|
|
O Tratado de Lisboa faz referência à Carta dos Direitos Fundamentais, considerando-a um verdadeiro catálogo dos direitos de que todos os cidadãos da UE devem beneficiar face às instituições da UE e às disposições vinculativas do direito europeu.
|
|
|
The Treaty of Lisbon makes a cross-reference to the Charter as a real catalogue of rights that the EU believes all citizens of the Union should enjoy vis-à-vis the Union's institutions and the Union's law binding guarantees. The six chapters of the Charter cover the following aspects: individual rights related to dignity; freedoms, equality, solidarity, rights linked to citizenship status and justice. These rights are drawn essentially from other international instruments, like the European Convention on Human Rights, giving them legal embodiment in the Union.
|
|
|
Le traité de Lisbonne fait référence à la charte, qu'il présente comme un véritable catalogue des droits dont tous les citoyens de l'Union devraient bénéficier vis-à-vis des institutions de l'Union et des garanties contraignantes de sa législation. Les six chapitres de la charte traitent des aspects suivants: droits individuels liés à la dignité, liberté, égalité et solidarité. Ces droits proviennent essentiellement d'autres instruments internationaux, tels que la Convention européenne des droits de l'homme, qui se voient ainsi inscrits dans la législation de l'Union.
|
|
|
El Tratado de Lisboa remite a la Carta como catálogo de los derechos que todos los ciudadanos de la Unión deben disfrutar respecto de las instituciones de la UE y las garantías vinculantes de su legislación. La Carta contiene seis capítulos que tratan de los derechos individuales relacionados con la dignidad, las libertades, la igualdad, la solidaridad, la ciudadanía y la justicia. Estos derechos proceden básicamente de otros instrumentos internacionales, como el Convenio Europeo de Derechos Humanos, y reciben de este modo una expresión jurídica en la Unión.
|
|
|
Η Συνθήκη της Λισαβόνας παραπέμπει στο Χάρτη Θεμελιωδών Δικαιωμάτων τον οποίο θεωρεί ως το σύνολο των δικαιωμάτων που πρέπει να έχουν όλοι οι πολίτες της Ένωσης έναντι των θεσμικών οργάνων της και των νομικών εγγυήσεων που παρέχει. Τα έξι κεφάλαια του Χάρτη καλύπτουν τα εξής θέματα: δικαιώματα που έχουν σχέση με την αξιοπρέπεια του ατόμου, ελευθερίες, ισότητα, αλληλεγγύη, δικαιώματα που αφορούν το καθεστώς ιθαγένειας, και δικαιοσύνη. Τα δικαιώματα αυτά, που πηγάζουν κυρίως από άλλες διεθνείς πράξεις, όπως η Ευρωπαϊκή Σύμβαση Ανθρωπίνων Δικαιωμάτων, αποκτούν έτσι νομική κατοχύρωση στην Ένωση.
|
|
|
Het Verdrag van Lissabon beschouwt het handvest als een inventaris van de rechten ten opzichte van de EU-instellingen en van andere wettelijke garanties die alle EU-burgers zouden moeten hebben. De zes hoofdstukken van het handvest hebben achtereenvolgens betrekking opwaardigheid, vrijheden, gelijkheid, solidariteit, burgerschap en rechtspleging. Deze rechten zijn in grote lijnen gebaseerd op andere internationale overeenkomsten, zoals het Europees Verdrag tot bescherming van de rechten van de mens, maar krijgen nu een wettelijke status in de EU.
|
|
|
Lisabonská smlouva odkazuje na Listinu základních práv jako na katalog práv, jichž by podle EU měli požívat všichni její občané ve vztahu k evropským institucím a právním předpisům. Šest hlav Listiny se týká těchto oblastí: práva související s důstojností, svobody, rovnost, solidarita, občanská práva a spravedlnost. Tato práva jsou z převážné části obsažena v dalších mezinárodních dokumentech, například v Evropské úmluvě o lidských právech, a nyní získávají právní zakotvení v rámci EU.
|
|
|
Lissabontraktaten henviser til chartret som en liste over de rettigheder, som alle borgere i EU efter Kommissionens opfattelse skal have over for EU-institutionerne og i forhold til EU's juridisk bindende garantier. Chartrets seks kapitler dækker følgende aspekter: individuelle rettigheder i forbindelse med værdighed, friheder, ligestilling, solidaritet, borgerrettigheder og retfærdighed. Disse rettigheder bygger i det store og hele på internationale dokumenter som den europæiske menneskerettighedskonvention, der derved indarbejdes i EU-retten.
|
|
|
Lissaboni leping viitab põhiõiguste hartale kui selliste õiguste kogule, mis Euroopa Liidu põhimõtete kohaselt peavad olema igal tema kodanikul institutsioonidega suheldes ning seoses ELi õigustagatistega. Harta kuus peatükki hõlmavad isikuõigusi, mis on seotud väärikuse, vabaduste, võrdsuse, solidaarsuse, kodanikuõiguste ja õigusemõistmisega. Need õigused tulenevad muudest rahvusvahelistest dokumentidest, nagu näiteks Euroopa inimõiguste ja põhivabaduste kaitse konventsioon, sulatades nad õiguslikult ELi normidesse.
|
|
|
Lissabonin sopimuksessa tunnustetaan perusoikeuskirjassa luetellut oikeudet, jotka kuuluvat kaikille unionin kansalaisille ja jotka on otettava huomioon sen eri toimielinten toiminnassa ja taattava EU-lainsäädännössä. Perusoikeuskirjan kuudessa luvussa käsitellään seuraavia oikeuksia: ihmisarvoon perustuvat yksilön oikeudet, vapaudet, tasa-arvo, solidaarisuus sekä kansalaisuuteen ja oikeudenmukaisuuteen liittyvät oikeudet. Nämä oikeudet perustuvat olennaiselta osaltaan muihin kansainvälisiin asiakirjoihin, kuten Euroopan ihmisoikeusyleissopimukseen, ja niiden oikeusvaikutus vahvistetaan Lissabonin sopimuksella.
|
|
|
A Lisszaboni Szerződés úgy hivatkozik az alapjogi chartára, mint az Unió jogilag kötelező erejű garanciáinak, illetve azoknak a jogoknak a gyűjteményére, melyekkel az EU megítélése szerint valamennyi európai polgárnak rendelkeznie kell. A charta hat fejezete a következő kérdésekkel foglalkozik: az egyének emberi méltósággal kapcsolatos jogai; szabadságok, egyenlőség, szolidaritás, a polgárok jogai és igazságszolgáltatás. Ezek a jogok, melyeket a charta alapvetően más nemzetközi jogi okmányokból, így például az emberi jogokról szóló európai egyezményből vesz át, a Lisszaboni Szerződés révén bekerülnek az Európai Unió joganyagába.
|
|
|
Traktat lizboński określa kartę jako realny katalog praw, jakie zdaniem Unii powinny przysługiwać wszystkim jej obywatelom, zwłaszcza w kontaktach z instytucjami europejskimi oraz w obliczu obowiązujących zgodnie z prawem unijnym gwarancji. Sześć rozdziałów karty dotyczy następujących aspektów:praw człowieka związanych z godnością, wolnością, równością, solidarnością, a także praw dotyczących statusu obywatelskiego i sprawiedliwości. Prawa te zostały już wcześniej określone w innych aktach międzynarodowych, takich jak Europejska Konwencja Praw Człowieka, a karta nadaje im formę prawną w ramach Unii.
|
|
|
Tratatul de la Lisabona face trimitere la Carta drepturilor fundamentale, considerată un adevărat catalog al drepturilor de care toţi cetăţenii Uniunii trebuie să beneficieze în raport cu instituţiile Uniunii şi cu garanţiile obligatorii din punct de vedere juridic ale legislaţiei comunitare. Cele şase capitole ale Cartei cuprind următoarele aspecte: drepturi individuale legate de demnitate, libertăţi, egalitate, solidaritate, drepturi legate de statutul cetăţeniei şi justiţie. Aceste drepturi se inspiră în mare parte din alte instrumente internaţionale, cum ar fi Convenţia europeană a drepturilor omului, oferindu-le o formă juridică în cadrul Uniunii.
|
|
|
Lisabonská zmluva obsahuje odvolávku na Chartu ako na skutočný súbor práv, ktoré by podľa EÚ mali všetci občania Únie požívať zoči-voči inštitúciám a zárukám právne záväzným pre Úniu. Charta v šiestich kapitolách upravuje tieto aspekty: osobné práva súvisiace s dôstojnosťou, slobodami, rovnosťou, solidaritou, právami vyplývajúcimi z občianstva a spravodlivosťou. Tieto práva sú v zásade odvodené z medzinárodných dokumentov, ako je napríklad Európsky dohovor o ochrane ľudských práv, a takto sa začleňujú do právneho poriadku Únie.
|
|
|
Lizbonska pogodba navaja Listino temeljnih pravic kot seznam pravic, ki jih državljani EU lahko uveljavljajo v poslovanju z institucijami in v skladu z zakonodajo EU. Listina v šestih poglavjih zajema naslednja področja: individualne pravice, povezane z dostojanstvom, svoboščine, enakost, solidarnost, pravice, povezane z državljanstvom, in pravico. Te pravice so zapisane na podlagi drugih mednarodnih listin, kot je Evropska konvencija o človekovih pravicah, in so v EU zdaj pravno zavezujoče.
|
|
|
I Lissabonfördraget hänvisas till stadgan som en förteckning över de rättigheter som EU anser att alla EU-medborgare faktiskt ska åtnjuta i sitt förhållande till EU-institutionerna och när det gäller EU:s lagstadgade garantier. Stadgan omfattar sex kapitel om den enskildas rättigheter när det gäller värdighet, friheter, jämlikhet, solidaritet, medborgerliga rättigheter och rättvisa. Rättigheterna bygger i huvudsak på andra internationella instrument, som Europeiska konventionen om skydd för de mänskliga rättigheterna och de grundläggande friheterna, och ger dem en rättslig förankring i EU.
|
|
|
Lisabonas ligums atsaucas uz Hartu ka uz realu to tiesibu katalogu, kuras, pec ES domam, visiem ES pilsoniem jaspej istenot attieciba pret ES institucijam un ES tiesibu aktos paredzetajam garantijam. Sešas Hartas nodalas aptver šadus aspektus: individualas tiesibas, kas saistitas ar cienu; brivibas, vienlidziba, solidaritate, tiesibas, kas saistitas ar pilsona statusu un tiesiskumu. Šis tiesibas butiba ir parnemtas no citiem starptautiskiem instrumentiem, tadiem ka Eiropas Cilvektiesibu konvencija, nodrošinot tam juridisku izpausmi Eiropas Savieniba.
|
|
|
It-Trattat ta’ Liżbona jagħmel referenza għall-Karta bħala katalgu veru tad-drittijiet li l-UE temmen li kull ċittadin tagħha għandu jgawdi fir-rigward tal-istituzzjonijiet tal-Unjoni u l-garanziji li jorbtu bil-liġi tal-Unjoni. Is-sitt kapitli tal-Karta jkopru dawn l-aspetti li ġejjin: drittijiet individwali relatati mad-dinjità; il-libertajiet, l-ugwaljanza, is-solidarjetà, id-drittijiet konnessi mal-istatus taċ-ċittadinanza u il-ġustizzja. Dawn id-drittijiet huma essenzjalment meħuda minn strumenti internazzjonali oħra, bħall-Konvenzjoni Ewropea dwar id-Drittijiet tal-Bniedem, u jagħtuhom sura legali fl-Unjoni.
|
|
|
Déanann Conradh Liospóin crostagairt don Chairt mar chatalóg ceart a gcreideann an tAE gur cheart iad a bheith ag gach saoránach os comhair forais an Aontais agus maidir le dlíthe an Aontais. Clúdaíonn sé chaibidil na Cairte na gnéithe seo: cearta an duine maidir le dínit; saoirsí, comhionannas, dlúthpháirtíocht, cearta a nasctar le stádas saoránachta, ceartas. Ó ionstraimí eile idirnáisiúnta, mar Coinbhinsean Eorpach na gCeart Daonna, go príomha a tógadh na cearta seo, a chorprófar go dlíthiúil san Aontas.
|
