|
|
Předmětem zkoumání tohoto příspěvku je Krvavý román Josefa Váchala a jeho stejnojmenná filmová adaptace v režii Jaroslava Brabce. Sleduje, jakým způsobem přistupuje Brabec k adaptování tak specifického díla, jakým je Váchalův Krvavý román. Váchal využívá čtenářské znalosti žánrů triviální i odborné literatury a prostřednictvím mystifikace, ironie, parodie a hyperboly rozehrává na pozadí těchto žánrů originální hru se čtenářem. Jaroslav Brabec pomocí prostředků filmového média, jeho specifických vlastností a technických možností tuto hru přijímá do své filmové adaptace Krvavého románu. Využívá konvencí němého filmu a jeho obrazové stylizace ke hře s filmovými žánry, přičemž paroduje a hyperbolizuje vlastnosti a techniky samotného filmového média. Rovněž tím vyzývá filmového diváka, aby se do této parodické, ironické a mystifikační hry zapojil.
|
