|
|
Několik autorů, kteří se zabývají otázkou, proč spory kolem akcí "mimo oblast" Alianci nijak fatálně nepoškodily, i když způsobily rozpory mezi skupinami spojenců, poukazuje na to, že většina sporných případů - Korea, Indočína a tak dále - se neodehrávala na scéně NATO. To, že se pořádaly konzultace k otázkám akcí "mimo oblast", aniž by se zvažovaly akce, které by mohly ohrozit soudržnost ve věci úkolů blíže k domovské oblasti, představovalo bezpečnostní ventil. Frode Liland to ilustruje argumentačně podloženým materiálem, který vrhá světlo na faktory, jež byly ve hře v krizi kolem Perského zálivu na přelomu let 1986/87. Patřily k nim konzultace bez výsledných závazků, pragmatická řešení směřující k nalezení nealiančního rámce (Západoevropská unie) pro spolupráci mezi Belgií, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem a Velkou Británií, a opatření, jež měla umožnit jiným (Dánsko, Německo a Norsko), aby se ujaly nedořešených úkolů v NATO. Výsledek: nedošlo k oslabení efektivity NATO v jeho vlastní oblasti ani k vážnému odčerpání zdrojů NATO.
|