|
|
De hecho, entre los 26 documentos de estrategias o políticas examinados (2), la reducción de daños parece ser el aspecto que presenta mayores divergencias: aparece de forma destacada en doce, se incluye entre "otros temas de discusión" en nueve, y ni siquiera se menciona en cinco.
|
|
|
New national drug strategies have been adopted in seven EU countries (see Table 1). The principle that drug policies should be global and multidisciplinary seems to be accepted in all the national drugs strategies of Member States, in accordance with the EU approach on drugs. However, there can be fundamental differences in the content of different countries’ national strategies, for example in the implementation of interventions, which may vary despite use of the same terminology; in the role of evaluation in the strategies, which can range from important to marginal; and even in the adoption or otherwise of important policy approaches such as harm reduction. Indeed, among the 26 policy or strategy documents examined (2), harm reduction appears to be the issue over which there is most difference of opinion: it features prominently in 12, is included among the discussion of other subjects in nine, and is not mentioned in five.
|
|
|
Sept États membres de l'UE ont adopté de nouvelles stratégies antidrogue (voir Tableau 1). Le caractère global et pluridisciplinaire des politiques antidrogue semble être un principe accepté dans toutes les stratégies nationales, conformément à l'approche de l'UE dans ce domaine. Toutefois, le contenu des diverses stratégies nationales peut présenter des différences fondamentales, par exemple au niveau de la mise en œuvre des interventions, qui peut varier en dépit de l'utilisation de la même terminologie, du rôle que joue l'évaluation dans les stratégies, qui peut être importante ou marginale, voire de l'adoption d'approches politiques majeures comme la réduction des risques liés à la drogue. En effet, parmi les 26 documents politiques ou stratégiques analysés (2), la réduction des risques liés à la drogue apparaît comme le sujet le plus controversé: il est prédominant dans 12 documents, est compris dans la discussion d'autres sujets dans 9 et n'est pas mentionné du tout dans 5.
|
|
|
In sieben EU-Ländern wurden neue nationale Drogenstrategien verabschiedet (vgl. Tabelle 1). Der Grundsatz, dass drogenpolitische Maßnahmen global und multidisziplinär sein müssen, wird offenbar im Einklang mit dem EU-Ansatz zur Drogenproblematik in allen nationalen Drogenstrategien der Mitgliedstaaten berücksichtigt. Die nationalen Strategien der einzelnen Länder können jedoch grundlegende Unterschiede inhaltlicher Art aufweisen, beispielsweise bei der Durchführung von Maßnahmen, die trotz der Verwendung einer einheitlichen Terminologie in unterschiedlicher Weise erfolgen kann, beim Gewicht, das der Evaluierung im Rahmen der Strategie beigemessen wird und von hoch bis hin zu unbedeutend reichen kann, und selbst bei Entscheidungen über wichtige politische Konzepte wie die Schadensminimierung. Betrachtet man die 26 geprüften politischen oder strategischen Pläne (2), scheinen die größten Diskrepanzen tatsächlich im Zusammenhang mit der Schadensminimierung zu bestehen: In zwölf Ländern ist sie von vorrangiger Bedeutung, in weiteren neun wird sie im Rahmen der Erörterung anderer Themen behandelt, und in fünf Ländern wird sie in keiner Weise erwähnt.
|
|
|
Nuove strategie nazionali in materia di droga sono state adottate in sette paesi dell’Unione europea (vedi la Tabella 1). Il principio secondo cui le politiche sugli stupefacenti dovrebbero essere globali e multidisciplinari sembra essere accettato in tutte le strategie contro la droga degli Stati membri, in conformità con l’approccio europeo in materia di lotta alla droga. Tuttavia, possono emergere importanti divergenze di contenuto nelle diverse strategie nazionali: per esempio, nella messa in atto degli interventi, che può variare nonostante l’uso della stessa terminologia; nel ruolo, da importante a marginale, attribuito alla valutazione nell’ambito delle strategie; persino nell’adozione o comunque nell’applicazione di impostazioni politiche fondamentali quali la riduzione dei danni. In effetti, nei 26 documenti politici o strategici esaminati (2), la riduzione dei danni sembra essere l’aspetto che produce la maggior divergenza di opinioni: esso risulta predominante in dodici paesi, è compreso nel dibattito di altri argomenti in nove paesi e non viene affatto menzionato in cinque.
|
|
|
Em sete Estados-Membros da UE foram adoptadas novas estratégias nacionais de luta contra a droga (ver Quadro 1). O princípio de que as políticas em matéria de droga devem ser globais e multidisciplinares parece ser aceite em todas as estratégias nacionais dos Estados-Membros, em conformidade com a abordagem da União neste domínio. No entanto, podem existir diferenças de fundo no conteúdo das estratégias nacionais dos diversos países, por exemplo na execução das intervenções, que pode diferir não obstante a utilização da mesma terminologia; no papel que a avaliação desempenha nas estratégias, que pode variar entre importante e marginal; e até na adopção ou não de importantes abordagens políticas como a redução dos danos. Na verdade, entre os 26 documentos de política ou estratégia analisados(2), a questão da redução dos danos parece ser aquela em que as opiniões divergem mais: tem um papel destacado em 12 deles, está inserida no debate sobre outros temas em nove e não é mencionada em cinco.
|
|
|
Σε επτά χώρες της ΕΕ υιοθετήθηκαν νέες εθνικές στρατηγικές για τα ναρκωτικά (βλέπε πίνακα 1). Η αρχή ότι οι πολιτικές για τα ναρκωτικά πρέπει να είναι συνολικές και διεπιστημονικές φαίνεται πως γίνεται αποδεκτή από όλες τις εθνικές στρατηγικές για τα ναρκωτικά των κρατών μελών, σύμφωνα με την προσέγγιση της ΕΕ για τα ναρκωτικά. Ωστόσο, υπάρχουν θεμελιώδεις διαφορές στο περιεχόμενο των εθνικών στρατηγικών των διαφόρων χωρών, για παράδειγμα στην υλοποίηση των παρεμβάσεων, οι οποίες μπορεί να διαφέρουν παρά τη χρήση κοινής ορολογίας· στον ρόλο της αξιολόγησης των στρατηγικών, που μπορεί να είναι από σημαντικός έως περιθωριακός· ακόμη και στην υιοθέτηση σημαντικών προσεγγίσεων πολιτικής, όπως η μείωση των επιβλαβών συνεπειών της τοξικομανίας. Πράγματι, στα 26 έγγραφα πολιτικής ή στρατηγικής που εξετάσθηκαν (2), η μείωση των επιβλαβών συνεπειών φαίνεται να είναι το θέμα για το οποίο οι απόψεις διαφέρουν περισσότερο: δώδεκα έγγραφα δίνουν ιδιαίτερη έμφαση στο θέμα, εννέα το αναφέρουν σε συνδυασμό με την εξέταση άλλων θεμάτων, ενώ πέντε δεν το αναφέρουν καθόλου.
|
|
|
In zeven landen van de EU zijn nieuwe nationale drugsstrategieën vastgesteld (zie tabel 1). In alle lidstaten lijkt het drugsbeleid - in overeenstemming met de drugsstrategie van de EU - gebaseerd op een mondiale en multidisciplinair georiënteerde aanpak. Er bestaan tussen de diverse landen echter ook fundamentele verschillen in de inhoud van de nationale strategieën, bijvoorbeeld bij interventies (de uitvoering ervan kan verschillen ondanks het gebruik van dezelfde terminologie), bij het belang dat aan de evaluatie van de strategie wordt gehecht (wat uiteen kan lopen van een groot tot een minimaal belang), en zelfs bij het vaststellen e.d. van belangrijke beleidsmaatregelen zoals op het gebied van de schadebeperking. Uit de 26 onderzochte beleids- of strategiedocumenten (2) blijkt zelfs dat schadebeperking het onderwerp is waarover de standpunten het meest uiteenlopen: in twaalf documenten wordt veel aandacht aan schadebeperking besteed, in negen verslagen komt dit onderwerp aan de orde bij de bespreking van andere kwesties en in vijf documenten wordt schadebeperking helemaal niet genoemd.
|
|
|
Nové národní protidrogové strategie byly přijaty v sedmi zemích EU (viz tabulka 1). Zdá se, že všechny národní protidrogové strategie členských států přijímají princip, že by protidrogová politika měla být globální a multidisciplinární, což je v souladu s postojem EU k drogám. V obsahu národních strategií různých zemí však mohou existovat zásadní rozdíly, a to například v zavádění opatření, která se mohou i přes použití stejné terminologie lišit – v důležitosti hodnocení ve strategiích, která se může pohybovat od vysoké až po marginální; a dokonce i v přijetí či nepřijetí důležitých politických přístupů, jako je snižování škodlivých účinků drog. V 26 hodnocených dokumentech, které stanoví protidrogovou politiku nebo strategii (2), je snižování škodlivých účinků drog otázkou, v níž panuje největší rozdíl v názorech: důležitou roli hraje ve 12 dokumentech, je součástí diskuse na jiné téma v devíti dokumentech a pět dokumentů se o ní vůbec nezmiňuje.
|
|
|
I syv EU-lande er der vedtaget nye nationale narkotikastrategier (se tabel 1). Princippet om, at narkotikapolitikkerne bør være overordnede og tværfaglige, synes at være accepteret i alle de nationale narkotikastrategier i medlemsstaterne i overensstemmelse med EU's narkotikastrategi. Der kan imidlertid være grundlæggende forskelle mellem indholdet af de forskellige landes nationale strategier, f.eks. med hensyn til gennemførelsen af tiltagene, som kan variere trods brug af samme terminologi, evalueringens rolle i strategierne, hvis betydning kan strække sig fra vigtig til underordnet, og endog med hensyn til vedtagelsen eller den manglende vedtagelse af vigtige politikker som f.eks. skadesreduktion. Blandt de 26 politik- eller strategidokumenter, der er undersøgt (2), synes skadesreduktion således at være det spørgsmål, hvor der er de største forskelle: det har en fremtrædende placering i 12, indgår i behandlingen af andre emner i ni og er ikke nævnt i fem dokumenter.
|
|
|
Seitsmes ELi liikmesriigis on vastu võetud uus riiklik narkoennetusstrateegia (vt tabel 1). Kooskõlas ELi uimastikäsitlusega näib kõikide riiklike narkoennetusstrateegiate aluseks olevat põhimõte, et uimastipoliitika peaks olema globaalne ja multidistsiplinaarne. Eri riikide siseriiklike strateegiate sisus võib siiski esineda põhimõttelisi erinevusi, näiteks olenemata sama terminoloogia kasutamisest võib erineda sekkumise ulatus; hindamise roll võib strateegias varieeruda tähtsast tähtsusetuni; lahkneda võivad isegi vastuvõetud või muul viisil olulised tegevuspõhimõtted, nagu nt kahjude vähendamine. Just kahjude vähendamine näib olevat teema, mille kohta on kahekümne kuues analüüsitud poliitika- ja strateegiadokumendis (2) enim eriarvamusi: kaheteistkümnes dokumendis tõuseb teema esikohale, üheksas dokumendis on seda vaadeldud koos muude teemadega ja viies dokumendis ei ole seda mainitud.
|
|
|
Uusia kansallisia huumausainestrategioita on hyväksytty seitsemässä EU-maassa (ks. taulukko 1). Periaate, jonka mukaan huumepolitiikan on oltava kokonaisvaltaista ja monialaista, hyväksytään kaikissa jäsenvaltioiden kansallisissa huumausainestrategioissa EU:n lähestymistavan mukaisesti. Maiden kansallisten strategioiden sisällössä voi kuitenkin olla perusluonteisia eroja; esimerkiksi huumeiden vastaisissa toimissa saattaa olla eroja samanlaisista termeistä huolimatta, arvioinnin osuus strategioissa voi vaihdella huomattavasta vähäiseen, ja jopa tärkeät lähestymistavat, kuten haittojen vähentäminen, saattavat poiketa toisistaan. Itse asiassa suurimmat näkemyserot 26 tarkastellussa periaate- tai strategia-asiakirjassa (2) näyttävät liittyvän haittojen vähentämiseen: se on näkyvästi esillä 12 asiakirjassa ja yksi käsiteltävistä aiheista yhdeksässä asiakirjassa, mutta sitä ei mainita lainkaan viidessä asiakirjassa.
|
|
|
Hét EU-országban fogadtak el új nemzeti kábítószer-stratégiát (ld. Table 1). Az EU drogellenes szemléletével összhangban láthatólag valamennyi tagállam nemzeti kábítószer-stratégiájában érvényesül az elv, hogy a kábítószer-politikáknak globálisnak és multidiszciplinárisnak kell lenniük. Ezzel együtt az egyes országok nemzeti stratégiáiban tartalmi szempontból alapvető különbségek mutatkozhatnak például a beavatkozások végrehajtása terén, amely az alkalmazott terminológia egyezése ellenére eltérő lehet; a stratégiák értékelésének szerepét tekintve, amely a fontostól a marginálisig terjedhet; és még akár egyébként fontos politikai módszerek elfogadása terén is, mint például az ártalomcsökkentés. A megvizsgált 26 politikai vagy stratégiai dokumentumban (2) éppen ez, az ártalomcsökkentés kérdése osztja meg leginkább a véleményeket: 12 dokumentumban hangsúlyos helyen szerepel, kilencben az egyéb kérdések között tárgyalják, míg ötben egyáltalán nem említik.
|
|
|
Syv EU-land har vedtatt nye nasjonale narkotikastrategier (se tabell 1). I henhold til EUs holdning til narkotika synes prinsippet om at narkotikapolitikken bør være global og tverrfaglig å være fulgt i alle de nasjonale narkotikastrategiene i medlemsstatene. Innholdet i hvert lands nasjonale strategi kan imidlertid være grunnleggende forskjellig, f.eks. når det gjelder gjennomføring av tilbud og tiltak, som kan variere til tross for at samme terminologi benyttes; hvilken rolle evaluering spiller i strategien, som kan variere fra sentral til marginal; eller til og med når det gjelder godkjenning eller innføring av andre viktige aspekter ved politikken, f.eks. skadereduksjon. Blant de 26 politiske eller strategiske dokumentene som er gjennomgått (2), synes skadereduksjon å være det feltet hvor meningene er mest delt: Skadereduksjon har en framtredende plass i tolv strategier/planer, er medtatt i drøftelsene av andre emner i ni, mens fem ikke omtaler skadereduksjon i det hele tatt.
|
|
|
Nowe krajowe strategie antynarkotykowe zostały przyjęte w siedmiu krajach UE (patrz Tabela 1). Zasada mówiąca, że polityka antynarkotykowa powinna mieć charakter globalny i multidyscyplinarny wydaje się być akceptowana przez wszystkie krajowe strategie antynarkotykowe Państw Członkowskich, zgodnie z podejściem UE do problemu narkotyków. Jednakże strategie krajowe poszczególnych państw mogą zawierać zasadnicze różnice treściowe, na przykład w odniesieniu do wdrożenia interwencji, które mogą różnić się pomimo zastosowania tej samej terminologii, w odniesieniu do roli oceny w strategiach, która może wahać się od uznania jej za ważną do marginalnej, a nawet w odniesieniu do przyjęcia lub nieprzyjęcia tak ważnych kwestii tej polityki, jak redukcja szkód. W rzeczywistości, na podstawie 26 przebadanych dokumentów polityk lub strategii (2), redukcja szkód wydaje się być kwestią powodującą największą rozbieżność opinii: pojawia się jako czynnik istotny w 12 z nich, w dziewięciu ujęta jest w dyskusji nad innymi kwestiami. W pięciu dokumentach została zupełnie pominięta.
|
|
|
În şapte state membre ale Uniunii Europene s-au adoptat noi strategii naţionale privind drogurile (vezi Tabelul 1). Principiul conform căruia politicile privind drogurile trebuie să aibă un caracter global şi multidisciplinar pare să fie acceptat în toate strategiile naţionale privind drogurile ale statelor membre, în conformitate cu modul de abordare a problemei drogurilor de către Uniunea Europeană. Totuşi, pot exista diferenţe fundamentale în conţinutul strategiilor naţionale adoptate de diferite ţări, de exemplu în ceea ce priveşte modul de punere în aplicare a intervenţiilor, care poate varia, în ciuda utilizării aceleiaşi terminologii, în ceea ce priveşte rolul evaluării în cadrul strategiilor, care poate varia de la important la marginal, şi chiar în ceea ce priveşte adoptarea unor politici importante, cum ar fi reducerea consecinţelor negative ale consumului de droguri. Într-adevăr, în cele 26 de documente de politică sau strategie analizate (2), reducerea consecinţelor negative ale consumului de droguri pare să fie aspectul asupra căruia există cea mai mare divergenţă de opinii: problema este considerată extrem de importantă în 12 dintre acestea, este menţionată la discutarea altor subiecte în nouă documente şi nu este menţionată deloc în cinci dintre ele.
|
|
|
Sedem držav EU je sprejelo nove nacionalne strategije boja proti drogam (glej tabelo 1). Zdi se, da je bilo načelo o globalnosti in interdisciplinarnosti politik na področju drog sprejeto v vseh nacionalnih strategijah držav članic boja proti drogam, v skladu s pristopom EU na tem področju. Vendar lahko pri vsebini nacionalnih strategij različnih držav obstajajo bistvene razlike, na primer pri izvajanju intervencij, ki se lahko razlikuje kljub uporabi enake terminologije; pri vlogi vrednotenja v strategijah, ki lahko sega od pomembne do obrobne; in celo pri sprejetju ali kaki drugačni uveljavitvi pomembnih političnih pristopov, kot je zmanjševanje škode. Vsekakor se zdi, da je med 26 političnimi ali strateškimi dokumenti, ki so bili pregledani (2), zmanjševanje škode vprašanje, o katerem se mnenja najbolj razlikujejo: temeljito se obravnava v 12 dokumentih, v devetih je zajeto v razpravo o drugih zadevah, v petih pa ni omenjeno.
|
|
|
Nya nationella narkotikastrategier har antagits i sju EU-länder (se tabell 1). Alla nationella narkotikastrategier tycks omhulda principen att narkotikapolitiken skall vara global och tvärvetenskaplig, vilket överensstämmer med EU:s angreppssätt på narkotikaområdet. Det finns dock grundläggande skillnader mellan ländernas nationella strategier, till exempel när det gäller genomförandet av insatser, som kan variera trots att terminologin är densamma; utvärderingens roll i strategierna, som kan vara mycket stor eller marginell; eller till och med införandet av viktiga politiska angreppssätt, såsom insatser för att minska skadeverkningar. I de 26 policy- och strategidokument som har granskats(2) verkar insatser för att minska skadeverkningarna i själva verket vara den fråga där det råder störst skillnader: den ges stort utrymme i tolv av dokumenten, medan den diskuteras som en av övriga frågor i nio dokument och i resterande fem inte nämns överhuvudtaget.
|
|
|
Jaunas nacionālās stratēģijas narkotiku jautājumos ir pieņemtas septiņās ES valstīs (skatīt 1. tabulu). Izskatās, ka princips, ka politikai narkotiku jautājumos ir jābūt globālai un daudzdisciplīnu, ir akceptēts visās dalībvalstu nacionālajās stratēģijās narkotiku jautājumos, un tas ir atbilstošs ES pieejai narkotiku jautājumiem. Taču var pastāvēt būtiskas atšķirības dažādu valstu nacionālo stratēģiju saturā, piemēram, iejaukšanās īstenošana, kas var atšķirties, neskatoties uz vienas un tās pašas terminoloģijas izmantošanu; stratēģiju izvērtēšanas lomā, kas var būt no svarīgas līdz marginālai; un pat svarīgu politikas pieeju, piemēram, kaitējuma samazināšana, pieņemšanā. Patiešām, starp 26 izskatītajiem politikas vai stratēģijas dokumentiem (2), kaitējuma samazināšana ir tas jautājums, kurā pastāv vislielākā viedokļu atšķirība: tas ir izcelts kā būtisks divpadsmit, ir ietverts saistībā ar citu jautājumu apspriešanu deviņos un nav pieminēts piecos dokumentos .
|
