|
|
We then see Komoróczky filming himself, alone, in the space, where he acts out all the violence of the chase scene, which will ultimately be included in the video after post-production editing. My Heart Is Gun I-II (1999) suggestively opens with the kind of logo you might find in the collection of videos on your shelves at home.
|
|
|
Žena je pronásledována mužem do budovy, která vypadá jako galerie. Najednou vidíme Komoróczkyho, jak sám sebe natáčí; je sám v prázdném prostoru a předvádí brutální honičku, která bude do videa přidána během stříhání v postprodukci. My Heart is Gun I-II (1999) sugestivně začíná logem, které byste mohli nalézt ve vaší domácí video sbírce. Vidíme ale dvojici maďarských policistů (jednoho z nich hraje Komoróczky), jak rapují po městě s kazeťákem pod paží a později pouštějí i desky. Co do stylu jde o jasný videoklip, ale, jak naznačuje logo, má to být film. Vzhledem k tomu, že se pouští v galeriích umění, nemá to být vlastně umění? To samé platí o díle MONUMENT or a Bit of Masturbation (1998), ve kterém Komoróczky zpívá karaoke na děsivě sladkou milostnout píseň George Michaela. Není to “skutečné” nebo “autentické” karaoke, protože v pozadí slyšíme Michaelův původní zpěv. Na těle Komoróczkyho se při tom během jeho pobrukování objevují vizuální efekty. Výsledek je úmyslně tak amatérský, ve stylu domácího videa, že se v podstatě dílo samo vyřazuje ze světa umění. Nicméně o umění tu má jít, protože se promítá pouze v uměleckých prostorech. To the Heaven str. 7/There is milk today (1997) je videoklip o tajemné náboženské sektě, která vypadá, jako by pocházela z Indie nebo odněkud z dálného východu. Skupina lidí oblečených do bílých kostýmů, včetně všudypřítomného Komoróczkyho, zpívá píseň. Toť vše. Jde opět o zcela nefunkční video. Náboženská otázka nepřipadá v úvahu (skupina nevypadá vůbec autenticky). Video je mnohem zajímavější, když se na něj díváme jako na videoklip. A co se týče lidí od umění… Kdo ví, co si o tom budou myslet?
|
