|
|
На самом деле, особенно он снизился после всех войн. Среди причин тому – увеличение числа беженцев и вынужденных переселений. Условия, при которых широко развиты базовые сельскохозяйственные работы, отсутствует современная промышленность, а экономическое положение ненадежно, не способствуют обучению грамоте.
|
|
|
Fourth, illiteracy. In Afghanistan, the percentage of literacy has always remained low. It has in fact decreased, especially after all the wars. The reasons include the increase of refugees and displacements. Learning to read and write is not helped in an environment which has widespread basic agricultural practices, no modern industry and wholesale economic insecurity. Living day to day is more important in a society that suffers from human trafficking, narcotics smuggling mafia and people submitting to the political and religious wills of others for money. Even among the literate, the percentage of politically mature is at a minimum.
|
|
|
Quatrièmement, l’analphabétisme. En Afghanistan, le taux d’alphabétisation, qui avait toujours été faible, a encore régressé après tous les conflits. L’augmentation du nombre de réfugiés et de personnes déplacées en est l’une des causes. Un environnement axé sur les pratiques agricoles de base, qui ne compte pas d’industrie moderne, et qui est marqué par une insécurité économique généralisée, n’est guère propice à l’alphabétisation. La vie au jour le jour est la priorité dans une société qui se trouve sous le joug des trafiquants d’êtres humains, des narcotrafiquants, de la mafia et de ceux qui se soumettent contre rémunération aux volontés politiques et religieuses de tiers. Même parmi les gens qui savent lire et écrire, le pourcentage de personnes politiquement mûres est infime.
|
|
|
Viertens: Analphabetismus. In Afghanistan ist der Prozentsatz der Bevölkerung, der des Lesens mächtig ist, schon immer gering gewesen. In der Tat ist er sogar noch zurückgegangen, vor allem nach den Kriegen. Gründe hierfür sind unter anderem die zunehmenden Flüchtlingsbewegungen. Es ist nicht einfach, in einem Umfeld lesen und schreiben zu lernen, das weitgehend auf grundlegenden Agrarverfahren beruht, keine moderne Industrie aufweist und auf wirtschaftlicher Ebene von Unsicherheit gekennzeichnet ist. Das Überleben im Alltag ist wichtiger in einer Gesellschaft, die unter Menschenhandel, mafiösem Drogenschmuggel und Menschen leidet, die sich dem politischen und religiösen Willen anderer gegen Geld unterwerfen. Selbst unter den Menschen, die lesen können, ist der Prozentsatz politisch reifer Menschen nur minimal.
|
|
|
En cuarto lugar, hay que tener en cuenta el analfabetismo. En Afganistán la tasa de alfabetización ha sido siempre baja, y con las guerras ha descendido, entre otros motivos por el gran número de refugiados y desplazados. Además, no resulta fácil aprender a leer y escribir en un entorno eminentemente agrícola, sin industrias modernas y con una gran inseguridad económica. Las necesidades cotidianas son lo más importante en una sociedad que padece el azote del tráfico de personas, el contrabando de narcóticos y el sometimiento a las ideas religiosas y políticas ajenas a cambio de dinero. Incluso entre la población alfabetizada el grado de madurez política es mínimo.
|
|
|
Quarto, l’analfabetismo. In Afghanistan il tasso di alfabetizzazione è sempre rimasto basso. Dopo ogni guerra, in particolare, è ulteriormente diminuito. Il maggior numero di rifugiati e di profughi ne è uno dei motivi. Non si è favorevoli all’apprendimento in un contesto che ha diffuse attività agricole di base, nessuna industria moderna ed un'estesa insicurezza economica. In una società che è caratterizzata dal traffico di esseri umani, dalla droga, dal riciclaggio di denaro sporco, dalla mafia e dove la gente si sottopone alla volontà politica e religiosa di altri per denaro, è più importante sopravvivere giorno dopo giorno. Anche tra i non analfabeti, la percentuale di quelli politicamente maturi è minima.
|
|
|
Em quarto lugar, o analfabetismo. No Afeganistão, a percentagem de literacia tem sempre sido baixa. Na realidade, tem baixado, sobretudo depois de todas as guerras. Uma das razões é o aumento dos refugiados e dos deslocados. Não é fácil aprender a ler e a escrever num ambiente com grande disseminação de práticas agrícolas básicas, nenhuma indústria moderna e insegurança económica generalizada. A vida do dia a dia é mais importante numa sociedade onde existe tráfico humano, máfia de contrabando de narcóticos e pessoas que se submetem às vontades políticas e religiosas de outros em troca de dinheiro. Mesmo entre as pessoas instruídas, a percentagem de pessoas politicamente maduras é mínima.
|
|
|
رابعاً: الأميّة: لطالما كانت نسبة الذين يُحسنون القراءة والكتابة في أفغانستان منخفضة. وتراجعت هذه النسبة إثر الحروب المتعاقبة لأسباب عديدة، أبرزها: الأعداد الكبيرة للاجئين والنازحين وعدم ازدهار التعلّم في أي مجتمع تسوده التقاليد الزراعية ويفتقر إلى الصناعة الحديثة والأمن الاقتصادي. إذ لا يزال تأمين لقمة العيش أهم من التعلُّم في المجتمع الأفغاني الذي يعاني من الاتجار بالبشر والمخدرات وعصابات التهريب، ويخضع فيه الناس لإرادات الآخرين السياسية والدينية لكسب بعض المال. وحتى بين الذين يُحسنون القراءة والكتابة، تُعدُّ نسبة الواعين سياسياً منخفضة للغاية.
|
|
|
In de vierde plaats, het analfabetisme. In Afghanistan is het percentage geletterden altijd laag gebleven. Het is in feite gedaald, vooral na alle oorlogen. Dit komt onder meer door de toestroom van vluchtelingen en ontheemden. Leren lezen en schrijven gaat niet best in een land met een overwegend agrarische manier van leven, zonder moderne industrie en met een grote economische onveiligheid. Het leven van dag tot dag is belangrijker in een samenleving die te lijden heeft van mensenhandel, drugs smokkelende maffiabendes en mensen die zich voor geld onderwerpen aan de politieke of religieuze wil van anderen. Zelfs onder de mensen die wel kunnen lezen en schrijven, is het percentage politiek volwassenen buitengewoon laag.
|
|
|
Четвърто, неграмотността. В Афганистан процентът на грамотните хора винаги е бил нисък. В същност той намаля, особено след войните. Това се дължи на увеличаването на броя на бежанците и изселените. Не е лесно да се научиш да четеш и пишеш в среда, където преобладава примитивното земеделие, няма модерна индустрия и се шири икономическа несигурност. В общество, изтерзано от трафика с хора и наркотици и от мафиотската контрабанда, където хората за пари се подчиняават на политическата и религиозна воля на други, много по-важно е да оцелееш, преживявайки ден за ден. Дори сред грамотните хора малцина са политически зрели.
|
|
|
Za čtvrté, analfabetismus. Míra gramotnosti v Afghánistánu byla vždy nízká a ve skutečnosti ještě klesla v důsledku všech válečných konfliktů. Hlavními důvody jsou stoupající počet uprchlíků a bezdomovců. Učit se číst a psát v zemi s velmi zaostalými zemědělskými praktikami, zastaralou průmyslovou strukturou a rozsáhlou ekonomickou nejistotou nemá potřebné podmínky. Ve společnosti sužované počínaje obchodem s lidmi a pašováním drog až po podrobenost zkorumpované politické a náboženské moci je důležitější přežít ze dne na den. I mezi gramotnými osobami je procento politicky zralých občanů minimální.
|
|
|
Neljas põhjus on kirjaoskamatus. Afganistanis on kirjaoskus olnud alati madal. Tegelikult on see veelgi vähenenud, eriti pärast kõiki neid sõdu. Põhjustena võib välja tuua põgenike ja pagulaste hulga suurenemise. Lugema ja kirjutama ei ole võimalik õppida keskkonnas, kus valitsevad algelised põllumajandustavad, puudub kaasaegne tööstus ja valitseb üldine majanduslik ebakindlus. Ühiskonnas, kus inimeste ja uimastitega kauplemine ning raha eest teiste usu- või poliitilisele tahtele allumine on tavaline, on peost suhu elamine palju olulisem. Isegi kirjaoskajate seas on poliitiliselt küpseid väga vähe.
|
|
|
A negyedik ok az írástudatlanság. Afganisztánban az írástudás mindig is alacsony szinten volt, sőt ez még tovább csökkent, különösképp a háborúkat követően. Ennek okai között szerepel a menekültek számának és az otthonaikat elhagyni kényszerülők számának növekedése. Írni és olvasni megtanulni nem könnyű egy olyan környezetben, ahol az alapvető földművelés gyakorlata terjedt el, ahol nincs modern ipar és általános a gazdasági bizonytalanság. A napról napra való élet fontosabb egy olyan társadalom számára, amely megszenvedi az embercsempészetet, a kábítószercsempész maffiát és az olyan embereket, akik pénzért mások politikai vagy vallási akaratának vetik alá magukat. Még az írástudók között is minimális a politikailag érettek aránya.
|
|
|
Í fjórða lagi, ólæsi. Ólæsi hefur alltaf verið mikið í Afganistan. Ólæsi hefur reyndar aukist, sérstaklega í kjölfar allra stríðanna. Meðal ástæðnanna eru aukning í fjölda flóttamanna og landflótta fólks. Það hjálpar ekki viðleitni til að læra að lesa og skrifa, ef samfélagið byggist á útbreiddum frumstæðum landbúnaðaraðferðum, engum nútíma iðnaði og allsherjar efnahagslegu öryggisleysi. Að lifa frá degi til dags er mikilvægara í samfélagi sem líður fyrir mansal, eiturlyfjasmygl og því að fólk lætur undan pólitískum og trúarlegum vilja annara gegn greiðslu. Jafnvel meðal þeirra sem eru læsir, er hlutfall pólitísks þroska í lágmarki.
|
|
|
Ketvirta – neraštingumas. Raštingumo lygis Afganistane visuomet buvo žemas. Po karo jis faktiškai net sumažėjo. Viena iš priežasčių – pabėgėlių ir persikėlėlių skaičiaus didėjimas. Poreikio mokytis skaityti ir rašyti neskatina ir daugiausia elementarios žemdirbystės aplinka, modernios pramonės nebuvimas ir visuotinis ekonominis nesaugumas. Tokiai visuomenei, kuri kenčia nuo prekybos žmonėmis, narkotikų kontrabanda užsiimančios mafijos ir už pinigus kitų politinei ir religinei valiai pasiduodančių žmonių, kur kas svarbiau yra tiesiog išgyventi šią dieną. Netgi ir tarp mokančiųjų skaityti ir rašyti politiškai brandžių žmonių procentas yra minimalus.
|
|
|
For det fjerde, analfabetisme. I Afghanistan har prosentandelen av de som kan lese og skrive alltid vært lav. Den har faktisk gått ned, særlig etter alle krigene. Årsakene inkluderer økningen av flyktninger og hjemløse. Å lære å lese og skrive blir ikke støttet i et miljø som har omfattende grunnleggende jordbrukspraksis, ingen moderne industri og økonomisk usikkerhet i stor stil. Å leve fra dag til dag er viktigere i et samfunn som lider av menneskehandel, narkotikasmuglingsmafia og folk som er underkastet den politiske og religiøse viljen til andre for penger. Selv blant de skrive- og lesekyndige er prosentandelen av politisk modne personer på et minimum.
|
|
|
Po czwarte, analfabetyzm. W Afganistanie odsetek osób piśmiennych zawsze był niewielki. Obecnie nawet zmalał, zwłaszcza po tych wszystkich wojnach. Wśród przyczyn tego zjawiska jest wzrost liczby uchodźców i przesiedlonych. Nauka czytania i pisania nie jest wspierana w środowisku, gdzie powszechne są podstawowe praktyki uprawy ziemi, nie ma nowoczesnego przemysłu i panuje totalny brak bezpieczeństwa ekonomicznego. Bardziej liczy się życie z dnia na dzień w społeczeństwie, które cierpi z powodu handlu ludźmi, przemytu narkotyków oraz podporządkowywania się politycznej i religijnej woli innych w zamian za pieniądze. Nawet wśród piśmiennych Afgańczyków, minimalny odsetek stanowią osoby politycznie dojrzałe.
|
|
|
În al patrulea rând, analfabetismul. În Afganistan, procentajul celor care ştiu să scrie şi să citească a fost întotdeauna scăzut. Acesta a scăzut, de fapt, mai ales, după toate războaiele. Motivele includ creşterea numărului de refugiaţi al celor strămutaţi. Un mediu caracterizat de practicarea unei agriculturi primare, lipsa industriei moderne şi o insecuritate economică generalizată nu contribuie la dobândirea deprinderilor de a scrie şi a citi. Asigurarea traiului de zi cu zi are o importanţă mai mare într-o societate suferindă din cauza traficului cu fiinţe umane, mafiei traficului cu droguri şi a celor se supun voinţei politice şi religioase aparţinând altora, pentru bani. Chiar şi printre cei care ştiu să scrie şi să citească, procentajul celor maturi din punct de vedere politic se află la un nivel minim.
|
|
|
Po štvrté, analfabetizmus. Miera gramotnosti v Afganistane bola vždy nízka a v skutočnosti ešte klesla v dôsledku všetkých vojenských konfliktov. Hlavnými dôvodmi sú stúpajúci počet utečencov a bezdomovcov. Výučba čítania a písania v krajine s veľmi zaostalými poľnohospodárskymi praktikami, zastaranou priemyslovou štruktúrou a rozsiahlou ekonomickou neistotou nemá potrebné podmienky. V spoločnosti sužovanej obchodom s ľuďmi a pašovaním drog počínajúc a podriadenosťou skorumpovanej politickej a náboženskej moci končiac je dôležitejšie prežiť zo dňa na deň. Aj medzi gramotnými osobami je percento politicky zrelých občanov minimálny.
|
|
|
Četrtič, nepismenost. V Afganistanu je bil odstotek pismenosti vedno nizek. Pravzaprav se je po vseh vojnah še zmanjšal. Med razlogi za to je večje število beguncev in razseljencev. Okolje, v katerem prevladuje primitivno kmetovanje, kjer ni sodobne industrije in vlada splošna gospodarska negotovost, ne spodbuja učenja branja in pisanja. V družbi, ki jo pestijo trgovina z ljudmi, mafija, ki tihotapi mamila, in ljudje, ki se za denar podrejajo politični in verski volji drugih, je pomembnejše preživetje iz dneva v dan. Celo med pismenimi je odstotek politično zrelih minimalen.
|
|
|
Dördüncüsü okur yazar oranının düşüklüğü. Afganistan’da okur yazar sayısı daima düşük olmuştur. Hatta savaşlardan sonra sayı daha da düşmüştür. Yerlerinden olan kişilerin ve mültecilerin sayısındaki artış da bu durumun nedenleri arasındadır. Yaygın tarım, ekonomik güvensizlik ve modern endüstrinin olmadığı ortam da bu duruma yardımcı olmuyor. İnsan kaçakçılığı, uyuşturucu mafyası, ve para için başkalarının siyasi ve dini iradelerine boyun eğen bir toplumda insanlar günden güne yaşıyorlar. Okur yazarlar arasında bile siyasi olgunluğa erişmiş insan sayısı çok az.
|
|
|
Ceturtkārt, analfabētisms. Afganistānā iedzīvotāju izglītības līmenis vienmēr ir bijis zems. Tas, faktiski, ir pat pazeminājies, it īpaši pēc visiem kara gadiem. Tam iemesls ir arī lielākais bēgļu un pārvietoto personu skaits. Apgūt lasīšanas un rakstīšanas iemaņas arī nesekmē apkārtējā vide, kurā dominē lauksaimniecības darbi, nav modernas rūpniecības un visapkārt ir vērojama ekonomiskā nedrošība. Ikdienas izdzīvošana ir daudz svarīgāka sabiedrībā, kas cieš no cilvēku tirdzniecības, narkotiku kontrabandas mafijas un cilvēkiem, kas naudas dēļ pakļaujas politiskajam un reliģiozajam spiedienam. Pat izglītoto vidū politiski nobriedušu cilvēku skaits ir minimāls.
|
