|
Aşa cum spunea un tânăr albanez: „Ne-aţi dat libertatea, dar nu şi un viitor”. În ce-i priveşte pe sârbi, aceştia se considerau victimele unei campanii care urmărea fie să-i alunge din Kosovo, fie să reducă prezenţa lor la o populaţie împrăştiată în zona rurală.
|
|
The Kosovo I found when I arrived in June was characterised by growing frustration. From the perspective of the Albanian majority, the cause of the violence was not primarily inter-ethnic conflict, but the lack of economic opportunities and the absence of a clear political way forward. As a young Albanian said: "You gave us freedom, but not a future." The Serbs, for their part, believed they were victims of a campaign to either drive them out of Kosovo or to reduce their presence to that of a scattered, rural population.
|
|
Le Kosovo que j'ai découvert lorsque je suis arrivé sur place en juin se caractérisait par une frustration croissante. Du point de vue de la majorité albanaise, la cause des violences ne résidait pas en premier lieu dans un conflit interethnique, mais dans le manque d'opportunités économiques et dans l'absence d'une marche à suivre politique claire. Un jeune Albanais m'a ainsi déclaré : « Vous nous avez apporté la liberté, mais aucun avenir. » Les Serbes, pour leur part, pensaient être les victimes d'une campagne visant à les chasser du Kosovo ou à réduire leur présence à celle d'une population rurale disséminée.
|
|
Der Kosovo, den ich bei meiner Ankunft im Juni 2004 vorfand, war von einem Gefühl zunehmender Enttäuschung gekennzeichnet. Aus der Sicht der albanischen Mehrheit bestand die Ursache für den Ausbruch der Gewalt nicht in erster Linie im Konflikt zwischen den verschiedenen Bevölkerungsgruppen, sondern im Mangel an wirtschaftlichen Möglichkeiten und im Fehlen eines klaren politischen Kurses für die Zukunft. Wie ein junger Albaner sagte: "Ihr habt uns die Freiheit gegeben, aber keine Zukunft." Die Serben glaubten dagegen, sie seien Opfer einer Kampagne mit dem Ziel, sie entweder ganz aus dem Kosovo zu vertreiben oder ihre Präsenz auf ein Dasein als versprengte ländliche Gemeinden zu reduzieren.
|
|
El Kosovo que pude contemplar cuando llegué en junio se caracterizaba por un creciente sentimiento de frustración. Desde el punto de vista de la mayoría albanesa, la principal causa de la violencia no residía en el conflicto interétnico, sino en la falta de oportunidades económicas y la inexistencia de una política clara respecto al futuro de la provincia. Tal y como dijo un joven albanés: "Ustedes nos dieron libertad, pero no un futuro". Por su parte, los serbios se sentían víctimas de una campaña dirigida a echarlos de Kosovo o al menos reducir su presencia a una población rural escasa y dispersa.
|
|
Il Kosovo che ho trovato quando vi sono arrivato in giugno era caratterizzato da una crescente frustrazione. Dal punto di vista della maggioranza albanese, la causa delle violenze non era principalmente il conflitto interetnico, ma la mancanza di opportunità economiche e l'assenza di una chiara linea politica da seguire. Un giovane albanese mi disse: "Ci avete dato la libertà, ma non un futuro". I Serbi, dal canto loro, ritenevano di essere vittime di una campagna o per cacciarli via dal Kosovo o per ridurre la loro presenza a quella di una dispersa popolazione rurale.
|
|
O Kosovo que encontrei quando cheguei em Junho era caracterizado por uma frustração crescente. Na perspectiva da maioria albanesa, a causa da violência não era primariamente o conflito inter-étnico, mas a falta de oportunidades económicas e a ausência dum futuro político claro. Como disse um jovem albanês: “Deram-nos a liberdade, mas não um futuro”. Os sérvios, pelo seu lado, achavam que eram vítimas duma campanha para os expulsar do Kosovo ou para reduzir a sua presença a uma população rural dispersa.
|
|
Το Κοσσυφοπέδιο που βρήκα εγώ όταν έφθασα τον Ιούνιο χαρακτηριζόταν από την αυξανόμενη απογοήτευση. Από την οπτική πλευρά της αλβανικής πλειοψηφίας, η αιτία για την βία δεν ήταν κυρίως κάποια δια-εθνική σύγκρουση, αλλά η έλλειψη οικονομικών ευκαιριών και η απουσία ενός σαφούς πολιτικού δρόμου για το μέλλον. Όπως είπε ένας νεαρός Αλβανός: «Μας δώσατε ελευθερία, αλλά όχι ένα μέλλον». Οι Σέρβοι, από την πλευρά τους, πίστευαν ότι ήταν τα θύματα μιας εκστρατείας είτε για να τους διώξουν από το Κοσσυφοπέδιο είτε για να μειώσουν την παρουσία τους, καθιστώντας τους έναν διασκορπισμένο, αγροτικό πληθυσμό.
|
|
Положението, което заварих в Косово с пристигането си там през юни, се характеризираше с нарастващо чувство на неудовлетвореност. В очите на албанското мнозинство причините за насилието не се кореняха в междуетническия конфликт, а в липсата на икономически възможности и отсъствието на ясна политическа перспектива. Както каза един млад албанец: “Дадохте ни свобода, но не и бъдеще.” Сърбите от своя страна се смятаха за жертви на кампания, целяща да ги изгони от Косово или да сведе присъствието им там до малобройно, разпиляно по селата население.
|
|
Březnový výbuch násilí v Kosovu překvapil celé mezinárodní společenství, které si neumělo vysvětlit nálady obyvatelstva a nechápalo hloubku nespokojenosti její většiny a míru bezbrannosti její menšiny. Mezinárodní společenství dokonce působilo dojmem vážných neshod, postrádajíce jednotnou strategii a interní soudržnost. Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK) se stala hlavním cílem všech kritik. UNMIK však byla sama obětí mezinárodní politické koncepce, které chyběla představa budoucnosti v Kosovu. Mezinárodní přítomnost v této provincii byla v podstatě zdržující operace snažící se vyhnout problému budoucího postavení Kosova.
|
|
Det Kosovo, som jeg blev mødt med, da jeg ankom i juni var karakteriseret af voksende frustration. For det albanske flertal handlede volden ikke så meget om inter-etnisk konflikt, men om mangel på økonomiske muligheder og fraværet af en klar politisk fremgangsmåde. Som en ung albaner sagde: ”I gav os frihed, ikke fremtid.” Serberne mente til gengæld, at de var ofre for en kampagne, der enten ville drive dem ud af Kosovo eller reducere deres tilstedeværelse til en spredt landbefolkning.
|
|
Kui mina juunis kohale jõudsin, leidsin eest järjest süvenevas pettumusmeeleolus Kosovo. Albaania enamuse seisukohalt ei olnud vägivalla põhjuseks niivõrd rahvustevaheline konflikt, kuivõrd majanduslike võimaluste ja selge poliitilise tulevikunägemuse puudumine. Nagu ütles üks noor albaanlane: „Te andsite meile vabaduse, kuid ei andnud tulevikku." Serblased jällegi pidasid end kampaania ohvriks, mille eesmärk on nad Kosovost välja ajada või muuta nad väikesearvuliseks laialipillutatud maarahvaks.
|
|
A Koszovót, amellyel júniusi megérkezésemkor találkoztam, fokozódó csalódottság, jellemezte. Az albán többség szemszögéből az erőszak oka elsősorban nem az etnikumok közötti konfliktus, hanem a gazdasági lehetőségek és egy világos, előrevezető politikai út hiánya volt. Ahogy egy fiatal albán mondta: “Szabadságot adtatunk nekünk, de jövőt nem.” A szerbek, a maguk részéről úgy gondolták, áldozatául estek egy olyan kampánynak, amelynek célja Koszovóból való kiűzetésük vagy pedig jelenlétük szétszórt, vidéki népességgé való csökkentése volt.
|
|
Þegar ég kom til Kosovo í júní varð ég var við vaxandi gremju fólks. Frá sjónarhóli albanska meirihlutans var orsök ofbeldisins ekki aðallega átök milli þjóðarbrota, heldur skortur á atvinnutækifærum og skýrri pólitískri framtíð. Eins og ungur Albani orðaði það: „Þið gáfuð okkur frelsi, en ekki framtíð.” Serbar litu hins vegar á sig sem fórnarlömb herferðar sem hefði það markmið annað hvort að reka þá út úr Kosovo eða gera þá að áhrifalausum og dreifðum minnihluta í sveitum landsins.
|
|
Birželį atvykęs į Kosovą, radau jį apimtą didėjančio nusivylimo. Žiūrint iš albanų perspektyvos, smurto priežastis pirmiausia buvo ne tik etninis konfliktas, bet ir tai, kad trūko ekonominių galimybių ir nebuvo aiškios politinės ateities. Kaip sakė jaunas albanas, „jūs suteikėte mums laisvę, bet nedavėte ateities“. Serbai savo ruožtu buvo įsitikinę, kad tapo kampanijos, kurios tikslas – išvaryti juos iš Kosovo arba paversti juos išblaškytais kaimiečiais, aukomis.
|
|
Det Kosovo jeg fant da jeg ankom i juni var karakterisert av voksende frustrasjon. Fra perspektivet til den albanske majoriteten, var årsaken til volden ikke først og fremst en interetnisk konflikt, men mangel på økonomiske muligheter og fravær av en klar, politisk vei fremover. Som en ung albaner sa: "Dere ga oss frihet, men ikke en fremtid." Serberne, for sin del, mente at de var ofre for en krig enten for å drive dem ut av Kosovo eller redusere deres tilstedeværelse til en spredt jordbruksbefolkning.
|
|
Kosowo, jakie zastałem po moim przyjeździe w czerwcu 2004 roku charakteryzowało się narastającą frustracją. Z perspektywy mniejszości albańskiej, podstawową przyczyną aktów przemocy nie był konflikt międzyetniczny, ale brak możliwości ekonomicznych oraz jasnych perspektyw. Jak powiedział jeden młody Albańczyk: „daliście nam wolność, ale nie daliście nam przyszłości”. Serbowie, ze swojej strony, uważają, że są ofiarami kampanii, która ma na celu wypędzenie ich z Kosowa, albo ograniczenie ich obecności do statusu rozproszonej ludności wiejskiej.
|
|
Когда в июне прошлого года я приехал Косово, там уже царило разочарование. С точки зрения албанского большинства причиной актов насилия был, прежде всего, не межэтнический конфликт, а отсутствие экономических возможностей и четкого политического направления для продвижения вперед. Показательно то, что сказал мне один молодой албанец: «Вы дали нам свободу, но не будущее». Сербы, со своей стороны считали, что они стали жертвами кампании по изгнанию их из Косово или сокращению их численности и рассредоточению по разным сельским районам.
|
|
Kosovo, ktoré ma privítalo v júni, charakterizovala rastúca frustrácia. Z pohľadu albánskej väčšiny násilnosti nevyvolal ani tak interetnický konflikt, ako skôr nedostatok ekonomických príležitostí a absencia jasného politického smerovania. Ako povedal istý mladý Albánec: „Dali ste nám slobodu, ale nie budúcnosť.“ Srbi mali pre zmenu pocit, že sa stali obeťou kampane, ktorá ich mala vyhnať z Kosova, či zredukovať ich prítomnosť na roztrúsené hŕstky vidiečanov.
|
|
Za Kosovo, na katerega sem naletel ob svojem prihodu junija, je bilo značilno naraščanje nezadovoljstva. S stališča albanske večine glavni vzrok za nasilje ni bil medetnični konflikt, pač pa pomanjkanje gospodarskih možnosti in odsotnost jasne politične poti naprej. Kot je dejal neki mladi Albanec: “Dali ste nam svobodo, ne pa tudi prihodnosti.” Srbi so bili po drugi strani prepričani, da so žrtev kampanje, s katero naj bi jih bodisi izgnali s Kosova ali njihovo prisotnost zreducirali na razpršeno kmečko prebivalstvo.
|
|
Haziran’da gördüğüm Kosova’nın en önemli karakteristiği giderek artan mutsuzluk tablosu idi. Arnavut çoğunluğun bakış açısına göre şiddetin nedeni öncelikli olarak etnik gruplar arası çatışma değil, ekonomik fırsatların ve ileriye dönük net bir politikanın olmamasıydı. Sırplar ise onları Kosova’dan çıkartacak veya buradaki varlıklarını iyice azaltarak dağınık bir kırsal topluma dönüştürecek bir kampanyanın kurbanı olduklarını düşünüyorlardı.
|
|
Kad jūnijā ierados Kosovā, konstatēju, ka cilvēkos aug vilšanās sajūta. No albāņu vairākuma puses, vardarbības galvenais iemesls nebija starpetniskais konflikts, bet gan ekonomisko iespēju un skaidras nākotnes politikas trūkums. Kā teica kāds jauns albānis: “Jūs dodat mums brīvību, bet ne nākotni.” Serbi, no savas puses, uzskatīja, ka viņi ir kampaņas upuri, kuras mērķis ir vai nu izdzīt tos ārā no Kosovas, vai arī izkaisīt pa provinci un padarīt par lauku iedzīvotājiem.
|
|
Коли я в червні прибув до Косова, там панували почуття дедалі глибшого розчарування. З точки зору албанської більшості, головною причиною проявів насильства був не міжетнічний конфлікт, а брак можливостей економічного розвитку і відсутність чіткої політичної перспективи. Один молодий албанець висловився так: “Ви дали нам свободу, але не дали майбутнього”. Серби, в свою чергу, були переконані, що стали жертвами кампанії, спрямованої на виселення їх з Косова або на зменшення їх присутності до рівня невеликих розрізнених груп населення сільської місцевості.
|