|
|
Danimarka, Estonya, Lüksemburg, Finlandiya, Birleşik Krallık ve Norveç’te bulunan bir milyon kişi başına 25’in üzerindeki oranlarla, çoğu ülkede bu rakam bir milyon kişi başına 7-30 ölüm aralığında bulunmaktadır. 15-39 yaşındaki erkekler arasında ölüm oranları, bir milyon başına 80’nin üzerinde ölüm oranı bulunan yedi ülkeyle, tipik olarak üç kat daha yüksektir (bir milyonda ortalama 40 ölüm demektir).
|
|
|
Population mortality rates due to drug-related death varied widely between European countries, ranging from 0.2 to over 50 deaths per million habitants (average 13). In most countries the figure lies in the range of 7–30 deaths per million inhabitants, with rates of over 25 being found in Denmark, Estonia, Luxembourg, Finland, the United Kingdom and Norway. Among males aged 15–39 years, mortality rates are typically three times higher (averaging 40 deaths per million), with seven countries presenting rates over 80 deaths per million. Drug-related deaths accounted for 3 % of all deaths among Europeans aged 15–39 in 2003–04, and for more than 7 % in Denmark, Greece, Luxembourg, Malta, Austria, the United Kingdom and Norway. These figures should be considered minimum estimates, and it should also be taken into account that, despite improvements, there are still important differences in quality of reporting between countries, such that direct comparisons should be made with caution (200).
|
|
|
Les taux de mortalité de la population dus aux décès liés à la drogue varient considérablement au sein de l’Union européenne, allant de 0,2 décès à plus de 50 décès par million d’habitants (la moyenne se situe à 13). Dans la plupart des pays, les chiffres sont compris entre 7 et 30 victimes par million d’habitants, avec des taux supérieurs à 25 au Danemark, en Estonie, au Luxembourg, en Finlande, au Royaume‑Uni et en Norvège. Chez les hommes âgés de 15 à 39 ans, les taux de mortalité sont généralement trois fois plus élevés (en moyenne, 40 décès par million d’habitants) et dans sept pays, les taux de mortalité dépassent les 80 décès par million d’habitants. Les décès liés à la drogue ont représenté 3 % de l’ensemble des décès d’Européens âgés de 15 à 39 ans en 2003-2004 et plus de 7 % au Danemark, en Grèce, au Luxembourg, à Malte, en Autriche, au Royaume-Uni et en Norvège. Ces chiffres doivent être considérés comme des estimations minimales et il y a lieu de tenir compte du fait qu’en dépit des améliorations observées, il existe toujours d’importantes différences dans la qualité des rapports entre les pays, de sorte que toute comparaison directe doit être opérée avec prudence (200).
|
|
|
Mit Raten zwischen 0,2 und über 50 Todesfällen (durchschnittlich 13) je 1 Million Einwohner verzeichneten die europäischen Länder sehr unterschiedliche Mortalitätsraten im Zusammenhang mit drogenbedingten Todesfällen. In den meisten Ländern bewegt sich diese Zahl in der Spanne zwischen sieben und 30 Todesfällen je 1 Million Einwohner, wobei in Dänemark, Estland, Luxemburg, Finnland, dem Vereinigten Königreich und Norwegen Raten von über 25 Fällen ermittelt wurden. Unter Männern im Alter zwischen 15 und 39 Jahren sind die Mortalitätsraten in der Regel drei Mal so hoch (durchschnittlich 40 Todesfälle je 1 Million Einwohner), wobei sieben Länder Raten von über 80 Todesfällen je 1 Million Einwohner melden. Im Zeitraum 2003/2004 waren 3 % aller Todesfälle unter Europäern im Alter zwischen 15 und 39 Jahren drogenbedingte Todesfälle, wobei ihr Anteil in Dänemark, Griechenland, Luxemburg, Malta, Österreich, dem Vereinigten Königreich und Norwegen bei über 7 % lag. Diese Zahlen sind als Mindestschätzungen zu betrachten. Darüber hinaus sollte berücksichtigt werden, dass ungeachtet der vorgenommenen Verbesserungen noch immer erhebliche Qualitätsunterschiede in der Berichterstattung der einzelnen Länder bestehen und somit direkte Vergleiche mit Bedacht anzustellen sind (200).
|
|
|
Las tasas de mortalidad de la población debidas a muertes relacionadas con las drogas son muy diversas en los distintos países europeos y oscilan entre 0,2 y 50 muertes por millón de habitantes (una media de 13). En la mayoría de países, la proporción se sitúa entre 7 y 30 muertes por millón de habitantes, con tasas superiores a 25 en Dinamarca, Estonia, Luxemburgo, Finlandia, el Reino Unido y Noruega. Entre la población masculina de 15 a 39 años de edad, las tasas de mortalidad suelen ser tres veces mayores (con una media de 40 muertes por millón de habitantes), y siete países presentan tasas superiores a 80 muertes por millón de habitantes. Las muertes relacionadas con las drogas representaron un 3 % del total de muertes entre los europeos de 15 a 39 años en el bienio 2003-2004, y más de un 7 % en Dinamarca, Grecia, Luxemburgo, Malta, Austria, el Reino Unido y Noruega. Estos porcentajes deben considerarse estimaciones a la baja y hay que tener en cuenta que, a pesar de las mejoras, todavía existen diferencias significativas en la calidad de los informes de los distintos países. Por este motivo, cualquier comparación directa debe realizarse con prudencia (200).
|
|
|
I tassi di mortalità nella popolazione europea dovuti a decessi correlati al consumo di stupefacenti variano notevolmente da paese a paese, da 0,2 a oltre 50 decessi per milione di abitanti (media: 13). Nella maggior parte dei paesi il dato è compreso tra 7-30 decessi per milione di abitanti, con cifre superiori a 25 in Danimarca, Estonia, Lussemburgo, Finlandia, Regno Unito e Norvegia. Tra i maschi di 15-39 anni, il tasso di mortalità è solitamente fino a tre volte più alto (con una media di 40 decessi ogni milione di abitanti); sette paesi hanno segnalato più di 80 decessi ogni milione di abitanti. I decessi correlati al consumo di stupefacenti hanno rappresentato il 3% di tutti i decessi tra gli europei di 15-39 anni nel biennio 2003-2004 e oltre il 7% di tutti i decessi in Danimarca, Grecia, Lussemburgo, Malta, Austria, Regno Unito e Norvegia. Queste cifre devono essere considerate una stima minima. Non si deve inoltre dimenticare che, nonostante i progressi compiuti, le differenze qualitative nella segnalazione da paese a paese sono ancora marcate, al punto che i confronti diretti devono essere fatti con estrema cautela (200).
|
|
|
As taxas de mortalidade entre a população resultantes das mortes relacionadas com o consumo de droga variaram muito consoante os países europeus, oscilando entre 0,2 e mais de 50 mortes por milhão de habitantes (13 em média). Na maioria dos países, situam-se entre 7 e 30 mortes por milhão de habitantes, sendo superiores a 25 na Dinamarca, Estónia, Luxemburgo, Finlândia, Reino Unido e Noruega. Entre os homens com idades compreendidas entre 15 e 39 anos, as taxas de mortalidade são, em regra, três vezes mais elevadas (40 mortes, em média, por milhão), apresentando sete países taxas superiores a 80 mortes por milhão. As mortes relacionadas com o consumo de droga foram equivalentes a 3% do total de mortes registadas entre os europeus dos 15 aos 39 anos, em 2003–2004, e por mais de 7% na Dinamarca, Grécia, Luxemburgo, Malta, Áustria, Reino Unido e Noruega. Estes valores devem ser entendidos como estimativas mínimas e também há a considerar que, não obstante algumas melhorias, subsistem grandes diferenças entre os diversos países no que respeita à qualidade das notificações, sendo necessária prudência ao estabelecer comparações directas (200).
|
|
|
Τα ποσοστά θνησιμότητας του γενικού πληθυσμού που οφείλονται σε συνδεόμενους με τα ναρκωτικά θανάτους εμφανίζουν μεγάλες διαφοροποιήσεις μεταξύ των ευρωπαϊκών χωρών, καθώς κυμαίνονται από 0,2 έως 50 θανάτους ανά εκατομμύριο κατοίκους (μέσος όρος 13). Στις περισσότερες χώρες το ποσοστό είναι της τάξης των 7–30 θανάτων ανά εκατομμύριο κατοίκους με ποσοστά άνω των 25 θανάτων να καταγράφονται στη Δανία, την Εσθονία, το Λουξεμβούργο, τη Φινλανδία, το Ηνωμένο Βασίλειο και τη Νορβηγία. Στους άνδρες ηλικίας 15–39 ετών, τα ποσοστά θνησιμότητας είναι συνήθως τρεις φορές υψηλότερα (ανερχόμενα κατά μέσο όρο σε 40 θανάτους ανά εκατομμύριο κατοίκους), με επτά χώρες να εμφανίζουν ποσοστά άνω των 80 θανάτων ανά εκατομμύριο κατοίκους. Οι συνδεόμενοι με τα ναρκωτικά θάνατοι αντιπροσώπευαν το 3 % του συνόλου των θανάτων στους Ευρωπαίους ηλικίας 15–39 ετών το 2003–04 και άνω του 7 % στη Δανία, την Ελλάδα, το Λουξεμβούργο, τη Μάλτα, την Αυστρία, το Ηνωμένο Βασίλειο και τη Νορβηγία. Τα στοιχεία αυτά πρέπει να θεωρούνται ελάχιστες εκτιμήσεις και πρέπει επίσης να λαμβάνεται υπόψη ότι, παρά τις βελτιώσεις, υπάρχουν ακόμα σημαντικές διαφορές από χώρα σε χώρα όσον αφορά την ποιότητα των αναφορών. Ως εκ τούτου, τυχόν άμεσες συγκρίσεις πρέπει να γίνονται με προσοχή (200).
|
|
|
Bevolkingssterftecijfers in verband met sterfte ten gevolge van drugsgebruik liepen sterk uiteen in de verschillende Europese landen, variërend van 0,2 tot meer dan 50 sterfgevallen per miljoen inwoners (gemiddeld 13). In de meeste landen vallen de cijfers in het bereik van 7-30 sterfgevallen per miljoen inwoners, met cijfers van meer dan 25 in Denemarken, Estland, Luxemburg, Finland, het Verenigd Koninkrijk en Noorwegen. Onder mannen van 15-39 jaar zijn de sterftecijfers over het algemeen driemaal zo hoog (gemiddeld 40 sterfgevallen per miljoen), waarbij in zeven landen cijfers van meer dan 80 sterfgevallen per miljoen voorkomen. In 2003-2004 maakten sterfgevallen ten gevolge van drugsgebruik 3% uit van alle sterfgevallen onder personen van 15-39 jaar in heel Europa, en 7% in Denemarken, Griekenland, Luxemburg, Malta, Oostenrijk, het Verenigd Koninkrijk en Noorwegen. Deze cijfers moeten als minimale schattingen worden beschouwd en er moet rekening mee worden gehouden dat, ondanks verbeteringen, de kwaliteit van de rapportage in de verschillende landen nog altijd sterk uiteenloopt, zodat bij rechtstreekse vergelijkingen terughoudendheid geboden is (200).
|
|
|
Úmrtnost populace v důsledku užívání drog se v jednotlivých evropských zemích velmi liší a pohybuje se v rozmezí od 0,2 do 50 úmrtí na milion obyvatel (průměrně 13 úmrtí). Ve většině zemí se pohybuje v rozmezí od 7 do 30 úmrtí na milion obyvatel, přičemž míra převyšující 25 úmrtí byla zjištěna v Dánsku, Estonsku, Lucembursku, Finsku, Spojeném království a Norsku. U mužů ve věku 15–39 let je úmrtnost zpravidla třikrát vyšší (v průměru 40 úmrtí na milion obyvatel) a v sedmi zemích je uváděna vyšší než 80 úmrtí na milion obyvatel. Úmrtí související s drogami tvořila 3 % všech úmrtí Evropanů ve věku 15–39 let v letech 2003–2004 a představovala více než 7 % v Dánsku, Řecku, Lucembursku, na Maltě, v Rakousku, Spojeném království a Norsku. Tyto údaje je třeba považovat za minimální odhady a rovněž je třeba vzít v úvahu, že navzdory zlepšením stále existují velké rozdíly v kvalitě poskytování údajů jednotlivými zeměmi, a přímá srovnání je tudíž třeba provádět s velkou opatrností (200).
|
|
|
Befolkningsdødeligheden som følge af narkotikarelateret dødsfald varierede meget mellem de europæiske lande fra 0,2 til over 50 dødsfald pr. 1 million indbyggere (i gennemsnit 13). I de fleste lande ligger tallet på 7–30 dødsfald pr. 1 million indbyggere, med tal på over 25 i Danmark, Estland, Luxembourg, Finland, Det Forenede Kongerige og Norge. Blandt 15–39-årige mænd er dødeligheden typisk tre gange højere (i gennemsnit 40 dødsfald pr. 1 million indbyggere), og i syv lande er der registreret over 80 dødsfald pr. 1 million indbyggere. Narkotikarelaterede dødsfald tegnede sig for 3 % af alle dødsfald blandt europæere i alderen 15–39 år i 2003–2004, og for over 7 % i Danmark, Grækenland, Luxembourg, Malta, Østrig, Det Forenede Kongerige og Norge. Disse tal bør betragtes som minimumsskøn, og det skal også tages i betragtning, at der trods forbedringer stadig er store forskelle mellem landene med hensyn til kvaliteten af indberetningen, hvorfor direkte sammenligninger bør foretages med forsigtighed (200).
|
|
|
Uimastitega seotud surmadest tuleneva suremuse määr elanikkonna hulgas oli Euroopas riigiti väga erinev, ulatudes 0,2-st kuni rohkem kui 50 surmajuhtumini miljoni elaniku kohta (keskmine 13). Enamikus riikides jääb see näitaja vahemikku 7–30 surmajuhtumit miljoni elaniku kohta, rohkem kui 25 on suremuse määr Taanis, Eestis, Luksemburgis, Soomes, Ühendkuningriigis ja Norras. 15–39aastaste meeste hulgas on suremuse määr tavaliselt kolm korda kõrgem (keskmiselt 40 surmajuhtumit miljoni elaniku kohta), seitsmes riigis on see rohkem kui 80 surmajuhtumit miljoni elaniku kohta. Aastatel 2003–2004 langes uimastitega seotud surmade arvele 3% kõikidest 15–39aastaste täiskasvanute surmajuhtumitest kogu Euroopas, rohkem kui 7% oli see määr Taanis, Kreekas, Luksemburgis, Maltal, Austrias, Ühendkuningriigis ja Norras. Neid näitajaid tuleks pidada miinimumhinnanguks ning tuleks arvestada, et edusammudest hoolimata on andmete esitamise tase eri riikides oluliselt erinev, nii et otsestesse võrdlustesse tuleks suhtuda ettevaatusega.(200)
|
|
|
Huumekuolleisuus vaihteli Euroopan maiden välillä voimakkaasti 0,2:sta yli 50 kuolemaan miljoonaa asukasta kohti (keskimäärin 13). Useimmissa maissa luku on 7–30 kuolemaa miljoonaa asukasta kohti, ja se on yli 25 Tanskassa, Virossa, Luxemburgissa, Suomessa, Yhdistyneessä kuningaskunnassa ja Norjassa. Huumekuolleisuus on 15–39-vuotiaiden miesten keskuudessa tavallisesti kolme kertaa korkeampi (keskimäärin 40 kuolemaa miljoonaa kohti), ja se on seitsemässä maassa yli 80 kuolemaa miljoonaa kohti. Vuosina 2003 ja 2004 huumekuolemien osuus kaikista 15–38‑vuotiaiden eurooppalaisten kuolemista oli 3 prosenttia ja se oli yli 7 prosenttia Tanskassa, Kreikassa, Luxemburgissa, Maltalla, Itävallassa, Yhdistyneessä kuningaskunnassa ja Norjassa. Lukuja on pidettävä vähimmäisarvioina, ja on myös syytä ottaa huomioon, että parannuksista huolimatta raportoinnin laadussa on edelleen huomattavia eroja maiden välillä, joten suoria vertailuja on tehtävä varoen (200).
|
|
|
A népesség kábítószerrel összefüggő elhalálozás miatti halálozási arányai az európai országokban igen különbözőek voltak, az egymillió lakosra jutó 0,2-től egészen az 50 halálesetig terjedő tartományban (átlagosan 13). A legtöbb országban ez a szám a 7–30 haláleset/1 millió lakos tartományban található, ezen belül 25 fölötti értékeket Dániában, Észtországban, Luxemburgban, Finnországban, az Egyesült Királyságban és Norvégiában állapítottak meg. A 15–39 éves férfiak körében a halálozási arányok jellemzően háromszor nagyobbak (átlagosan 40 haláleset/1 millió lakos), de hét országból több mint 80 halálesetet jelentettek egymillió lakosra nézve. A kábítószerrel összefüggő halálesetek 2003–04-ben a 15–39 éves európaiak körében az összes haláleset 3%-át tették ki, de Dániából, Görögországból, Luxemburgból, Máltáról, Ausztriából, az Egyesült Királyságból és Norvégiából több mint 7%-ot jelentettek. Ezek a számok minimális becslésnek tekintendők, és azt is figyelembe kell venni, hogy bár történt némi javulás, még mindig számottevő különbségek vannak az országok beszámolóinak minőségében, így a közvetlen összehasonlításokkal óvatosan kell bánni200.
|
|
|
Dødeligheten blant narkotikabrukere i Europa varierte fra 0,2 til over 50 dødsfall pr. million innbyggere (gjennomsnittet var 13). I de fleste land ligger dødeligheten i området 7-30 pr. million innbyggere, med over 25 i Danmark, Estland, Luxembourg, Finland, Storbritannia og Norge. For menn i alderen 15-39 er dødeligheten typisk tre ganger høyere (i snitt 40 dødsfall pr. million), og syv land presenterer tall på over 80 pr. million. Narkotikarelaterte dødsfall utgjorde 3 % av alle dødsfall blant europeere i alderen 15-39 i 2003-04, og over 7 % i Danmark, Hellas, Luxembourg, Malta, Østerrike, Storbritannia og Norge. Tallene bør betraktes som minsteanslag, og det bør også tas med i betraktningen at det, tross forbedringer, fremdeles er store kvalitetsforskjeller landene imellom når det gjelder rapportering. Direkte sammenligninger bør derfor foretas med forsiktighet (200).
|
|
|
W poszczególnych krajach wskaźniki śmiertelności w grupie zgonów związanych z narkotykami są bardzo zróżnicowane i wahają się od 0,2 do ponad 50 przypadków śmiertelnych na milion mieszkańców (średnia wartość wynosi 13). W większości krajów wskaźnik ten waha się od 7 do 30 zgonów na milion mieszkańców, przy czym powyżej 25 zgonów odnotowano w Danii, Estonii, Luksemburgu, Finlandii, Wielkiej Brytanii i Norwegii. W grupie mężczyzn w wieku 15–39 lat wskaźniki śmiertelności są z reguły trzy razy wyższe (średnio wynoszą 40 zgonów na milion), przy czym w siedmiu krajach przekraczają 80 zgonów na milion. W latach 2003–2004 wśród Europejczyków w wieku 15–39 lat zgony związane z narkotykami stanowiły 3% wszystkich zgonów, a ponad 7% w Danii, Grecji, Luksemburgu, na Malcie, w Austrii, Wielkiej Brytanii i Norwegii. Liczby te należy traktować jako oszacowanie minimalne, uwzględniając przy tym, że pomimo poprawy sytuacji nadal występują znaczne różnice w jakości sprawozdań opracowanych w poszczególnych krajach i we wszelkich bezpośrednich porównaniach należy zachowywać ostrożność (200).
|
|
|
Ratele mortalităţii populaţiei datorată deceselor legate de consumul de droguri au variat considerabil în ţările europene, variind de la 0,2 la peste 50 de decese la un milion de locuitori (cu o medie de 13). În majoritatea ţărilor, cifra se încadrează în intervalul de 7–30 de decese la un milion de locuitori, cu rate de peste 25 în Danemarca, Estonia, Luxemburg, Finlanda, Regatul Unit şi Norvegia. În rândul bărbaţilor din grupa de vârstă 15–39 de ani, mortalitatea este în mod caracteristic de trei ori mai ridicată (o medie de 40 de decese la un milion), iar în şapte ţări ratele sunt de peste 80 de decese la un milion. Decesele legate de consumul de droguri reprezentau, în 2003–2004, 3 % din totalul deceselor în rândul europenilor din grupa de vârstă 15–39 ani şi peste 7 % în Danemarca, Grecia, Luxemburg, Malta, Austria, Regatul Unit şi Norvegia. Cifrele menţionate ar trebui considerate o estimare minimă şi ar trebui să se ţină cont şi de faptul că, în ciuda îmbunătăţirilor, există încă diferenţe calitative importante ale raportării de la o ţară la alta, astfel încât comparaţiile directe trebuie făcute cu precauţie (200).
|
|
|
Miery úmrtnosti obyvateľstva kvôli úmrtiam súvisiacich s drogami sa medzi európskymi krajinami veľmi líšia, keď sa pohybujú od 0,2 po viac ako 50 úmrtí na milión obyvateľov (priemer 13). Vo väčšine krajín tento údaj leží v rozpätí 7 – 30 úmrtí na milión obyvateľov, pričom miery nad 25 sa zistili v Dánsku, Estónsku, Luxembursku, Fínsku, Spojenom kráľovstve a Nórsku. Medzi mužmi vo veku 15 – 39 rokov sú miery úmrtnosti obvykle trikrát vyššie (v priemere 40 úmrtí na milión obyvateľov), pričom sedem krajín uviedlo 80 úmrtí na milión obyvateľov. V rokoch 2003 – 2004 predstavovali úmrtia súvisiace s drogami 3 % všetkých úmrtí medzi Európanmi vo veku 15 – 39 rokov a viac ako 7 % v Dánsku, Grécku, Luxembursku, na Malte, v Rakúsku, Spojenom kráľovstve a Nórsku. Tieto údaje by sa mali považovať za minimálne odhady a malo by sa brať do úvahy, že napriek zlepšeniam stále ešte existujú rozdiely v kvalite poskytovania správ medzi krajinami, takže priame porovnania by sa mali robiť s opatrnosťou (200).
|
|
|
Stopnje smrtnosti prebivalstva zaradi z drogo povezanih smrtnih primerov so se med evropskimi državami zelo razlikovale, saj so segale od 0,2 do več kot 50 smrtnih primerov na milijon prebivalcev (povprečje 13). V večini držav je ta številka v razponu od 7 do 30 smrtnih primerov na milijon prebivalcev, na Danskem, v Estoniji, Luksemburgu, na Finskem, v Združenem kraljestvu in na Norveškem pa presega 25 smrtnih primerov. Med moškimi v starosti 15 do 39 let so stopnje smrtnosti značilno trikrat višje (povprečno 40 smrtnih primerov na milijon), v sedmih državah pa presegajo 80 smrtnih primerov na milijon. Z drogo povezani smrtni primeri so v letih 2003–2004 predstavljali 3 % vseh smrti med Evropejci v starosti 15 do 39 let, na Danskem, v Grčiji, Luksemburgu, na Malti, v Avstriji, Združenem kraljestvu in na Norveškem pa več kot 7 %. Te številke štejejo za minimalne ocene, upoštevati pa je treba tudi, da kljub izboljšanjem še vedno obstajajo precejšnje razlike v kakovosti poročanja med državami, tako da je pri neposrednih primerjavah potrebna previdnost (200).
|
|
|
Dödlighetstalet i befolkningen som hänför sig till narkotikarelaterade dödsfall skiljer sig kraftigt mellan olika europeiska länder, och varierar mellan 0,2 till drygt 50 dödsfall per en miljon invånare (medeltal 13). I de flesta länder ligger siffran i intervallet 7–30 dödsfall per en miljon invånare med siffror över 25 redovisade i Danmark, Estland, Luxemburg, Finland, Storbritannien och Norge. Bland män i åldersgruppen 15–39 år är dödligheten oftast tre gånger högre (i genomsnitt 40 dödsfall per en miljon invånare), och sju länder redovisar över 80 dödsfall per en miljon invånare. Narkotikarelaterade dödsfall stod för 3 % av samtliga dödsfall bland européer i åldersgruppen 15–39 år under perioden 2003–2004, och för över 7 % i Danmark, Grekland, Luxemburg, Malta, Österrike, Storbritannien och Norge. Dessa siffror skall betraktas som minimiskattningar samtidigt som det bör beaktas att det, trots förbättringar, fortfarande finns betydande skillnader mellan länderna när det gäller rapporternas kvalitet, varför direkta jämförelser bör göras med försiktighet (200).
|
|
|
Ar narkotiku lietošanu saistīto nāves gadījumu skaits iedzīvotāju vidū Eiropas valstīs ir ļoti atšķirīgs, svārstoties no 0,2 līdz vairāk nekā 50 nāves gadījumiem uz miljons iedzīvotājiem (vidēji 13). Lielākajā daļā valstu šis rādītājs svārstās no 7 līdz 30 nāves gadījumiem uz miljons iedzīvotājiem, bet Dānijā, Igaunijā, Luksemburgā, Somijā, Apvienotajā Karalistē un Norvēģijā ir konstatēti vairāk nekā 25 gadījumi. Mirstības rādītājs 15–39 gadus vecu vīriešu vidū parasti ir trīs reizes lielāks (vidēji 40 nāves gadījumi uz miljons iedzīvotājiem), bet septiņas valstis ziņo par vairāk nekā 80 nāves gadījumiem uz miljons iedzīvotājiem. Narkotiku lietošana ir bijis nāves cēlonis 3 % no visiem nāves gadījumiem 15–39 gadus vecu eiropiešu vidū 2003. un 2004. gadā, bet Dānijā, Grieķijā, Luksemburgā, Maltā, Austrijā, Apvienotajā Karalistē un Norvēģijā šis rādītājs pārsniedz 7 %. Šie skaitļi ir jāuzskata par minimālajiem aprēķiniem, turklāt jāņem vērā, ka, neraugoties uz uzlabojumiem, paziņošanas kvalitāte dažādās valstīs joprojām ievērojami atšķiras, tādēļ tieši salīdzinājumi ir jāveic piesardzīgi (200).
|
