|
|
De oprichting van het Stabiliteitspact voor Zuidoost-Europa in de zomer van 1999 leidde tot grote verwachtingen in de hele regio. Spoedig ontstond echter het gevoel dat het pact teleurstelde. Een deel van het probleem was dat men niet goed begreep wat men realistisch gezien van het Stabiliteitspact mocht verwachten.
|
|
|
The creation of the Stability Pact for Southeastern Europe in summer 1999 generated great expectations throughout the region. However, a sentiment soon emerged that it had failed to deliver. Part of the problem was a lack of understanding of what the Stability Pact could realistically achieve. It is not a funding body or implementing agency. Rather it is a body of some 40 countries and international organisation that seeks to develop and promote coordinated strategies to problems that affect the whole of Southeastern Europe. An analysis of developments in the region during the past three years indicates that a positive picture is emerging. The countries of the region are moving closer to European and Euro-Atlantic institutions and structures. Contacts among them have been intensified and regularised. And a network of initiatives has been established to deal with what are now recognised as common problems. Current priorities are trade, investment, infrastructure, energy, refugee returns, fighting organised crime, reducing levels of small arms and light weapons, and the establishment of a sub-regional cooperation process designed to engage Kosovo with its immediate neighbours. The Stability Pact is not a panacea for Southeastern Europe. But the region is moving in the right direction and the Stability Pact is increasingly influential in this process.
|
|
|
La création, au cours de l'été 1999, du Pacte de stabilité pour l'Europe du Sud-Est a généré de grands espoirs dans l'ensemble de la région. Ces espoirs ont cependant rapidement cédé la place à un sentiment de déception. Une partie du problème résidait dans un manque de compréhension de ce que l'on pouvait raisonnablement attendre du Pacte de stabilité. Il ne s'agit pas d'un bailleur de fonds, ni d'une agence de mise en ouvre, mais d'un organe rassemblant une quarantaine de pays qui cherchent à élaborer et à promouvoir des stratégies coordonnées pour résoudre les problèmes qui affectent l'ensemble de l'Europe du Sud-Est. Une analyse des développements dans la région au cours des trois dernières années indique qu'une image positive est en cours d'émergence. Les pays de la région se rapprochent des institutions et des structures européennes et euro-atlantiques. Les contacts s'intensifient et se régularisent entre ces pays. Et un réseau d'initiatives se met en place pour affronter ce qui est à présent reconnu comme un ensemble de problèmes communs. Les priorités actuelles sont les relations commerciales, les investissements, l'infrastructure, l'énergie, le retour des réfugiés, la lutte contre le crime organisé, la réduction du nombre d'armes légères et de petit calibre, ainsi que l'établissement d'un processus de coopération sous-régionale conçu pour rapprocher le Kosovo de ses voisins immédiats. Le Pacte de stabilité n'est pas une panacée pour l'Europe du Sud-Est, mais la région est engagée dans la bonne direction et le Pacte exerce une influence croissante sur ce processus.
|
|
|
Im Sommer 1999 wurden durch die Gründung des Stabilitätspaktes für Südosteuropa in der ganzen Region hohe Erwartungen geweckt. Schon bald entstand jedoch der Eindruck, dass der Pakt nicht hielt, was er versprochen hatte. Ein Teil des Problems bestand in dem mangelnden Verständnis dafür, welche Ziele für den Stabilitätspakt eigentlich realistisch waren. Es handelt sich nicht um ein Finanzierungsgremium oder um ein ausführendes Organ. Der Pakt ist vielmehr ein Gremium aus etwa 40 Staaten und internationalen Organisationen, das koordinierte Strategien zur Bewältigung der ganz Südosteuropa betreffenden Probleme entwickeln und voranbringen will. Eine Analyse der Entwicklungen, die sich in den letzten drei Jahren in dieser Region vollzogen haben, lässt ein positives Bild erkennen. Die Staaten der Region nähern sich immer mehr den europäischen und euro-atlantischen Institutionen und Strukturen. Die Kontakte zwischen ihnen sind intensiviert und durch ein Regelwerk geordnet worden, und über ganz Südosteuropa zieht sich nun ein Netz von Initiativen, mit deren Hilfe die inzwischen als gemeinsame Probleme erkannten Fragen gelöst werden können. Zu den jetzigen Prioritäten zählen Handel, Investitionen, Infrastruktur, Energieversorgung, Rückkehr von Flüchtlingen, Bekämpfung der organisierten Kriminalität, Verringerung der Zahl von Kleinwaffen und leichten Waffen sowie die Einleitung eines subregionalen Kooperationsprozesses, der den Kosovo bezüglich einer Reihe praktischer Fragen mit seinen unmittelbaren Nachbarn in Verbindung bringt. Der Stabilitätspakt ist kein Allheilmittel zur Sanierung Südosteuropas, aber die Region bewegt sich in die richtige Richtung, und der Stabilitätspakt gewinnt immer mehr Einfluss auf diesen Prozess.
|
|
|
La creación del Pacto de Estabilidad en el verano de 1999 provocó inmensas expectativas en toda la región. Sin embargo, pronto se esparció por la zona la sensación de que las expectativas habían sido defraudadas. El problema se debía, en parte, a una defectuosa comprensión de lo que el Pacto de Estabilidad podía lograr. El Pacto no es un instrumento de financiación ni una agencia ejecutiva, sino de un organismo compuesto por más de 40 países y organizaciones internacionales que pretenden desarrollar y promover estrategias coordinadas para hacer frente a los problemas que afectan a toda Europa Suroriental. La evolución de Europa Suroriental en los tres últimos años muestra un cuadro netamente positivo: se está consiguiendo acercar los países de la región a Europa y a las instituciones y estructuras euroatlánticas, los contactos entre ellos se han intensificado y son habituales, y se ha creado una red de iniciativas para tratar los problemas comunes. Las prioridades actuales son el comercio, las inversiones, las infraestructuras, la energía, el retorno de los refugiados, la lucha contra el crimen organizado, la reducción de los niveles del armamento ligero y de pequeño calibre, y la creación de un proceso de cooperación a nivel subregional, que permita que Kosovo se implique con sus vecinos más cercanos para abordar diversas cuestiones prácticas El Pacto de Estabilidad no constituye la panacea para Europa Suroriental, pero esta región se está moviendo en la dirección adecuada, y el Pacto se muestra cada vez más influyente en este proceso.
|
|
|
Nell'estate del 1999, la creazione del Patto di stabilità per l'Europa sud-orientale determinò grandi aspettative in tutta la regione. Comunque, presto si diffuse una sensazione che non fosse in grado di mantenere le sue promesse. Una parte del problema consisteva nel non aver compreso ciò che il Patto di stabilità avrebbe potuto realisticamente fare. Non è un organismo per la distribuzione di fondi o un ente di attuazione. E' piuttosto un organismo composto da circa 40 tra paesi e organismi internazionali che cerca di sviluppare e di promuovere delle strategie coordinate per i problemi riguardanti l'intera Europa sud-orientale. Un'analisi degli sviluppi verificatisi nella regione nel corso degli ultimi tre anni indica che un quadro positivo sta emergendo. I paesi della regione si stanno avvicinando alle istituzioni e alle strutture europee ed euro-atlantiche. I contatti tra loro sono stati intensificati e normalizzati. E una rete di iniziative è stata creata per fronteggiare quelli che ora vengono riconosciuti come problemi comuni. Le attuali priorità sono il commercio, gli investimenti, le infrastrutture, i prodotti energetici, il ritorno dei rifugiati, la lotta al crimine organizzato, la riduzione dei livelli delle armi leggere e di piccolo calibro e la creazione di un processo di cooperazione sub-regionale che ha il compito di impegnare il Kosovo con i suoi vicini più prossimi. Il Patto di stabilità non costituisce una soluzione miracolosa per l'Europa sud-orientale. Ma la regione va nella giusta direzione e il Patto di stabilità influisce sempre più su tale processo.
|
|
|
A criação, no Verão de 1999, do Pacto de Estabilidade para o Sueste Europeu originou grandes expectativas em toda a região. Contudo, em breve surgiu a sensação de que não tinha resultado. Parte do problema era uma falta de compreensão do que o Pacto de Estabilidade poderia realmente realizar. Não é um organismo de financiamento nem de implementação. É antes um órgão constituído por cerca de 40 países e organizações internacionais que procura desenvolver e promover estratégias coordenadas para resolver os problemas que afectam todo o Sueste Europeu. Uma análise dos acontecimentos na região durante os últimos três anos indica que está a surgir uma imagem positiva. Os países da região estão a aproximar-se das instituições e estruturas europeias e euro-atlânticas. Os contactos entre eles foram intensificados e regularizados. E foi criada uma rede de iniciativas para tratar do que é agora reconhecido como problemas comuns. As prioridades actuais são o comércio, o investimento, as infra-estruturas, a energia, o regresso dos refugiados, o combate ao crime organizado, a redução dos níveis de armas portáteis e armamento ligeiro e a criação dum processo de cooperação subregional destinado a envolver o Kosovo com os seus vizinhos imediatos. O Pacto de Estabilidade não é uma panaceia para o Sueste Europeu. Mas a região está a avançar na direcção certa e o Pacto de Estabilidade tem cada vez mais influência neste processo.
|
|
|
Η δημιουργία του Συμφώνου Σταθερότητας για τη Νοτιοανατολική Ευρώπη το καλοκαίρι του 1999 δημιούργησε μεγάλες προσδοκίες σε ολόκληρη την περιοχή. Ωστόσο, σύντομα προκλήθηκε η εντύπωση ότι είχε αποτύχει. Μέρος του προβλήματος ήταν η έλλειψη κατανόησης για τι ακριβώς μπορούσε να πετύχει στην πραγματικότητα το Σύμφωνο Σταθερότητας. Δεν είναι ένα χρηματοδοτικό όργανο ή μια υπηρεσία υλοποίησης. Μάλλον είναι ένα όργανο που αποτελείται από περίπου 40 κράτη και διεθνείς οργανισμούς, το οποίο αναζητά να αναπτύξει και να προωθήσει συντονισμένες στρατηγικές, για να αντιμετωπίσει τα προβλήματα που επηρεάζουν ολόκληρη την Νοτιοανατολική Ευρώπη. Μια ανάλυση για τις εξελίξεις στην περιοχή κατά την τελευταία τριετία δείχνει ότι αναδύεται μια θετική εικόνα. Τα κράτη της περιοχής κινούνται πιο κοντά προς τους ευρωπαϊκούς και ευρωατλαντικούς θεσμούς και δομές. Οι μεταξύ τους επαφές εντατικοποιήθηκαν και νομιμοποιήθηκαν. Δημιουργήθηκε δε ένα δίκτυο πρωτοβουλιών για να αντιμετωπιστούν αυτά που έχουν πλέον αναγνωριστεί ως κοινά προβλήματα. Οι τωρινές προτεραιότητες είναι το εμπόριο, οι επενδύσεις, η υποδομή, η ενέργεια, ο επαναπατρισμός των προσφύγων, η καταπολέμηση του οργανωμένου εγκλήματος, η μείωση των επιπέδων μικρών όπλων και ελαφρού οπλισμού και η εγκαθίδρυση μιας υποπεριφερειακής διαδικασίας συνεργασίας, που σχεδιάστηκε για να προσεγγίσει το Κοσσυφοπέδιο τους άμεσους γείτονές του, με βάση μια σειρά από πρακτικά θέματα. Το Σύμφωνο Σταθερότητας δεν είναι πανάκεια για την Νοτιοανατολική Ευρώπη. Αλλά η περιοχή προχωρά προς τη σωστή κατεύθυνση και το Σύμφωνο Σταθερότητας ολοένα και περισσότερο επηρεάζει την διαδικασία αυτή.
|
|
|
Vytvoření Paktu stability pro jihovýchodní Evropu v létě 1999 vyvolalo v celém regionu velká očekávání. Brzy ale vznikl pocit, že se minul účinkem. Část problému tkvěla v nepochopení, čeho Pakt stability může reálně dosáhnout. Není to instituce poskytující finance ani agentura zabývající se realizací. Je to spíše orgán složený z asi 40 zemí a mezinárodních organizací, který se snaží rozvíjet a prosazovat koordinované strategie řešení problémů, jež se týkají celé jihovýchodní Evropy. Analýza vývoje v jihovýchodní Evropě v posledních třech letech ukazuje, že vzniká pozitivní obraz. Země regionu se přibližují evropským a euroatlantickým institucím a strukturám. Kontakty mezi nimi se zintenzívnily a nabyly na pravidelnosti. Vznikla síť iniciativ, které jsou zaměřeny na řešení toho, co je nyní považováno za společné problémy. Současnými prioritami jsou obchod, investice, infrastruktura, energie, návrat uprchlíků, boj proti organizovanému zločinu, snižování počtu ručních zbraní mezi lidmi a nastolování procesu subregionální spolupráce s cílem zapojení Kosova do spolupráce s jeho bezprostředními sousedy. Pakt stability není zázračným lékem pro jihovýchodní Evropu. Tento region však jde správným směrem a Pakt stability má v tomto procesu stále větší vliv.
|
|
|
Oprettelsen af Stabilitetspagten for Sydøsteuropa i sommeren 1999 skabte store forventninger i hele regionen. Men der opstod hurtigt følelsen af, at Pagten ikke havde leveret. En del af problemet var, at der ikke var fuld forståelse for, hvad man med Stabilitetspagten realistisk kunne opnå. Det er ikke en pengemaskine eller implementeringsorgan. Det er snarere et organ, hvor 40 lande mødes med internationale organisationer for at udvikle og fremme koordinerede strategier for problemer, som har betydning for hele Sydøsteuropa. En analyse af udviklingen i regionen i de seneste tre år synes at indikere, at et positivt billede er undervejs. Landene i regionen bevæger sig tættere på europæiske og euro-atlantiske institutioner og strukturer. Der skabes kontakt mellem dem, og disse bliver mere regelmæssige. Og der er etableret et netværk af initiativer, som skal håndtere det, som nu anerkendes som fælles problemer. For øjeblikket er det handel, investering, energi, tilbagevenden af flygtninge, bekæmpelse af organiseret kriminalitet, reduktion af niveauet af håndvåben og lette våben og oprettelsen af en sub-regional samarbejdsproces, som skal inddrage Kosovo og dets nærmeste naboer. Stabilitetspagten er ikke en patentløsning for Sydøsteuropa. Men regionen bevæger sig i den rigtige retning, og Stabilitetspagten spiller en stadigt større rolle i denne proces.
|
|
|
Az 1999 nyarán Szarajevóban rendezett Stabilitási Konferenciát követően egész Délkelet-Európát óriási várakozás töltötte el. Hamarosan azonban az a vélemény alakult ki, hogy nem teljesültek az elvárások. A problémát részben az okozta, hogy kevesen tudták, mire képes valójában a Stabilitási Egyezmény. Ez nem egy finanszírozó vagy végrehajtó szervezet. Helyette mintegy 40 ország és nemzetközi szervezet alkotta testület, melynek célja az egész Délkelet-Európát érintő problémák leküzdése koordinált stratégiák kidolgozásával és végrehajtásával. Az elmúlt három év térségbéli fejleményeinek elemzése pozitív képet mutat. A térség országai egyre közelebb kerülnek az európai és az euro-atlanti szervezetekhez. Az országok közötti kapcsolatok intenzívebbé és rendszeressé váltak. Kezdeményezések sora jött létre a most már elismerten közös problémák kezelésére. Jelenleg prioritást élvez a kereskedelem, a befektetések ösztönzése, az infrastruktúra, az energetika, a menekültek hazatérése, a szervezett bűnözés elleni harc, a kézi és könnyű fegyverek számának csökkentése illetve egy olyan szubregionális együttműködési folyamat bevezetése, amely lehetővé tenné Koszovó számára, hogy közvetlen szomszédaival kapcsolatot tartson fenn. A Stabilitási Egyezmény nem jelent varázsszert Délkelet-Európa számára. A régió mégis a megfelelő irányba halad és a Stabilitási Egyezmény egyre nagyobb befolyással bír erre a folyamatra.
|
|
|
Eftir a Stugleikasttmlinn var samykktur leitogafundinum Sarajevo sumari 1999 vknuu miklar vntingar um alla Suaustur-Evrpu. Hins vegar var s skoun fljtt berandi a ekki hefi veri stai vi gefin lofor. Hluti vandans var skilningsskortur v hva sttmlanum flist og hverju hann gti fengi orka. Hann er hvorki gildi fjrveitinganefndar n framkvmdastofnunar. Hann er samtk um 40 rkja og aljastofnana sem leitast vi a ra samrmdar aferir vi a taka eim vandamlum sem herja ll rki Suaustur-Evrpu. Greining bendir run mla Suaustur-Evrpu til ess a au su a taka sig jkva mynd. Rki svisins frast nr stofnunum Evrpu og Evr-Atlantshafssvisins. Samskipti rkja svinu hafa aukist og veri fr fastari skorur. Mrgum tengdum verkefnum hefur veri hleypt af stokkunum um alla Suaustur-Evrpu v skyni a fst vi vandaml sem mnnum er ljst a eru sameiginleg. Helstu forgangsmlin n eru viskipti, fjrfestingar, mannvirki og stokerfi, orkuml, heimhvarf flttamanna, bartta gegn skipulagri glpastarfsemi, fkkun handvopna og lttvopna og stofnun samstarfsvettvangs sem tla er a koma samskiptum Kosovomanna vi ngranna sna. Stugleikasttmlinn er ekki neinn knalfselixr handa Suaustur-Evrpu. En mlefnum svisins miar rtta tt og Stugleikasttmlinn gegnir ar strra hlutverki.
|
|
|
Etableringen av Stabilitetspakten for Sørøst-Europa sommeren 1999 skapte store forventninger i hele regionen. Snart dukket det imidlertid opp en følelse at den ikke hadde fått til noe. En del av problemet var mangel på forståelse av hva Stabilitetspakten realistisk kunne få til. Det er ikke et finansieringsorgan eller en gjennomføringsorganisasjon. Derimot er det en gruppe av rundt 40 land og internasjonale organisasjoner som søker å utvikle og fremme koordinerte strategier til problemer som berører hele Sørøst-Europa. En analyse av utviklingen i regionen i løpet av de siste tre år indikerer at et positivt bilde dukker opp. Landene i regionen beveger seg nærmere europeiske og euro-atlantiske institusjoner og strukturer. Kontaktene mellom dem har blitt intensivert og regularisert. Et nettverk med initiativer har blitt etablert for å håndtere det som nå anerkjennes som felles problemer. Dagens prioriteter er handel, investering, infrastruktur, energi, tilbakeføring av flyktninger, bekjempelse av organisert kriminalitet, reduksjon av mengden av små og lette våpen, og etablering av en sub-regional samarbeidsprosess som er utformet for å engasjere Kosovo med sine umiddelbare naboer. Stabilitetspakten er ikke et universalmiddel for Sørøst-Europa. Regionen går imidlertid i riktig retning, og Stabilitetspakten er økende innflytelse i denne prosessen.
|
|
|
Stworzenie Paktu Stabilności dla Europy Południowo-Wschodniej latem 1999 roku, wywołało w całym regionie ogromne oczekiwania. Jednak wkrótce pojawiło się odczucie, że Pakt Stabilności zawiódł pokładane w nim nadzieje. Ten problem wynikał po części z braku zrozumienia, czym jest Pakt Stabilności i czego - realistycznie rzecz biorąc - można od niego oczekiwać. Pakt sam w sobie nie jest sponsorem, ani agencją wdrożeniową. Jest to raczej organizm złożony z około 40 państw i organizacji międzynarodowych, który pragnie tworzyć i promować skoordynowane strategie ukierunkowane na rozwiązywanie problemów trapiących całą Europę Południowo-Wschodniej. Analiza wydarzeń w Europie Południowo-Wschodniej w ostatnich trzech latach sugeruje wyłanianie się pozytywnego obrazu. Państwa tego regionu przybliżają się do instytucji i struktur europejskich i euroatlantyckich. Kontakty pomiędzy nimi zostały zintensyfikowane i uregulowane. Stworzono sieć inicjatyw mających na celu stawianie czoła temu, co obecnie uznawane jest za wspólne problemy. Obecne priorytety to handel, inwestycje, infrastruktura, energia, powrót uchodźców, zwalczanie zorganizowanej przestępczości, ograniczenie poziomów broni strzeleckiej i lekkiej, a także ugruntowanie procesu współpracy subregionalnej, w celu włączenia Kosowa do współpracy z jego najbliższymi sąsiadami w szeregu kwestii praktycznych. Pakt Stabilności nie jest panaceum dla Europy Południowo-Wschodniej. Niemniej jednak region ten kroczy we właściwym kierunku, a Pakt Stabilności ma coraz większy wpływ na ten proces.
|
|
|
Заключение Пакта о стабильности в Юго-Восточной Европе, состоявшееся летом 1999 г., вызвало большие ожидания в этом регионе. Однако скоро стало укрепляться мнение о том, что он не дал результатов. Частично это было вызвано непониманием реальных целей Пакта о стабильности. Это не финансирующий орган, и не агентство по реализации плана. Он представляет собой структуру, в которой участвуют примерно 40 стран и международные организации, стремящиеся к выработке и реализации согласованных стратегий решения проблем, влияющих на всю Юго-Восточную Европу. Анализ событий в регионе за последние три года указывает на появление там положительной картины. Страны региона сближаются с европейскими и евроатлантическими институтами и структурами. Между ними идет активизация и нормализация контактов. Для решения общепризнанных проблем региона создана целая сеть инициатив. К современным приоритетам относятся: торговля, инвестиции, инфраструктура, энергетика, возвращение беженцев, борьба с организованной преступностью, сокращение запасов стрелкового и легкого оружия и формирование процесса субрегионального сотрудничества, направленного на привлечение к этой деятельности Косово и сопредельных с ним регионов. Пакт о стабильности - это не панацея для Юго-Восточной Европы. Однако регион продвигается в правильном направлении и Пакт о стабильности оказывает все возрастающее влияние на этот процесс.
|
|
|
1999 yazında Güneydoğu Avrupa için başlatılan Güneydoğu Avrupa İstikrar Paktı bölgede büyük beklentiler doğurdu. Ancak kısa sürede bu Paktın beklentilere cevap vermediği yönünde düşünceler oluştu. Bu sorunun bir bölümü İstikrar Paktı’nın gerçekte ne yapıp ne yapamayacağı ile ilgili idi. İstikrar Paktı bir mali yardım veya uygulama ajansı değildir. İstikrar Paktı 40 ülkeden oluşan ve Güneydoğu Avrupa’nın tümünü etkileyen sorunlarla ilgili koordine stratejiler geliştirmeyi amaçlayan uluslararası bir kuruluştur. Son üç yıldır bölgede görülen gelişmelerin analizi yapıldığında olumlu bir tablonun oluşmakta olduğunu görülmektedir. Bölgedeki ülkeler giderek Avrupa ve Avrupa-Atlantik kuruluşları ve yapılarına yakınlaşmaktadırlar. Buradaki ülkeler arasındaki temaslar yoğunlaşmış ve düzenli bir sisteme oturmuştur. Ayrıca, artık ortak sorunlar olarak tanımlanan konularla ilgili olarak bir girişimler ağı oluşturulmuştur. Halen öncelikli konular ticaret, yatırım, altyapı, enerji, geri dönen mülteciler, organize suçlarla savaş, hafif ateşli silahların azaltılması, ve Kosova’nın sınır komşuları ile ilişkilerini geliştirmesi amacıyla düzenlenmiş bir alt-bölge işbirliği süreci başlatılmasıdır. İstikrar Paktı Güneydoğu Avrupa’nın her derde deva ilacı değildir. Ancak Güneydoğu Avrupa doğru yönde ilerlemektedir ve İstikrar Paktı’nın bunda etkileri olmuştur.
|
