|
|
Estimates of the prevalence of problem opioid use at national level over the period 2000–04 range between 1 and 8 cases per 1 000 population aged 15–64 (based on midpoints of estimates). Estimated prevalence rates of problem opioid use differ greatly between countries, although when different methods have been used within one country the results are largely consistent.
|
|
|
Les estimations de la prévalence de l'usage problématique d'opiacés au niveau national au cours de la période 2000-2004 oscillent entre 1 et 8 cas par 1 000 personnes âgées de 15 à 64 ans (sur la base de moyennes estimatives). Les taux de prévalence estimés pour l'usage problématique d'opiacés varient considérablement entre les pays, même si, à l'intérieur d'un même pays, les résultats obtenus en utilisant différentes méthodes sont assez cohérents. Ce sont l'Irlande, l'Italie, le Luxembourg, Malte et l'Autriche qui rapportent les estimations les plus élevées de l'usage problématique d'opiacés (entre 5 et 8 cas par 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans), tandis que la République tchèque, l'Allemagne, la Grèce, Chypre, la Lettonie et les Pays‑Bas se situent au bas de l'échelle (moins de 4 cas par 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans) (Figure 8). Quelques-unes des estimations les moins documentées proviennent des nouveaux États membres de l'UE, mais Malte déclare un taux de prévalence supérieur (entre 5,4 et 6,2 cas par 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans). En partant des rares données disponibles, on peut déduire une prévalence globale dans l'UE de l'usage problématique d'opiacés comprise entre 2 et 8 cas par 1 000 habitants âgés de 15 à 64 ans. Cependant, ces estimations sont loin d'être solides et devront être affinées dès que des données supplémentaires seront disponibles.
|
|
|
Für den Zeitraum 2000 bis 2004 liegen die Schätzungen der Prävalenz des problematischen Opioidkonsums auf nationaler Ebene zwischen einem und acht Fällen je 1 000 Erwachsene im Alter zwischen 15 und 64 Jahren (bezogen auf die mittleren Schätzwerte). Hinsichtlich der geschätzten Prävalenzraten für den problematischen Opioidkonsum gibt es offenbar große Unterschiede zwischen den Ländern; andererseits ist festzustellen, dass auch wenn innerhalb eines Landes unterschiedliche Verfahren angewendet wurden, weitgehend kohärente Ergebnisse erzielt wurden. Höhere Schätzwerte für den problematischen Opioidkonsum meldeten Irland, Italien, Luxemburg, Malta und Österreich (fünf bis acht Fälle je 1 000 Einwohner im Alter zwischen 15 und 64 Jahren), während die Tschechische Republik, Deutschland, Griechenland, Zypern, Lettland und die Niederlande niedrigere Raten meldeten (weniger als vier Fälle je 1 000 Einwohner im Alter zwischen 15 und 64 Jahren) (Abbildung 8). Einige der niedrigsten gut dokumentierten Schätzungen liegen nun aus den neuen EU-Mitgliedstaaten vor, wobei jedoch aus Malta eine höhere Prävalenz gemeldet wurde (5,4 bis 6,2 Fälle je 1 000 Einwohner im Alter zwischen 15 und 64 Jahren). Aus den begrenzten Daten kann für die gesamte EU eine Prävalenz des problematischen Opioidkonsums zwischen zwei und acht Fällen je 1 000 Einwohner im Alter zwischen 15 und 64 Jahren errechnet werden. Diese Schätzungen sind jedoch bei weitem nicht verlässlich und müssen präzisiert werden, wenn mehr Daten vorliegen.
|
|
|
Las estimaciones sobre la prevalencia nacional del consumo problemático de opiáceos durante el período 2000-2004 oscilan entre uno y ocho casos por cada 1 000 habitantes de entre 15 y 64 años (basado en los promedios de las estimaciones). Las tasas de prevalencia estimadas de consumo problemático de opiáceos difieren en gran medida entre países, aunque cuando se han empleado distintos métodos en un mismo país, los resultados han sido notablemente coherentes. Las tasas más elevadas de consumo problemático de opiáceos se registraron en Irlanda, Italia, Luxemburgo, Malta y Austria (entre cinco y ocho casos por cada 1 000 habitantes de entre 15 y 64 años), mientras que las tasas más bajas fueron declaradas por la República Checa, Alemania, Grecia, Chipre, Letonia y los Países Bajos (menos de cuatro casos por cada 1 000 habitantes de entre 15 y 64 años) (gráfico 8). Algunas de las estimaciones bien documentadas que presentan unos resultados más bajos en la actualidad proceden de los nuevos Estados miembros de la UE, aunque Malta informó de una prevalencia más elevada (entre 5,4 y 6,2 casos por cada 1 000 habitantes de entre 15 y 64 años). A través de la limitada información disponible se puede determinar una prevalencia del consumo problemático de opiáceos en la UE de entre dos y ocho casos por cada 1 000 habitantes de entre 15 y 64 años de edad. No obstante, estas estimaciones distan mucho de ser totalmente fiables y será necesario concretarlas conforme se vayan facilitando más datos.
|
|
|
Le stime relative alla prevalenza del consumo problematico di oppiacei a livello nazionale nel periodo 2000-2004 vanno da 1 a 8 casi ogni 1 000 soggetti all’interno della fascia di popolazione d’età compresa tra 15 e 64 anni (sulla base dei punti mediani delle stime). Il dato sulla prevalenza del consumo problematico di oppiacei varia enormemente da paese a paese, sebbene i risultati siano perlopiù coerenti quando metodi diversi vengono usati all’interno dello stesso paese. Le stime più elevate sono segnalate da Irlanda, Italia, Lussemburgo, Malta e Austria (5-8 casi ogni 1 000 abitanti d’età 15-64 anni). I valori più bassi sono riferiti da Repubblica ceca, Germania, Grecia, Cipro, Lettonia e Paesi Bassi (
|
|
|
Os cálculos da prevalência do consumo problemático de opiáceos a nível nacional, no período de 2000 a 2004, situam-se entre um e oito casos por cada 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos (utilizando os pontos médios das estimativas). As taxas estimadas da prevalência do consumo problemático de opiáceos apresentam grandes diferenças entre os países, embora nos casos em que foram utilizados métodos diferentes dentro do mesmo país os resultados sejam em grande medida coerentes. As estimativas mais elevadas são as comunicadas pela Irlanda, Itália, Luxemburgo, Malta e Áustria (5 a 8 casos por 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos), e as taxas mais baixas são mencionadas pela República Checa, Alemanha, Grécia, Chipre, Letónia e Países Baixos (menos de quatro casos por 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos) (Figura 8). Alguns dos cálculos mais baixos, bem documentados, actualmente disponíveis são provenientes dos novos Estados-Membros da UE, mas em Malta foi comunicada uma prevalência mais elevada (5,4–6,2 casos por 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos). Dos poucos dados existentes é possível concluir que a prevalência geral do consumo problemático de opiáceos a nível da UE varia entre dois e oito casos por 1 000 habitantes com idades compreendidas entre 15 e 64 anos. Contudo, estas estimativas estão longe de estar adequadamente fundamentadas e terão de ser revistas quando existirem mais dados disponíveis.
|
|
|
Οι εκτιμήσεις για την επικράτηση της προβληματικής χρήσης οπιοειδών σε εθνικό επίπεδο κατά την περίοδο 2000–04 κυμαίνονται από 1 έως 8 περιπτώσεις ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών (λαμβάνοντας τα διάμεσα σημεία του φάσματος των εκτιμήσεων). Τα ποσοστά επικράτησης της προβληματικής χρήσης οπιοειδών φαίνεται να διαφέρουν σημαντικά από χώρα σε χώρα, αλλά τα αποτελέσματα είναι σε μεγάλο βαθμό συνεπή όταν έχουν χρησιμοποιηθεί διαφορετικές μέθοδοι στην ίδια χώρα. Οι υψηλότερες εκτιμήσεις προβληματικής χρήσης οπιοειδών αναφέρονται από την Ιρλανδία, την Ιταλία, το Λουξεμβούργο, τη Μάλτα και την Αυστρία (5–8 περιπτώσεις ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών), ενώ τα χαμηλότερα ποσοστά αναφέρονται από την Τσεχική Δημοκρατία, τη Γερμανία, την Ελλάδα, την Κύπρο, τη Λεττονία και τις Κάτω Χώρες (λιγότερες από τέσσερις περιπτώσεις ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών) (Διάγραμμα 8). Μερικές από τις χαμηλότερες καλά τεκμηριωμένες εκτιμήσεις που είναι διαθέσιμες επί του παρόντος προέρχονται από τις νέες χώρες της ΕΕ, αλλά στη Μάλτα αναφέρθηκε υψηλότερη επικράτηση (5,4–6,2 περιπτώσεις ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών). Από τα περιορισμένα στοιχεία μπορεί κανείς να συναγάγει γενική επικράτηση για την προβληματική χρήση ναρκωτικών σε επίπεδο ΕΕ που κυμαίνεται από δύο έως οκτώ περιπτώσεις ανά 1 000 κατοίκους ηλικίας 15–64 ετών. Ωστόσο, οι εκτιμήσεις αυτές δεν μπορούν να θεωρηθούν ασφαλείς και πρέπει να επανεξετασθούν όταν θα είναι διαθέσιμα περισσότερα στοιχεία.
|
|
|
Schattingen van de prevalentie van problematisch opioïdengebruik op landelijk niveau voor de periode 2000-2004 lopen uiteen tussen 1 en 8 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar (op basis van de medianen van schattingen). De geschatte prevalentiepercentages van problematisch opioïdengebruik verschillen sterk van land tot land, maar als er in een bepaald land verschillende methoden zijn gebruikt, komen de resultaten in dat land grotendeels overeen. Hogere schattingen voor problematisch opioïdengebruik worden gemeld door Ierland, Italië, Luxemburg, Malta en Oostenrijk (5-8 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar), en lagere schattingen worden gerapporteerd door Tsjechië, Duitsland, Griekenland, Cyprus, Letland en Nederland (minder dan 4 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar) (Figuur 8). Sommige van de laagste, goed gedocumenteerde schattingen die nu beschikbaar zijn, betreffen de nieuwe EU-lidstaten, maar Malta meldt een hogere prevalentie (5,4-6,2 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar). Uit de beperkte gegevens kan voor de EU een algemene prevalentie van problematisch opioïdengebruik van 2 tot 8 gevallen per 1 000 personen in de leeftijdsgroep tussen de 15 en 64 jaar worden afgeleid. Dit zijn echter zeer grove schattingen die bijgesteld moeten worden naarmate er meer gegevens beschikbaar komen.
|
|
|
Odhady prevalence problémového užívání opiátů na národní úrovni v období 2000–2004 se pohybovaly v rozmezí od 1 do 8 případů na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let (na základě středních hodnot odhadů). Odhadované prevalence problémového užívání opiátů se mezi zeměmi značně liší, ačkoli i přes použití různých metod v jedné zemi jsou výsledky velmi konzistentní. Vyšší odhady problémového užívání opiátů hlásí Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta a Rakousko (5 až 8 případů na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let), nižší odhady Česká republika, Německo, Řecko, Kypr, Lotyšsko a Nizozemsko (méně než 4 případy na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let) (obr. 8). Jedny z nejnižších dobře podložených odhadů jsou v současnosti k dispozici z nových zemí EU, i když na Maltě byla hlášena prevalence vyšší (5,4 až 6,2 případů na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let). Z těchto omezených údajů lze odvodit celkovou prevalenci problémového užívání opiátů v EU v rozmezí 2 až 8 případů na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let. Tyto odhady však stále nejsou ani zdaleka pevné a bude nutné je zpřesnit, jakmile bude k dispozici více údajů.
|
|
|
Skønnene over udbredelsen af problematisk opioidbrug på nationalt plan i perioden 2000–2004 ligger på 1–8 tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år (ved brug af midtpunkterne i skønnene). Den skønnede udbredelse af problematisk opioidbrug er meget forskellig fra land til land, selv om resultaterne er stort set konsistente, når forskellige metoder er blevet anvendt inden for ét land. Skønnene over problematisk opioidbrug er højere for Irland, Italien, Luxembourg, Malta og Østrig (5–8 tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år), mens de er lavere for Tjekkiet, Tyskland, Grækenland, Cypern, Letland og Nederlandene (under 4 tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år) (figur 8). Nogle af de laveste, velunderbyggede skøn, der nu foreligger, er fra de nye EU-lande, men i Malta er der meldt om en højere udbredelse (5,4–6,2 tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år). På grundlag af de begrænsede data kan der udledes en generel udbredelse af problematisk opioidbrug i EU på mellem 2 og 8 tilfælde pr. 1 000 indbyggere i alderen 15–64 år. Disse skøn er dog langtfra solide og vil skulle justeres, efterhånden som der foreligger flere data.
|
|
|
Probleemse opioidide tarbimise levimus ühe riigi ulatuses ajavahemikul 2000–2004 ulatub ühest kuni kaheksa juhtumini 1000 inimese kohta 15–64aastaste vanuserühmas (näitajate keskmiste järgi). Probleemse opioidide tarbimise levimuse hinnangulised määrad on riigiti väga erinevad, kuid erinevate meetodite kasutamisel ühes riigis on tulemused suures osas kokkulangevad. Kõrgematest probleemse opioidide tarbimise määradest teatavad Iirimaa, Itaalia, Luksemburg, Malta ja Austria (5–8 juhtumit 1000 elaniku kohta 15–64aastaste vanuserühmas), ning madalamatest määradest teatavad Tšehhi Vabariik, Saksamaa, Kreeka, Küpros, Läti ja Madalmaad (alla nelja juhtumi 1000 elaniku kohta 15–64aastaste vanuserühmas) (joonis 8). ELi uute riikide määrad on praegu kättesaadavate hästi dokumenteeritud määrade hulgas ühed kõige madalamad, kuid Maltal teatati kõrgemast levimusest (5,4–6,2 juhtumit 1000 elaniku kohta 15–64aastaste vanuserühmas). Piiratud andmetest saab tuletada probleemse opioidide tarbimise üldise levimuse ELis, mis ulatub kahest juhtumist kaheksa juhtumini 1000 inimese kohta 15–64aastaste vanuserühmas. Need määrad pole siiski kindlad ja neid tuleb täpsustada, kui kättesaadavaks saab rohkem andmeid.
|
|
|
Opioidien ongelmakäyttäjiä arvioidaan olleen vuosina 2000–2004 kansallisella tasolla 1–8 tapausta tuhatta 15–64-vuotiasta kohti (kun käytetään arvioiden vaihteluvälin keskiarvoa). Opioidien ongelmakäytön levinneisyyttä koskevat arviot vaihtelevat suuresti maiden välillä, mutta tulokset ovat hyvin yhdenmukaisia silloin, kun yhdessä maassa on käytetty useaa menetelmää. Korkeimpia arvioita opioidien ongelmakäytöstä ovat ilmoittaneet Irlanti, Italia, Luxemburg, Malta ja Itävalta (5–8 tapausta tuhatta 15–64-vuotiasta kohti), ja alhaisimpia arvioita ovat ilmoittaneet Tšekki, Saksa, Kreikka, Kypros, Latvia ja Alankomaat (alle neljä tapausta tuhatta 15–64-vuotiasta kohti) (kaavio 8). Jotkin alhaisimmista nyt saatavilla olevista vahvistetuista arvioista ovat peräisin uusista EU-maista, mutta Malta on ilmoittanut melko korkean levinneisyysasteen (5,4–6,2 tapausta tuhatta 15–64-vuotiasta kohti). Vähäisten tietojen perusteella arvioidaan, että opioidien ongelmakäyttäjiä on EU:ssa yleisesti 2–8 tapausta tuhatta 15–64-vuotiasta kohti. Arviot eivät kuitenkaan ole läheskään varmoja, ja niitä on tarkennettava sitä mukaa, kun tietoja saadaan lisää.
|
|
|
A problémás opiáthasználat előfordulására vonatkozó országos szintű becslések a 2000–04 közötti időszakban a 15–64 éves népességen belül 1000 főre 1–8 esetet jeleztek (a becslések felezőpontja alapján). A problémás opiáthasználat becsült előfordulási arányai országonként igen különbözőek, ugyanakkor egy országon belül különböző módszereket használva is nagy vonalakban következetes eredmények születtek. A problémás opiáthasználat becsült előfordulását magasabbnak jelentették Írországból, Olaszországból, Luxemburgból, Máltáról és Ausztriából (5–8 eset/1000 fő a 15–64 éves lakosságban), ezzel szemben Csehországból, Németországból, Görögországból, Ciprusról, Lettországból és Hollandiából alacsonyabb arányokat jeleztek (négynél kevesebb eset/1000 fő a 15–64 éves lakosságban) (Figure 8). A legalacsonyabb jól dokumentált becslések némelyike most az EU új országaiból érkezett, de Máltáról például magasabb előfordulásról számoltak be (5,4–6,2 eset/1000 fő a 15–64 éves korcsoportban). A korlátozott adatok alapján az EU egészére nézve a problémás opiáthasználat előfordulási aránya 1000 főre jutó 2–8 esetet jelent a 15–64 éves lakosságban. Ezek azonban messze nem szilárd becslések, és további finomításra szorulnak, amint több adat válik elérhetővé.
|
|
|
Nasjonale prevalensestimater for problembruk av opioider lå i perioden 2000-04 på mellom 1 og 8 tilfeller pr. 1 000 innbyggere i alderen 15-64 (basert på anslagenes midtverdi). Det er store variasjoner i prevalensestimatene mellom landene, men når forskjellige metoder brukes innenfor ett land, gir de i all hovedsak samsvarende resultater. Irland, Italia, Luxembourg, Malta og Østerrike rapporterer om høye estimater for problembruk av opioider (5-8 tilfeller pr. 1 000 innbyggere i alderen 15-64), mens Den tsjekkiske republikk, Tyskland, Hellas, Kypros, Latvia og Nederland rapporterer om lavere estimater (under 4 tilfeller pr. 1000 innbyggere i alderen 15-64) (figur 8). Noen av de laveste veldokumenterte anslagene vi nå har tilgjengelig, kommer fra de nye EU-landene, men Malta rapporterer om høyere prevalens (5,4-6,2 tilfeller pr. 1000 innbyggere i alderen 15-64). På grunnlag av disse begrensede dataene vil samlet prevalens av problembruk av opioider i EU ligge mellom 2 og 8 tilfeller pr. 1000 innbyggere i alderen 15-64. Disse anslagene er likevel langt fra sikre og vil måtte justeres etter hvert som flere data kommer inn.
|
|
|
Szacunki krajowe dotyczące rozpowszechnienia problemowego zażywania opiatów w latach 2000–2004 wahały się od 1 do 8 przypadków na 1000 osób w grupie wiekowej 15–64 lata (na podstawie średnich wartości szacunkowych). Szacunkowe wskaźniki rozpowszechnienia problemowego zażywania opiatów różnią się znacznie między poszczególnymi krajami, chociaż przy zastosowaniu różnych metod w danym kraju wyniki wykazują duży stopień spójności. Wyższe szacunkowe wskaźniki rozpowszechnienia problemowego zażywania opiatów pochodzą z Irlandii, Włoch, Luksemburga, Malty i Austrii (5–8 przypadków na 1000 mieszkańców w wieku 15–64 lata), a niższe z Czech, Niemiec, Grecji, Cypru, Łotwy i Holandii (poniżej czterech przypadków na 1000 mieszkańców w wieku 15–64 lata) (patrz wykres 8). Część najniższych, dobrze udokumentowanych danych szacunkowych pochodzi z nowych krajów UE, ale na Malcie odnotowano wyższy wskaźnik rozpowszechnienia (5,4–6,2 przypadków na 1000 mieszkańców w wieku 15–64 lata). Z tych ograniczonych danych można wyciągnąć wniosek, że ogólnie w UE rozpowszechnienie problemowego zażywania opiatów wynosi od 2 do 8 przypadków na 1000 mieszkańców w wieku od 15 do 64 lat. Szacunki te nie są jednak rzetelne i wymagają dopracowania, gdy tylko dostępnych będzie więcej danych.
|
|
|
Estimările privind prevalenţa consumului problematic de opiacee la nivel naţional în perioada 2000–2004 au variat între 1 şi 8 cazuri la 1 000 de locuitori cu vârste cuprinse între 15–64 ani (pe baza punctului de mijloc al estimărilor). Estimările privind prevalenţa consumului problematic de opiacee diferă mult de la o ţară la alta, deşi atunci când într-o ţară au fost utilizate mai multe metode, rezultatele au fost în mare coerente. Estimări mai mari ale consumului problematic de opiacee sunt raportate de Irlanda, Italia, Luxemburg, Malta şi Austria (5–8 cazuri la 1 000 locuitori cu vârste între 15–64 ani), iar Republica Cehă, Germania, Grecia, Cipru, Letonia şi Ţările de Jos (sub patru cazuri la 1 000 locuitori cu vârste între 15–64 ani) au raportat rate mai scăzute (Figura 8). În ceea ce priveşte noile ţări ale Uniunii Europene, nu există estimări bine documentate, însă în Malta s-a raportat o prevalenţă mai ridicată (5,4–6,2 cazuri la 1 000 locuitori cu vârste între 15–64 ani). Din aceste date parţiale, se poate deduce o prevalenţă globală pentru UE privind consumul problematic de droguri de 2–8 cazuri la 1 000 de locuitori din grupa de vârstă 15-64 de ani. Totuşi, aceste estimări sunt încă departe de a fi exacte şi trebuie îmbunătăţite pe măsură ce vor fi disponibile mai multe date.
|
|
|
Odhady prevalencie problémového užívania opiátov na národnej úrovni počas obdobia 2000 – 2004 sa pohybujú medzi 1 a 8 prípadmi na 1 000 obyvateľov vo veku 15 – 64 rokov (na základe stredov odhadov). Odhadované miery prevalencie problémového užívania opiátov sa medzi krajinami veľmi líšia, hoci ak sa použijú v rámci jednej krajiny odlišné metódy, výsledky sú do veľkej miery konzistentné. Vyššie odhady problémového užívania opiátov uvádzajú Írsko, Taliansko, Luxembursko, Malta a Rakúsko (5 – 8 prípadov na 1 000 obyvateľov vo veku 15 – 64 rokov) a nižšie miery uvádzajú Česká republika, Nemecko, Grécko, Cyprus, Lotyšsko a Holandsko (menej ako 4 prípady na 1 000 obyvateľov vo veku 15 – 64 rokov) (obrázok 8). Niektoré z najnižších, dobre dokumentovaných údajov, ktoré sú teraz k dispozícii, sú z nových krajín EÚ, ale na Malte sa uvádzala vyššia prevalencia (5,4 – 6,2 prípadov na 1 000 obyvateľov vo veku 15 – 64 rokov). Z obmedzených údajov možno odvodiť, že všeobecná prevalencia problémového užívania opiátov je v EÚ medzi dvomi až ôsmimi prípadmi na 1 000 obyvateľov vo veku 15 – 64 rokov. Tieto odhady sú však zďaleka nie sú pevné a bude potrebné ich zlepšiť, keď bude k dispozícii viac údajov.
|
|
|
Ocene razširjenosti problematičnega uživanja opiatov na nacionalni ravni v obdobju od leta 2000 do 2004 se gibljejo med 1 in 8 primerov na 1000 prebivalcev, starih od 15 do 64 let (na podlagi vmesnih vrednosti ocen). Ocene razširjenosti problematičnega uživanja opiatov se med državami zelo razlikujejo, čeprav se rezultati v glavnem ujemajo, tudi kadar se znotraj ene države uporabijo različne metode. O višjih ocenah problematičnega uživanja opiatov poročajo iz Irske, Italije, Luksemburga in Avstrije (od 5 do 8 primerov na 1000 prebivalcev, starih od 15 do 64 let), o nižjih pa iz Češke republike, Nemčije, Grčije, Cipra, Latvije in Nizozemske (manj kot štirje primeri na 1000 prebivalcev, starih od 15 do 64 let) (prikaz 8). Nekatere od najnižjih dobro dokumentiranih ocen so trenutno na voljo za nove države EU, vendar iz Malte poročajo o večji razširjenosti (med 5,4 in 6,2 primera na 1000 prebivalcev, starih od 15 do 64 let). Iz omejenih podatkov je mogoče izpeljati splošno razširjenost problematičnega uživanja opiatov v EU, ki se giblje med dvema in osmimi primeri na 1000 prebivalcev, starih od 15 do 64 let. Vendar pa so te ocene še vedno daleč od tega, da bi bile zanesljive, in jih bo treba izboljšati, ko bo na voljo več podatkov.
|
|
|
Skattningarna av det problematiska narkotikamissbrukets omfattning på nationell nivå under perioden 1999–2004 ligger i intervallet 1 - 8 fall per 1000 invånare i åldern 15–64 år (baserat på skattningsintervallens mittpunkter). Skattningar av prevalensen skiljer sig mycket från land till land, men när olika metoder har använts i samma land är resultaten i stort sett konsekventa. Högre värden för problemmissbrukare av opiater redovisas av Irland, Italien, Luxemburg, Malta och Österrike (5–8 fall per 1 000 invånare i åldern 15–64 år), medan lägre värden redovisas av Tjeckien, Tyskland, Grekland, Cypern, Lettland och Nederländerna (färre än 4 fall per 1 000 invånare i åldern 15–64 år) (Figur 8). Några av de lägsta väldokumenterade skattningarna som nu finns kommer från EU:s nya medlemsländer, men i Malta har en högre prevalens rapporterats (5,4–6,2 fall per 1 000 invånare i åldern 15–64 år). Baserat på de begränsade uppgifterna kan man sluta sig till en allmän prevalens av problematiska narkotikamissbrukare i EU i intervallet 2 – 8 fall per 1000 invånare i åldern 15–64 år. Detta är dock långt ifrån säkra skattningar som kommer att behöva justeras i takt med att ytterligare uppgifter från de nya medlemsstaterna blir tillgängliga.
|
|
|
2000-04 döneminde ulusal düzeyde sorunlu opioid kullanımı yaygınlığına yönelik tahminler (tahminlerin orta noktalarına dayanarak) 15-64 yaşındaki 1.000 kişi başına 1 ila 8 vaka arasında değişmektedir. Tek bir ülke için farklı yöntemler kullanıldığında sonuçlar büyük ölçüde tutarlı olmakla beraber, sorunlu opioid kullanımın tahmini yaygınlık oranları ülkeler arasında büyük farklılıklar göstermektedir. İrlanda, İtalya, Lüksemburg, Malta ve Avusturya daha yüksek sorunlu opioid kullanımı tahminleri rapor ederken (15-64 yaşındaki 1.000 vatandaş başına 5-8 vaka) Çek Cumhuriyeti, Almanya, Yunanistan, Kıbrıs, Letonya ve Hollanda daha düşük oranlar rapor eden ülkelerdir (15-64 yaşındaki 1.000 vatandaş başına dört vakadan az) (Şekil 8). Şu an elde bulunan iyi belgelenmiş en düşük tahminlerden bazıları yeni AB ülkelerinden olmakla beraber Malta’da daha yüksek bir yaygınlık rapor edilmiştir (15-64 yaşındaki 1.000 kişi başına 5,4-6,2 vaka). Sınırlı sayıdaki verilere dayanarak sorunlu opioid kullanımına dair 15-64 yaşındaki nüfusta 1.000 kişi başına iki ila sekiz vakalık genel bir AB yaygınlık oranı çıkarılabilir. Ancak bu tahminler hala sağlam olmaktan uzaktır ve daha çok veri elde edildikçe düzenlenmeleri gerekecektir.
|
|
|
Saskaņā ar aplēsēm laikposmā no 2000. līdz 2004. gadam uz katriem 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15–64 gadiem ir bijuši 1 līdz 8 problemātiski opioīdu lietotāji (pamatojoties uz aplēšu vidējiem skaitļiem). Aplēstie problemātiskas opioīdu lietošanas izplatības rādītāji pa valstīm ievērojami atšķiras, lai gan gadījumos, kad vienā valstī ir izmantotas atšķirīgas metodes, iegūtie rezultāti pārsvarā ir viendabīgi. Par augstāko problemātiskas opioīdu lietošanas izplatības līmeni informē Īrija, Itālija, Luksemburga, Malta un Austrija (5–8 gadījumi uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem), bet ziņas par zemāko līmeni nāk no Čehijas, Vācijas, Grieķijas, Kipras, Latvijas un Nīderlandes (mazāk nekā četri gadījumi uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem) (8. attēls). Daži no zemākajiem atbilstīgi dokumentētajiem rādītājiem, kas pašlaik ir pieejami, ir aplēsti jaunajās ES dalībvalstīs, bet par augstāku izplatības līmeni ziņo Malta (5,4– 6,2 gadījumi uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem). No ierobežotajiem datiem var secināt, ka problemātiskas opioīdu lietošanas izplatības līmenis ES kopumā ir divi līdz astoņi gadījumi uz 1000 iedzīvotājiem vecumā no 15 līdz 64 gadiem. Taču šos rādītājus nebūt nevar uzskatīt par drošiem un tie ir jāprecizē, kad būs pieejami jauni dati.
|
