Citlivost k terapeutické změně byla adekvátní (r ~ -0,35 až -0,50 pro různá klinická pracoviště). Limity studie. Data byla získána příležitostným výběrem a nezahrnovala klienty ambulantních pracovišť ani respondenty s psychotickým onemocněním. Testování citlivosti ke změně bylo založeno pouze na sebeposuzovacích metodách.
  Faculty of Arts MU  
Show textShow cached sourceOpen source URL
Sample and setting. CORE-OM, RSES, and SCL-90 were administered to 375 patients in four inpatient psychotherapy clinics (a clinical sample). Further, the first two measures were administered to 233 respondents from the general population (a non-clinical sample).
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine phil.muni.cz as primary domain
Cíle. Cílem této studie bylo adaptovat zahraniční dotazník CORE-OM do českého prostředí a ověřit jeho psychometrické vlastnosti. Soubor a metoda. Testovou baterii zahrnující CORE-OM, RSES a SCL-90 vyplnilo 375 pacientů hospitalizovaných na čtyřech klinických pracovištích (klinický vzorek). První dva nástroje vyplnilo také 233 respondentů z běžné populace (neklinický vzorek). Analýza. Struktura dotazníku byla zjišťována pomocí explorační faktorové analýzy, souběžná validita prostřednictvím korelace s nástroji SCL-90 a RSES a vnitřní konzistence pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Rozdíl mezi klinickým a neklinickým výběrem byl testován Mann-Whitneyovým testem a citlivost ke změně pomocí Wilcoxonova znaménkového testu. Výsledky. Faktorová struktura dotazníku byla tvořena dvěma faktory, faktorová řešení pro klinický a neklinický výběr se však lišila. Pro klinický výběr dosahovala vnitřní konzistence celkového skóru hodnoty alfa = 0,933, korelace celkového skóru s GSI SCL-90 nabývala hodnoty rs = 0,80 a s RSES rs = -0,51. Dotazník dobře rozlišoval mezi klinickým a neklinickým výběrem. U celkového skóru dosahoval hraniční skór hodnoty c = 1,349 a index spolehlivé změny RCI = 0,445. Citlivost k terapeutické změně byla adekvátní (r ~ -0,35 až -0,50 pro různá klinická pracoviště). Limity studie. Data byla získána příležitostným výběrem a nezahrnovala klienty ambulantních pracovišť ani respondenty s psychotickým onemocněním. Testování citlivosti ke změně bylo založeno pouze na sebeposuzovacích metodách.