|
|
Contempla ainda aspectos adicionais não consagrados na Convenção Europeia dos Direitos do Homem como a protecção dos dados, a bioética e o direito a uma boa administração. Consagra um passo importante na luta contra a discriminação em razão do sexo, raça ou cor.
|
|
|
In addition, the Treaty of Lisbon guarantees the enforcement of the Charter of Fundamental Rights. The EU therefore acquires for itself a catalogue of civil, political, economic and social rights, which are legally binding not only on the Union and its institutions, but also on the Member States as regards the implementation of Union law. The Charter lists all the fundamental rights under six major headings: Dignity, Freedom, Equality, Solidarity, Citizenship and Justice. It also proclaims additional rights not contained in the European Human Rights Convention, such as data protection, bioethics and the right to good administration. It reaffirms important steps to outlaw discrimination on the grounds of gender, race and colour. It also mentions social rights applied within companies, e.g. workers’ rights to be informed, to negotiate and take collective action – in other words, the right to strike.
|
|
|
En outre, le traité de Lisbonne garantit la mise en œuvre de la Charte des droits fondamentaux. L’Union européenne se dote donc d’un éventail de droits civils, politiques, économiques et sociaux qui sont juridiquement contraignants, non seulement pour l’UE et ses institutions, mais aussi pour les États membres, dans la mise en œuvre du droit de l’Union. Cette charte regroupe tous les droits fondamentaux au sein de six grands chapitres: la dignité, la liberté, l’égalité, la solidarité, la citoyenneté et la justice. En outre, elle établit des droits supplémentaires, qui ne figurent pas dans la Convention européenne des droits de l’homme, comme la protection des données, la bioéthique et le droit à une bonne administration. Elle réaffirme l’interdiction de toute discrimination fondée sur le sexe, la race ou la couleur. Elle énonce également les droits sociaux appliqués au sein des entreprises, comme le droit des travailleurs à être informés, à négocier et à recourir à des actions collectives, y compris le droit de grève.
|
|
|
Darüber hinaus stellt der Vertrag eine Stärkung der Charta der Grundrechte dar. Somit erwirbt die EU einen Katalog von politischen, wirtschaftlichen, sozialen und Bürgerrechten, die nicht nur für die Union und ihre Institutionen, sondern auch für die Mitgliedstaaten bei der Anwendung und Umsetzung des Gemeinschaftsrechts bindend werden. Alle grundlegenden Rechte sind in der Charta unter sechs Kapiteln zusammengefasst: Würde des Menschen, Freiheiten, Gleichheit, Solidarität, Bürgerrechte und justizielle Rechte. Sie garantiert zudem Rechte, die nicht in der Europäischen Menschenrechtskonvention verankert sind, beispielsweise das Recht auf den Schutz personenbezogener Daten, Rechte im Bereich der Bioethik oder das Recht auf eine gute Verwaltung. Bekräftigt werden wichtige Schritte zur Ahndung von Diskriminierung wegen Geschlecht, Rasse oder Hautfarbe. Erwähnung finden des Weiteren soziale Rechte in Unternehmen, d. h. das Recht der Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer auf Information sowie auf Kollektivverhandlungen und Kollektivmaßnahmen bis hin zum Streik.
|
|
|
Asimismo, garantiza la aplicación de la Carta de los Derechos Fundamentales. Con ello, la UE se dota de un catálogo de derechos civiles, políticos, económicos y sociales que son jurídicamente vinculantes tanto para sus instituciones como para los Estados miembros a la hora de aplicar la legislación europea. La Carta enuncia todos los derechos fundamentales en seis capítulos: Dignidad, Libertades, Igualdad, Solidaridad, Ciudadanía y Justicia. También proclama otros derechos que no figuran en el Convenio Europeo (protección de datos, bioética y derecho a una buena administración) y consolida las medidas contra la discriminación por razón de sexo, raza y color. La Carta se refiere además a los derechos sociales en las empresas, como el derecho a la información y consulta de los trabajadores o el derecho de negociación y acción colectiva (huelga).
|
|
|
Il trattato di Lisbona garantisce inoltre l’applicazione della Carta dei diritti fondamentali. L’UE si dota pertanto di un insieme di diritti civili, politici, economici e sociali, giuridicamente vincolanti non solo per l’Unione e le sue istituzioni, ma anche per gli Stati membri nell’ambito dell’applicazione del diritto dell’UE. La Carta elenca tutti i diritti fondamentali raggruppandoli in sei grandi capitoli: dignità, libertà, uguaglianza, solidarietà, cittadinanza e giustizia. Introduce inoltre altri diritti che non figurano nella Convenzione europea dei diritti dell'uomo − ad esempio in materia di protezione dei dati, bioetica e buona amministrazione − e riafferma misure importanti per mettere al bando qualsiasi forma di discriminazione fondata su sesso, razza e colore della pelle. La Carta menziona poi i diritti sociali applicabili nell’ambito dell’impresa, vale a dire il diritto dei lavoratori di essere informati, di negoziare e di ricorrere ad azioni collettive per la tutela dei loro interessi (in altre parole, il diritto di sciopero).
|
|
|
Επιπλέον, η Συνθήκη της Λισαβόνας εγγυάται την εφαρμογή του Χάρτη Θεμελιωδών Δικαιωμάτων. Ειδικότερα, διασφαλίζει για την ΕΕ μια σειρά αστικών, πολιτικών, οικονομικών και κοινωνικών δικαιωμάτων, τα οποία είναι νομικώς δεσμευτικά όχι μόνο για τα όργανα της Ένωσης, αλλά και για τα κράτη μέλη κατά την εφαρμογή της νομοθεσίας της ΕΕ. Ο Χάρτης συγκεντρώνει όλα τα θεμελιώδη δικαιώματα σε έξι βασικά κεφάλαια: αξιοπρέπεια, ελευθερία, ισότητα, αλληλεγγύη, ιθαγένεια και δικαιοσύνη. Θεσπίζει, εξάλλου, πρόσθετα δικαιώματα που δεν περιέχονται στην Ευρωπαϊκή Σύμβαση Ανθρωπίνων Δικαιωμάτων, όπως η προστασία προσωπικών δεδομένων, οι αρχές βιοηθικής και το δικαίωμα χρηστής διαχείρισης και επιβεβαιώνει σημαντικά μέτρα για την απαγόρευση των διακρίσεων λόγω φύλου, φυλετικής καταγωγής και χρώματος. Επίσης, κάνει αναφορά στα κοινωνικά δικαιώματα που εφαρμόζονται στις επιχειρήσεις, π.χ. δικαιώματα των εργαζομένων όσον αφορά την ενημέρωση, τη διαπραγμάτευση και την ανάληψη συλλογικής δράσης (δικαίωμα απεργίας).
|
|
|
Verder waarborgt het Verdrag van Lissabon dat iedereen in de EU het Handvest van de grondrechten naleeft. Hierdoor gelden in de EU uitgebreide burgerlijke, politieke, economische en sociale rechten, die juridisch bindend zijn voor de Unie en haar instellingen, maar ook voor de EU-landen bij de tenuitvoerlegging van het Gemeenschapsrecht. Het Handvest omschrijft de grondrechten in zes rubrieken: waardigheid, vrijheden, gelijkheid, solidariteit, burgerschap en rechtspleging. Het vermeldt ook rechten die niet in het Europees Verdrag tot bescherming van de rechten van de mens voorkomen, zoals de bescherming van persoonsgegevens, rechten inzake bio-ethiek en het recht op behoorlijk bestuur. Het benadrukt nogmaals dat discriminatie op grond van geslacht, ras of huidskleur krachtdadig moet worden bestreden. Het wijst ook op de sociale rechten binnen ondernemingen, zoals het recht van werknemers op voorlichting, collectieve onderhandelingen en collectieve actie (het stakingsrecht).
|
|
|
Освен това Договорът от Лисабон гарантира прилагането на Хартата за основните права. Така ЕС придобива набор от граждански, политически, икономически и социални права, които са правно задължителни не само за Съюза и неговите институции, но и за страните членки, що се отнася до прилагането на правото на ЕС. Хартата изброява всички основни права в шест големи раздела: Достойнство, Свобода, Равенство, Солидарност, Гражданство и Правосъдие. Тя прокламира и други права, които не се съдържат в Европейската конвенция за правата на човека, като защита на личните данни, биоетика и право на добро управление. Хартата потвърждава важни мерки, взети за обявяване извън закона на дискриминацията на базата на пол, раса и цвят. Тя споменава и социалните права, прилагани в предприятията, например правото на работниците да бъдат информирани, да водят преговори и да предприемат колективни действия – с други думи, правото на стачка.
|
|
|
Lisabonská smlouva navíc zaručuje prosazování Listiny základních práv. EU tak přijímá soubor občanských, politických, hospodářských a sociálních práv, která jsou závazná nejen pro Unii a její orgány, nýbrž i pro členské státy, pokud jde o provádění právních předpisů EU. Listina stanoví všechna základní práva v těchto šesti hlavách: důstojnost, svobody, rovnost, solidarita, občanská práva a soudnictví. Stanoví rovněž další práva, která nejsou obsažena v Evropské úmluvě o lidských právech, jako jsou práva v oblasti ochrany údajů a bioetiky či právo na řádnou správu. Znovu potvrzuje významné kroky k postavení diskriminace na základě pohlaví, rasy a barvy pleti mimo zákon. Dále uvádí sociální práva platná v podnicích, např. právo pracovníků na informace a na kolektivní vyjednávání a akce, včetně práva na stávku.
|
|
|
Herudover er Lissabontraktaten garant for, at chartret om grundlæggende rettigheder håndhæves. EU får således en række borgerlige, politiske, økonomiske og sociale rettigheder, som er retligt bindende. Det gælder ikke blot for EU og dets institutioner, men også for medlemslandene, når de gennemfører EU-retten. Chartret opdeler alle de grundlæggende rettigheder i seks hovedkategorier, nemlig værdighed, frihed, ligestilling, solidaritet, borgerrettigheder og retfærdighed. Det tilføjer desuden nogle ekstra rettigheder, som ikke er omfattet af menneskerettighedskonventionen. Det drejer sig f.eks. om beskyttelse af personoplysninger, bioetik og retten til god forvaltning. Chartret bekræfter vigtige skridt til at forbyde forskelsbehandling på grund af køn, etnisk oprindelse eller hudfarve. Det omfatter også sociale rettigheder i virksomheder, f.eks. arbejdstagernes ret til information, deres forhandlingsret og ret til kollektive skridt - med andre ord retten til at strejke.
|
|
|
Lisaks tagatakse Lissaboni lepinguga põhiõiguste harta jõustamine. Niiviisi kohaldatakse ELis poliitilisi, kodaniku-, majandus- ning sotsiaalõiguseid, mis on õiguslikult siduvad ELi ja tema institutsioonide puhul ning liikmesriikides Euroopa Liidu õiguse rakendamisel. Hartas loetletakse kuues jaotises kõik põhiõigused: väärikus, vabadus, võrdsus, solidaarsus, kodanike õigused ja õigusemõistmine. Samuti käsitletakse Euroopa inimõiguste konventsioonis mittekajastuvaid õiguseid: andmekaitse, bioeetika ning hea halduse tava.Lepinguga kinnitatakse püüdu välistada soo, rassi ja nahavärvi tõttu diskrimineerimine. Käsitletakse ka äriühingutes kohaldatavaid sotsiaalõigusi (töötajate õigus saada teavet, pidada läbirääkimisi ning võtta kollektiivmeetmeid ehk streikida).
|
|
|
Lisäksi Lissabonin sopimus takaa perusoikeuskirjan täytäntöönpanon. EU:lle vahvistetaan näin ollen virallisesti yhteiset kansalaisoikeudet sekä poliittiset, taloudelliset ja sosiaaliset oikeudet, jotka sitovat oikeudellisesti sitä ja sen toimielimiä, mutta myös jäsenvaltioita niiden toteuttaessa unionin lainsäädäntöä. Perusoikeuskirjassa luetellut oikeudet on jaettu kuuteen pääotsikkoon: ihmisarvon kunnioittaminen, vapaus, tasa-arvo, yhteisvastuullisuus, kansalaisuus ja oikeudenmukaisuus. Perusoikeuskirjassa määrätään myös oikeuksista, joita ei ole Euroopan ihmisoikeussopimuksessa, kuten tietosuoja, bioetiikka ja oikeus hyvään hallintoon. Siinä vahvistetaan lisäksi toimia, joilla kielletään sukupuoleen, rotuun ja ihonväriin perustuva syrjintä. Perusoikeuskirjassa mainitaan yrityksissä sovellettavat sosiaaliset oikeudet. Näitä ovat mm. työntekijöiden oikeus saada tietoja, neuvotteluoikeus ja oikeus työtaistelutoimiin, esim. lakkoon.
|
|
|
Az említetteken túlmenően a dokumentum garantálja az Európai Unió alapjogi chartájában foglaltak végrehajtását. Ezáltal rögzíti az Unió számára azokat a polgári, politikai, gazdasági és szociális jogokat, melyek jogilag kötelező erővel bírnak nemcsak az EU és az uniós intézmények, hanem – az uniós jogszabályok végrehajtása során – a tagállamok számára is. A charta az alapvető jogokat a következő hat címszó alatt sorolja fel: Méltóság, Szabadságok, Egyenlőség, Szolidaritás, A polgárok jogai és Igazságszolgáltatás. A dokumentum olyan jogokat is kinyilvánít, melyeket nem tartalmaz az emberi jogokról szóló európai egyezmény. Ezek között említhető az adatok védelmének joga, a megfelelő ügyintézéshez való jog, de idetartoznak bizonyos bioetikával kapcsolatos jogok is. A charta megerősíti a nemi és faji hovatartozáson, illetve bőrszínen alapuló diszkrimináció felszámolásának fontosságát. Említést tesz továbbá a vállalatoknál dolgozó munkavállalók szociális jogairól, így például a tájékoztatáshoz, a tárgyaláshoz és a sztrájkot is magában foglaló kollektív fellépéshez való jogról.
|
|
|
Traktat gwarantuje wejście w życie Karty praw podstawowych Unii Europejskiej. Tym samym UE wyposaża się w szereg praw cywilnych, politycznych, gospodarczych i socjalnych, które są prawnie wiążące nie tylko dla Unii i instytucji europejskich, ale również dla państw członkowskich. W karcie wymieniono wszystkie prawa podstawowe i podzielono je na sześć rozdziałów: godność, wolność, równość, solidarność, prawa obywateli i wymiar sprawiedliwości. Karta proklamuje również inne prawa, które nie figurują w europejskiej konwencji praw człowieka, takie jak ochrona danych osobowych, bioetyka czy prawo do dobrej administracji. Karta zakazuje wszelkiej dyskryminacji ze względu na płeć, rasę czy kolor skóry. Jest w niej również mowa o prawach socjalnych w przedsiębiorstwach, np. prawie pracowników do informacji, do rokowań i działań zbiorowych (czyli akcji strajkowej).
|
|
|
În plus, Tratatul de la Lisabona garantează aplicarea efectivă a Cartei Drepturilor Fundamentale. Prin urmare, UE dispune de un ansamblu de drepturi civile, politice, economice şi sociale care sunt obligatorii din punct de vedere juridic, nu doar pentru UE şi instituţiile sale, ci şi pentru statele membre (în ceea ce priveşte punerea în aplicare a legislaţiei comunitare). Carta grupează drepturile fundamentale în şase capitole mari: demnitate, libertate, egalitate, solidaritate, cetăţenie şi justiţie. În plus, introduce alte drepturi care nu apăreau în Convenţia europeană a drepturilor omului, precum protecţia datelor cu caracter personal, bioetica şi dreptul la o bună administrare. Carta reafirmă măsuri importante vizând eliminarea discriminării pe motive de sex, rasă şi etnie. În acelaşi timp, menţionează şi drepturile sociale aplicate în rândul întreprinderilor, de exemplu dreptul muncitorilor de a fi informaţi, de a negocia şi de a iniţia acţiuni colective – altfel spus, dreptul la grevă.
|
|
|
Okrem toho zaručuje presadzovanie princípov Charty základných práv. EÚ si tak vytvára katalóg občianskych, politických, hospodárskych a sociálnych práv, ktoré sú záväzné rovnako pre Úniu a jej inštitúcie, ako aj pre členské štáty, pokiaľ ide o uplatňovanie právnych predpisov Únie. Zoznam základných práv v charte pozostáva zo šiestich hlavných častí: dôstojnosť, sloboda, rovnosť, solidarita, občianstvo a právo. Okrem toho sa v nej proklamujú ďalšie práva, ktoré nie sú obsiahnuté v Európskom dohovore o ochrane ľudských práv, ako napríklad ochrana osobných údajov, bioetika a právo na dobrú správu vecí verejných. V rámci charty sa opätovne potvrdzujú dôležité kroky, ktoré sú potrebné na postavenie diskriminácie na základe pohlavia, rasy a farby pleti mimo zákon. Rovnako sa v nej spomínajú sociálne práva, ktoré sa uplatňujú v rámci spoločností, napr. právo zamestnancov na informácie, vyjednávanie a kolektívny postup – inými slovami, právo na štrajk.
|
|
|
Lizbonska pogodba poleg tega zagotavlja zakonsko uveljavljanje Listine temeljnih pravic. Evropska unija je tako dobila vrsto civilnih, političnih, ekonomskih in socialnih pravic, ki niso pravno zavezujoče samo za Evropsko unijo in njene institucije, ampak tudi za države članice, kar zadeva izvajanje prava EU. V Listini so vse temeljne pravice združene v šest sklopov: dostojanstvo, svoboda, enakost, solidarnost, državljanstvo in pravica. Zapisane so tudi pravice, ki jih Evropska konvencija o človekovih pravicah ne navaja, in sicer varstvo podatkov, bioetika in pravica do dobrega upravljanja, znova je potrjena prepoved diskriminacije na podlagi spola, rase ali barve. Navedene so tudi pravice delavcev, denimo pravica do obveščenosti, pogajanja in stavke.
|
|
|
Dessutom garanterar Lissabonfördraget att stadgan om de grundläggande rättigheterna efterlevs. EU inför en hel rad civila, politiska, ekonomiska och sociala rättigheter som är rättsligt bindande – inte bara för unionen och dess institutioner, utan även för medlemsländerna när de genomför EU:s lagar. I stadgan anges de grundläggande friheterna under sex huvudrubriker: värdighet, frihet, jämlikhet, solidaritet, medborgarskap och rättvisa. Stadgan innehåller dessutom ytterligare rättigheter som inte finns med i den europeiska konventionen om de mänskliga rättigheterna, t.ex. personuppgiftsskydd, bioetik och rätten till god förvaltning. Stadgan bekräftar vikten av att förbjuda diskriminering på grund av kön, etniskt ursprung eller hudfärg. Den tar också upp sociala rättigheter för arbetstagare, dvs. deras rätt att få information, förhandla och vidta kollektiva åtgärder – med andra ord, rätten att strejka.
|
|
|
Turklāt Lisabonas līgums garantē Pamattiesību hartas īstenojumu. Tādējādi ES apstiprina visdažādākās pilsoņu, politiskās, ekonomiskās un sociālās tiesības, kas būs juridiski saistošas ne tikai ES un tās institūcijām, bet arī dalībvalstīm, tām īstenojot ES tiesības. Šī harta grupē pamattiesības sešās lielās sadaļās: cieņa, brīvība, vienlīdzība, solidaritāte, pilsonība un taisnīgums. Turklāt tā ievieš papildu tiesības, kuru nav Eiropas Cilvēktiesību konvencijā, tādas kā datu aizsardzība, bioētika un tiesības uz labu administrāciju. Harta vēlreiz apstiprina, ka nav pieļaujama diskriminācija dzimuma, rases vai ādas krāsas dēļ. Tā norāda arī uz sociālajām tiesībām, ko piemēro uzņēmumos, tādām kā strādājošo tiesības būt informētiem, vienoties par kolektīvu rīcību un īstenot to, ieskaitot streikošanas tiesības.
|
|
|
Apparti dan, it-Trattat ta’ Liżbona jiggarantixxi l-infurzar tal-Karta tad-Drittijiet Fundamentali. B’hekk l-UE takkwista katalgu ta’ drittijiet ċivili, politiċi, ekonomiċi u soċjali li jorbtu legalment mhux biss fuq l-Unjoni u l-istituzzjonijiet tagħha, imma wkoll fuq l-Istati Membri fir-rigward tal-implimentazzjoni tal-liġi tal-Unjoni. Il-Karta telenka d-drittijiet fundamentali kollha taħt sitt intestaturi ewlenin: id-Dinjità, il-Libertà, l-Ugwaljanza, is-Solidarjetà, iċ-Ċittandinanza u l-Ġustizzja. Tisħaq ukoll dwar id-drittijiet l-oħra li ma ġewx inklużi fil-Konvenzjoni Ewropea dwar id-Drittijiet tal-Bniedem, bħall-protezzjoni tal-informazzjoni, il-bijoetika u d-dritt għall-amministrazzjoni ġusta. Tafferma mill-ġdid il-passi importanti biex id-diskriminazzjoni minħabba s-sess, ir-razza jew il-kulur issir illegali. Barra minn hekk issemmi d-drittjijet soċjali li jiġu applikati fil-kumpaniji, pereżempju d-dritt li l-ħaddiem jinżamm informat, ikun jista' jinnegozja u jieħu azzjoni kollettiva - fi kliem ieħor, id-dritt li l-ħaddiema jistrajkjaw.
|
|
|
Liostaíonn an Chairt na bunchearta go léir faoi sé mhór-cheannteidil: Dínit, Saoirse, Comhionannas, Dlúthpháirtíocht, Saoránacht agus Ceartas. Fógraíonn sí cearta breise nach bhfuil sa Choinbhinsiún Eorpach do Chearta an Duine, mar atá cosaint dálaí, an bhitheitic agus an ceart chun dea-riaracháin. Athdhearbhaíonn sé céimeanna tábhachtacha chun leitheal ar bhonn gnéis, cine nó datha a dhéanamh mídhleathach. Luann sé freisin cearta sóisialta a chuirtear i bhfeidhm laistigh de chuideachtaí, .i. ceart na n-oibrithe go gcuirfí ar an eolas iad, chun caibidlíochta agus chun comhghnímh - i bhfocail eile, ceart stailce.
|
