prayers – Czech Translation – Keybot Dictionary

  www.2wayradio.eu  

Show textShow cached sourceOpen source URL	Load. Aim. Fire. Say your prayers.
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine honga.net as primary domain	Nabít. Zamířit. Pal. A modlete se.

  prasinohorio.gr  

Show textShow cached sourceOpen source URL

Kaldi the goatherd discovered his goats prancing about energetically, even at night, after he spotted them eating some red berries. Curious, the man took the seeds to a monastery, where they were roasted, ground and mixed with boiling water, thus creating a beverage which helped the monks ward off sleep during nighttime prayers.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine dersut.it as primary domain

Nejznámější sahá až do 7. století a zavádí nás až do Etiopie: pastýř Kaldi zjistil, že se jeho kozy po požití červených plodů potulovaly plné energie i během noci. Byl zvědavý, a tak zanesl semena do jednoho kláštera, kde byla opražena, rozdrcena a rozmíchána ve vroucí vodě. Tak vznikl nápoj, který pomáhal mnichům bojovat proti spánku během nočních modliteb. Je to počátek bezpočetných legend, které se vyprávěly během staletí až do dnešních dnů.

  3 Hits www.pep-muenchen.de  

Show textShow cached sourceOpen source URL	Talk about getting your prayers through! Talk about being heard in heaven; nothing gets our Lord's attention quicker than a cloud passing over one of His children. "I will look upon it (your cloud), that I may remember...."
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine worldchallenge.org as primary domain	Mluv o vyslyšení svých modliteb! Mluv o vyslyšení v nebi, nic neupoutá pozornost našeho Pána rychleji než oblak nad jedním z Jeho dětí. „Popatřím (na tvůj oblak), abych se rozpomenul…“

  6 Hits wordplanet.org  

Show textShow cached sourceOpen source URL	9 For God is my witness, whom I serve with my spirit in the gospel of his Son, that without ceasing I make mention of you always in my prayers;
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine wordplanet.org as primary domain	9 Svědek mi jest zajisté Bůh, kterémužto sloužím duchem mým v evangelium Syna jeho, žeť bez přestání zmínku o vás činím,

  5 Hits sothebysrealty.fi  

Show textShow cached sourceOpen source URL	The shrine for prayers was constructed. It was named "Nimiya" and later named "Okui-den" and then named "Okubi-miya." A sacred sword of Hiriiro-kane engraved with Hodo characters a world map was made a sacred treasure.
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine takenouchi-documents.com as primary domain	Svatyně byla postavena na modlitby. To bylo jmenováno "Nimiya" a později s názvem "Okui-den" a pak jmenoval "Okubi-miya." Posvátný meč Hiriiro-Kane s vyrytým písmem Hodo mapa světa byl dělal posvátný poklad.

  9 Hits www.tksoft.com  

Show textShow cached sourceOpen source URL

Byzantine Emperor Herakleios was not able to stay and defend its capital city with all means available, because he was facing an even more threatening menace from the East - the Sasanid Persian Empire. Constantinople was on its own, while his protection was based on mighty Theodosian walls and prayers of its inhabitants dedicated to the Virgin Mary.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine phil.muni.cz as primary domain

V roce 626 došlo k velkému obléhání Konstantinopole Avary a Slovany. Byzantský císař Herakleios však nemohl hlavní město říše bránit osobně a všemi prostředky, protože na východě čelil mnohem nebezpečnějšímu protivníkovi v podobě Novoperské Sasánovské říše. Konstantinopol tak byla odkázaná pouze na své nedobytné theodosiánské hradby a modlitby k Panně Marii. Avarské obléhání nakonec skončilo neúspěchem, přestože trvalo několik měsíců.

  www.randobel.be  

Show textShow cached sourceOpen source URL

People in ancient Egyptian and Roman cultures used aromatic plants to achieve the best possible effects on their mood, prayers and home. Scents were used the same later and today these effects are known as aromatherapy.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine freshbedynky.cz as primary domain

Lidé v starobylých egyptských a římských kulturách používali aromatické rostliny, aby dosáhli co nejpříznivějších účinků na svou náladu, modlitby i domov. Stejně se vůně používaly i později a dnes tyto účinky známe pod názvem aromaterapie. Aromaterapii můžeme zjednodušeně definovat jako používání čistých éterických olejů pro povzbuzení stavu těla, mysli a duše. Abyste měli lepší představu o tom, jak působí éterické oleje, které máme nově v nabídce, mrkněte na stručný popis jejich účinků. Pokud vás práce s éterickými oleji zajímá, sepsali jsme pro vás hlavní zásady pro jejich bezpečné používání.

  www.m.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine m.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.preaha.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine preaha.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.xn--www-rp0a.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine xn--www-rp0a.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.kralovskacw.kqodazx.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine kralovskacw.kqodazx.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.wwppxjg.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine wwppxjg.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.pubnmes.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine pubnmes.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.wwwe.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine wwwe.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.t.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine t.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.e.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine e.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.admin.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine admin.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.xuzwvjd.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine xuzwvjd.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.flmkwzp.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine flmkwzp.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.dqhvhlw.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine dqhvhlw.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.eu.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine eu.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.rhhpzdk.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine rhhpzdk.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.tatajuba.travel  

Show textShow cached sourceOpen source URL	Recent personal shows include, Future Tense, El Museo Tamayo Arte Contemporáneo, Mexico D.F., Economies, Museum of Contemporary Art, North Miami, Closed for Prayers, Dvir Gallery, Hangar 2, Jaffa Port, Israel, Etrangers Partout (QDM), Nuit Blanche, Belleville, Paris, Kultur ist ein Palast der aus Hundescheiße gebaut ist.
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine tranzitdisplay.cz as primary domain	Její nedávné sólové výstavy: Future Tense, El Museo Tamayo Arte Contemporáneo, Mexico D.F., Economies, Museum of Contemporary Art, North Miami, Closed for Prayers, Dvir Gallery, Hangar 2, Jaffa Port, Israel, Etrangers Partout (QDM), Nuit Blanche, Belleville, Paris, Kultur ist ein Palast der aus Hundescheiße gebaut ist., MD72, Berlin, After Marx April, After Mao June, Aspen Art Museum, Colorado.

  www.doc1000.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine doc1000.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.kqodazx.kralovskacw.kqodazx.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine kqodazx.kralovskacw.kqodazx.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  2 Hits www.ckrumlov.info  

Show textShow cached sourceOpen source URL	"Prayers and Lamentations"
Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine ckrumlov.info as primary domain	sektor B (hlediště)

  www.hnypnpw.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine hnypnpw.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.uevojbi.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine uevojbi.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.htwkdzz.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine htwkdzz.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.

  www.hfjcbqv.kralovskacesta.cz  

Show textShow cached sourceOpen source URL

According to a detailed protocol, which was written up by Charles IV,based on older customs, for himself and all his successors, on the eve of the coronation the future king and his entourage travelled from the Castle to Vyšehrad only to come back after prayers and attend evening service at the St. Vitus Cathedral; the king-to-be would manage to symbolically link the imperial and Přemyslid tradition in this way and calm down the existing rivalry between the king and the nobility, which hindered the development of the country.

Compare text pagesCompare HTM pagesOpen source URLOpen target URLDefine hfjcbqv.kralovskacesta.cz as primary domain

Od první korunovace českého krále v roce 1086 až po poslední v roce 1836 bylo během slavnostní mše v chrámu sv. Víta korunováno a svěceným olejem pomazáno 26 českých králů a 28 královen. Vůbec první královská korunovace se v Praze odehrála 15. června 1086, kdy na královský stolec usedl Vratislav I., do té doby český kníže Vratislav II. Souvislejší řada korunovací českých králů začala až ve 13. století, kam zřejmě sahají i kořeny českého korunovačního ceremoniálu. Korunovace se účastnili vysocí církevní hodnostáři (v první řadě pražský biskup a později arcibiskup), nezbytná byla přítomnost čelných zemských šlechticů a významných hostů z okolních zemí. Podle podrobného řádu, který s využitím starších zvyklostí vypracoval Karel IV. pro sebe a všechny své následovníky, putoval nastávající král a jeho doprovod v předvečer korunovace z Hradu na Vyšehrad, aby se po modlitbách vrátil zpět a zúčastnil se večerních pobožností v kostele sv. Víta; prozíravému panovníku se i tímto způsobem podařilo symbolicky spojit říšskou a přemyslovskou tradici a zklidnit dosavadní rivalitu mezi králem a šlechtou, která bránila rozvoji země. V nádherném průvodu hýřícím zlatem a slavnostní červení se postava budoucího krále vyjímala zvláštně: byl oblečen v prostém oděvu, aby on ani poddaní nezapomněli, že majestát českého krále má původ u Přemysla Oráče, knížete selského rodu. Vlastní korunovace se odehrála následující den v ještě románském kostele sv. Víta, po ní se panovník odebral na Staré Město pražské k bohaté hostině. Od předkorunovační cesty na Vyšehrad a zpět se v budoucnu upustilo, zvláště po husitských válkách, které lesk starého knížecího sídla notně oslabily.