|
|
S produkcí výrazných hvězd totiž v Rusku bývá potíž. Projekt realizovaný v pobočce Muzea současného umění v Jermolajevské ulici, nazvaný křiklavě Starz, působil skutečně hvězdně. Podíleli se na něm ti nejlepší z nejlepších – Oleg Kulik, Vladimir Dubosarskij a Alexandr Vinogradov, skupina AES+F a také Vladislav Mamyšev-Monroe. Dojem byl dokonalý, člověk se však neubránil úvahám o podvržených hodnotách (tento dojem ještě posilovala zvuková podobnost názvu výstavy s ruským slovem „stras“ – toto slovo v ruštině označuje napodobeninu drahokamu, podobně v češtině štras, pozn. překl.). Přitom všichni zúčastnění si nepochybně zasluhují, aby byli označeni za hvězdu či idol. I přes hořkou sebeironii v názvu se však nezdá, že by tento polovičatý vtip stačil. Situaci nepomáhá ani samo umístění expozice. Skutečné hvězdy patří do skutečného muzea současného umění, a nikoli do simulakra, postaveného mistrem imperiálního kýče Zurabem Ceretelim. Osobnostem současného ruského umění se nedaří vystupovat v roli samostatných subjektů, schopných určit si své vlastní kontexty.
|