|
|
Konopie indyjskie zajmują drugie miejsce, po heroinie, względem częstości ujmowania w sprawozdaniach dotyczących pacjentów poddawanych leczeniu po raz pierwszy (45). Istnieją znaczne różnice pomiędzy sytuacjami w różnych państwach, np.
|
|
|
Overall, after heroin, cannabis is also the second most frequently cited drug in reports on clients entering treatment for the first time (45). There are considerable variations between countries, with cannabis being cited by 2–3 % of all clients in Bulgaria and Poland but by more than 20 % of all clients in Denmark, Germany, Hungary and Finland (46). In all countries from which data are available, the proportion of clients seeking treatment for cannabis use is higher among new clients than among all clients, with only a few exceptions, where the proportions are roughly equal (47). Nonetheless, over the eight-year period 1996–2003, the proportion of cannabis clients among clients seeking treatment for all drugs increased from 9.4 % to 21.9 % (48). However, this analysis should be treated with caution as it is based on a restricted number of countries that can provide the data necessary for a time-trend comparison.
|
|
|
Dans l'ensemble, après l'héroïne, le cannabis est également la deuxième drogue la plus souvent citée dans les rapports sur les patients qui entament un traitement pour la première fois (45). Les variations entre les pays sont considérables, le cannabis étant cité par 2 à 3 % des patients en Bulgarie et en Pologne, mais par plus de 20 % des patients au Danemark, en Allemagne, en Hongrie et en Finlande (46). Dans tous les pays pour lesquels des données sont disponibles, la proportion de patients demandant un traitement pour usage du cannabis est plus élevée chez les nouveaux patients que sur le nombre total de patients, à de rares exceptions près, où les proportions sont pratiquement égales (47). Néanmoins, au cours des huit années entre 1996 et 2003, la proportion des consommateurs de cannabis parmi les patients demandant un traitement est passée de 9,4 % à 21,9 % pour l'ensemble des drogues (48). Ces chiffres doivent néanmoins être considérés avec prudence étant donné qu'ils reposent sur un nombre limité de pays en mesure de fournir les données nécessaires à une comparaison des tendances dans le temps.
|
|
|
Insgesamt ist Cannabis auch in den Berichten über die Drogenkonsumenten, die sich erstmals in Behandlung begeben, nach Heroin die am zweithäufigsten genannte Droge (45). Dabei gibt es beträchtliche Unterschiede zwischen den Ländern: In Bulgarien und Polen geben 2 % bis 3 % aller Patienten, in Dänemark, Deutschland, Ungarn und Finnland dagegen über 20 % aller Patienten (46) Cannabis an. In allen Ländern, für die Daten verfügbar sind, ist der Anteil der Patienten, die wegen Cannabisabhängigkeit eine Behandlung in Anspruch nehmen, bei den Erstpatienten höher als bei den Patienten insgesamt. Es gibt lediglich einige wenige Ausnahmen, bei denen die Anteile in etwa gleich hoch sind (47). Ungeachtet dessen ist im Laufe der acht Jahre von 1996 bis 2003 der Anteil der Cannabispatienten an der Gesamtzahl aller Patienten, die sich wegen Drogenproblemen einer Therapie unterziehen, von 9,4 % auf 21,9 % gestiegen (48). Diese Analyse ist jedoch mit Vorsicht zu interpretieren, da sie auf einer begrenzten Zahl von Ländern basiert, die die erforderlichen Daten für einen Vergleich der Tendenzen im Zeitverlauf bereitstellen können.
|
|
|
En general, el cannabis es también la segunda droga más citada en los informes de pacientes que inician un tratamiento por primera vez (45), sólo por detrás de la heroína. Existen variaciones considerables entre países, de modo que el cannabis es mencionado por el 2 % o 3 % de los pacientes de Bulgaria y Polonia, y por más del 20 % de los pacientes de Dinamarca, Alemania, Hungría y Finlandia (46). En todos los países que han facilitado datos, el porcentaje de pacientes que solicitan tratamiento por consumo de cannabis es mayor entre los nuevos pacientes que entre los antiguos, con escasas excepciones, donde los porcentajes son aproximadamente iguales (47). Sin embargo, a lo largo del período de ocho años comprendido entre 1996 y 2003, el porcentaje de pacientes de cannabis entre los pacientes que solicitaron tratamiento por todo tipo de drogas pasó del 9,4 % al 21,9 % (48). No obstante, este análisis ha de tomarse con precaución, ya que se basa en una cantidad limitada de países que pueden proporcionar los datos necesarios para realizar una comparación de tendencias temporales.
|
|
|
Nel complesso, dopo l’eroina, la cannabis è anche la seconda droga più citata nelle cartelle cliniche dei pazienti che per la prima volta si sottopongono a un trattamento (45). Si notano variazioni notevoli da paese a paese: la cannabis è citata dal 2-3% di tutti i pazienti in Bulgaria e Polonia, ma da oltre il 20% di tutti i pazienti in Danimarca, Germania, Ungheria e Finlandia (46). In tutti i paesi in cui sono disponibili dati, la proporzione di pazienti che chiedono un trattamento per il consumo di cannabis è maggiore tra i nuovi pazienti rispetto agli altri, con poche eccezioni in cui il rapporto è più o meno lo stesso (47). Ciò nonostante, nell’arco del periodo di otto anni 1996-2003, la percentuale rispetto ai pazienti che cercano un trattamento per tutte le altre droghe è aumentata dal 9,4% al 21,9% (48). Quest’analisi dovrebbe venire ugualmente considerata con cautela essendo basata su un numero ristretto di paesi in grado di fornire i dati necessari per un confronto delle tendenze nel tempo.
|
|
|
Συνολικά, μετά την ηρωίνη, η κάνναβη είναι επίσης το δεύτερο συχνότερα αναφερόμενο ναρκωτικό στις πληροφορίες για τα άτομα που προσφεύγουν σε θεραπεία για πρώτη φορά (45). Υπάρχουν σημαντικές διαφοροποιήσεις μεταξύ των χωρών, καθώς η κάνναβη αναφέρεται από 2–3 % του συνόλου των ατόμων που ζητούν θεραπεία στη Βουλγαρία και στην Πολωνία, αλλά από περισσότερο από 20 % του συνόλου των ατόμων που ζητούν θεραπεία στη Δανία, τη Γερμανία, την Ουγγαρία και τη Φινλανδία (46). Σε όλες τις χώρες για τις οποίες υπάρχουν διαθέσιμα στοιχεία, το ποσοστό των ατόμων που ζητούν θεραπεία απεξάρτησης από την κάνναβη είναι υψηλότερο στα άτομα που εισάγονται για πρώτη φορά για θεραπεία από ό,τι στο σύνολο των ατόμων που ζητούν θεραπεία, με λιγοστές μόνον εξαιρέσεις, όπου τα ποσοστά είναι περίπου ίσα (47). Παρ’ όλα αυτά, κατά την οκταετία 1996–2003, το ποσοστό των χρηστών κάνναβης στα άτομα που ζητούν θεραπεία απεξάρτησης από το σύνολο των ναρκωτικών αυξήθηκε από 9,4 % σε 21,9 % (48). Ωστόσο, η ανάλυση αυτή πρέπει να αντιμετωπίζεται με προσοχή, καθώς βασίζεται σε περιορισμένο αριθμό χωρών που μπορούν να παράσχουν τα απαραίτητα στοιχεία για μια σύγκριση των τάσεων σε βάθος χρόνου.
|
|
|
Over het geheel is cannabis, na heroïne, ook de meest genoemde drug in verslagen over cliënten die voor de eerste keer in behandeling gaan (45). Er bestaan op dit punt echter aanzienlijke verschillen tussen landen: in Bulgarije en Polen wordt cannabis slechts door 2-3% van alle cliënten genoemd, terwijl dat in Denemarken, Duitsland, Hongarije en Finland bij meer dan 20% van alle cliënten het geval is (46). In vrijwel alle landen waarvoor gegevens beschikbaar zijn, is het aandeel van cliënten die voor cannabis in behandeling gaan, hoger onder nieuwe cliënten dan onder alle cliënten; hierop bestaan slechts enkele uitzonderingen en in die gevallen is de verhouding min of meer 50:50 (47). Niettemin is het percentage cannabisgebruikers onder cliënten die in behandeling gaan voor drugs tussen 1996 en 2003 gestegen van 9,4 tot 21,9% (48). Ook hierbij dient weer de nodige voorzichtigheid te worden betracht omdat slechts een beperkt aantal landen de noodzakelijke gegevens voor een trendmatige analyse over die acht jaar ter beschikking kan stellen.
|
|
|
Celkem je konopí po heroinu rovněž druhou nejčastěji uváděnou drogou ve zprávách o klientech, kteří nastoupili léčbu poprvé (45). Mezi jednotlivými zeměmi existují výrazné rozdíly. Konopí je uváděno u 2–3 % klientů v Bulharsku a Polsku, ale více než u 20 % všech klientů v Dánsku, Německu, Maďarsku a Finsku (46). Ve všech zemích, z nichž jsou k dispozici údaje, je podíl klientů, kteří vyhledali léčbu v souvislosti s užíváním konopí, vyšší u nových klientů než u všech klientů. Existuje pouze několik výjimek, kdy jsou procenta zhruba stejná (47). Přesto se během osmiletého období v letech 1996–2003 podíl klientů užívajících konopí mezi klienty, kteří vyhledali léčbu v souvislosti se všemi drogami, zvýšil z 9,4 % na 21,9 % (48). K této analýze je však třeba přistupovat opatrně, neboť je založena na omezeném počtu zemí, které mohou poskytnout údaje nezbytné pro srovnání časových trendů.
|
|
|
Generelt er cannabis, efter heroin, også det stof, der nævnes næsthyppigst i rapporterne om klienter, der kommer i behandling for første gang (45). Der er store udsving fra land til land, idet cannabis kun nævnes af 2–3 % af alle klienter i Bulgarien og Polen, men af over 20 % af alle klienter i Danmark, Tyskland, Ungarn og Finland (46). I alle lande, for hvilke der foreligger data, er andelen af klienter, der søger behandling for cannabisbrug, højere blandt nye klienter end blandt alle klienter, med kun nogle få undtagelser, hvor andelene er stort set lige store (47). I otteårsperioden 1996–2003 steg andelen af cannabisklienter blandt klienter, der søgte behandling for brug alle stoffer, imidlertid fra 9,4 % til 21,9 % (48). Denne analyse bør dog behandles med forsigtighed, da den er baseret på et begrænset antal lande, der kan fremvise de fornødne data til en sammenligning af tidstendenser.
|
|
|
Aruannetes esmakordselt ravile pöörduvate klientide kohta on kanep üldarvestuses heroiini järel teisel kohal ka esinemissageduse poolest (45). Riigiti esineb arvestatavaid erinevusi − Bulgaarias ja Poolas teatab kanepist 2–3% kõikidest klientidest, aga Taanis, Saksamaal, Ungaris ja Soomes rohkem kui 20% kõikidest klientidest (46). Kõikides riikides, mille kohta andmed on kättesaadavad, on kanepi tõttu ravi taotlevate klientide osakaal uute klientide hulgas suurem kui kõikide klientide hulgas kokku, erandiks on vaid mõned riigid, kus kõnealused arvud on laias laastus võrdsed (47). Sellest olenemata suurenes kaheksa aasta jooksul, 1996–2003, kanepi tõttu ravi taotlevate klientide osakaal mis tahes uimasti tõttu ravi taotlevate klientide üldarvestuses 9,4 protsendilt 21,9 protsendini (48). Sellesse analüüsi tuleb siiski suhtuda ettevaatusega, kuna siin on kasutatud infot piiratud arvust riikidest, mis suudavad esitada vajalikke andmeid suundumuste võrdlemiseks ajaperspektiivis.
|
|
|
Yleisesti katsoen kannabis on heroiinin jälkeen myös toiseksi useimmin mainittu huume ensimmäistä kertaa hoitoon hakeutuvia asiakkaita koskevissa raporteissa (45). Maiden välillä on suuria eroja, kannabiksen mainitsee 2–3 prosenttia kaikista asiakkaista Bulgariassa ja Puolassa mutta yli 20 prosenttia kaikista asiakkaista Tanskassa, Unkarissa ja Suomessa (46). Kaikissa maissa, joista tietoja on saatavilla, kannabiksen käytön takia hoitoon hakeutuvien asiakkaiden osuus on korkeampi uusien asiakkaiden joukossa kuin kaikkien asiakkaiden joukossa, lukuun ottamatta muutamaa poikkeusta, joissa nämä osuudet ovat lähes samat (47). Vuodesta 1996 vuoteen 2003 ulottuvana kahdeksan vuoden ajanjaksona kannabisasiakkaiden osuus kaikkien huumeiden takia hoitoon hakeutuvista asiakkaista kasvoi kuitenkin 9,4 prosentista 21,9 prosenttiin (48). Tähän analyysiin on kuitenkin syytä suhtautua varoen, sillä se perustuu rajalliseen määrään maita, jotka pystyvät toimittamaan ajallisten suuntausten vertailuun tarvittavia tietoja.
|
|
|
Összességében a kannabisz a heroin mögött a második leggyakrabban említett kábítószer a gyógykezelésre első alkalommal jelentkező páciensekről szóló jelentésekben(45). Az országok között jelentősek a különbségek, így Bulgáriában és Lengyelországban az összes páciens 2–3%-a említi meg a kannabiszt, míg Dániában, Németországban, Magyarországon és Finnországban az összes páciens több mint 20%-a(46). Az összes országot tekintve, ahonnan adatokkal rendelkezünk, a kannabiszhasználat miatt gyógykezelésre jelentkező páciensek aránya általában magasabb az új páciensek között, mint az összes páciens között; ez alól csak néhány kivétel van, ahol az arányok nagyjából megegyeznek(47). Ezzel együtt az 1996–2003 közötti nyolcéves időszakban a kannabiszfogyasztó páciensek aránya az összes, bármilyen kábítószer-fogyasztás miatt gyógykezelésre jelentkező páciens között 9,4%-ról 21,9%-ra emelkedett(48). Ezzel az elemzéssel azonban óvatosan kell bánni, mivel ez arra a korlátozott számú országra alapul, amelyek biztosítani tudják az időbeli tendenciák összehasonlításához szükséges adatokat.
|
|
|
Generelt er cannabis det nest hyppigst oppgitte stoffet etter heroin i rapportene om klienter som kommer til behandling for første gang (45). Det er betydelige variasjoner mellom landene; cannabis oppgis av 2-3 % av alle klienter i Bulgaria og Polen men av over 20 % av alle klienter i Danmark, Tyskland, Ungarn og Finland (46). I alle land som har lagt fram data er andelen klienter som søker behandling for cannabisbruk, høyere blant nye klienter enn blant alle klienter, på et par unntak nær, der andelene er omtrent like store (47). I åtteårsperioden 1996-2003 økte andelen cannabisklienter blant alle som søkte behandling uansett narkotisk stoff, fra 9,4 % til 21,9 % (48). Denne analysen er imidlertid beheftet med en del usikkerhet da tidstrendene er utarbeidet på bakgrunn av informasjon fra et begrenset antall land.
|
|
|
Pe ansamblu, canabisul este, după heroină, al doilea drog cel mai frecvent citat în rapoartele privind clienţii care beneficiază de tratament pentru prima dată (45). Există variaţii considerabile de la o ţară la alta, canabisul fiind citat pentru 2–3 % din totalul clienţilor în Bulgaria şi Polonia, şi pentru peste 20 % din totalul clienţilor în Danemarca, Germania, Ungaria şi Finlanda (46). În toate ţările pentru care există date, proporţia clienţilor care solicită tratament pentru dependenţă de canabis este mai mare în rândul clienţilor noi decât proporţia lor din numărul total de clienţi, existând doar câteva excepţii, în care aceste proporţii sunt aproape egale (47). Totuşi, pe parcursul perioadei de opt ani dintre 1996–2003, proporţia clienţilor tratamentului pentru dependenţă de canabis din totalul clienţilor noi care au solicitat tratament pentru toate drogurile a crescut de la 9,4 % la 21,9 % (48). Această analiză trebuie însă tratată cu precauţie, deoarece se bazează pe un număr limitat de ţări care pot furniza datele necesare pentru o comparaţie a tendinţelor înregistrate în timp.
|
|
|
Celkovo je teda, po heroíne, kanabis druhou najčastejšie uvádzanou drogou v správach o klientoch nastupujúcich liečbu po prvýkrát (45). Medzi jednotlivými krajinami sú podstatné rozdiely, pokiaľ ide o kanabis, ktorý uviedli 2 až 3 % všetkých klientov v Bulharsku a Poľsku, po viac ako 20 % všetkých klientov v Dánsku, Nemecku, Maďarsku a vo Fínsku (46). Vo všetkých krajinách, z ktorých sú údaje k dispozícii, je medzi novými klientmi vyššie percento žiadateľov o liečbu zo závislosti od kanabisu než medzi všetkými klientmi; iba pri málo výnimkách sú percentá žiadateľov v oboch prípadoch zhruba rovnaké (47). A predsa v období ôsmich rokov 1996 až 2003 vzrástol medzi klientmi žiadajúcimi o liečbu z drogových závislostí podiel klientov závislých od kanabisu z 9,4 % na 21,9 % (48). Túto analýzu však treba brať opatrne, pretože vychádza z obmedzeného počtu krajín, ktoré môžu poskytnúť údaje potrebné na porovnanie trendu v čase.
|
|
|
Konoplja je za heroinom postala druga najpogosteje citirana droga v poročilih o številu oseb, ki se prvič vključijo v zdravljenje (45). Med državami obstaja občutne razlike, pri čemer o konoplji v Bolgariji in na Poljskem poročajo v 2–3 % vseh zdravljenih oseb ter v več kot 20 % vseh zdravljenih oseb na Danskem, v Nemčiji, na Madžarskem in Finskem (46). V vseh državah, iz katerih so na voljo podatki, je delež oseb, ki iščejo zdravljenje zaradi uživanja konoplje, višji med novimi zdravljenimi osebami kot med vsemi zdravljenimi osebami, razen z nekaj izjemami, pri katerih so deleži približno enaki (47). Kljub temu se je v osemletnem obdobju med letoma 1996 in 2003 delež uživalcev konoplje med osebami, ki so iskale zdravljenje odvisnosti od vseh vrst drog, povečal z 9,4 % na 21,9 % (48). Vendar je to analizo treba obravnavati pazljivo, ker temelji na omejenem številu držav, ki lahko zagotovijo potrebne podatke za primerjavo časovnih trendov.
|
|
|
Cannabis är totalt sett också den näst vanligaste drogen efter heroin som nämns i rapporter om nyintagna för missbruksbehandling(45). Det finns stora skillnader mellan länderna. I Bulgarien och Polen nämns cannabis av 2–3 % av alla klienter, men i Danmark, Tyskland, Ungern och Finland av mer än 20 % av alla klienter(46). I alla länder för vilka det finns tillgängliga uppgifter är andelen klienter som söker behandling för cannabismissbruk högre bland nya klienter än bland klienterna totalt, utom i några få fall, där andelarna är ungefär lika stora(47). Under de åtta åren mellan 1996 och 2003 ökade emellertid andelen klienter som sökte behandling för cannabismissbruk bland klienter som sökte behandling för alla typer av narkotikamissbruk från 9,4 % till 21,9 %(48). Denna analys bör dock tolkas med försiktighet eftersom den baseras på det begränsade antal länder som kan lämna de uppgifter som krävs för en jämförelse av tidstrender.
|
|
|
Vispārēji, tūlīt pēc heroīna, kaņepes ir otrā visbiežāk pieminētā narkotika ziņojumos par pacientiem, kas pirmoreiz iziet ārstniecības kursu (45). Pastāv ievērojamas atšķirības valstu starpā, norādot kaņepju lietošanu 2–3 % gadījumu no visiem pacientiem Bulgārijā un Polijā, bet vairāk kā 20% no visiem pacientiem Dānijā, Vācijā, Ungārijā un Somijā (46). Visās valstīs, no kurām ir pieejami dati, to pacientu, kas vēlas saņemt ārstēšanu no kaņepju lietošanas, proporcija ir lielāka jauno pacientu vidū nekā visu pacientu kopējā skaita vidū, ar tikai dažiem izņēmumiem, kad šīs proporcijas ir aptuveni vienādas (47). Jebkurā gadījumā astoņu gadu laikā no 1996. līdz 2003. gadam kaņepju pacientu proporcionālais daudzums to pacientu starpā, kuri vēlas saņemt ārstēšanu no visu veidu narkotiku lietošanas, ir pieaudzis no 9,4% līdz 21,9% (48).Taču šī analīze ir jāvērtē piesardzīgi, jo tā ir balstīta uz ierobežotu valstu skaitu, kuras var sniegt nepieciešamos datus noteikta laika tendenču salīdzinājumam.
|
