|
|
A problematikus kábítószer-használat gyakoriságának súlyozott átlaga az EU-ban valószínűleg négy és hét eset között van a 15–64 éves népesség 1000 egyedére vetítve, ami összesen 1,2–2,1 millió problematikus kábítószer-használót jelent EU-szinten, akik közül 850 000 és 1,3 millió közötti a gyakori injekciós használók száma. Ezek a becslések azonban durvák, és finomításra szorulnak, amint egyre több adat áll rendelkezésre az új tagállamok részéről.
|
|
|
Estimates of the prevalence of problem drug use at national level over the period 1999–2003 range between two and 10 cases per 1 000 population aged 15–64 (based on midpoints of estimates) or up to 1 % of the adult population (105). Prevalence appears to differ greatly between countries, although when different methods have been used within one country the results are largely consistent. Higher estimates are reported by Denmark, Ireland, Italy, Luxembourg, Austria, Portugal, Spain and the United Kingdom (6–10 cases per 1 000 inhabitants aged 15–64 years), and lower rates are reported by Germany, Greece, the Netherlands and Poland (fewer than four cases per 1 000 inhabitants aged 15–64 years) (Figure 12). Among the new countries of the EU and the candidate countries, well-documented estimates are available from only the Czech Republic, Poland and Slovenia, where figures are in the low to middle range at 3.6, 1.9 and 5.3 per 1 000 population aged 15–64 respectively. The weighted average rate of PDU in the EU is probably between four and seven cases per 1 000 population aged 15–64 years, which works out at 1.2–2.1 million problem drug users in the EU, of whom some 850 000 to 1.3 million are active injectors. However, these estimates are far from robust and will need to be refined as more data become available from the new Member States.
|
|
|
Les estimations de la prévalence de l'usage problématique de drogue à l'échelle nationale au cours de la période 1999-2003 sont comprises entre deux et dix cas pour 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans (en retenant les points médians des estimations), soit jusqu'à 1 % de la population adulte (105). La prévalence semble varier sensiblement selon les pays, mais même lorsque des méthodes différentes ont été utilisées à l'intérieur d'un même pays, les résultats restent néanmoins cohérents. Les estimations les plus élevées ont été rapportées par le Danemark, l'Irlande, l'Italie, le Luxembourg, l'Autriche, le Portugal, l'Espagne et le Royaume-Uni (de 6 à 10 cas pour 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans) et les plus basses concernent l'Allemagne, la Grèce, les Pays-Bas et la Pologne (moins de 4 cas pour 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans) (graphique 12). Dans les nouveaux États membres de l'UE et les pays candidats, des estimations bien documentées ne sont disponibles que pour la République tchèque, la Pologne et la Slovénie, où les chiffres se situent dans la fourchette inférieure à la moyenne, soit respectivement 3,6, 1,9 et 5,3 cas pour 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans. Le taux moyen pondéré d'usage problématique de drogue dans l'UE se situe probablement entre quatre et sept cas pour 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans, ce qui donne entre 1,2 et 2,1 millions d'usagers de drogue à problème dans l'UE, dont quelque 850 000 à 1,3 million sont des toxicomanes actifs qui s'injectent de la drogue. Toutefois, ces estimations sont loin d'être totalement fiables et devront être affinées à mesure que les nouveaux États membres transmettront leurs données.
|
|
|
Für den Zeitraum 1999 bis 2003 liegen die Schätzungen der Prävalenz des problematischen Drogenkonsums auf nationaler Ebene zwischen zwei und zehn Fällen je 1 000 Erwachsene im Alter zwischen 15 und 64 Jahren (bezogen auf die mittleren Schätzwerte) bzw. bei bis zu 1 % der erwachsenen Bevölkerung (105). Hinsichtlich der Prävalenz gibt es offenbar große Unterschiede zwischen den Ländern; andererseits ist festzustellen, dass auch wenn innerhalb eines Landes unterschiedliche Verfahren angewendet wurden, weitgehend kohärente Ergebnisse erzielt wurden. Höhere Schätzwerte meldeten Dänemark, Irland, Italien, Luxemburg, Österreich, Portugal, Spanien und das Vereinigte Königreich (sechs bis zehn Fälle je 1 000 Einwohner im Alter zwischen 15 und 64 Jahren), während Deutschland, Griechenland, die Niederlande und Polen niedrigere Raten meldeten (weniger als vier Fälle je 1 000 Einwohner im Alter zwischen 15 und 64 Jahren) (Abbildung 12). Was die neuen EU-Mitgliedstaaten und die Beitritts- bzw. Kandidatenländer betrifft, so liegen gut dokumentierte Schätzungen nur von der Tschechischen Republik, Polen und Slowenien vor, wo die Zahlen mit 3,6, 1,9 bzw. 5,3 je 1 000 Erwachsene im Alter zwischen 15 und 64 Jahren im unteren bis mittleren Bereich liegen. Das gewogene Mittel des problematischen Drogenkonsums in der EU beträgt wahrscheinlich vier bis sieben Fälle je 1 000 Erwachsene im Alter von 15 bis 64 Jahren. Dies entspricht 1,2 bis 2,1 Mio. problematischen Drogenkonsumenten in der EU, von denen ca. 850 000 bis 1,3 Mio. aktive injizierende Drogenkonsumenten sind. Diese Schätzungen sind jedoch bei weitem nicht verlässlich und müssen präzisiert werden, wenn mehr Daten aus den neuen Mitgliedstaaten vorliegen.
|
|
|
Las estimaciones relativas a la prevalencia del consumo problemático de drogas a nivel nacional durante el período 1999-2003 se sitúan entre dos y diez casos por cada 1.000 personas de 15 a 64 años (utilizando los puntos medios de las estimaciones), o hasta un 1 % de la población adulta (105). La prevalencia parece presentar grandes diferencias entre países, aunque cuando se han empleado métodos distintos en un mismo país, los resultados han sido muy parecidos. Las tasas más altas se registran en Dinamarca, Irlanda, Italia, Luxemburgo, Austria, Portugal, España y Reino Unido (de 6 a 10 casos por cada 1.000 habitantes de 15 a 64 años), mientras que las más bajas corresponden a Alemania, Grecia, Países Bajos y Polonia (menos de 4 casos por cada 1.000 habitantes de 15 a 64 años) (gráfico 12). De los nuevos países de la UE y países candidatos, sólo la República Checa, Polonia y Eslovenia presentan estimaciones bien documentadas, con cifras situadas en el margen medio-bajo de 3,6, 1,9 y 5,3 por cada 1.000 habitantes de entre 15 y 64 años, respectivamente. La tasa media ponderada del consumo problemático de drogas en la UE se sitúa probablemente entre cuatro y siete casos por cada 1.000 habitantes de 15 a 64 años, lo que supone de 1,2 a 2,1 millones de consumidores problemáticos de drogas en la UE, de los cuales, entre 850.000 y 1,3 millones se inyectan droga de forma habitual. No obstante, estas estimaciones distan de ser sólidas y será necesario concretarlas conforme los nuevos Estados miembros vayan facilitando más datos.
|
|
|
Os cálculos da prevalência do consumo problemático de droga a nível nacional, no período de 1999 a 2003, situam-se entre dois e dez casos por cada 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos (utilizando os pontos médios das estimativas) ou até 1% da população adulta (105). A prevalência parece apresentar grandes diferenças entre os países, embora nos casos em que foram utilizados métodos diferentes dentro do mesmo país os resultados sejam em grande medida coerentes. As estimativas mais elevadas foram as comunicadas pela Dinamarca, Irlanda, Itália, Luxemburgo, Áustria, Portugal, Espanha e Reino Unido (6–10 casos por 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos), e as taxas mais baixas foram comunicadas pela Alemanha, Grécia, Países Baixos e Polónia (menos de quatro casos por 1 000 habitantes com idades entre 15 e 64 anos) (Figura 12). De entre os novos Estados-Membros da UE e países candidatos, só nos chegaram cálculos bem documentados da República Checa, Polónia e Eslovénia, com valores que se situam na média ou abaixo da média do referido intervalo de variações, ou seja, 3,6, 1,9 e 5,3 por 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos, respectivamente. A média ponderada de consumidores problemáticos de droga na UE situa-se provavelmente entre quatro e sete casos por cada 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos, o que se traduz em 1,2 a 2,1 milhões de consumidores problemáticos de droga na UE, dos quais cerca de 850 000 a 1,3 milhões são consumidores activos de droga injectada. Contudo, estas estimativas estão longe de estar adequadamente fundamentadas e terão de ser revistas quando existirem mais dados disponíveis provenientes dos novos Estados-Membros.
|
|
|
Οι εκτιμήσεις σχετικά με την επικράτηση της προβληματικής χρήσης ναρκωτικών σε εθνικό επίπεδο για το διάστημα 1999–2003 κυμαίνονται μεταξύ 2 και 10 περιπτώσεων ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών (λαμβάνοντας τα διάμεσα σημεία του φάσματος των εκτιμήσεων) ή έως 1 % του ενήλικου πληθυσμού (105). Τα ποσοστά επικράτησης φαίνεται να διαφέρουν σημαντικά από χώρα σε χώρα, αλλά τα αποτελέσματα είναι σε μεγάλο βαθμό συνεπή όταν έχουν χρησιμοποιηθεί διαφορετικές μέθοδοι στην ίδια χώρα. Οι υψηλότερες εκτιμήσεις αναφέρονται από τη Δανία, την Ιρλανδία, την Ιταλία, το Λουξεμβούργο, την Αυστρία, την Πορτογαλία, την Ισπανία και το Ηνωμένο Βασίλειο (6–10 περιπτώσεις ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών), ενώ τα χαμηλότερα ποσοστά αναφέρονται από τη Γερμανία, την Ελλάδα, τις Κάτω Χώρες και την Πολωνία (λιγότερες από 4 περιπτώσεις ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών) (διάγραμμα 12). Στις νέες χώρες της ΕΕ και στις υποψήφιες χώρες, καλά τεκμηριωμένες εκτιμήσεις είναι διαθέσιμες μόνον στην Τσεχική Δημοκρατία, την Πολωνία και τη Σλοβενία, όπου τα στοιχεία βρίσκονται χαμηλά ή στο μέσον του φάσματος με 3,6, 1,9 και 5,3 περιπτώσεις ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών αντίστοιχα. Ο σταθμισμένος μέσος όρος της προβληματικής χρήσης ναρκωτικών στην ΕΕ κυμαίνεται πιθανώς μεταξύ 4 και 7 περιπτώσεων ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών, δηλαδή 1,2–2,1 εκατομμύρια προβληματικών χρηστών στην ΕΕ, εκ των οποίων περίπου 850 000 έως 1,3 εκατομμύριο είναι ενεργοί χρήστες ενέσιμων ναρκωτικών. Ωστόσο, οι εκτιμήσεις αυτές δεν μπορούν να θεωρηθούν ασφαλείς και πρέπει να επανεξετασθούν όταν θα είναι διαθέσιμα περισσότερα στοιχεία από τα νέα κράτη μέλη.
|
|
|
Schattingen van de prevalentie van problematisch drugsgebruik voor de periode 1999-2003 op nationaal niveau variëren tussen de 2 en 10 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar (op basis van de medianen van schattingen); dat is maximaal 1% van de volwassen populatie (105). De prevalentie tussen landen lijkt aanzienlijke verschillen te vertonen, maar zelfs als er in een bepaald land verschillende methoden zijn gebruikt, komen de resultaten in dat land grotendeels overeen. Denemarken, Ierland, Italië, Luxemburg, Oostenrijk, Portugal, Spanje en het Verenigd Koninkrijk rapporteren hogere schattingen dan gemiddeld (6 tot 10 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar). Daarentegen worden lagere cijfers gemeld door Duitsland, Griekenland, Nederland en Polen (minder dan 4 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar) (figuur 12). Van de nieuwe lidstaten van de EU zijn er alleen goed gedocumenteerde schattingen beschikbaar voor Tsjechië, Polen en Slovenië. Het aantal gevallen in deze landen is laag tot gemiddeld met 3,6, 1,9 respectievelijk 5,3 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar. Het gewogen gemiddelde van problematisch drugsgebruik in de EU ligt waarschijnlijk tussen de vier en zeven gevallen per 1 000 personen tussen de 15 en 64 jaar, wat overeenkomt met 1,2 tot 2,1 miljoen problematische drugsgebruikers (waarvan naar schatting tussen de 850 000 en 1,3 miljoen actieve drugsspuiters). Dit zijn echter zeer grove schattingen die bijgesteld moeten worden naarmate er meer gegevens van de nieuwe lidstaten beschikbaar komen.
|
|
|
Odhady prevalence problémového užívání drog na národní úrovni se v období 1999–2003 pohybovaly od 2 do 10 případů na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let (na základě střední hodnoty odhadů) nebo až po 1 % dospělé populace (105). Zdá se, že se prevalence mezi zeměmi značně liší, ačkoli když se v rámci jedné země použily různé metody, výsledky jsou z větší části shodné. Vyšší odhady uvádí Dánsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko, Španělsko a Spojené království (6–10 případů na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let), nižší pak Německo, Řecko, Nizozemsko a Polsko (méně než 4 případy na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let) (obr. 12). Z nových zemí EU a kandidátských zemí jsou dobře zdokumentované odhady k dispozici pouze z České republiky, Polska a Slovinska, kde jsou údaje v dolním až středním rozpětí s hodnotami 3,6, 1,9 a 5,3 na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let. Vážený průměr problémového užívání drog v EU je pravděpodobně mezi čtyřmi a sedmi případy na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let, což přestavuje 1,2–2,1 milionu problémových uživatelů drog v EU, z nichž asi 850 000 až 1,3 milionu užívá drogy aktivně nitrožilně. Tyto odhady však nejsou zdaleka konečné a bude třeba je zpřesnit s tím, jak budou k dispozici další údaje z nových členských států.
|
|
|
Skønnene over udbredelsen af problematisk stofbrug på nationalt plan i perioden 1999–2003 ligger på mellem to og ti tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år (ved brug af midtpunkterne i skønnene) svarende til indtil 1 % af den voksne befolkning (105). Udbredelsen synes at være meget forskellig fra land til land, selv om resultaterne er stort set konsistente, når forskellige metoder er blevet anvendt inden for ét land. Skønnene er højere for Danmark, Irland, Italien, Luxembourg, Østrig, Portugal, Spanien og Det Forenede Kongerige (6–10 tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år), mens de er lavere for Tyskland, Grækenland, Nederlandene og Polen (under fire tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år) (figur 12). Blandt de nye EU-medlemsstater og kandidatlandene foreligger der alene velunderbyggede skøn fra Tjekkiet, Polen og Slovenien, hvor tallene ligger i lav- og middelzonen, nemlig henholdsvis 3,6, 1,9 og 5,3 pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år. Det vægtede gennemsnit af udbredelsen af problematisk stofbrug i EU ligger sandsynligvis mellem fire og syv tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år, hvilket giver 1,2–2,1 millioner problematiske stofbrugere i EU, hvoraf ca. 850 000–1,3 millioner er aktive intravenøse brugere. Disse skøn er dog langt fra solide og vil skulle justeres, efterhånden som der foreligger flere data fra de nye medlemsstater.
|
|
|
Probleemse uimastitarbimise levimuse hinnanguline ulatus siseriiklikul tasandil ajavahemikul 1999–2003 on kaks kuni kümme juhtu 1000 15–64aastase elaniku kohta (näitajate keskmiste järgi), ehk kuni 1% täisealisest rahvastikust (105). Levimus näib olevat riigiti väga erinev, kuid erinevate meetodite kasutamisel ühes riigis on tulemused olnud suures osas kokkulangevad. Kõrgematest näitajatest teatavad Taani, Iirimaa, Itaalia, Luksemburg, Austria, Portugal, Hispaania ja Ühendkuningriik (6–10 juhtu 1000 15–64aastase elaniku kohta), madalamatest näitajatest teatavad Saksamaa, Kreeka, Madalmaad ja Poola (vähem kui neli juhtu 1000 15–64aastase elaniku kohta) (joonis 12). ELi uutest liikmesriikidest ja kandidaatriikidest on korralikult dokumenteeritud arvestused kättesaadavad üksnes Tšehhi Vabariigi, Poola ja Sloveenia kohta, kus need näitajad on madalad kuni keskmised, vastavalt 3,6, 1,9 ja 5,3 juhtu 1000 15–64aastase elaniku kohta. Probleemse uimastitarbimise kaalutud keskmine määr ELis on ilmselt neli kuni seitse juhtu 1000 15–64aastase elaniku kohta, mis teeb kokku 1,2–2,1 miljonit probleemset uimastitarbijat ELis, kellest umbes 850 000 kuni 1,3 miljonit on aktiivsed süstijad. Hinnang ei ole siiski kaugeltki mitte kindel ja seda tuleb täpsustada, kui uutelt liikmesriikidelt laekub rohkem andmeid.
|
|
|
Huumeiden ongelmakäyttäjiä arvioidaan olleen vuosina 1999–2003 kansallisella tasolla 2–10 tapausta tuhatta 15–64-vuotiasta kohti (kun käytetään arvioiden vaihteluvälin keskiarvoa) tai enintään 1 prosentti aikuisväestöstä (105). Levinneisyydessä vaikuttaa olevan suuria eroja maiden välillä, mutta tulokset ovat hyvin yhdenmukaisia silloin, kun jossakin maassa on käytetty useaa menetelmää. Korkeimpia arvioita ovat ilmoittaneet Tanska, Irlanti, Italia, Luxemburg, Itävalta, Portugali, Espanja ja Yhdistynyt kuningaskunta (6–10 tapausta tuhatta 15–64‑vuotiasta kohti), ja alhaisimpia arvioita ovat ilmoittaneet Saksa, Kreikka, Alankomaat ja Puola (alle 4 tapausta tuhatta 15–64‑vuotiasta kohti) (kaavio 12). Uusista EU-maista ja ehdokasvaltioista todennettuja arvioita on saatu vain Tšekistä, Puolasta ja Sloveniasta, missä luvut vaihtelevat alhaisesta keskitasoon siten, että ne ovat Tšekissä 3,6, Puolassa 1,9 ja Sloveniassa 5,3 tapausta tuhatta 15–64-vuotiasta kohti. Huumeiden ongelmakäytön painotettu keskiarvo EU:ssa on todennäköisesti 4–7 tapausta tuhatta 15–64‑vuotiasta kohti, mikä tarkoittaa, että EU:ssa on 1,2–2,1 miljoonaa huumeiden ongelmakäyttäjää, joista injektiokäyttäjien määrä vaihtelee noin 850 000:sta 1,3 miljoonaan. Nämä arviot eivät kuitenkaan ole varmoja, vaan niitä on täsmennettävä sitä mukaa kuin uusista jäsenvaltioista saadaan lisätietoja.
|
|
|
Anslagene over utbredelsen av problematisk bruk av narkotika på nasjonalt nivå i perioden 1999-2003 varierer mellom 2 og 10 tilfeller pr. tusen innbyggere i aldersgruppen 15-64 (på grunnlag av anslagenes middelverdi), eller inntil 1 % av den voksne befolkningen (105). Utbredelsen synes å variere meget mellom landene, men når forskjellige metoder brukes innenfor ett land, gir de i all hovedsak samsvarende resultater. Danmark, Irland, Italia, Luxembourg, Østerrike, Portugal, Spania og Storbritannia rapporterer om høyere estimater (6-10 tilfeller pr. tusen innbyggere i alderen 15-64), mens Tyskland, Hellas, Nederland og Polen rapporterer om lavere estimater (under fire tilfeller pr. tusen innbyggere i alderen 15-64 ) (figur 12). Av de nye medlemsstatene i EU og søkerlandene er det bare Den tsjekkiske republikk, Polen og Slovenia som har godt dokumenterte estimater, og der ligger tallene midt på treet, med henholdsvis 3,6, 1,9 og 5,3 tilfeller pr. tusen innbyggere i aldersgruppen 15-64. Et veid gjennomsnitt over problematisk bruk av narkotika i EU ligger sannsynligvis på mellom fire og syv tilfeller pr. tusen innbyggere i aldersgruppen 15-64, som altså betyr 1,2-2,1 millioner problematiske narkotikabrukere i EU, og av disse vil et sted mellom 850 000 og 1,3 millioner være aktive sprøytebrukere. Disse anslagene er likevel langt fra sikre og vil måtte justeres etter hvert som flere data kommer inn fra de nye medlemsstatene.
|
|
|
Szacunkowe wartości dotyczące rozpowszechnienia problemowego zażywania narkotyków na szczeblu krajowym, w okresie 1999-2003, wynoszą od dwóch do 10 przypadków na 1 000 osób w wieku od 15 do 64 lat (w oparciu o średnie wartości szacunkowe) lub do 1% populacji osób dorosłych (105). Dane o rozpowszechnieniu różnią się znacznie między poszczególnymi państwami, choć gdy w danym państwie zastosuje się różne metody, wyniki są w dużym stopniu spójne. Wyższe dane o rozpowszechnieniu pochodzą z Danii, Irlandii, Włoch, Luksemburga, Austrii, Portugalii, Hiszpanii i Wielkiej Brytanii (6-10 przypadków na 1 000 mieszkańców w wieku od 15 do 64 lat), a niższe z Niemiec, Grecji, Holandii i Polski (poniżej czterech przypadków na 1 000 mieszkańców w wieku od 15 do 64 lat) (Wykres 12). W grupie nowych państw UE i państw kandydujących dobrze udokumentowane dane szacunkowe pochodzą jedynie z Republiki Czeskiej, Polski i Słowenii. Wskaźniki dla tych państw plasują się w dolnym i środkowym zakresie skali, tj. przyjmują wartości odpowiednio 3,6, 1,9 i 5,3 na 1 000 osób w wieku od 15 do 64 lat. Średnia ważona wartość problemowego zażywania narkotyków w UE wynosi prawdopodobnie od czterech do siedmiu przypadków na 1 000 osób wieku od 15 do 64 lat, co stanowi 1,2-2,1 miliona osób problemowo zażywających narkotyki w UE. Wśród nich od ok. 850 000 do 1,3 miliona to osoby aktywnie wstrzykujące narkotyki. Szacunki te nie są jednak solidne i wymagają dopracowania, gdy tylko dostępnych będzie więcej danych z nowych Państw Członkowskich.
|
|
|
Estimările privind prevalenţa consumului problematic de droguri la nivel naţional în perioada 1999–2003 au variat între două şi 10 cazuri la 1 000 de locuitori cu vârste cuprinse între 15–64 ani (pe baza punctului de mijloc al estimărilor) sau până la 1 % din populaţia adultă (105). Se pare că prevalenţa diferă mult de la o ţară la alta, deşi atunci când într-o ţară au fost utilizate metode diferite rezultatele au fost în mare coerente. Estimări mai mari sunt raportate de Danemarca, Irlanda, Italia, Luxemburg, Austria, Portugalia, Spania şi Regatul Unit (6–10 cazuri la 1 000 locuitori cu vârste între 15–64 ani), iar Germania, Grecia, Ţările de Jos şi Polonia (sub patru cazuri la 1 000 locuitori cu vârste între 15–64 ani) au raportat rate mai scăzute (Figura 12). În ceea ce priveşte noile ţări ale Uniunii Europene şi ţările candidate, nu există estimări bine documentate decât pentru Republica Cehă, Polonia şi Slovenia, pentru care cifrele se situează în gama joasă spre medie, adică 3,6, 1,9 şi respectiv 5,3 la 1 000 de locuitori cu vârste între 15–64. Rata medie ponderată a CPD în Uniunea Europeană se situează probabil între patru şi şapte cazuri la 1 000 locuitori cu vârste între 15–64 ani, ceea ce înseamnă 1,2–2,1 milioane de consumatori problematici de droguri în Uniunea Europeană, dintre care între 850 000 şi 1,3 milioane sunt consumatori activi prin injectare. Totuşi, aceste estimări sunt departe de a fi exacte şi trebuie îmbunătăţite pe măsură ce vor fi disponibile mai multe date privind noile state membre.
|
|
|
Odhady prevalencie problémového užívania drog na národnej úrovni sa v období 1999 – 2003 pohybujú od 2 do 10 prípadov na 1000 obyvateľov vo veku 15 až 64 rokov (stredné hodnoty odhadov) alebo až do 1 % dospelej populácie (105). Zdanlivo sú medzi krajinami veľké rozdiely v prevalencii, hoci keď sa v jednej krajine použijú rozdielne metódy, výsledky sú do značnej miery konzistentné. Vyššie odhady uvádzajú Dánsko, Írsko, Taliansko, Luxembursko, Rakúsko, Portugalsko, Španielsko a Spojené kráľovstvo (6 – 10 prípadov na 1 000 obyvateľov vo veku 15 – 64 rokov), nižšiu hodnoty uvádzajú Nemecko, Grécko, Holandsko a Poľsko (menej ako štyri prípady na 1 000 obyvateľov vo veku 15 – 64 rokov) (obrázok 12). Z nových štátov EÚ a kandidátskych krajín sú k dispozícii dobre zdokumentované odhady len z Českej republiky, Poľska a zo Slovinska, v ktorých sa hodnoty pohybujú na dolnej hranici až uprostred rozpätia na úrovniach 3,6, 1,9 a 5,3 prípadu na 1 000 obyvateľov vo veku 15 až 64 rokov. Vážená priemerná hodnota PDU v EÚ je pravdepodobne medzi štyrmi až siedmimi prípadmi na 1 000 obyvateľov vo veku 15 – 64 rokov, čo predstavuje 1,2 – 2,1 milióna problémových užívateľov drog v EÚ, z ktorých je 850 000 až 1,3 milióna injekčných užívateľov. Tieto odhady však zďaleka nie sú spoľahlivé a po dodaní ďalších údajov z nových členských štátov ich treba spresniť.
|
|
|
Po ocenah se razširjenost problematičnega uživanja drog na nacionalni ravni v obdobju med letoma 1999 in 2003 giblje med 2 in 10 primerov na 1000 prebivalcev v starosti od 15–64 let (na podlagi srednje vrednosti ocen) oziroma do 1 % odraslega prebivalstva (105). Zdi se, da se razširjenost zelo razlikuje med državami, vendar pa so rezultati precej skladni, kadar so v eni državi uporabljali različne metode. Danska, Irska, Italija, Luksemburg, Avstrija, Portugalska, Španija in Združeno kraljestvo poročajo o višjih ocenah (6–10 primerov na 1000 prebivalcev v starosti od 15–64 let), medtem ko so ocene Nemčije, Grčije, Nizozemske in Poljske nižje (manj kot 4 primeri na 1000 prebivalcev v starosti od 15–64 let) (prikaz 12). Izmed novih držav EU in držav kandidatk so na voljo le dobro dokumentirane ocene iz Češke, Poljske in Slovenije, ki zavzemajo nizke do srednje vrednosti s 3,6, 1,9 oziroma 5,3 na 1000 prebivalcev v starosti od 15–64 let. Tehtano povprečje problematičnega uživanja drog v EU je verjetno med štirimi in sedmimi primeri na 1000 prebivalcev v starosti od 15–64 let, s čimer dobimo 1,2–2,1 milijona problematičnih uživalcev drog v EU, od katerih je okoli 850.000 do 1,3 milijona aktivnih uživalcev. Vendar pa te ocene še zdaleč niso dokončne in jih bo treba osvežiti, ko bo na voljo več podatkov iz novih držav članic.
|
|
|
Skattningarna av det problematiska narkotikamissbrukets omfattning på nationell nivå under perioden 1999–2003 ligger i intervallet 2–10 fall per 1 000 invånare i åldern 15–64 år (baserat på skattningsintervallens mittpunkter) eller upp till 1 % av den vuxna befolkningen(105). Prevalensen tycks skilja sig mycket från land till land, men när olika metoder har använts i samma land är resultaten i stort sett konsekventa. Relativt höga värden redovisas av Danmark, Irland, Italien, Luxemburg, Österrike, Portugal, Spanien och Storbritannien (6–10 fall per 1 000 invånare i åldern 15–64 år), medan relativt låga värden redovisas av Tyskland, Grekland, Nederländerna och Polen (färre än 4 fall per 1 000 invånare i åldern 15–64 år) (figur 12). Bland de nya EU-länderna och kandidatländerna är det bara Tjeckien, Polen och Slovenien som redovisar väldokumenterade skattningar, och i samtliga dessa länder ligger andelen problemmissbrukare i mellanskiktet: 3,6, 1,9 respektive 5,3 fall per 1 000 invånare i åldern 15–64 år. Det viktade genomsnittet av det problematiska narkotikamissbrukets omfattning i EU ligger sannolikt i intervallet 4–7 fall per 1 000 invånare i åldern 15–64 år. Detta motsvarar 1 200 000–2 100 000 problemmissbrukare i EU, varav omkring 850 000–1 300 000 är aktiva injektionsmissbrukare. Detta är dock långt ifrån säkra skattningar som kommer att behöva justeras i takt med att ytterligare uppgifter från de nya medlemsstaterna blir tillgängliga.
|
|
|
Aprēķini par problemātisko narkotiku lietošanas izplatību nacionālajā līmenī laika periodā no 1999. līdz 2003. gadam ir robežās starp diviem un 10 gadījumiem uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem (balstoties uz aprēķinu vidējiem rādītājiem) vai arī līdz 1 % no pieaugušajiem iedzīvotājiem (105). Izplatība ļoti stipri atšķiras dažādās valstīs, lai arī gadījumos, kad vienā valstī ir lietotas atšķirīgas metodes, rezultāti ir lielā mērā viendabīgi. Par augstākiem rādītājiem ziņo Dānija, Īrija, Itālija, Luksemburga, Austrija, Portugāle, Spānija un Apvienotā Karaliste (6–10 gadījumi uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem), un par zemākiem rādītājiem ziņo Vācija, Grieķija, Nīderlande un Polija (mazāk par četriem gadījumiem uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem) (12. attēls). Jaunajās ES dalībvalstīs un kandidātvalstīs atbilstoši dokumentēti aprēķini ir pieejami tikai Čehijas Republikā, Polijā un Slovēnijā, kur rādītāji ir zemi vai vidēji – attiecīgi 3,6; 1,9 un 5,3 uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem. Vidējais problemātiskās narkotiku lietošanas līmenis ES, iespējams, ir robežās no četriem līdz septiņiem gadījumiem uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem, kas sastāda 1, 2–2,1 miljonus problemātisko narkotiku lietotāju ES, no kuriem aptuveni 850 000 līdz 1,3 miljoniem ir aktīvie injicējamo narkotiku lietotāji. Taču šie rādītāji nekādā gadījumā nav droši, un tie ir jāpārskata, kad būs pieejami vairāk dati no jaunajām dalībvalstīm.
|
