|
|
Článek je zaměřen na kritickou analýzu konstrukce feministických diskuzí mezi Východem a Západem v kontextu sborníku Gender Politics and Post-Communism (Funk, Mueller 1993), a to z hlediska „jiných“ kritických feministických hlasů a působení mocenských vztahů v rámci vývoje mezinárodní feministické akademické komunity. Text vychází z diskuzí, které od 80. let 20. století řeší odlišnosti mezi ženami v rámci feministických teorií, a v souvislosti s nimi představuje koncept „diskurzivní kolonizace“ („discursive colonization“) Chandry Talpade Mohanty, který poukazuje na působení moci/vědění (Foucault) v rámci mezinárodních feministických výzkumů zabývajících se ženami z Třetího světa. V souvislosti s tím pak článek pojednává také o pozici těchto kritik v rámci hlavního proudu feministických teorií. Analýza v druhé části článku se pak soustřeďuje na příspěvky autorek Nanette Funk, Hany Havelkové a Jiřiny Šiklové, které jsou v literatuře opakovaně spojovány s feministickými diskuzemi mezi Východem a Západem. Na základě této analýzy budu argumentovat, že důraz na diference podél linie „Východ“ / „Západ“ a jejich uznání je základním kamenem diskuzí, který v sobě však zároveň skrývá mocenské vztahy, jež tyto debaty spoluvytvářejí. Přitom jde především o spolupůsobení hierarchie Východ/Západ s esencialistickým uchopením obsahově specificky omezeného západního feminismu. Budu také sledovat, jak toto propojení dále ovlivnilo průběh debat, a v této souvislosti poukážu na de-esencialisaci západního feminismu jako na zásadní krok k překonání hranice feministických diskuzí mezi Východem a Západem, které jsem ve své analýze identifikovala.
|
