|
|
“It is true that, in the 1970s and 1980s, I valued the diversity of clients and environments which I discovered thanks to photography. Scientific labs, museums, film and TV studios, publishing houses and editorial offices, theatres and exhibition halls, artists’ studios – in all these places I met great people, gained experience and tried out various activities that I could hardly have encountered in a single workplace. This was indeed a varied range of environments and people. I always got angry when I met a nitwit, an uneducated ass in a position to make decisions, or people without any sense for hyperbole and humour. And there are loads of them around the world. If you run into an idiot today, you can lose a contract, but back then it was often a question of losing your profession... I was perhaps physically sick only on certain occasions in airplanes. For years, I photographed and filmed for the Aerospace Research and Test Establishment in Prague, where I was often forced to practice my photography and film professions in the air, in both propeller and jet planes. Normally I don’t mind flying, rather to the contrary, I am positively carried away, but when the pilot starts showing off before a novice and, to make it worse, the novice is an attractive girl or woman, this literally can empty your stomach.”
|
|
|
„Je pravda, že jsem si v sedmdesátých a osmdesátých letech vážil pestrosti zadavatelů a prostředí, ke kterým mě přivedla fotografická zakázka. Vědecká, muzejní, filmová a televizní pracoviště, nakladatelství a redakce, divadla a výstaviště, ateliéry umělců – tam všude jsem potkával báječné lidi a seznámil se s širokou škálou znalostí a činností, které bych na jednom pracovišti těžko poznal. Byla to opravdu pestrá směsice prostředí a lidí. Úzko mě bylo vždy, když jsem potkal blbce, nevzdělaného omezence na rozhodujícím místě, nebo lidi, kteří neměli žádný smysl pro nadsásku a humor. Ale těch je plno všude na světě. Dnes vás srážka s blbem může připravit o zakázku, tehdy šlo mnohdy i o tu profesi…. Úzko fyzicky mi bylo snad jen v určitých chvílích v letadlech. Fotografoval a filmoval jsem dlouhá léta také pro Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze a tam jsem mnohokrát musel svoji fotografickou i filmovou profesi vykonávat za letu, a to ve vrtulových i proudových strojích. Normálně mi lítání nevadí, ba právě naopak, jsem pozitivně unešen, ale když se pilot začne předvádět před novicem a když je tím novicem ještě ke všemu pohledná dívka či žena, tak to jde doslova o všechno z vašeho žaludku.“
|
