|
|
Az Európai Unióban fogyasztott heroin termelése elsősorban (növekvő mértékben) Afganisztánban történik, illetve az ópium kereskedelmi útvonalai mentén, konkrétan Törökországban (UNODC, 2003a; INCB, 2005), és két fő kereskedelmi útvonalon éri el Európát. A történetileg fontos balkáni útvonal változatlanul kulcsszerepet tölt be a heroincsempészetben.
|
|
|
Heroin spotřebovávaný v EU se převážně vyrábí v Afghánistánu (stále více) nebo podél obchodních tras pro opium, zejména v Turecku (UNODC, 2003a; INCB, 2005), a do Evropy vstupuje dvěma hlavními obchodními trasami. Historicky důležitá balkánská trasa nadále hraje rozhodující úlohu při pašování heroinu. Po průchodu Pákistánem, Íránem a Tureckem se rozděluje na jižní větev (přes Řecko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Albánii, část Itálie, Srbsko, Černou horu a Bosnu) a Hercegovinu a na severní větev (přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Rakousko). INCB (2005) uvádí, že v roce 2003 se severní větev balkánské trasy stala pro nezákonný obchod s heroinem dominantní. Od poloviny 90. let 20. století se heroin stále více pašoval do Evropy po „Hedvábné cestě“ přes střední Asii, Kaspické moře a Ruskou federaci, Bělorusko nebo Ukrajinu (národní zprávy zemí zapojených do sítě Reitox, 2004; UNODC, 2003a; CND, 2005; INCB, 2005). Ačkoli jsou tyto trasy nejdůležitější, několik zemí ve východní a západní Africe a v Severní a Jižní Americe zachytilo v roce 2003 heroin určený pro Evropu (CND, 2005; INCB, 2005).
|
