|
|
Когато разделил два листа, залепени с тази материя, Спенсър открил, че лепилото залепва или само към единия, или само към другия лист. Това изглеждало твърде безполезно откритие. Четири години по-късно негов колега, който пеел в църковния хор, бил осенен от брилянтна идея.
|
|
|
Em 1970, um químico de nome Spencer Silver estava a trabalhar nos laboratórios de investigação 3M a procurar desenvolver uma cola forte. Em vez disso, o seu trabalho resultou num aderente que não era muito pegajoso. Quando separava duas folhas de papel coladas com aquele produto, Spencer descobriu que a cola aderia quer numa quer na outra folha. Pareceu ser uma invenção sem qualquer utilidade. Quatro anos mais tarde, um colega que estava a cantar num coro da igreja teve uma brilhante ideia. Ele usava marcadores no livro dos cânticos para saber onde devia cantar, mas estavam sempre a cair. Então, pincelou os marcadores com a cola de Spencer. Como por magia, eles permaneceram no seu respectivo lugar e quando retirados não danificaram as páginas. Tinha nascido a nota Post-it. Actualmente, é um dos produtos mais comuns para escritório.
|
|
|
Το 1970, ένας χημικός ο Spencer Silver εργαζόταν στο ερευνητικό εργαστήριο της 3M προσπαθώντας να αναπτύξει μια ισχυρή κόλλα. Αντί αυτού κατέληξε να δημιουργήσει μια κολλητική ουσία που δεν ήταν τόσο κολλώδης. Όταν προσπαθούσε να αποκολλήσει δύο φύλλα χαρτιού που είχαν επάλειψη αυτής της ουσίας, ο Spencer ανακάλυψε ότι η κόλλα κολλούσε είτε στο ένα χαρτί είτε στο άλλο. Αυτή έμοιαζε να είναι μια τελείως άχρηστη εφεύρεση. Τέσσερα χρόνια αργότερα ένας συνάδελφος που τραγουδούσε στην εκκλησιαστική χορωδία χτυπήθηκε από μια φαεινή ιδέα. Χρησιμοποιούσε δείκτες για να σημειώνει τη σειρά του στο βιβλίο των ύμνων , αλλά αυτοί έπεφταν κάτω. Έτσι τους επικάλυψε με την κόλλα του Spencer. Σαν από μαγεία, παρέμεναν στη θέση τους ακόμη και αν το βιβλίο ανασηκωνόταν κατακόρυφα χωρίς να καταστρέφουν τις σελίδες. Οι σημειώσεις Post-it γεννήθηκαν. Σήμερα είναι ένα από τα πιο δημοφιλή προϊόντα γραφείου.
|
|
|
In 1970 was een chemicus genaamd Spencer Silver in het onderzoekslab van 3M aan het proberen sterke lijm te ontwikkelen. In plaats daarvan resulteerde zijn werk in een kleefstof die niet heel goed plakte. Toen hij twee stukken papier van elkaar trok die met die kleefstof aan elkaar geplakt waren, ontdekte Spencer dat de lijm of aan het ene papier bleef zitten of aan het andere. Dat leek een behoorlijk nutteloze uitvinding. Vier dagen later kreeg een collega die in het kerkkoor zong ineens een briljant idee. Hij gebruikte papiertjes om de juiste plaats in het psalmboek te markeren, maar die vielen er steeds uit. Dus smeerde hij er de lijm van Spencer op. Als een wonder bleven ze nu op hun plaats en konden ze er ook weer uitgenomen worden zonder de bladzijden te beschadigen. Het Post-it-geeltje was geboren. Tegenwoordig is het een van de populairste kantoorbenodigdheden die er zijn.
|
|
|
V roce 1970 pracoval chemik Spencer Silver ve výzkumných laboratořích společnosti 3M na přípravě silného lepidla. Vyvinul však hmotu, která příliš přilnavá nebyla. Když od sebe odděloval dva listy papíru touto hmotou spojené, všiml si, že lepidlo vždy zůstává pouze na jednom z obou listů. Vše ale nasvědčovalo tomu, že se jedná o zcela neužitečný objev. O čtyři roky později však přišel s geniálním nápadem Silverův kolega, který zpíval v kostelním sboru. Na označování stránek se svými party používal záložky, které mu ale neustále ze zpěvníku vypadávaly. Potřel je proto Spencerovým lepidlem. Jako zázrakem najednou držely na svém místě, a co víc, při odstraňování stránky zpěvníku nepoškodily. Tak vznikly lepicí papírky „Post-it“, v současné době jedna z nejžádanějších kancelářských potřeb.
|
|
|
I 1970 arbejdede en kemiker ved navn Spencer Silver i 3Ms forskningslaboratorier på at udvikle en stærk lim. Hans arbejde resulterede i stedet i en lim, der ikke var særlig stærk. Når han trak to stykker papir fra hinanden, der var sat sammen med den lim opdagede Spencer, at limen blev enten på det ene eller det andet stykke papir. Det virkede som en ret ubrugelig opfindelse. Fire år senere fik en kollega, som sang i et kirkekor, imedlertid en brilliant idé. Han brugte bogmærker til at makere steder i samlebogen, men de blev ved med at falde ud. Så han smurte dem ind i Spencers lim. Som ved magi blev de på plads samtidig med at de kunne tages af siderne, uden at gøre skade på dem. Post-it seddelen var født. I dag er det en af de mest populære kontorprodukter, der findes.
|
|
|
1970. aastal tegeles keemik Spencer Silver 3M teadusuuringute laborites tugeva liimi väljatöötamisega. Tema töö tulemusena valmis hoopis kleepaine, mis polnud väga kleepuv. Kui Spencer lahutas mainitud kleepainega üksteise külge kleepunud paberitükid, avastas ta, et liim jäi kas ühe või teise paberi külge, kuid mitte mõlema. Leiutis tundus üpris kasutu olevat. Neli aastat hiljem tuli ühele ta kolleegile, kes laulis kirikukooris, suurepärane mõte. Nimelt kasutas mees laulikust vajalike laulude leidmiseks järjehoidjaid, kuid need kukkusid pidevalt raamatu vahelt välja. Niisiis määris ta neile Spenceri liimi. Nagu imeväel püsisid paberitükid soovitud kohas. Samas oli neid võimalik vajadusel ilma lehekülgi kahjustamata eemaldada. Sündinud oli Post-it märkmepaber, mille näol on tänapäeval tegemist ühe populaarseima kontoritarbega maailmas.
|
|
|
Vuonna 1970 Spencer Silver -niminen kemisti yritti 3M:n tutkimuslaboratoriossa kehittää vahvaa liimaa. Tuloksena oli kuitenkin melko heikko liima-aine. Vetäessään erilleen liimalla yhteenkiinnitettyjä paperinpalasia Spencer huomasi, että aine jäi kiinni vain toiseen papereista. Tämä tuntui melko hyödyttömältä keksinnöltä. Neljä vuotta myöhemmin eräs Spencerin kirkkokuorossa laulanut työtoveri sai kuitenkin loistavan ajatuksen. Hän käytti virsikirjan välissä kirjanmerkkejä, mutta ne putoilivat jatkuvasti. Niinpä hän siveli ne Spencerin liimalla. Kuin taikaiskusta paperinpalaset pysyivät paikoillaan, mutta irtosivat silti repimättä kirjan sivuja. Post-it -laput oli keksitty. Tänä päivänä ne ovat yksi suosituimmista toimistotarvikkeista.
|
|
|
1970-ben Spencer Silver kémikus a 3M kutató laboratóriumában egy erős ragasztó előállításán dolgozott, melynek eredménye egy kevésbé erős anyag lett. Amikor két papírlapot szétválasztott, melyeket ezzel a ragasztóval kent be, felismerte, hogy a papír csak az egyik oldalon ragad. Ezzel nem ment sokra. Négy évvel később egy kollégájának - aki egy templomi kórus tagja volt - briliáns ötlete támadt. Énekes könyvéből mindig kiestek a könyvjelzők, ezért Spencer ragasztójával bevonta azokat. Mintha csoda történt volna, a könyvjelzők nem estek többet ki és az eltávolításuk során a papír sem sérült. Megszületett a ragasztós papír fecni. Ez napjainkban a legnépszerűbb irodai eszköz.
|
|
|
1970m. chemikas pavarde Spencer Silver dirbo 3M tyrimų laboratorijoje mėgindamas sukurti stiprius klijus. Vietoj jų jis gavo lipnią medžiagą, kuri nebuvo labai lipni. Atskirdamas du sulipusius popieriaus lapelius vieną nuo kito Spencer pastebėjo, kad klijai limpa arba prie vieno, arba prie kito lapelio. Tai rodos buvo visai bevertis atradimas. Bet po keturių metų jo kolegai, dainuojančiam bažnyčios chore, šovė puiki mintis. Reikalingas vietas giesmių knygoje jis pažymėdavo skirtukais, bet jie visą laiką krisdavo. Todėl jis juos padengė Spencerio klijais. Skirtukai stebuklingai likdavo reikiamoj vietoj, bet prireikus nusiimdavo nesugadindami puslapio. Taip gimė lipnūs popieriaus lapeliai. Šiandien tai vienas iš labiausiai paplitusių kanceliarijos produktų.
|
|
|
În 1970, un chimist pe nume Spencer Silver lucra în laboratoarele de cercetare ale companiei 3M, încercând să creeze un adeziv puternic. Rezultatul muncii sale a fost un adeziv cu o slabă aderenţă. Când a tras de una din foile de hârtie lipite cu respectivul adeziv, a observat că lipiciul rămânea când pe o hârtie, când pe cealaltă. Părea o invenţie inutilă. Patru ani mai târziu însă, un coleg care cânta în corul bisericii a avut o idee genială. Pentru a marca momentul în care îi venea lui rândul să cânte, acesta punea semne de carte în cartea cu cântări religioase, doar că acestea cădeau mereu. I-a venit ideea de a le lipi cu adezivul lui Spencer. Ca prin minune, acestea au rămas la locul lor, iar atunci când erau dezlipite nu lăsau urme pe foi. Astfel s-a născut notiţa autoadezivă. Astăzi, este unul dintre cele mai folosite produse de birotică.
|
|
|
V roku 1970 pracoval chemik menom Spencer Silver v chemickom laboratóriu spoločnosti 3M a snažil sa vyvinúť silné lepidlo. Namiesto toho sa mu však podarilo dospieť k výsledku, ktorým bolo lepidlo, ktoré sa veľmi nelepilo. Keď sa Spencer snažil od seba oddeliť dva kúsky papiera, ktoré sa týmto lepidlom zlepili, zistil, že toto lepidlo sa prilepilo buď na jeden papier alebo na druhý. Vyzeralo to, že neobjavil nič užitočné. O štyri roky neskôr dostal jeden jeho kolega, ktorý spieval v kostolnom zbore, skvelý nápad. Keď si potreboval označiť miesto v spevníku, používal na to záložky. Ale keďže mu tieto ustavične vypadávali, rozhodol sa natrieť ich Spencerovým lepidlom. Ako keby pôsobením kúzla tieto záložky zostali na svojom mieste a keď ich odlepil, stránky spevníka sa vôbec nepoškodili. Takto uzreli svetlo sveta samolepiace poznámkové bloky. Dnes sa z nich stala jedna z najobľúbenejších kancelárskych potrieb.
|
|
|
Leta 1970 je kemik Spencer Silver v raziskovalnem laboratoriju 3M poskušal razviti močno lepilo. Rezultat njegovih prizadevanj pa je bilo lepilo, ki ni bilo kaj preveč lepljivo. Ko je poskušal razdvojiti dva kosa papirja, zlepljena s tem lepilom, je Spencer ugotovil, je lepilo ostalo ali na enem ali pa na drugem kosu. Izum se je zdel precej neuporaben. Štiri leta kasneje je kolega, ki je pel v pevskem zboru, prešinila izvrstna ideja. Za označevanje cerkvene pesmarice je uporabljal označevalce, a so ti ves čas padali ven. Nato jih je prilepil s Spencerjevim lepilom. Kot s pomočjo čarovnije so lističi ostali na mestu in pri odstranitvi niso poškodovali listov. Rodili so se samolepilni lističi Post-it. Danes predstavljajo enega najbolj priljubljenih pisarniških izdelkov na tržišču.
|
|
|
1970 arbetade kemisten Spencer Silver i forskningslaboratoriet hos 3M med att försöka utveckla ett starkt lim. Hans arbete ledde istället till ett klister som inte var särskilt klibbigt. När Spencer drog isär två pappersark med det klistret upptäckte han att klistret fastnade antingen på det ena eller på det andra pappret. Det verkade vara en ganska oanvändbar uppfinning. Men fyra år senare fick en kollega som sjöng i kyrkokören en strålande idé. Han använde bokmärken för att hitta i psalmboken, men de ramlade hela tiden ut. Så han strök lite av Spencers klister på dem. Och som genom ett trollslag låg de kvar men gick att ta bort utan att skada sidorna. Post-it-lappen hade sett dagens ljus. Idag är det en av de mest populära kontorsprodukterna.
|
|
|
1970. gadā ķīmiķis vārdā Spencer Silver strādāja 3M pētniecības laboratorijās, mēģinot attīstīt stipru līmi. Viņa darba galarezultātā izveidojās ne pārāk lipīga līmlente. Atdalot divus papīrus, kas bija salipuši ar līmlenti, Spencer atklāja, ka līme pielipa vai nu pie viena vai otra papīra. Tas likās diezgan nederīgs izgudrojums. Četrus gadus vēlāk kolēģim, kas dziedāja baznīcas korī iešāvās prātā ļoti ģeniāla ideja. Viņš izmantoja atzīmes, lai nepazaudētu rindas savā himnas grāmatā, bet tās krita visu laiku ārā. Tad viņš tās pārklāja ar Spencer līmi. Kā ar burvju spēku tās palika savā vietā, bet noņemot nost, tās nesabojāja lapas. Biju dzimusi līmlapiņa. Šodien tas ir viens no vispopulārākajiem pieejamiem biroja produktiem.
|
|
|
Fl-1970, kimiku bl-isem ta’ Spencer Silver kien qed jaħdem fil-laboratorji ta’ riċerka 3M u kien qed jipprova jiżviluppa kolla b’saħħitha. Ix-xogħol tiegħu però irriżulta f’adeżiv li ma tantx kien iwaħħal. Meta ġibed biċċtejn karti mwaħħlin flimkien b’dak l-adeżiv, Spencer skopra li l-kolla weħlet kollha ma’ karta minnhom. Dik kienet donnha invenzjoni inutli. Erba’ snin wara kollega tiegħu li kien qed ikanta fil-kor tal-knisja ġietu idea brillanti. Huwa kien juża biċċiet tal-karti biex jimmarka l-paġni fil-ktieb ta’ l-innijiet, imma dawn il-karti kien joqogħdu jaqgħu. Għalhekk huwa ksihom bil-kolla ta’ Spencer. Bħallikieku kienu msaħħra, il-karti baqgħu f’posthom u meta neħħihom m’għamlux ħsara lill-paġni. B’hekk twieldet in-nota Post-it. Illum, hija waħda mill-prodotti ta’ l-uffiċċju l-aktar popolari disponibbli.
|
