|
|
В истории они впервые упомянуты как наемные пращники на службе Селевкидов и Парфии, однако само название "курды" появляется только в источниках времен Сасанидов, повествующих о войне Ардашира с предводителем курдов Мадигом.
|
|
|
The origins of the Kurds are oft-speculated. One tale suggests they are the children of the Djinn, seraphic servants of King Solomon who remained on earth after their lord's death. Another legend states that the Kurds were founded by Melik Kurdim, a follower of Noah, after the biblical flood. Whatever their origins, the Kurds were first noted as mercenary slingers for the Seleucid Empire and Parthia. They are not referred to as 'Kurds', however, until the time of the Sassanids, when the founder of the empire, Ardashir, battled the Kurds and their leader, Madig. Their loyalty was fluid; they provided military support for both Eastern Rome and the Sassanids throughout antiquity, depending on which power was in overall control of their homelands at the time.
|
|
|
L'origine des Kurdes est source de nombreuses spéculations. Une légende raconte qu'ils descendent des djinns, les serviteurs séraphiques du roi Salomon qui restèrent sur Terre après la mort de leur seigneur. Une autre prétend qu'ils viennent d'une tribu fondée par Melik Kurdim, un disciple de Noé, après le Déluge. En tout cas, les Kurdes furent observés pour la première fois en tant que frondeurs mercenaires pour l'empire séleucide et la Parthie. On ne les appela cependant pas « Kurdes » jusqu'à l'ère sassanide, lorsque le fondateur de l'empire, Ardashir, les combattit, ainsi que leur chef, Madîg. Leur loyauté était changeante : ils fournirent un soutien militaire à la Rome d'orient et aux Sassanides tout au long de l'antiquité, en fonction du pouvoir qui contrôlait leur territoire.
|
|
|
Über die Ursprünge der Kurden wird viel spekuliert. Eine Geschichte sieht sie als Kinder des Dschinn, engelhafte Diener des König Salomon, die nach dem Tod ihres Herrn auf der Erde verblieben. Eine weitere Legende beschreibt die Gründung der Kurden durch Melik Kurdim, einem Gefolgsmann Noahs, nach der biblischen Flut. Woher die Kurden auch kamen, sie wurden erstmals als Söldnerschleuderer des Seleukidenreichs und Parthiens bemerkt. Allerdings bezeichnete man sie erst zur Zeit der Sassaniden als „Kurden“, als der Gründer des Reichs, Ardaschir, gegen die Kurden und ihren Anführer Madig kämpfte. Die Treue der Kurden war wechselhaft. Sie boten in der Antike ihre Militärdienste sowohl den Oströmern als auch den Sassaniden an, je nach dem, welche Macht gerade die Gesamtherrschaft über ihre Heimat hatte.
|
|
|
Sulle origini dei Curdi esistono varie leggende. Secondo alcuni sarebbero i figli dei jinn, servitori serafici del re Solomone che rimasero sulla Terra dopo la morte del loro signore. Secondo altri, i Curdi ebbero come capostipite Melik Kurdim, un seguace di Noè, dopo il diluvio universale. A prescindere dalle loro origini, i Curdi furono notati prima di tutto in quanto frombolieri mercenari dell’Impero seleucide e della Partia. Tuttavia, non sono chiamati Curdi fino all’epoca dei Sasanidi, quando il fondatore dell’impero, Ardashir, si scontrò con loro e il loro leader, Madig. Dimostrarono grande lealtà; in tutta l’antichità fornirono supporto militare sia all’Impero romano d’oriente, sia ai Sasanidi, in base a quale potenza controllava le loro terre in quel momento.
|
|
|
O původu Kurdů se vedou obsáhlé debaty. Podle jedné legendy jsou potomky džinů, serafínských služebníků krále Šalomouna, kteří po smrti svého pána zůstali na Zemi. Podle další byl jejich praotcem Quáwa, následník Noa v době následující po biblické potopě. Bez ohledu na původ se do historie poprvé zapisují jako žoldnéřští prakovníci ve službách Seleukovské říše a Parthie. Jako o Kurdech se o nich ale hovoří až od dob Sásánovců. Ardašír, zakladatel říše, s Kurdy v čele s jejich vůdcem Madigem bojoval. Oddanost Kurdů byla nestálá – vojensky podporovali po celý starověk Východořímskou říši i Sásánovce, podle toho, která z mocností právě ovládala jejich území.
|
|
|
Spory o pochodzenie Kurdów toczą się po dziś dzień. Jak głosi legenda, byli to potomkowie dżinów służących królowi Salomonowi, skazanych na ziemski żywot po śmierci władcy. Według innej opowieści, Kurdowie wywodzili się od Melika Kurdima, jednego z wyznawców Noego po biblijnym potopie. Tak czy inaczej, Kurdowie dali się poznać jako najemni procarze walczący dla Imperium Seleucydów i Partii. Słowo "Kurdowie" pojawia się jednak dopiero w czasach Sasanidów. Założyciel imperium, Ardaszir, wojował z kurdyjskim wodzem, Madigiem. Ich lojalność bywała zmienna - w zależności od aktualnego rozkładu sił, walczyli zarówno po stronie Wschodniego Rzymu, jak i Sasanidów.
|
|
|
Kürtlerin kökeni sıklıkla tartışılan bir konudur. Bir hikayeye göre Kürtler, efendilerinin ölümünden sonra dünyada kalan Kral Süleyman'ın melek benzeri hizmetkârları olan Cinlerin çocukları olduğunu söylerken, bir başka efsaneye göreyse Kürtler, Nuh Tufan'ı sonrasında, Nuh'un bir takipçisi olan Melik Kürdim tarafından kurulmuş bir topluluktur. Kökenleri ne olursa olsun, Kürtler ilk kez Selevkos İmparatorluğu ve Partya adına sapanlı paralı asker olarak dikkat çekti. Buna rağmen, bu halkın "Kürtler" ismiyle anılmaya başlaması Sasanilerin zamanına denk gelir. Bu dönemde, Sasani İmparatorluğunun kurucusu Ardeşir ile Kürtler ve liderleri Madig savaşır. Kürtlerin bağlı oldukları kişiler zaman içinde değişiklik gösterir. O sırada kimin vatanlarını kontrol ettiğine bağlı olarak hem Doğu Roma'ya, hem de Sasanilere askeri destek sunmuşlardır.
|
