|
|
În acest scop, specialiştii din domeniul prevenirii stabilesc legături cu proprietarii localurilor în care se consumă de obicei droguri cu scop de recreare (inclusiv coffee shop-urile din Ţările de Jos) precum şi cu alte persoane care participă la viaţa de noapte, cum sunt portarii şi personalul din baruri.
|
|
|
Structural approaches remain important. In Italy, the Netherlands and Scandinavia networking is considered a prerequisite for drug prevention, the aim being to influence nightlife culture. To this end, prevention professionals liaise with the owners of premises typically used for recreational drug use (including coffee shops in the Netherlands) and others involved in the nightlife scene, such as doorkeepers and bar staff. In Sweden, such interventions are being rolled out to large cities other than Stockholm. A study of similar schemes in the Netherlands concluded, ‘visitors and organisers of parties behave considerably more responsibly on illegal drugs than expected’ (Pijlman et al., 2003). Integrated approaches such as these also have the advantage of deflecting public attention away from incidents and medical emergencies involving illegal drugs at large parties and focusing awareness on the overall risks of the clubbing setting. Safer nightlife guidelines fall into this category but are not yet widespread in Europe (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Les approches structurelles restent un élément important. En Italie, aux Pays-Bas et en Scandinavie, la création de réseaux est considérée comme une condition préalable à la prévention de la toxicomanie, le but étant d'influencer la culture de la vie nocturne. À cette fin, des professionnels de la prévention établissent des contacts avec les propriétaires de lieux généralement utilisés pour la consommation récréative de drogue (y compris les coffee shops aux Pays-Bas) ainsi que d'autres acteurs de la nuit, comme les portiers et le personnel des bars. En Suède, ces interventions s'étendent à des grandes villes autres que Stockholm. Une étude de projets similaires aux Pays-Bas a conclu que «les visiteurs et les organisateurs de soirées se comportent de manière beaucoup plus responsable vis-à-vis des drogues illicites que ce que l'on pensait» (Pijlman et al., 2003). Des approches intégrées tels que celles-là présentent également l'avantage de détourner l'attention du public des incidents et des urgences médicales mettant en cause les drogues illicites dans les grandes soirées et de concentrer la sensibilisation sur les risques généraux des boîtes de nuit. Des lignes directrices pour une vie nocturne plus sûre relèvent de cette catégorie, mais ne sont pas encore très répandues en Europe (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Strukturelle Ansätze spielen nach wie vor eine wichtige Rolle. In Italien, den Niederlanden und Skandinavien gilt die Zusammenarbeit in Netzen als unverzichtbar für die Drogenprävention. Ziel ist es, Einfluss auf das Nachtleben zu nehmen. Zu diesem Zweck nehmen die Mitarbeiter der Präventionsprogramme Kontakt zu den Eigentümern von Einrichtungen, in denen in der Regel Drogen in der Freizeit konsumiert werden (darunter auch der Coffeeshops in den Niederlanden), und zu anderen in der Nachtszene tätigen Personen wie Türstehern und Barkeepern auf. In Schweden werden solche Maßnahmen von Stockholm auch auf andere große Städte ausgeweitet. Eine Untersuchung ähnlicher Programme in den Niederlanden kam zu dem Schluss, dass „sich Besucher und Veranstalter von Parties im Hinblick auf illegale Drogen erheblich verantwortungsbewusster verhalten als erwartet“ (Pijlman et al., 2003). Integrierte Ansätze wie diese bringen auch den Vorteil mit sich, dass sie das öffentliche Interesse von den Vorfällen und medizinischen Notfällen im Zusammenhang mit illegalen Drogen bei großen Parties ablenken und verstärkt auf die allgemeinen Risiken in der Clubszene aufmerksam machen. Leitlinien für eine Verbesserung der Sicherheit im Nachtleben gehören ebenfalls in diese Kategorie, sind jedoch bisher in Europa kaum verbreitet (Calafat et al., 2003).
|
|
|
» en los Países Bajos) y con otras personas relacionadas con la vida nocturna, como los porteros y el personal de los locales. En Suecia, este tipo de intervenciones están llevándose a otras grandes ciudades, aparte de Estocolmo. Un estudio de programas similares en los Países Bajos concluyó que «los asistentes y organizadores de fiestas se comportan de forma mucho más responsable de lo esperado con respecto a las drogas ilegales» (Pijlman y cols., 2003). Los enfoques integrados de este tipo también poseen la ventaja de que desvían la atención del público de los incidentes y urgencias médicas relacionados con las drogas ilegales en grandes fiestas y sensibilizan sobre los riesgos generales del ambiente de clubs. Las orientaciones para una vida nocturna más segura entran dentro de esta categoría, pero todavía no están muy difundidas en Europa (Calafat y cols., 2003).
|
|
|
Gli approcci strutturali rimangono fondamentali. In Italia, Paesi Bassi e Scandinavia la creazione di reti è considerata un prerequisito importante per la prevenzione della droga, utile per influenzare la cultura notturna. A tal fine i professionisti della prevenzione contattano i proprietari dei locali usati di preferenza per il consumo ricreativo di droga (compresi i bar, nei Paesi Bassi) nonché altri attori che partecipano alla vita notturna (buttafuori e personale dei bar). In Svezia questi interventi stanno cominciando a prendere piede anche in altre grandi città, oltre a Stoccolma. Uno studio su analoghi schemi di intervento nei Paesi Bassi conclude: “i partecipanti alle feste e gli organizzatori hanno verso le droghe illecite un comportamento decisamente più responsabile di quanto si potesse pensare” (Pijlman e altri, 2003). Approcci integrati come questi hanno il vantaggio di sviare l’attenzione dell’opinione pubblica dagli incidenti e dalle emergenze mediche provocati dal consumo di droghe illecite nell’ambito di grandi feste verso i rischi generali rappresentati dagli ambienti più ristretti. Le linee guida per una vita notturna più sicura rientrano in questa categoria di interventi, ma non sono ancora molto diffuse in Europa (Calafat e altri, 2003).
|
|
|
” dos Países Baixos) e com outras pessoas ligadas a locais de diversão nocturna, tais como os porteiros e o pessoal dos bares. Na Suécia, essas intervenções estão a ser alargadas a outras grandes cidades para além de Estocolmo. Um estudo sobre projectos semelhantes levados a cabo nos Países Baixos concluiu que “os visitantes e os organizadores das festas comportam-se de forma consideravelmente mais responsável em relação às drogas ilegais do que se esperava” (Pijlman et al., 2003). As abordagens integradas deste tipo também têm a vantagem de desviar a atenção pública dos incidentes e emergências médicas causados pelas drogas ilegais nas grandes festas e de sensibilizar o público para os riscos globais dos locais de diversão nocturna. As orientações para uma vida nocturna mais segura enquadram-se nesta categoria, mas ainda não estão muito divulgadas na Europa (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Οι διαρθρωτικές προσεγγίσεις παραμένουν σημαντικές. Στην Ιταλία, τις Κάτω Χώρες και τη Σκανδιναβία η δικτύωση θεωρείται προαπαιτούμενο για την πρόληψη των ναρκωτικών, με στόχο την άσκηση επίδρασης στην κουλτούρα της νυχτερινής διασκέδασης. Για τον σκοπό αυτό, ειδικοί του τομέα της πρόληψης συνεργάζονται με τους ιδιοκτήτες χώρων που χρησιμοποιούνται συνήθως για ψυχαγωγική χρήση ναρκωτικών (συμπεριλαμβανομένων των καφέ («coffee shops») στις Κάτω Χώρες) καθώς και με άλλα άτομα που εργάζονται σε χώρους νυχτερινής διασκέδασης, όπως πορτιέρηδες και προσωπικό των μπαρ. Στη Σουηδία, τέτοιου είδους παρεμβάσεις αναπτύσσονται σε μεγάλες πόλεις, εκτός της Στοκχόλμης. Μελέτη παρόμοιων προγραμμάτων στις Κάτω Χώρες κατέληξε στο συμπέρασμα ότι «οι συμμετέχοντες και οι οργανωτές των πάρτι δείχνουν πολύ πιο υπεύθυνη συμπεριφορά απέναντι στα παράνομα ναρκωτικά από ό,τι αναμενόταν» (Pijlman κ.ά., 2003). Οι ολοκληρωμένες προσεγγίσεις του είδους αυτού εμφανίζουν επίσης το πλεονέκτημα ότι αποσπούν το ενδιαφέρον του κοινού από τα συμβάντα και τα έκτακτα ιατρικά περιστατικά που συνδέονται με παράνομα ναρκωτικά στα μεγάλα πάρτι και επικεντρώνουν την προσοχή του στους γενικότερους κινδύνους των κλαμπ. Οι κατευθυντήριες γραμμές για ασφαλέστερη νυχτερινή διασκέδαση εμπίπτουν επίσης στην κατηγορία αυτή, αλλά δεν είναι επί του παρόντος διαδεδομένες στην Ευρώπη (Calafat κ.ά., 2003).
|
|
|
Een structurele aanpak blijft van groot belang. In Italië, Nederland en Scandinavië wordt actief netwerken voor drugspreventie absoluut noodzakelijk geacht om de nachtlevencultuur te beïnvloeden. Daarom werken preventiewerkers niet alleen samen met de eigenaren van locaties waar zich het recreatief drugsgebruik doorgaans afspeelt (inclusief coffeeshops in Nederland), maar ook met andere mensen die bij het nachtleven betrokken zijn, zoals uitsmijters en barpersoneel. In Zweden worden dergelijke interventies naast Stockholm nu ook steeds meer in andere grote steden toegepast. In een onderzoek naar soortgelijke programma’s in Nederland werd geconstateerd dat bezoekers en organisatoren van party’s zich veel verantwoordelijker gedragen dan verwacht werd (Pijlman et al., 2003). Een dergelijke geïntegreerde aanpak heeft ook als voordeel dat de aandacht van het publiek wordt afgeleid van incidenten en medische spoedgevallen als gevolg van illegale drugs op grote party’s en de aandacht meer wordt gevestigd op de algemene risico’s van recreatieve settings. Richtsnoeren voor een veiliger nachtleven behoren ook tot die geïntegreerde aanpak, maar deze worden in Europa nog niet op grote schaal toegepast (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Důležité zůstávají strukturální přístupy. V Itálii, Nizozemsku a Skandinávii se vytváření sítí považuje za nezbytnou podmínku pro drogovou prevenci, přičemž cílem je ovlivnit kulturu nočního života. Za tímto účelem se odborníci na prevenci spojují s majiteli prostor většinou využívaných pro rekreační užívání drog (včetně kaváren v Nizozemsku) i s dalšími osobami, které jsou součástí nočního života, např. vrátnými a barovým personálem. Ve Švédsku se takové zásahy přesouvají do velkých měst mimo Stockholm. Ze studie o podobných programech v Nizozemsku vyplynulo, že „návštěvníci a organizátoři večírků se chovají podstatně odpovědněji, pokud jde o nelegální drogy, než se očekávalo“ (Pijlman a kol., 003). Integrované přístupy, jako jsou tyto, mají rovněž tu výhodu, že odvádějí pozornost veřejnosti od nehod a lékařských zásahů týkajících se nelegálních drog na velkých večírcích a zaměřují veřejné povědomí na celková rizika klubového prostředí. Do této kategorie spadají pravidla pro bezpečnější noční život, která však v Evropě ještě nejsou rozšířená (Calafat a kol., 2003).
|
|
|
Strukturbaserede tiltag er fortsat vigtige. I Italien, Nederlandene og Skandinavien betragtes etablering af netværk som en forudsætning for narkotikaforebyggelse, og målet er at påvirke nattelivskulturen. Med henblik herpå etablerer fagfolk inden for forebyggelse kontakt til ejerne af lokaler, der typisk anvendes til fritidsstofbrug (herunder coffee shops i Nederlandene), samt til andre, der arbejder i nattelivet, f.eks. dørmænd og barpersonale. I Sverige er sådanne tiltag blevet udbredt til andre store byer end Stockholm. En undersøgelse af lignende ordninger i Nederlandene konkluderede, at 'festdeltagere og -arrangører opfører sig væsentligt mere ansvarligt i forbindelse med illegale stoffer end forventet' (Pijlman m.fl., 2003). Integrerede tilgange som disse har også den fordel, at de afleder offentlighedens opmærksomhed fra episoder og nødsituationer i forbindelse med illegale stoffer ved store fester og fokuserer opmærksomheden på de generelle risici, som klubmiljøet frembyder. Retningslinjer for et mere sikkert natteliv falder ind under denne kategori, men er endnu ikke udbredt i Europa (Calafat m.fl., 2003).
|
|
|
Struktuurilised lähenemisviisid on jätkuvalt olulised. Itaalias, Madalmaades ja Skandinaavias peetakse uimastiennetuse eeltingimuseks koostööd, mille eesmärk on mõjutada ööelukultuuri. Selleks ühendavad uimastiennetustöötajad jõud nende asutuste omanikega, kus meelelahutuslikel eesmärkidel narkootikume tarbitakse, (sealhulgas kohvipoed Madalmaades), ja inimestega, kes töötavad ööklubides, nagu näiteks uksehoidjad ja baariteenindajad. Rootsis laiendatakse selliseid sekkumismeetmeid ka teistesse suurtesse linnadesse peale Stockholmi. Madalmaades läbiviidud uuring selliste sekkumismeetmete kohta näitas, et „peokülalised ja ‑korraldajad käituvad illegaalsete narkootikumidega seoses palju vastutustundlikumalt kui eelnevalt arvati” (Pijlman et al., 2003). Taoliste integreeritud lähenemisviiside eeliseks on ka see, et need juhivad avalikkuse tähelepanu kõrvale suurtel pidudel asetleidvatelt illegaalsete narkootikumidega seotud vahejuhtumitelt ja meditsiinilistelt hädaolukordadelt ning suunavad selle üldistele ohtudele ööklubide keskkonnas. Sellesse kategooriasse kuuluvad ka ohutuma ööelu juhised, kuid need ei ole veel Euroopas laialt levinud (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Rakenteelliset lähestymistavat ovat edelleen tärkeitä. Italiassa, Alankomaissa ja Skandinaviassa verkostoitumista pidetään ehkäisevän huumetyön edellytyksenä, ja sen tavoitteena on vaikuttaminen yöelämäkulttuuriin. Tätä varten ehkäisevän huumetyön ammattilaiset pitävät yhteyttä sellaisten tilojen omistajiin, joissa tyypillisesti esiintyy huumeiden viihdekäyttöä (mukaan luettuina coffee shopit Alankomaissa), ja muihin yöelämässä toimiviin henkilöihin kuten ovimiehiin ja baarien henkilöstöön. Ruotsissa tällaisia toimia ollaan ulottamassa Tukholman lisäksi muihin suurkaupunkeihin. Samankaltaisista järjestelmistä Alankomaissa tehdyssä tutkimuksessa todettiin, että "juhlien vieraat ja järjestäjät suhtautuvat laittomiin huumausaineisiin huomattavasti oletettua vastuuntuntoisemmin" (Pijlman et al., 2003). Tällaisten integroitujen lähestymistapojen etuna on myös, että ne kääntävät yleisen huomion laittomiin huumausaineisiin suurissa juhlissa liittyvistä välikohtauksista ja hätätilanteista yökerhoympäristöjen yleisiin riskeihin. Turvallisemman yöelämän ohjeet kuuluvat tähän toimien ryhmään, mutta ne eivät ole vielä levinneet laajalle Euroopassa (Calafat et al., 2003).
|
|
|
A strukturális megoldások továbbra is fontosak. Olaszországban, Hollandiában és Skandináviában a hálózatba szervezést tekintik a drogmegelőzés előfeltételének, az éjszakai kultúra befolyásolásának céljával. Ennek érdekében a prevenciós szakemberek felveszik a kapcsolatot a rekreációs kábítószer-használat jellemző helyszíneinek tulajdonosaival (a hollandiai „kávézókat” is ideértve), illetve az éjszakai élet más résztvevőivel, így a bárok biztonsági őreivel és alkalmazottaival. Svédországban az ilyen beavatkozásokat próbálják Stockholmon túl más nagyvárosokra is kiterjeszteni. Hollandiában a hasonló rendszerekről készült tanulmány ezzel kapcsolatban azt a következtetést vonta le, hogy „a partik látogatói és szervezői a vártnál sokkal felelősségteljesebb magatartást tanúsítanak az illegális kábítószerekkel szemben” (Pijlman és mások, 2003). Az ilyen jellegű integrált módszerek azzal az előnnyel is járnak, hogy elvonják a nyilvánosság figyelmét a nagyobb partikon folyó illegális drogfogyasztással járó epizódokról és sürgős orvosi esetekről, és ezek helyett a klubhálózat általános kockázatait próbálják tudatosítani a lakosságban. Ebbe a kategóriába tartoznak a biztonságosabb éjszakai életről szóló útmutatók, amelyek azonban még Európában nem terjedtek el igazán (Calafat és mások, 2003).
|
|
|
Strukturelle tilnærminger er fremdeles viktig. I Italia, Nederland og Skandinavia betraktes etablering av nettverk som en forutsetning for det rusmiddelforebyggende arbeidet, og målet er å påvirke utelivskulturen. For å oppnå dette samarbeider fagfolk med eierne av steder som typisk brukes av rekreasjonsbrukere (inkludert kaffebarer i Nederland) og med andre aktører i utelivsmiljøet, f.eks. dørvakter og baransatte. I Sverige bygges slike intervensjoner også ut i andre storbyer enn Stockholm. En studie av lignende ordninger i Nederland konkluderte med at gjestene og de som organiserer fester oppfører seg betydelig mer ansvarlig mht. illegale rusmidler enn forventet (Pijlman et al., 2003). Integrerte tilnærminger av denne typen har også den fordelen at de leder den offentlige oppmerksomheten bort fra hendelser og medisinske akuttsitasjoner som involverer illegale stoffer på store fester, og retter fokus mot de generelle risikoene ved klubbmiljøet. Retningslinjer for tryggere utelivsmiljø faller inn i denne kategorien, men er ennå ikke helt vanlige i Europa (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Podejście strukturalne nadal pozostaje istotne. We Włoszech, w Holandii i Skandynawii tworzenie sieci jest uważane za warunek wstępny zapobiegania narkotykom, a celem jest tutaj wpływ na kulturę życia nocnego. Aby go uzyskać, specjaliści ds. zapobiegania współpracują z właścicielami lokali zwyczajowo wykorzystywanych do rekreacyjnego zażywania narkotyków (włączając bary typu „coffee shop” w Holandii) oraz z innymi osobami powiązanymi ze sceną życia nocnego, np. „bramkarzami” i obsługą barów. W Szwecji tego typu interwencje wprowadza się obok Sztokholmu także do innych dużych miast. Badanie podobnych projektów w Holandii wykazało, że „uczestnicy i organizatorzy imprez zachowują się względem nielegalnych narkotyków o wiele bardziej odpowiedzialnie niż się tego spodziewano” (Pijlman et al., 2003). Podejścia zintegrowane tego typu dają również korzyść odciągnięcia uwagi publicznej od incydentów czy interwencji medycznych związanych z nielegalnymi narkotykami na wielkich imprezach i skoncentrowaniu uwagi oraz zwiększeniu świadomości ogólnego ryzyka obiektów klubowych. Wytyczne bezpieczniejszego życia nocnego przynależą do tej kategorii, choć nie są jeszcze rozpowszechnione w Europie (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Dôležité ostávajú štruktúrne prístupy. V Taliansku, Holandsku a Škandinávii sa za nevyhnutnú podmienku drogovej prevencie považuje sieť, ktorej s cieľom je vplývať na kultúru nočného života. Preventivisti sa v rámci nej spájajú s vlastníkmi priestorov, ktoré sa obvykle využívajú na rekreačné užívanie drog (v Holandsku vrátane obchodov s kávou) ako aj s inými predstaviteľmi scény nočného života, napr. vrátnikmi a personálom barov. Vo Švédsku sa takéto zásahy zavádzajú v ostatných veľkých mestách, mimo Štokholmu. Zo štúdie o podobných programoch v Holandsku vyplynulo, že „návštevníci i organizátori podujatí zaobchádzali s nelegálnymi drogami oveľa zodpovednejšie než sa očakávalo“ (Pijlman a kol. 2003). Takéto integrované prístupy majú tiež výhodu, že odpútavajú pozornosť verejnosti od prípadov a náhlych zdravotných príhod súvisiacich s nelegálnymi drogami na veľkých podujatiach a povedomie zameriavajú na celkové riziká klubového prostredia. Do tejto kategórie patria usmernenia na bezpečnejší nočný život, ktoré však dosiaľ nie sú v Európe veľmi rozšírené (Calafat a kol. 2003).
|
|
|
Še vedno je pomemben strukturiran pristop. V Italiji, na Nizozemskem in v Skandinaviji se povezovanje v mrežo pojmuje kot osnovni pogoj za preprečevanje zlorabe drog, katerega cilj je vplivati na kulturo nočnega življenja. Zato se strokovnjaki za preventivo združujejo z lastniki lokalov, ki se običajno uporabljajo za rekreativno uživanje drog (vključno s kavarnami na Nizozemskem), ter drugimi ljudmi, ki so vključeni v nočno življenje, kot so vratarji in barski delavci. Na Švedskem taka posredovanja bolj kot v Stockholmu potekajo v drugih večjih mestih. V študiji podobnih programov na Nizozemskem je bilo ugotovljeno, da se "obiskovalci in organizatorji zabav vedejo veliko bolj odgovorno glede prepovedanih drog, kot je pričakovati" (Pijlman et al., 2003). Takšni celostni pristopi imajo prav tako prednost, da pozornost javnosti odvračajo od incidentov in zdravniških nujnih primerov, ki vključujejo prepovedane droge na večjih zabavah, ter opozarjajo na splošna tveganja v klubskih okoljih. V to kategorijo sodijo smernice za varnejše nočno življenje, vendar v Evropi še niso razširjene (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Strukturella arbetssätt spelar fortfarande en viktig roll. I Italien, Nederländerna och Skandinavien anses nätverk vara en förutsättning för narkotikaprevention och målet vara att påverka nattlivskulturen. Personer som arbetar med narkotikaprevention etablerar därför kontakter med ägare till nöjeslokaler som ofta används för rekreationell droganvändning (däribland ”coffee shops” i Nederländerna) och andra aktörer i utelivet, till exempel dörrvakter och barpersonal. I Sverige håller sådana insatser på att lanseras i andra större städer än Stockholm. En studie av liknande program i Nederländerna kom fram till att ”besökare och arrangörer av fester uppträder betydligt mer ansvarsfullt när det gäller olagliga droger än väntat” (Pijlman m.fl., 2003). Integrerade angreppssätt som dessa har också den fördelen att de avleder allmänhetens uppmärksamhet från incidenter och akutfall som involverar olagliga droger på stora fester och i stället riktar uppmärksamheten mot de allmänna riskerna i klubbmiljöer. Denna kategori insatser omfattar riktlinjer för ett säkrare nattliv, men sådana riktlinjer är ännu inte utbredda i Europa (Calafat et al., 2003).
|
|
|
Arī strukturālās pieejas saglabā savu nozīmīgumu. Itālijā, Nīderlandē un Skandināvijā tīklu kontaktu veidošanu uzskata par priekšnoteikumu narkotiku lietošanas profilaksei, par mērķi izvirzot naktsdzīves kultūras ietekmēšanu. Šajā sakarā profilakses speciālisti sadarbojas ar to vietu īpašniekiem, kurās parasti tiek lietotas narkotikas (ieskaitot kafejnīcas Nīderlandē), kā arī citām personām, kas ir iesaistītas naktsdzīves notikumos, kā piemēram, šveicariem un bāru personālu. Zviedrijā šādas aktivitātes tiek organizētas arī citās lielās pilsētās, izņemot Stokholmu. Pētījumā par līdzīgām shēmām Nīderlandē tika izdarīts secinājums, ka „pasākumu apmeklētāji un organizētāji izturas pret nelikumīgajām narkotikām ar daudz lielāku atbildības sajūtu, nekā to varēja paredzēt” (Pijlman et al., 2003). Integrētajām pieejām, kā piemēram, šīm, ir arī tāda priekšrocība, ka tās novirza publikas uzmanību no incidentiem un medicīniskajiem neatliekamās palīdzības gadījumiem, kas saistīti ar nelegālajām narkotikām, lielajos pasākumos, taču koncentrē uzmanību uz vispārējiem riskiem, kas saistīti ar klubu atmosfēru. Norādījumi par drošākas naktsdzīves organizēšanu iekļaujas šajā kategorijā, taču vēl nav izplatīti Eiropā (Calafat et al., 2003).
|
