|
|
Na základě teorie citové vazby je známo, že člověk má tendenci v situacích, kdy vyhledává blízkost, podporu či bezpečí, preferovat určitou osobu. Dle Bowlbyho a Ainsworthové si dítě vytváří hierarchické preference blízkých osob za účelem zvýšení své šance k přežití. Pro období rané až pozdní adolescence jsou typické dynamické změny ve vztazích s rodiči, vrstevníky a partnery, a vztahy adolescentů se stávají komplexnějšími. Přestože teorie citové vazby představuje v dnešní době významné východisko pro empirické zkoumání, méně výzkumné pozornosti bylo dosud zaměřeno na dynamiku vývoje vazbových vztahů právě v období adolescence, konkrétně na to, jaký vliv má kvalita vztahu s jedním člověkem na další vztahy adolescenta. Je známo, že v průběhu dospívání začínají adolescenti v určitých aspektech preferovat více vrstevníky před svými rodiči, a s postupem času, kdy začínají mladí lidé vstupovat do partnerských vztahů, významnou roli v hierarchii vazbových osob získávají partneři. Není však známo, jak spolu tyto vztahy a jednotlivé změny v daných vztazích souvisí, např. jak se mění hierarchie blízkých osob po ukončení partnerského vztahu. Z dostupných výzkumů lze usuzovat, že např. matka zůstává pro adolescenty stálou vazbovou osobou, bez ohledu na kvalitu tohoto vztahu. Dále se ukazuje, že po vzniku partnerského vztahu, stoupá zároveň preference partnera, zatímco preference přátel na počátku vztahu klesá. K porozumění těmto změnám je však potřeba dlouhodobějšího sledování konkrétních změn ve vztazích a v jejich preferenci, dále pak v identifikaci významných prediktorů těchto změn a dynamiky vývoje.
|
