|
|
Forumul NATO pentru Tehnologia Securităţii în Domeniul Energetic, o conferinţă independentă organizată în Praga în februarie 2006, a evidenţiat o parte a vulnerabilităţilor sistemului de conducte, rafinăriilor, reactoarelor nucleare, infrastructurii gazelor lichefiate şi liniilor de electricitate din statele NATO.
|
|
|
In light of the scourge of energy terrorism, enhancing security of critical energy infrastructure within and outside the Alliance is another mission in which NATO could play an important role. The NATO Forum on Energy Security Technology, an independent conference held in Prague in February 2006, highlighted some of the vulnerabilities of NATO's pipeline system, refineries, nuclear reactors, liquefied natural gas (LNG) facilities and electricity grids. While much has been done in the past five years to improve critical energy infrastructure protection, energy systems on both sides of the Atlantic are still vulnerable. Collaborative efforts with non-member countries such as the Mediterranean Dialogue, the Istanbul Cooperation Initiative and NATO's Partnership for Peace provide a stage for cooperation on energy security with energy producers such as Kazakhstan, Azerbaijan and Turkmenistan as well as transit states like Georgia.
|
|
|
Face au fléau du terrorisme énergétique, le renforcement de la sécurité des infrastructures critiques à l'intérieur et en dehors de l'Alliance représente une autre mission dans laquelle l'OTAN pourrait jouer un rôle important. Le Forum sur les technologies et la sécurité énergétiques, une conférence indépendante qui s'est tenue à Prague en février 2006, a permis de mettre en lumière certaines des vulnérabilités du système d'oléoducs et de gazoducs, de raffineries, de réacteurs nucléaires, d'installations de gaz naturel liquéfié (GNL) et de réseaux électriques de l'OTAN. Beaucoup de choses ont été accomplies au cours des cinq dernières années pour améliorer la protection des infrastructures, mais les systèmes énergétiques demeurent vulnérables des deux côtés de l'Atlantique. Les efforts en collaboration avec des pays non membres telles que les États du Dialogue méditerranéen, de l'Initiative de coopération d'Istanbul et du Partenariat pour la paix de l'OTAN offrent des opportunités de coopération en matière de sécurité énergétique avec des producteurs d'énergie tels que le Kazakhstan, l'Azerbaïdjan et le Turkménistan, de même qu'avec des États par lesquels l'énergie transite, tels que la Géorgie.
|
|
|
Angesichts der Geißel des gegen den Energiesektor gerichteten Terrorismus bildet die Verbesserung der Sicherheitsvorkehrungen hinsichtlich entscheidend wichtiger Infrastruktureinrichtungen dieses Bereichs innerhalb und außerhalb des Bündnisgebiets ein weiteres Aufgabengebiet, in dem die NATO eine wichtige Rolle spielen könnte. Das NATO-Forum über Technologien zur Sicherung der Energieversorgung, eine unabhängige Konferenz, die im Februar 2006 in Prag veranstaltet worden ist, hob einige der Schwachpunkte des Pipeline-Systems, der Raffinerien, der Atomreaktoren, der Flüssiggaseinrichtungen und der Stromnetze der NATO hervor. Obwohl in den letzten fünf Jahren viel getan worden ist, um den Schutz entscheidend wichtiger Infrastruktureinrichtungen des Energiesektors zu verbessern, sind die Energiesysteme auf beiden Seiten des Atlantiks nach wie vor anfällig. Gemeinsame Projekte mit Nichtmitgliedstaaten wie mit Teilnehmern des Mittelmeerdialogs, der Istanbuler Kooperationsinitiative und des NATO-Programms der Partnerschaft für den Frieden bieten ein Forum für die Zusammenarbeit mit Energieerzeugern wie Kasachstan, Aserbaidschan und Turkmenistan sowie mit Transitstaaten wie Georgien, die auf die Sicherung der Energieversorgung ausgerichtet ist.
|
|
|
Teniendo en cuenta la amenaza que presenta el terrorismo energético, la OTAN debe desempeñar un papel significativo en el reforzamiento de la seguridad de las infraestructuras energéticas esenciales tanto dentro como fuera de su territorio. El Foro de la OTAN sobre Tecnologías de Seguridad Energética, una conferencia independiente celebrada en Praga en febrero de 2006, vino a resaltar algunas de las vulnerabilidades de infraestructuras como el sistema de oleoductos de la OTAN, las refinerías, los reactores nucleares, las instalaciones de gas natural licuado y la red eléctrica. Aunque en los últimos cinco años se ha avanzado mucho en la mejora de la protección de infraestructuras energéticas críticas, lo cierto es que los sistemas energéticos de las dos orillas del Atlántico siguen siendo vulnerables. La colaboración con países no miembros como los del Diálogo Mediterráneo, los de la Iniciativa de Cooperación de Estambul y los de la Asociación para la Paz, proporciona una plataforma de cooperación sobre seguridad energética con países productores como Kazajstán, Azerbaiyán y Turkmenistán, así como con naciones de tránsito como Georgia.
|
|
|
In risposta al flagello del terrorismo energetico, quella di rafforzare la sicurezza delle fondamentali infrastrutture energetiche dentro e fuori l'Alleanza è un'altra missione in cui la NATO potrebbe avere un importante ruolo. Il Foro della NATO sulle tecnologie per la sicurezza energetica, una conferenza indipendente tenutasi a Praga nel febbraio 2006, ha messo in evidenza alcune delle vulnerabilità del sistema di oleodotti, delle raffinerie, dei reattori nucleari, delle strutture per il gas naturale liquefatto (LNG) e delle reti elettriche della NATO. Se molto si è fatto negli ultimi cinque anni per migliorare la protezione delle fondamentali infrastrutture energetiche, i sistemi energetici su entrambe le sponde dell'Atlantico restano ancora vulnerabili. Degli sforzi in collaborazione con paesi non membri, come quelli del Dialogo Mediterraneo, dell'Iniziativa di Istanbul per la cooperazione e del Partenariato per la Pace della NATO, forniscono una piattaforma di cooperazione sulla sicurezza energetica con produttori energetici come Kazakistan, Azerbaigian e Turkmenistan, come pure con paesi di transito come la Georgia.
|
|
|
وفي ظل التهديد الإرهابي الذي يستهدف إمداداتنا من الطاقة، يُعَد تعزيز أمن البنى الأساسية للطاقة داخل وخارج دول حلف الناتو مهمة أخرى يمكن للحلف أن يؤدي فيها دوراً مهماً. ففي منتدى حلف الناتو حول تقنيات أمن الطاقة، وهو مؤتمر مستقل انعقد بمدينة براغ في فبراير 2006، أُلقِيَ الضوء على نقاط الضعف التي يعانيها نظام خطوط أنابيب الطاقة ومحطات تكرير النفط والمفاعلات النووية ومنشآت الغاز الطبيعي المسال وشبكات توزيع الكهرباء، في دول الحلف. وعلى الرغم من إنجاز الكثير خلال السنوات الخمس الماضية على صعيد تعزيز حماية أهم البنى الأساسية للطاقة في دول الحلف، فإن أنظمة الطاقة على جانبي الأطلسي لا تزال قابلة للاستهداف. وهنا، بإمكان الجهود التعاونية مع الدول غير الأعضاء بالحلف، كالدول المشاركة في "الحوار المتوسطي" و"مبادرة اسطنبول للتعاون" و"الشراكة الأطلسية من أجل السلام"، بإمكانها أن تمثل قاعدة للتعاون في مجال أمن الطاقة مع كثير من الدول المصدّرة لموارد الطاقة، مثل كازاخستان وأذربيجان وتركمانستان، بالإضافة إلى بعض دول عبور إمدادات الطاقة، مثل جورجيا.
|
|
|
Εξ αιτίας της μάστιγας της ενεργειακής τρομοκρατίας, η ενίσχυση της ασφάλειας της κρίσιμης υποδομής για την ενέργεια εντός και εκτός της Συμμαχίας είναι μια άλλη αποστολή στην οποία το NATO μπορεί να παίξει σημαντικό ρόλο. Το Φόρουμ του NATO πάνω στην Τεχνολογία της Ενεργειακής Ασφάλειας, μια ανεξάρτητη διάσκεψη που πραγματοποιήθηκε στην Πράγα τον Φεβρουάριο 2006, ανέδειξε κάποια από τα ευάλωτα σημεία του συστήματος των πετρελαιαγωγών, των διυλιστηρίων, των πυρηνικών αντιδραστήρων, των εγκαταστάσεων υγροποιημένου φυσικού αερίου και των ηλεκτρικών δικτύων του NATO. Και ενώ έχουν γίνει πολλά κατά τα τελευταία πέντε χρόνια για τη βελτίωση της προστασίας της κρίσιμης υποδομής για την ενέργεια, είναι ακόμη ευάλωτα τα συστήματα ενέργειας και στις δύο πλευρές του Ατλαντικού. Οι συνεργατικές προσπάθειες με κράτη μη-μέλη όπως αυτά του Μεσογειακού Διαλόγου, της Πρωτοβουλίας Συνεργασίας της Κωνσταντινούπολης και της Σύμπραξης για την Ειρήνη του NATO προσφέρουν μια εστία για συνεργασία πάνω στην ενεργειακή ασφάλεια με παραγωγούς ενεργείας όπως είναι το Καζακστάν, το Αζερμπαϊτζάν και το Τουρκμενιστάν όπως επίσης και με τράνζιτο κράτη όπως η Γεωργία.
|
|
|
Пред вид бедствието, което е енергийният тероризъм, укрепването на сигурността на важните инфраструктурни обекти във и извън евроатлантическата територия е друга мисия, в която НАТО може да играе важна роля. Форумът на НАТО за технологиите в областта на енергийната сигурност, независима конференция, свикана в Прага през февруари 2006 г., посочи уязвимите места на петролопроводите, рафинериите, ядрените реактори, инсталациите за втечнен природен газ и далекопроводите на територията на Алианса. Макар че през последните пет години бе направено много за засилване на защитата на важните инфраструктурни обекти, енергийните системи от двете страни на Атлантика си остават уязвими. Сътрудничеството с държави извън НАТО като участничките в Средиземноморския диалог, в Истанбулската инициатива за сътрудничество и в Партньорство за мир позволява да се взаимодейства в областта на енергийната сигурност с държави производителки на енергия като Казахстан, Азербайджан и Туркмения, както и с транзитни държави като Грузия.
|
|
|
Z hlediska hrozeb energetického terorismu je zdokonalená bezpečnost důležitých součástí energetické infrastruktury, uvnitř i mimo Alianci, dalším posláním, ve kterém by NATO mělo hrát velmi důležitou roli. Fórum NATO v rámci nezávislé konference o technických koncepcích energetické bezpečnosti, které se konalo v únoru roku 2006 v Praze, zdůraznilo některé zranitelné aspekty ropovodního systému, rafinerií, jaderných reaktorů, distribuce zkapalněného zemního plynu a elektrických rozvodných sítí. Energetické systémy na obou stranách Atlantiku jsou stále zranitelné, i když za posledních pět let bylo hodně učiněno na poli ochrany energetické infrastruktury. Spolupráce členských států Aliance se státy nečlenskými v rámci programů NATO, jako jsou Středozemní dialog, Istanbulská kooperační iniciativa a Partnerství pro mír, vyústila v koordinaci úsilí ve sféře energetické bezpečnosti s významnými producenty energetických zdrojů (Kazachstán, Azerbájdžán, Turkmenistán) a s důležitými tranzitními zeměmi (Gruzie).
|
|
|
I lyset af svøben fra energiterrorisme kunne NATO spille en vigtig rolle i styrkelsen af sikkerheden for afgørende energiinfrastruktur inden for og uden for Alliancen. NATO's Forum for Energisikkerhedsteknologi, som er en uafhængig konference, der blev holdt i Prag i februar 2006, understregede nogle af de sårbare områder i forbindelse med NATO's rørledningssystem, raffinaderier, atomreaktorer, flydende naturgasfaciliteter og elektricitetsnetværk. Selvom der er sket meget inden for de seneste fem år for at forbedre beskyttelsen af vigtig energiinfrastruktur, er energisystemer på begge sider af Atlanterhavet fortsat sårbare. Indsatsen for at skabe samarbejde med ikke-medlemmer som fx landene i Middelhavsdialogen, Istanbul-samarbejdsinitiativet og NATO's Partnerskab for Fred muliggør samarbejde om energisikkerhed med energiproducenter som fx Kasakhstan, Aserbajdsjan og Turkmenistan samt transitstater som Georgien.
|
|
|
Energiaterrorismi ohtu arvestades on kriitilise tähtsusega energiainfrastruktuuri julgeoleku suurendamine nii alliansis kui ka väljaspool seda veel üks valdkond, kus NATO-l võiks olla tähtis roll. NATO energiajulgeoleku tehnoloogia foorum – 2006. aasta veebruaris Prahas toimunud sõltumatu konverents – osutas NATO torujuhtmestike, rafineerimistehaste, tuumareaktorite, veeldatud maagaasi rajatiste ja elektrijaotusvõrkude haavatavusele. Kuigi kriitilise energiainfrastruktuuri kaitse parandamiseks on viimasel viiel aastal palju tehtud, on energiasüsteemid mõlemal pool Atlandit endiselt haavatavad. Koostöösuhted NATO-väliste riikidega, näiteks Vahemere dialoogi, Istanbuli koostööalgatuse ja rahupartnerlusprogrammi raames, annavad võimaluse teha energiajulgeolekualast koostööd energiatootjatega nagu Kasahstan, Aserbaidžaan ja Türkmenistan, aga ka transiidiriikidega nagu Gruusia.
|
|
|
Í ljósi þeirrar hættu, sem stafar af orkuhryðjuverkum, er ljóst að NATO gæti gegnt mikilvægu hlutverki við að tryggja öryggi orkuinnviða, bæði utan bandalagsins sem innan. Samráðsvettvangur NATO um orkuöryggistækni, sem var óháð ráðstefna í Prag í febrúar 2006, benti á ýmsa snögga bletti í leiðslukerfi NATO, olíuhreinsistöðvum, kjarnorkuverum, vökvajarðgasstöðvum og dreifikerfi rafmagns. Þó að margt hafi verið gert síðustu fimm árin til að efla orkuöryggi eru orkukerfi beggja megin Atlantshafsins enn berskjölduð. Samvinnuverkefni með ríkjum utan bandalagsins, eins og Miðjarðarhafssamráðinu, Istanbúl-samstarfsáætluninni og Félagsskapnum í þágu friðar gera kleift að eiga samstarf um orkuöryggi við orkuframleiðsluríki eins og Kasakstan, Aserbaídsjan, og Túrkmenistan, sem og ríki, er flytja orku um landsvæði sitt, eins og Georgíu.
|
|
|
Atsižvelgiant į gresiančią energetikos terorizmo rykštę, gyvybiškai svarbios energetikos infrastruktūros Aljanse ir už jo ribų saugumo stiprinimas yra tokia misija, kurioje NATO galėtų atlikti svarbų vaidmenį. NATO Energetikos saugumo technologijų forume – nepriklausomoje konferencijoje, vykusioje 2006 m. vasarį Prahoje – buvo pažymėti kai kurie NATO vamzdynų sistemos, naftos perdirbimo gamyklų, branduolinių reaktorių, suskystintų gamtinių dujų įrangos ir elektros tinklų pažeidžiamumo aspektai. Nors per paskutiniuosius penkerius metus ir daug padaryta siekiant pagerinti gyvybiškai svarbios energetikos infrastruktūros saugą, energetikos sistemos abiejose Atlanto pusėse vis dar yra pažeidžiamos. Tokios bendradarbiavimo su NATO nepriklausančiomis valstybėmis programos kaip Viduržemio jūros dialogas, Stambulo bendradarbiavimo iniciatyva ir NATO Partnerystė taikos labui sudaro sąlygas bendradarbiauti energetikos saugumo srityje su tokiais energetikos gamintojais kaip Kazachstanas, Azerbaidžanas, Turkmėnija ir tokia tranzito šalimi kaip Gruzija.
|
|
|
Endelig bør Alliansen bruke sin nåværende rolle som en arena for informasjonsutveksling og sikkerhetsdialog mellom militære og regjeringer innenfor og utenfor Alliansen til å fremme diskusjonen om energisikkerhet. For eksempel: NATOs militære sliter med historisk høye energikostnader og er derfor i økende grad interessert i nye typer teknologi og effektivitetstiltak som vil hjelpe dem til å redusere sine energiregninger og frigjøre ressurser til annet bruk. Irak-krigen har vist at det logistiske arbeidet for å forsyne slagmarken med drivstoff er en alvorlig sårbarhet for moderne militære og at drivstoffsparing ikke lenger er en dyd, men et operativt imperativ. NATO kan fremme informasjonsutveksling mellom militære om oljesparing, alternative drivstoffteknologier og effektiviseringstiltak for å redusere energibruken i sine militære styrker.
|
|
|
Перед лицом такого бича, как энергетический терроризм повышение безопасности критически важной энергетической инфраструктуры на территории НАТО и за ее пределами – это еще одна миссия, в которой НАТО может сыграть важную роль. На проведенной в феврале 2006 года в Праге независимой конференции «Форум НАТО по технологии энергетической безопасности» было подчеркнуто несколько уязвимых моментов в системе трубопроводов НАТО, нефтеперерабатывающих объектов, ядерных реакторов, комплексов сжиженного природного газа (СПГ) и электрических сетей. Несмотря на то, что за последние пять лет было сделано немало для усовершенствования защиты критически важной энергетической инфраструктуры, энергетические системы по обе стороны Атлантики до сих пор уязвимы. Совместная работа, которая проводится по линии Средиземноморского диалога, Стамбульской инициативы сотрудничества и программы НАТО «Партнерство ради мира» со странами, не являющимися членами НАТО, создает рамки для сотрудничества по вопросам энергетической безопасности со странами-производителями, такими как Казахстан, Азербайджан и Туркменистан, а также транзитными государствами, например, Грузией.
|
|
|
Vo svetle ohrozenia energetickým terorizmom je zvýšenie bezpečnosti kritickej energetickej infraštruktúry v rámci a mimo Aliancie ďalšou oblasťou, v ktorej by NATO mohlo hrať dôležitú úlohu. Fórum NATO o technológii energetickej bezpečnosti, nezávislá konferencia, ktorá sa konala v Prahe vo februári 2006, zdôraznila niektoré zo slabých stránok potrubného systému, rafinérií, jadrových reaktorov, zariadení na skvapalnený zemný plyn (LNG) a elektrických sústav krajín NATO. Aj keď za posledných päť rokov sa podarilo dosiahnuť značný pokrok v zlepšení ochrany kritickej energetickej infraštruktúry, energetické systémy na oboch stranách Atlantiku sú stále zraniteľné. Spoločné úsilie s nečlenskými krajinami, napríklad členmi Stredozemnomorského dialógu, Istanbulskej iniciatívy spolupráce a Partnerstva za mier NATO, predstavujú základ pre spoluprácu v oblasti energetickej bezpečnosti s producentmi energií, ako sú Kazachstan, Azerbajdžan a Turkmenistan, ako aj tranzitnými štátmi, napríklad Gruzínskom.
|
|
|
Son olarak, İttifak, NATO üyesi ve NATO üyesi olmayan devletlerin silahlı kuvvetleri arasında bilgi alışverişinde bulundukları ve güvenlik diyaloğu kurdukları platform rolünü enerji güvenliği konusunda tartışmalar için de kullanmalıdır. Örneğin NATO’nun silahlı kuvvetleri yüksek enerji masrafları yüzünden daima sıkıntı içindedirler ve enerji faturalarını düşürecek yeni teknolojiler ve önlemlerle ilgilenmektedirler. Böylece kaynaklarını başka alanlara kaydırabileceklerdir. Irak Savaşı, savaş alanına yakıt ikmalinin son derece hassas bir durum yarattığını ve enerji tasarrufunun artık bir meziyet değil, operasyonel bir şart olduğunu göstermiştir. NATO, petrol tasarrufu, alternatif yakıt teknolojileri ve enerji tüketimini azaltacak diğer önlemler konusunda silahlı kuvvetler arasındaki bilgi alışverişini geliştirebilir.
|
|
|
Sakarā ar energoterorisma risku, kritiski svarīgas enerģētikas infrastruktūras stiprināšana alianses iekšienē un ārpus tās ir vēl viena misija, kur NATO varētu spēlēt svarīgu lomu. NATO Enerģētikas drošības tehnoloģiju forums, neatkarīga konference, kas 2006.gada februārī notika Prāgā, atzīmēja vājās vietas NATO cauruļvadu sistēmā, pārstrādes rūpnīcās, kodolreaktoros, sašķidrinātās dabas gāzes rūpnīcās (SDG) un elektrības pārvades tīklos. Lai gan pagātnē daudz kas bija darīts, lai uzlabotu enerģētikas infrastruktūras aizsardzību, energosistēmas abās Atlantijas pusēs joprojām ir ievainojamas. Kopīgs darbs ar valstīm, kas nav alianses sastāvā, tādām kā Vidusjūras dialoga, Stambulas Sadarbības iniciatīvas valstis un NATO programma „Partnerattiecības mieram”, sagatavo augsni sadarbībai ar tādiem energoresursu ražotājiem kā Kazahstāna, Azerbaidžāna un Turkmenistāna, kā arī tranzīta valstīm, tādām kā Gruzija.
|
