|
|
Despite being confronted with enduring defence spending constraints and large fleet recapitalisation challenges, most of them continue to invest in ocean-capable navies: witness the sustained efforts by Brazil, France, India, Italy, Russia, Spain, the United Kingdom and the United States to maintain, develop further or restore a carrier capability under one guise or another or, in the case of China, to acquire one (2), or the steady growth world-wide in the number and capability of helicopter-carriers and amphibious ships optimised for sea-control, power- projection, humanitarian assistance and forward presence (Australia, China, France, Italy, Japan, the Republic of Korea, The Netherlands, Spain, the United Kingdom and the United States).
|
|
|
Za předpokladu, že tato perspektiva je správná, a jsme-li skutečně svědky opravdové “revoluce v koncepci vojenského námořnictva”, není tento názor sdílen největšími obchodními a námořními mocnostmi. Přes konfrontaci s trvalými nucenými náklady na obranu a velkými problémy rekapitalizace loďstva, většina z těchto zemí pokračuje investovat do zaoceánského námořnictva, o čemž svědčí příklady Brazilie, Francie, Indie, Itálie, Ruska, Španělska, Velké Británie a USA, které udržují, modernizují nebo renovují letadlově lodě pod různými záminkami, nebo, jako v případě Číny, zakoupí jednu mateřskou loď(2), nebo zvolí pravidelné zvyšování množství a kapacit vrtulníkových mateřských lodi či obojživelníkových plavidel v zájmu optimalizace námořního hlídkování, rozšiřování vojenské přítomnosti, humanitárních akcí nebo předsunutých stanovišť (Austrálie, Čína, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Nizozemsko, Španělsko, Velká Británie a USA).
|
