|
Au XVe siècle, les premières recettes de cuisine commencent à être écrites. Dans le domaine de la nourriture, tout le XVIe siècle est considéré en Bohême comme une période de luxuriance. Les bases de l'assaisonnement ont été posées et la cuisine tchèque originale a été enrichie de plats italiens, espagnols, français et anglais.
|
|
The very oldest preserved printed cookery book from that period is the book created by a printer named Severin, comprising 400 recipes. In the 17th century, considerable social differences emerged when it came to Czech cuisine "in the castle" and "in the village under the castle". Poor villagers would eat mainly vegetable-based meals: meat was served on special occasions only. However, rich noblemen, who lived in castles and expensive town residencies, copied foreign eating habits. Their meals were great delicacies, made from pheasant, turtle, game or sea fish. Veal was introduced and pâté would "lead the dance", prepared from partridge, pigeon, duck, wildfowl, cod, eel, crayfish, escargot or truffles. The trend was continued in the 18th and 19th centuries. Sweet meals were introduced and became popular, e.g. desserts and chocolate, bunt cakes, buns and pancakes.
|
|
En el siglo XV empezaron a aparecer también las primeras recetas escritas para la preparación de las comidas. Todo el siglo XVI fue considerado en la cocina checa como la época de la “prodigalidad“. Se echaron las bases sobre todo de la condimentación de las comidas y en la peculiar cocina checa empezaron a entrar platos italianos, españoles, franceses e ingleses. De esta época datan también los primeros libros de cocina impresos. Contienen consejos como utilizar higos, aceitunas y condimentos de ultramar. En esta época se utilizaba la pimienta, canela, alcaparras, cáscara de naranja. Las comidas se sazonaban con abundancia, se les daba color y se adornaban (flores, plumas de pavo real etc.).
|
|
První dochovanou tištěnou kuchařskou knihou z tohoto období je kniha tiskaře Severina, která obsahuje 400 receptur. V 17. století se začínají výrazným způsobem projevovat rozdíly mezi českou kuchyní v „zámku a podzámčí“. Chudý lid na venkově zůstává u stravy především rostlinného původu, maso je podáváno jen při výjimečných příležitostech. Naopak bohatá šlechta na zámeckých panstvích a ve městech napodobuje zvyklosti cizích kuchyní. Pokrmy se staly lahůdkami, připravovali se bažanti, želvy, zvěřina, dovážené ryby. Na jídelníček se dostalo telecí maso a prim hrály paštiky. Ty se připravovaly z masa tetřevů, holubů, kachen, drobného ptactva, tresek, úhořů, raků, hlemýžďů, lanýžů. Tento trend pokračoval i v 18. a 19. století. Více se začaly jíst sladké pokrmy, například dorty a čokoláda, pekly se bábovky, buchty a palačinky.
|