|
|
A jelentések szerint az EU-ba importált kokain tranzitországai 2004-ben Suriname, Brazília, Argentína, Venezuela, Ecuador, Curaçao, Jamaica, Mexikó, Guyana és Panama voltak (Reitox országjelentések, 2005; WCO, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a; Europol, 2006).
|
|
|
Zdaleka největším zdrojem nelegální koky na světě je Kolumbie, za níž následují Peru a Bolívie. Celosvětová produkce kokainu se v roce 2004 podle odhadů zvýšila na 687 tun, na čemž se Kolumbie podílela 56 %, Peru 28 % a Bolívie 16 % (UNODC, 2005). Většina kokainu zadrženého v Evropě pochází přímo z Jižní Ameriky (především z Kolumbie) nebo se do Evropy dostává přes Střední Ameriku a karibskou oblast. V roce 2004 byly jako tranzitní země pro dovoz kokainu do EU uváděny Surinam, Brazílie, Argentina, Venezuela, Ekvádor, Curaçao, Jamajka, Mexiko, Guayana a Panama (národní zprávy zemí zapojených do sítě Reitox, 2005; WCO, 2005; CND, 2006; INCB, 2006a; Europol, 2006). Část kokainu procházela rovněž přes Afriku, a to stále více přes západní Afriku a země Guinejského zálivu (především Nigérii), ale také přes východní Afriku (Keňu) a severozápadní Afriku – přes ostrovy při pobřeží Mauritánie a Senegalu (CND, 2006; INCB, 2006a). Hlavními vstupními místy do EU zůstávají Španělsko, Nizozemsko a Portugalsko a dále také Belgie, Francie a Spojené království (národní zprávy zemí zapojených do sítě Reitox, 2005; CND, 2006; Europol, 2006). Ačkoli Španělsko a Nizozemsko stále plní důležitou roli distribučních míst kokainu vstupujícího do EU, zesílené kontroly při severním španělském pobřeží (Galicie) a politika 100 % kontrol letů z konkrétních zemí (134) na amsterodamském letišti Schipol mají patrně značný vliv na rozvoj alternativních tras, které vedou stále více např. přes Afriku, ale rovněž přes východní a střední Evropu, odkud probíhá sekundární distribuce do západní Evropy (národní zprávy zemí zapojených do sítě Reitox, 2005; WCO, 2005; INCB, 2006a).
|
